https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/cesti-vedci-se-zapojili-do-vyzkumu-jednoho-z-nejzahadnejsich-zvirat-20.stoleti
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čeští vědci se zapojili do výzkumu jednoho z nejzáhadnějších zvířat 20. století

2.4.2023 05:41 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vakovlk tasmánský vyfocený v roce 1928 v  Hobart Zoo.
Vakovlk tasmánský vyfocený v roce 1928 v Hobart Zoo.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Harry Burrell / G.P. Whitley Papers Australian Museum Archives, AMS139/4/20/1 / Wikimedia Commons
Poslední vakovlk tasmánský chovaný v zajetí uhynul v roce 1936. Tým vědců z Austrálie, Francie a České republiky pod vedením profesora Barryho Brooka z Tasmánské univerzity využil rozsáhlou databázi 1237 záznamů pozorování vakovlka z Tasmánie, pocházejících od roku 1910 do roku 2019, ke zmapování úbytku druhu a jeho pravděpodobného vymírání. Výsledky byly publikované v časopise Science of the Total Environment. Informuje o tom Biologické centrum Akademie věd ČR.
 
Wilfred Batty z Mawbanny v Tasmánii s posledním známým vakovlkem tasmánským zastřeleným ve volné přírodě. Vakovlka zastřelil v květnu 1930 poté, co jej našel v kurníku.
Wilfred Batty z Mawbanny v Tasmánii s posledním známým vakovlkem tasmánským zastřeleným ve volné přírodě. Vakovlka zastřelil v květnu 1930 poté, co jej našel v kurníku.
"Zjistili jsme, že rozšíření vakovlka tasmánského se rychle zmenšilo po období, kdy byly v Tasmánii poskytovány odměny za zvířecí kůže (1888-1909), a že poslední subpopulace přežívala nejpravděpodobněji v jihozápadní oblasti," řekl profesor Brook.

Pomocí statistických metod, citlivostní analýzy a modelování nejistoty tým odhadl nejpravděpodobnější datum vyhynutí druhu. „Výsledky ukázaly, že k vyhynutí pravděpodobně došlo během čtyř desetiletí po posledním odchytu, tedy kolem 40. až 70. let 20. století," říká Brook.

"Další analýzou jsme však zjistili, že k vyhynutí mohlo dojít až koncem 80. let do začátku roku 2000. S velmi malou pravděpodobností tasmánský tygr stále přežívá v odlehlých jihozápadních oblastech divočiny," myslí si Brook.

Rodina vakovlků v Hobartské zoologické zahradě v roce 1910
Rodina vakovlků v Hobartské zoologické zahradě v roce 1910
Licence | Volné dílo (public domain)

Podle Brooka jeho studie poskytla dosud nejkomplexnější a nejpečlivější analýzu vymírání vakovlka. „Použili jsme nový přístup ke zmapování geografického vzorce jeho poklesu napříč Tasmánií a k odhadu data jeho vyhynutí po zohlednění mnoha nejistot," říká Brook.

"Naše zjištění nejen vrhají nové světlo na osud tohoto ikonického druhu, ale také představují užitečnou metodu pro stanovení priorit ochrany a pro hledání dalších vzácných druhů, jejichž stav je nejistý," dodává Brook.

Simulovaná data vyhynutí pro vakovlka v Tasmánii. a) Distribuce pravděpodobnosti a hustoty odvozeného posledního skutečného pozorování na základě pravděpodobnostního převzorkování všech 1237 exemplářů a pozorování od roku 1910 do roku 2019. b) Odvozená kumulativní pravděpodobnost přetrvávání v daném kalendářním roce, jak je odvozena z rozložení zobrazeného v a.
Simulovaná data vyhynutí pro vakovlka v Tasmánii. a) Distribuce pravděpodobnosti a hustoty odvozeného posledního skutečného pozorování na základě pravděpodobnostního převzorkování všech 1237 exemplářů a pozorování od roku 1910 do roku 2019. b) Odvozená kumulativní pravděpodobnost přetrvávání v daném kalendářním roce, jak je odvozena z rozložení zobrazeného v a.

