Čeká nás duhová budoucnost, tvrdí vědci

Klimatické změny nepřináší jen extrémní výkyvy teplot, třeskuté mrazy, sucho či záplavy. Jedním z efektů, který se s nimi pojí, je i pravděpodobné zvýšení četnosti výskytu fotometeorického jevu, duhy. Do roku 2100 bychom je měli vídat častěji.

K tomu, aby se na nebi objevila duha – tedy skupina soustředných barevných oblouků, vznikajících lomem a vnitřním odrazem slunečního záření na vodních kapkách v atmosféře – je zapotřebí souhra několika faktorů. Kromě obligátní mlhy nebo dešťových kapek, přiměřené oblačnosti, to chce ještě zdroj slunečních paprsků, správný úhel jejich dopadu a lomu. Proto také duhu nevidíme úplně běžně při každé přeháňce.

Výzkumnice Kimberley M. Carlsonová se spolu s kolegy z Fakulty životního prostředí Univerzity v New Yorku pozastavila v kontextu klimatických změn nad modelováním nejrůznějších atmosférických jevů, a potvrdila, že do dalších let lze očekávat nárůst frekvence výskytu „duhových dní“ až o 5 %. Za takový „duhový den“ se dá považovat den, který bude disponovat vhodnými podmínkami pro pozorování alespoň jedné duhy na obloze.

Carlsonová byla fenoménem fotometeorického jevu, duhy, fascinována už od dětství. To trávila na Havaji, a právě topograficky členité ostrovy mají k vytváření krátkodobých a pomíjivých duh vynikající podmínky. „A tak mě zajímalo, jak by změna klimatu mohla ovlivnit možnosti pozorování duhy,“ vysvětluje.

Vycházela přitom z odhadů rozložení srážek a předpovědí počasí, globálních klimatických dat i fotek z databáze Flickr, u nichž se dala dohledat lokalizace a datum. Poté spolu s kolegy tato reálná data využila k vytvoření modelu, který předpovídal změny globálního klimatu v příštích letech.

Zjistili, že na 21-34 % rozlohy území pevninských souší se počet duhových dní do budoucna sníží, zatímco u 66-79 % oblastí se zvýší. Považují za pravděpodobné, že z celkového nárůstu počtu duhových dnů budou nejvíce profitovat oblasti s menším počtem obyvatel, ve vyšších nadmořských výškách a nacházející se ve vyšších zeměpisných šířkách. Například na Tibetské náhorní plošině.

I když je to prý jen chabá útěcha ve srovnání s jinými negativními dopady, větší zastoupení duhových dní vykresluje, jak dynamicky se v důsledku klimatických změn věci kolem nás mění.

---

reklama

---