https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/zuzana-hamanova-potrebuje-praha-novou-plavebni-komoru
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zuzana Hamanová: Potřebuje Praha novou plavební komoru?

9.9.2020
Město Praha, jako jedno z nejkrásnějších měst na světě, by si prostoru řeky mělo vážit.
Město Praha, jako jedno z nejkrásnějších měst na světě, by si prostoru řeky mělo vážit.
Licence | Volné dílo (public domain)
Otázka nové plavební komory v centru Prahy vyvolává bouřlivou diskusi. Radnice hlavního města Prahy, Prahy 1 a Prahy 5 se spojily v názoru, proč novou plavební komoru nechtějí, a podepsaly o tom společné memorandum. Vzniklá situace, kdy samospráva celého dotčeného území usilovně bojuje proti záměru, který má vzniknout ve veřejném prostoru a za veřejné peníze, je přece jen poněkud neobvyklá. Měla by být důvodem pro to, aby sama potřebnost záměru další plavební komory byla tou hlavní otázkou, kterou by měly kompetentní schvalovací a odvolací orgány řešit.
 

Co by tedy znamenala pro Prahu navrhovaná plavební komora Staré město? Shrňme nejprve fakta. Navržené parametry jsou spád 0,70 – 0,94 m, užitná délka 55,0 m, užitná šířka 11,0 m, užitná hloubka 2,5 m. Deklarovaným záměrem investora je odlehčení údajného přetížení stávající plavební komory Praha – Smíchov, ke kterému dochází zejména v době vrcholu letní turistické sezóny v Praze. Plavební komora Praha – Staré Město je navržena v přímé návaznosti na nábřežní zeď Dětského ostrova, z východní strany se přimyká k jeho jižní špici. Dolní rejda plavební komory má být plynule napojena novou dělící zdí na stávající dolní plavební kanál plavební komory Praha – Smíchov.

Projekt nové komory byl posuzován hlavně z hlediska, jak bude jeho stavba vizuálně ovlivňovat okolí. Vlastní hmota nové komory je navržena poměrně kultivovaně. Pouze existence této nové hmoty podle mého názoru není tou hlavní hrozbou, mnohem větší nebezpečí pro budoucnost představuje násobně zvýšený provoz na řece s jeho ekologickými a urbanistickými dopady.

Prvním diskutovaným problémem jsou emise lodních motorů. Městská část Praha 5 nechala v roce 2017 zpracovat měření emisí lodních motorů v prostoru stávající komory Praha – Smíchov. Měření zpracovali odborníci z Centra udržitelné mobility FS ČVUT a Ústavu chemických procesů AV ČVUT a výsledky jsou alarmující. Stav lodních motorů není na rozdíl od aut kontrolován žádnou legislativou a ukázalo se, že např. jedna stará loď dokáže vypouštět emise jako 1000 nových autobusů dohromady. Například dětské hřiště na Dětském ostrově by se ocitlo mezi dvěma plavebními komorami a tedy by bylo přímo sevřeno dvěma silnými zdroji znečistění. Je otázkou, zda plánovat navýšení lodního provozu ve chvíli, kdy otázka emisí není systémově vyřešena.

Zdroj | Ředitelství vodních cest ČR

Dalším dopadem záměru, z pohledu architekta fatálním, je ovšem nevratný zásah do veřejného prostoru řeky v centru města. Zajímavé je, že ve schvalovacím procesu tento aspekt zatím nikdo příliš neřešil, a přitom se pohybujeme ve veřejném prostoru města uprostřed památkové rezervace, patřící k dědictví UNESCO. Neboť i prostor řeky je veřejným prostorem města, a to velmi důležitým.