„Smutným zjištěním naší studie je, že vyhynutí vakovlka nebylo nevyhnutelné,“ zdůrazňuje Ivan Jarić, jeden z autorů studie a vědecký pracovník Biologického centra Akademie věd ČR. "Pravděpodobně ještě několik desetiletí po smrti posledního známého jedince existovala možnost, kdy ještě šlo zavést adekvátní opatření k zabránění jeho vyhynutí."

Spoluautor Stephen Sleightholme z Mezinárodní databáze vzorků vakovlka uvedl, že tasmánský tygr je jedním z nejvíce fascinujících a nejzáhadnějších zvířat moderní doby. „Po celé dekády dráždí představivost veřejnosti a podněcuje mnoho snah dokázat, že druh stále existuje. Naše studie ukazuje, že o historii a ekologii tasmánského vakovlka se je stále co učit.“


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (49)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.4.2023 07:45
Pozdě bycha honiti.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.4.2023 12:51 Reaguje na Karel Zvářal
A že se neozvali ti popírači vyhubení megafauny. Copak by to člověk mohl udělat?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.4.2023 14:38 Reaguje na Slavomil Vinkler
Že jo! To musí být fejk! Určitě vyhynuli na změnu hospodaření (chov ovcí) a ze stresu z blížící se klimatické změny. Škoda, že v Tasmánii není spermafrost, možná by se podařilo nějakého najít a nového naskloňovat. U mamuta tomu věřím, jestli se to podaří, tak si zaletím do Fairbanks, abych si ho v tamním zookoutku prohlédl.
Odpovědět
LN

Likangea Nopy

2.4.2023 15:08 Reaguje na Karel Zvářal
Zrovna vakovlk by se dal naklonovat docela snadno. Nemáme jen vycpaniny a kosti, ale i dost neporušených těl mláďat uložených v lihu (jedny dokonce i u nás PřF UK v Praze).
Odpovědět
LN

Likangea Nopy

2.4.2023 15:10 Reaguje na Likangea Nopy
*u nás na PřF UK v Praze
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.4.2023 15:22 Reaguje na Likangea Nopy
Budu tedy držet palce, aby úsilí o jeho vzkříšení bylo korunováno úspěchem. Jen se divím, že už neběhá ve volnosti, když je to (údajně) jednoduché...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.4.2023 17:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Stavět naroveň příčiny vyhynutí druhu žijícího na ostrově velikosti půlky ČR s příčinami vyhynutí druhu žijícího na arelálu několika kontinentů minimálně tisíckrát větším, je docela chucpe, nezdá se vám? Nemluvě o tom, že největší kapacity v oboru paleontologie se přiklání ke kombinaci faktorů. Za zmínku taky jistě stojí, že vývojová větev chobotnatců ztrácí svou druhovou pestrost už od dob konce Miocénu v souvislosti s ochlazováním klimatu.
Odpovědět
Sl

Slovan

2.4.2023 18:01 Reaguje na Jakub Graňák
NEVYSVĚTLÍTE!
Co jsou největší kapacity v oboru paleontologie oproti dvěma předním ekolistovým odborníkům?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.4.2023 20:16 Reaguje na Slovan
Sledujete a věříte jen tomu co se vám hodí = zastaralé zapšklé zdroje. Nyní jsou už i v BBC a v Norsku vysílány údaje o dokladech vyhubení megafauny člověkem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.4.2023 20:28 Reaguje na Slavomil Vinkler
To musíte dát odkaz z gůglu, na tv nemá S. Liberec v práci čas, když sedí celý den u kompu.
Odpovědět
Sl

Slovan

3.4.2023 08:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jak napsal pan Graňák - byla to pravděpodobně kombinace různých faktorů, což je také nejvíce zmiňovaná teorie úplně všude. Ostatně nic jiného než teorie ani nemáme a s jistotou to nikdo říct nemůže.. tedy asi kromě vás.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.4.2023 13:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jasně, onehdá jsem viděl dokument nějakého novináře, který kritizoval zapšklý akademický mainstream, protože on si myslí, že před 20 000 lety existovala na Zemi globální, technologicky vyspělá civilizace, jenom důkazy jaksi chybí. Na sibiři jsou mamutích koster tři prdele, tak je běžte prozkoumat a dejte vědět na kolika z nich jste našel stopy po zraněních a nástrojích, přeju příjemnou zábavu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.4.2023 18:31 Reaguje na Jakub Graňák
Jedná se o princip, na velikosti území nezáleží. Mantra sluníčkářů zní, že "predátor (tedy i člověk) SI svou kořist nevyhubí" - není přece blbej! Vůbec nerozlišují mezi zranitelnými druhy (b. nejapný) vs. "nevyhubitelnými" (špaček).

Právě rozlehlost území výskytu měla nahrát mamutovi, jenže má pomalou reprodukci i lokomoci - tedy ideální cíl pro člověka. Ten úbytek určitě nebyl rychlý, jako v případě vakovlka (1-2 stol. max.), ale trval dlouhé tisíce let, jak člověk obydloval nová území a zvyšoval svou početnost. Nejkomičtější na tom všem je, že tdubičky si myslí, že člověk sbíral kadavery, o pazourcích na konci šípu asi nikdy neslyšel... Prostě lov jako sci-fi:-)
Odpovědět
Pe

Petr

2.4.2023 19:54 Reaguje na Karel Zvářal
Správně, mamuti se lovili lukem a šípy, už to konečně víme.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.4.2023 20:12 Reaguje na Petr
Čtete jen zastaralé názory vědců, co nechtějí slyšet pravdu o "člověku moudrém". Lovili již neandrtálci, úbytek v Evropě je již těch celých 200 tisíc let . Ale Evropě a v Americe to dokázali "homo sapiens" za cca 5 tisíc dokonat.. Nemyslím, že lov lukem by byla hlavní příčina, ale Sanové na Kalahari umí ulovit slony šípem dodnes.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.4.2023 20:16 Reaguje na Petr
Pitrýskovi, tdubičce č.1, je nutno vysvětlit, že jich spoustu nedohledali/nedosledovali hned, ale až třeba po měsíci. V zemi mrazu to ale nevadí, zpracovali ho i tak. Tam těžko kopat jámu nebo stavět naháněcí uličku. Zřejmě měli už psy, kteří byli schopni zvíře zastavit, takže mohli hodit i oštěp. Ale stejnou práci odvede i několik šípů. A Mamontov v Rusku žije, podobně jako Medvěděv, Sobolev, Losev, Rybakov či Volkov. P.S. :-))))
Odpovědět
Pe

Petr

2.4.2023 21:53 Reaguje na Karel Zvářal
To je jasné, mamut se snadno přehlídne :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.4.2023 21:59 Reaguje na Petr
Vůbec netušíte, chudáčku, která bije. Když máte krátký den, blbě ho trefíte a další tři dny je sněhová vánice...
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

8.4.2023 08:18 Reaguje na Petr
Mamuti vymreli smichem. Proto nyva hodne kosti pohromade
Je to davno prokazane, ale pres jesitnost muzu se o tom ve vedeckych kruzich nemluvi.

Je to ale proste. Mamuti byla celkem vesela zvirat. A stejne jako sloni, dokazali se domlouvat na velkou vzdalenost. A to je zahubylo.

Pocatek vyhynuti nastal, kdy clovicek bez bederni rousky vylezl pred jedkyni a protahl sve telo v rannim slunicku.
Nedaleko se pasli mamuti s clovicka zahledla jeden mamutik.
A hned se rozchechtal a za smichu vykrikoval - jak se s tim chce najist.
No a smich je nakazlivy, mamuti se smichy zacali valet po zemi a smali se tak dlouho, az ... .
Vzdyt to znate co se deje, kdyz mete dlouhy zachvat smichu.
A priste proc v obchodech zmizely vaky a o uspechu ruskych vedcu o objeveni vakovlku na Sibiri.
Odpovědět
Pe

Petr

2.4.2023 20:00 Reaguje na Karel Zvářal
Teď už vám zbývá jen zjistit jak pračlověk mamutovi říkal a kdo se tak dodnes jmenuje :-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.4.2023 13:50 Reaguje na Karel Zvářal
Slon má taky pomalou reprodukci a lokomoci a přesto je pořád tu, nemluvě o tom, že jeho areál se kříží s areálem člověka daleko delší dobu a na daleko menší ploše.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.4.2023 20:21 Reaguje na Jakub Graňák
Mluvíte úplně od věci. Kombinace faktorů možná. Asi jako s holubem stěhovavým. Poslední hejno devastované populace zahynulo v bouři. Ale to je přece obvyklé, že ke konečné ráně silně oslabené populace může vést náhodná katastrofa. Ale ta bouře za to nemohla. Na Sibiři taky mohli nakonec poslední mamuti zahynout v bouři.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

2.4.2023 20:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
S těmito lidmi je těžká řeč, prostě člověk musí všechno ne po lopatě, ale po kapkách. Nemoci, utopení, úhyn po souboji... to vše je ve hře. Ale oni se jaksi nevyjadřují k recentním vyhubením, kde je to (vyhubení) zcela zjevné. Proč asi mlčí?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.4.2023 06:49 Reaguje na Karel Zvářal
Oni se za ta vyhubení minulá, současná a i pokračující hubení stydí a nechtějí si to přiznat. Je to ovšem chyba, pochopení reality člověka je první krok k nápravě. Léčit hubení (klap) nicneděláním je taky pokračování v hubení.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.4.2023 13:48 Reaguje na Karel Zvářal
Protože řeč je o mamutech. Kolik milionů taxonů v historii Země vyhynulo ze zcela přirozených příčin, proč o nich mlčíte?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2023 16:15 Reaguje na Jakub Graňák
Zase to příznačně a nesmyslně otáčíte. Zabývám se vlivem predace dlouhodobě ("celoživotně"), a na tento názor sluníčkářů (o nevyhubitelnosti predací) narážím neustále. Proto ho na různých názorných příkladech komentuji.

Nikdy a nikde jsem neuváděl, že by vyhynutí v dávné historii NEMĚLA vliv spoustu fyzikálních příčin (ochlazení, oteplení, asteroid aj). Nepochybně tomu tak bylo! Jen mi vadí dnešní jednostranná adorace predátorů jakožto spasitelů Všehomíra, bez toho, aby se domýšlely následky. Jsem pro uměřené stavy všech živočichů, včetně pradátorů. Jestliže se projevují v ekosystému destruktivně, nejsou to pro mě nedotknutelné ikony. Tak jako např. pro duháky spárkatá.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.4.2023 16:46 Reaguje na Karel Zvářal
Abych vás uklidnil, já predátory neadoruju, jsou mi venkoncem ukradení poněvadž předmětem mojeho dlouhodobého zájmu jsou predovaní ze skupiny, kterou decimuje změna prostředí (ať už z jakéhokoli důvodu).
Otáčím záměrně (to máte pravdu) abych poukázal na absurdnost celé tehle debaty, protože to (vyhubení mamutů člověkem) je jenom teorie a jedinou možností jak ji potvrdit je radionulkidová zkouška stáří a forenzní analýza všech kosterních pozůstatků, dosud se tím nikdo neobtěžoval...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2023 17:04 Reaguje na Jakub Graňák
No ale to se děje! Ti vědci si ji nevycucali z prstů. Právě ta časová rozplizlost nasvědčuje tomu, že to nebyl ani fatální náraz asteroidu (jako u dinosaurů), ani konec doby ledové. S jejím koncem se jen rozlezl do dalekých končin rod Homo a lovil přednostně "pořádné macky", než aby se unavoval např. se zajíci běláky.

Na jednom místě v Holandsku našli v bažině "uskladněných" asi 40 sobů. Jestli lovci na ně zapomněli, nebo měli dost čerstvé, těžko hádat. Na té debatě je absurdní leda to, že argument trubičky zní - tak proč lidi nevyhubili všechno?-)... (to je pecka, co?!) Příklad kanibalizmu z časů nouze nechá ležet - ten je totiž i dnes. A nálezy dožilých mamutů jistě jsou, ale také rozložené v čase. Na tom všem paleontologové bádají, my se dozvíme jen závěrečnou zprávu.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.4.2023 18:12 Reaguje na Karel Zvářal
Jenže ta rozplizlost může stejně dobře znamenat úbytek početnosti vlivem postupujích změn v prostředí... vždyť to se děje i dnes
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.4.2023 17:48 Reaguje na Jakub Graňák
Ale obtěžoval. Je to doloženo z výzkumů tábořišť v Americe. Pak o tom BBC udělala film, bohužel už nemá práva. On se určitě na TV2 objeví znova.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.4.2023 18:08 Reaguje na Slavomil Vinkler
Na tábořišti v Americe... zkuste se zamyslet, zda jedinec, který zemřel z jiných důvodů, skončil rozřezaný v táboře. Jestli byly argumenty z toho výzkumu takhle "validní", tak potěš koště... pak je to přesně takový "průlom" ve vědeckém poznání jako ta civilizace v příspěvku výše. Spočítejte všechny mamuty na světě, určete jejich stáří, stanovte poměr mezi zemřelými "přirozenou" cestou a zabitými člověkem a teprve pak můžete mluvit o nějaké relevanci.

Ps: u Předmostí byly nalezeny kosti cca 1000 jedinců - délka trvání osídlení byla stanovena (odhadem) na cca století až dvě, tak si to rozpočtěte na jednotlivé roky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.4.2023 19:16 Reaguje na Jakub Graňák
Točíme se v kruhu. Určitě neměli mamutí monodietu, a jsem si jist, že tam není všechno, co kmen ulovil. V těchto případech se jedná o ČÁST, resp vzorek potravy. Podstatné na tom je, že člověk je LOVIL, a to zřejmě přednostně. A kdyby se mě někdo ptal, zda je mohl takto vyhubit, určitě bych neřekl ne. Člověk dokáže mnohem víc, než (neuváženě) zabíjet. Přežít chtěl, a o skutečných stavech a dopadech svého chování neměl představu. Prostě byli vždycky, tak dojdou zase...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.4.2023 12:37 Reaguje na Jakub Graňák
Stovky jedinců. Jako v Předmostí. Ale tak se už nic nezjistí, kosti skončily v cukrovaru.
Odpovědět
RB

Richard Baťa

6.4.2023 20:45 Reaguje na Jakub Graňák
Těch 1000 jedinců je to co našli archeologové a zachránili. (Pak to shořelo za války po náletu). Ale poblíž byla postavena továrna, která těžila a zpracovávala mamutí kosti na spodium a fosforečná hnojiva.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.4.2023 13:39 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kde berete jistotu, že ta populace nebyla oslabená jinými faktory a člověk jí dal jen poslední ránu? Vy jste tam byl?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.4.2023 00:02 Reaguje na Jakub Graňák
1* za trpělivost a dobrou argumentaci.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.4.2023 12:35 Reaguje na Jakub Graňák
Rozhodně oslabená byla protože v Austrálii byl lidmi vyhuben a na Tasmánii jej hubili už i domorodci před bílými. Ale to přece neomlouvá bílé, aby dali tu poslední ránu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.4.2023 00:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
Mít názor ještě neznamená věci rozumět, a už vůbec to neznamená mít pravdu. Tohle si asi nejste schopen uvědomit.

Každý může velmi snadno vyjádřit svůj názor, ale málokdo ho podpoří objektivním zjištěním, prací s literaturou, hledáním v primárních zdrojích, ověřováním toho, že ony zdroje jsou skutečně fundované a důvěryhodné.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.4.2023 12:43 Reaguje na Majka Kletečková
Vyhubení, na to jsou podklady. Nejlepší byl ve filmu BBC, který uváděl i zdroje a zjištění. Bohužel, asi před měsícem ho z ČT stáhli. On se ale znovu objeví.
Tak se podívejte. Pokud chcete listovat v Angličtině prosím : https://ziva.avcr.cz/2021-5/prvotni-hrich-lidstva-extinkce-megafauny.html
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.4.2023 13:11 Reaguje na Majka Kletečková
No ale zkuste: https://www.youtube.com/watch?v=WQE9NIOj-O4
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.4.2023 17:54 Reaguje na Majka Kletečková
Nerozumím vašemu přepínání. O současnosti tvrdíte, že člověk přírodu ničí a způsobuje vymírání. No a máte pravdu.
Ale když se řekne cromagnonec, clovisák, aboriginec tak ve vaší hlavě cvak, jsou to přece "přírodní!" národy, asi se živili kořínky a hmyzem.😢
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.4.2023 18:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
1***** za trpělivost a polopatické vysvětlování. Zejména za to připomenutí vyhubení ("vyhynutí") megafauny (včetně vakovlka) v Austrálii. Šly o tom dokumenty, ale tihle heroičtí aktivisté neznají ani tetu Wiky:-)
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.4.2023 22:28 Reaguje na Karel Zvářal
Podle tetky Wiki byl dospělý vakovlk vysoký asi 60 cm po ramena a vážil mezi 20 až 30 kg, tak nevím, jestli ho lze považovat za typického zástupce megafauny, ten termín odpovídá zvířatům s hmotností přes 40 kg.

„Vyhynutí australské megafauny je datováno do období před asi 44 000 lety, přičemž DŮVOD VYMÍRÁNÍ PŘEDSTAVUJE ŠIROCE ZKOUMANOU KONTROVERZNÍ OTÁZKU. Za faktor vyhynutí je považována kolonizace Austrálie lidmi před asi 50 000 lety – a následný samotný lov megafauny, případně žďáření lesů –, NEBO klimatické změny. Za přežívající druhy megafauny jsou považováni velcí klokani rodu Macropus a pták emu.“
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

6.4.2023 22:29 Reaguje na Majka Kletečková
Kdyby to šlo, tak bych tučně zvýraznila ono NEBO.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.4.2023 22:43 Reaguje na Majka Kletečková
Podívejte, fakt nekecám, že tato problematika šla v dokumentech někdy před 20-ti lety, kdy jsem trávil sposty času na kabelovce. Takže není to můj nápad. Jak to ti pra/lidi dokázali, to jsem nechápal, nicméně argumentace badatelů mi v ničem nevadila. Zabije jedno, potom druhé, a postupuje dál a dál. Co je na tom k nepochopení? Možná/pravděpodobně je nezabíjeli jen jako potravu, ale ze strachu. Už si přesně nevybavuji podrobnosti, ale ten princip souzněl s mými poznatky z tuzemska, které jsem zde opakovaně uváděl.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

7.4.2023 00:02 Reaguje na Karel Zvářal
Mně jde o to, že to tak mohlo být, ale také nemuselo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.4.2023 06:42 Reaguje na Majka Kletečková
Jistě, najděte pamětníka a můžem si o tom povykládat, že?-)

S holubem stěhovavým se to ví (doloženo), stejně jako s drontem, a to nebyla žádná megafauna. Predátor SI vyhubil kořist, přesto přežil.

Nezní to nějak absurdně? Ne, klíč je v tom, že NĚKTEROU.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.4.2023 07:36 Reaguje na Majka Kletečková
https://cs.wikipedia.org/wiki/Moa
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.4.2023 08:35 Reaguje na Majka Kletečková
Ale statistika mluví jasně. Megafauna v Austrálii zmizela asi 5tisíc let po příchodu Aboroginců, kteří přišli asi před 50 tisíci lety. Megafauna zmizela v Americe asi 5 tisíc let po příchodu clovíďáků a to bylo asi před 15 tisíci lety, Megafauna v Euroasii zmizela asi 10 tisíc let po příchodu "Moudrých" ,co přišli asi před 35 tisíci lety. Ovšem víra je nejmocnější ze všeho, VÍRA. Nevím co si nechcete přiznat. Že váš předek vyhubil megafaunu?
On poslední jedinec Megafauny mohl umřít i stářím. Nicméně je ekologická poučka, že každá populace má kritickou hranici, a je-li vyhubena pod ni, vymře i sama. Viz zde Vakovlk.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist