Zmírňovat dopady sucha zadržováním vody v krajině je dlouhodobý proces, který vyžaduje systematický a komplexní přístup. Zatím se zdá, že rezignujeme na některá efektivní, levná a v jiných oblastech vodního hospodářství osvědčená řešení a upínáme se na ta opatření, na která jsou praxe i státní instituce dlouhodobě zavedeny. Během přívalových srážek nám ze zemědělsky využívaných částí povodí bez užitku odtéká voda, kterou dokáží zadržet už jen vodní nádrže na tocích (ne na všech vodních tocích jsou vybudovány a ani nemohou být). Kapacita vodních nádrží má svoje limity, přitom objem i účinnost akumulace vody (dlouhodobé zadržení vody) pod povrchem půdy je z hlediska využití vodních zdrojů výrazně vyšší – vyžaduje to však přehodnocení současných přístupů. Proč je důraz dáván jen a jen na retenci (krátkodobé zadržení vody) a přitom to dlouhodobé zadržení je podceňováno (tedy vyjma vodních nádrží)?

Vážené poslankyně, vážení poslanci,
Senát 20. srpna zamítl 55 hlasy z 66 přítomných rozsáhlou novelu stavebního zákona. Zamítnutí předtím doporučily také všechny čtyři senátní orgány, které návrh projednávaly. Nyní se návrh vrací do Poslanecké sněmovny.

Konečné výsledky voleb v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko potvrzují jasné vítězství ultrapravicové AfD a prudký propad ostatních politických stran. Celé Německo se dnes probudilo do zcela nové reality, v níž krajně pravicová strana získala téměř většinu v parlamentu země s víc jak dvěma miliony obyvatel a rozlohou odpovídající Moravě. Jedinou světlou výjimkou jsou Zelení, kteří zde - k vlastnímu překvapení - dosáhli se svou ekologickou a sociální politickou nabídkou svého nejlepšího výsledku od doby, kdy v této východoněmecké zemi padl komunistický režim.

Poslední dobou mám trochu blues ze zemědělské debaty.

Skoro deset let jezdím koncem srpna do Českých Budějovic na Zemi Živitelku. Jde o veskrze specifický až prazvláštní folklorní agrosalon říznutý pouťovou estrádou, kde vidíte technologie a techniku ohromující síly. Živitelka v sobě obsahuje celou historii zemědělství a všechny současné protiklady, které jej provází – stejně jako cesty z krize.

Největší zakázka v dějinách Česka: Dukovany za 400 miliard dostaví Korejci / Skoro dvakrát dráž, než se čekalo. Dostavba Dukovan vyjde na 700 miliard, připustil Havlíček

Ještě v roce 2023 Česká republika na evropský cíl pro sběr elektroodpadu těsně nedosáhla. Nejnovější data Ministerstva životního prostředí ale ukazují výrazný posun – v roce 2024 se podařilo vysbírat více než 194 tisíc tun odpadních elektrozařízení a míra zpětného odběru vzrostla na 67 procent. Česko tak překročilo hranici, kterou Evropská unie stanovuje na 65 procent. Jsou čísla důkazem, že český systém funguje? A proč by bylo zároveň chybou považovat dosaženou metu za konečný stav?

Chtěl bych reagovat na poslední článek pana Pokorného. Pro přehlednost to vezmu postupně:

Pan RNDr. L. Metelka ve svém článku z 24. 7. 2026 na Ekolistu potvrdil stanovisko AVex 4/2020, ve kterém Ústav výzkumu globální změny AVČR (CzechGlobe) tvrdí, že „Teplota na Zemi je dána množstvím energie, která na zemský povrch dopadá a je jím pohlcena. Asi jedna třetina této energie přichází ve formě slunečního záření a zbylé dvě třetiny ve formě vyzařování (sálání) atmosféry směrem k povrchu Země, tj. skleníkového efektu atmosféry".