Dnešní plavební provoz probíhá plavební komorou Praha Smíchov, která překonává výškové stupně dvou jezů – Šítkovského (pod Jiráskovým mostem) a Staroměstského (nad Karlovým mostem). Propojuje tedy zdrž Šítkovského jezu rovnou se zdrží Helmovského jezu. Mezilehlá zdrž Staroměstského jezu je v současné době přístupná pouze seshora přes stávající plavební komoru Praha - Mánes. Navržená plavební komora Praha – Staré Město počítá s tím, že lodě využijí komoru Praha - Mánes a dále proplují po proudu novou komorou, která propojí zdrže Staroměstského a Helmovského jezu. Vznikne tak paralelní cesta k plavbě komorou Praha - Smíchov. Prohlédneme-li si situaci na mapě, pak vidíme, že tato nová trasa šikmo křižuje řeku přes zdrž Staroměstského jezu. Tedy křižuje střední klidnou hladinu mezi Šítkovským a Staroměstským jezem, nazývanou „zrcadlo“, která dnes představuje unikátní rekreační prostor v nejkrásnějším místě řeky mezi Národním divadlem, Petřínem, ostrovy a Karlovým mostem. Tento prostor je více než sto let rekreačně využíván pro pramice a později šlapadla. Málokterá metropole se může pochlubit takovou oázou klidu u vody a zelených ostrovů v samém srdci města. Važme si tohoto prostoru, jakmile přes něj začnou šikmo přejíždět velké turistické lodě a zajíždět až k Národnímu divadlu, bude prostředí nenávratně zničeno.

Vizualizace nové plavební komory Praha - Staré Město.
Vizualizace nové plavební komory Praha - Staré Město.
Zdroj | Ředitelství vodních cest ČR

V záměru nové plavební komory bylo původně deklarováno, že má sloužit jen pro malá plavidla, pro která není provoz ve velké komoře Praha Smíchov bezpečný. Toto tvrzení je ovšem velmi zavádějící. Ukazuje se a v dokumentaci EIA je to i na rovinu napsáno, že novou trasou by měly jezdit všechny turistické lodě, které se do nové komory o délce 55 m vejdou. Z dnešní flotily na řece jsou to snad všechny, kromě asi tří. Ti, kdo prosazují novou komoru, zřejmě chtějí tu dlouhou stávající uvolnit pro větší lodě, v dokumentaci EIA se dokonce hovoří o kabinových, zřejmě hotelových lodích. Ale patřily by takové lodě do centra Prahy? Vltava, to není Dunaj v Budapešti.

Zkusme se zamyslet nad tím, jak by se prostor řeky proměnil a zda si Praha takovou proměnu zaslouží. Pražská památková rezervace je součástí světového dědictví UNESCO – dle Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, která je pro ČR závazná. Hlavním posláním Úmluvy je povinnost smluvního státu zabezpečit označení, ochranu, zachování a předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím. Úmluva bere v úvahu, že části kulturního či přírodního dědictví mají výjimečný význam a z tohoto důvodu je třeba je zachovat jako součást světového dědictví lidstva jako celku.

Dalším zásadním dokumentem je Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy, která je součástí právního řádu České republiky. Podle této Úmluvy se architektonickým dědictvím rozumí památky, dále architektonické soubory, ale také chráněná místa jako kombinovaná díla člověka a přírody, jimiž jsou oblasti částečně zastavěné a dostatečně charakteristické a homogenní, aby byly topograficky vymezitelnými jednotkami, která jsou pozoruhodná svým historickým, archeologickým, uměleckým, vědeckým společenským nebo technickým významem. Těmto místům Úmluva přiznává stejně intenzivní ochranu jako památkám a jejich souborům. Je zřejmé, že veřejný prostor řeky uprostřed Pražské památkové rezervace je takovým místem. Podle Úmluvy se Česká republika zavazuje v okolí památek, uvnitř architektonických souborů a v prostoru míst prosazovat opatření k obecnému zlepšení kvality prostředí.

Na ustanovení Úmluvy lze velmi vhodně ukázat, jakým způsobem by mělo být nahlíženo na nesmírně cenný veřejný prostor řeky – veřejný prostor města uvnitř památkové rezervace. Jde o prostor, kde se Česká republika zavázala zvyšovat kvalitu jeho prostředí. To zároveň znamená, nepoškodit a nenarušit vysokou kvalitu prostředí, kterou tento prostor dnes vykazuje.

Z mého pohledu je závěr jednoznačný. Město Praha, jako jedno z nejkrásnějších měst na světě, by si prostoru řeky mělo vážit. Naši předkové navrhli stávající plavební komoru Praha – Smíchov velmi chytře, při překonání dvou výškových stupňů je schovaná za Dětským ostrovem a v prostoru řeky ponechává volné zmíněné „zrcadlo“, využívané pro rekreační aktivity. Letos v roce 2020 při koronavirovém omezení turismu lodě jezdily málo a stávající plavební komora byla zcela volná. To ukazuje, že další plavební komoru Praha nepotřebuje, tato by ve skutečnosti vůbec nesloužila Pražanům, ale jen podpoře byznysu s turistickými plavbami. Tento byznys by přitom Praha měla zaměřit na kvalitu, nikoliv kvantitu. Na kvalitu moderních lodí nebo i opravených historických parníků s ekologickými motory.

Česká republika není námořní stát a s lodní dopravou ve městě nemáme velké zkušenosti. Většina z nás vnímá „svezení lodičkou“ jako něco, co je pro nás spíš výjimečné, příjemné a zábavné. Nepřemýšlíme přitom o negativních dopadech lodní dopravy. Nyní se ukazuje, že Praha by celou problematiku měla řešit systémově. Vodní cesta je veřejná a podnikatelské aktivity nelze zakázat. Ano. Ale město by mělo být schopno provoz na řece patřičně regulovat ke svému užitku, místo toho, aby jej k vlastní újmě navyšovalo.


reklama

 
foto - Hamanová Zuzana
Zuzana Hamanová
Autorka je zastupitelka městské části Praha 5.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

9.9.2020 10:14
Užitek města je shodný s užitkem jeho občanů, třeba podnikatelů. To by měli mít úředníci stále na paměti. Tenhle článek ale vyznívá tak, že je komora neužitečná protože není užitečná pro nějaký ÚMČ a jen snáší argumenty proti. Ale uvědomte si, že Vy nejste město, Vy jste jen orgán který si občané zvolili proto, aby pracoval v jejich zájmu a například jim pomáhal využít podnikatelské příležitosti.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.9.2020 11:30 Reaguje na
No, otázkou je, zda je to užitečné primárně pro ty občany, nebo pro ty podnikatele. Když pominu stávající mor a choleru, tak ti občané, kteří v předmětné části města bydlí, z toho nijak nadšení nejsou.

A autorka je zastupitelkou MČ P5, tedy ji tam občané této části zvolili primárně proto, aby hájila jejich zájmy ... a mám silný pocit, že v tomto případě by mezi nimi našla podporu velmi snadno.

Další věcí, kterou autorka jen nakousla, jsou emise ze stávajících lodí, a musím říci, že ty jsou tedy síla. Což nejen s ohledem na opravdu hojně využívané hřiště na Dětském ostrově je někdy radost. A vázat použití komory na emise motorů nelze.
Odpovědět
ig

9.9.2020 13:29 Reaguje na Svatá Prostoto
Dovedu si představit, ale podle mě tam už skoro nikdo nebydlí. Kdo mohl, odstěhoval se, protože to v centru z mnoha důvodů přestává být k žití. A ti cizinci v pronajatých bytech to snad týden vydrží :-)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.9.2020 13:50 Reaguje na
Tak tam zrovna jo, na levý straně (P1+P5) se to nemění, a překvapivě i na té druhé (P1+P5) se lidem z nábřeží fest nechce. Ona právě ta řeka je skutečně velký bonus, který se pořád velmi cení. Navíc v té nábřežní frontě se stavěly většinou opravdu velkorysé byty. Jako něco tam spolklo Airbnb, ale není to tak hrozné, tam se to právě z důvodu vysoké atraktivity místa vyplatí pořád spíše dlouhodobě pronajmout za velmi zajímavé částky.
Odpovědět
ig

9.9.2020 13:32 Reaguje na Svatá Prostoto
Viz níže, to je potřeba poctivě posoudit, ne hned začít jednostranně sbírat všechna proti.
Odpovědět
LB

Lukas B.

9.9.2020 11:33 Reaguje na
na druhou stranu je fajn, že část řeky mezi městskými náplavkami je bez provozu velkých lodí a zůstává pro šlapadla, pramičky, pádlbórdy etc, což je pro ty místní hipstery mnohem zajímavější, než turistické a firemní ožíračky na parnících.
další věc je, jestli ta saxonie a labská princezna (drážďanské velké hotelové lodě) představují pro prahu přínost, klienti jedou na lodi, mají na lodi plnou penzi, a v praze se akorát projdou a koupí si maximálně zmrzlinu.
Odpovědět
TP

Tomas Peltan

9.9.2020 11:56 Reaguje na
Jde ale o to, zda užitek z vyšší podnikatelské aktivity nebude převážen snížením užitku jinde - a to i u jiných druhů podnikatelských aktivit, které mají užitek z toho, že je část řeky relativně klidná a atraktivní pro jiné druhy návštěvníků.
Odpovědět
ig

9.9.2020 13:32 Reaguje na Tomas Peltan
Ano, tohle je potřeba posoudit a ne šmahem odsoudit. Až tohle někdo udělá (bez ideologického podtextu) a pak teprve řekne, že další zdymadlo ne, tak to vezmu jako vyřešenou věc, protože tam ani nebydlím, ani neprovozuju plavidlo abych měl být zaujatý :-)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.9.2020 13:57 Reaguje na
Ono tohle nespadlo z čistého nebe, ta diskuze probíhá min už 3-4 roky a stav se příliš nemění. P5 byla proti vždy, i za minulého vedení, P1 moc nadšená taky není a nebyla, Praha za "minula" byla spíše proti a teď je jasně proti.

Kdo to chce jsou provozovatelé lodí a hlavně ŘVC na to tlačí co se dá.
Odpovědět

Jirka Černý

9.9.2020 15:35
Buďte v té Praze rádi že tenhle způsob uvažování přinesla až tahle doba. Jinak by se přes Vltavu dalo dostat jen metodou do trenek a plav. Určitě by se našel důvod aby přes řeku nebyl ani jeden most, nejsou s tím zkušenosti zatím tu žádný nemáme a pak dost nepřirozeně to rozdělení řeku na tu nad a pod mostem, no prostě nic nebude.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.9.2020 23:04
"Stav lodních motorů není na rozdíl od aut kontrolován žádnou legislativou a ukázalo se, že např. jedna stará loď dokáže vypouštět emise jako 1000 nových autobusů dohromady."

To je jako zlý sen. Tady by se měla co nejdříve zjednat náprava!
Odpovědět
LB

Lukas B.

10.9.2020 10:40 Reaguje na Majka Kletečková
ono je to jaksi méně dramatické. lodě, které se pohybují na Vltavě, jsou maličká prdítka, a zpravidla jsou osazeny nějakým konstrukčně běžným motorem "z náklaďáku" nebo "z lokomotivy", který je poplatný době svého vzniku - a jeho emise tedy odpovídají emisím běžného motoráku nebo náklaďáku. a protože lodí je málo, jezdí na běžnou motorovou naftu. souhlasím samozřejmě s tím, že stát a dýchat u výfuku vétřiesky nebo sergeje není žádnej med, ale proti sirnaté břečce pohánějící zaoceánské lodě je to problém relativně malý. tolik remorkéry a parníky. motorové čluny a jachty mají nějaký docela běžný "automobilový" motor s podobnými emisemi.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

10.9.2020 13:25 Reaguje na Lukas B.
No, málo jich právě není ... za norm okolností ... a problém jsou právě ty komory, kde se to tam nejdřív naštosuje a pak čeká a pak vyjíždí. Což trvá docela dlouho. Pár různých akcí na Vltavě jsem už zažil, a na tom Smíchově to opravdu nebylo nic moc a celkem rychle jsem zalezl dovnitř.
Odpovědět
LB

Lukas B.

11.9.2020 08:33 Reaguje na Svatá Prostoto
lodí na vltavě je mámo na to, aby se jim odněkud vozila nějaká lodní srágora (nebo speciálně pro ně rafinovala), a jezdí na obyčejnou motorovou naftu z rafinerie, stejnou, jako lejete na pumpě do rodinného kombíku.

samozřejmě v té plavební komoře je vzduch jako na stavebním dvoře, kde naprázdno blafe deset vétřiesek nebo erendéček nebo něco podobného muzeálního.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

11.9.2020 12:58 Reaguje na Lukas B.
JO tak to jo, ale pointa je v tom, že kombík většinou nemá nalítáno jako ten loďák ... myšleno let ... a na některých lodích jsou ty motory pomalu z války. A ty podle plavební správy mají výjimku a žádné emisní limity se na ně nevztahují a emise se u nich neměří. Ta analogie s naší legendou na kolech:-) je zde velmi přesná.

Ona kdyby proběhla kompletní remotorizace na nějaké E5, tak je to něco jiného.

Nic vyloženě spešl jsem na mysli neměl.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist