https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-drzi-na-uzde-globalni-biodiverzitu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co drží na uzdě globální biodiverzitu?

4.11.2022 06:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kokolitka Gephyrocapsa oceanica KAMPTER z prefektury Mie, Japonsko. Snímek byl pořízen pomocí skenovacího elektronového mikroskopu (JEOL JSM-6330F), proto jsou barvy umělé. Měřítko = 1,0 μm.
Kokolitka Gephyrocapsa oceanica KAMPTER z prefektury Mie, Japonsko. Snímek byl pořízen pomocí skenovacího elektronového mikroskopu (JEOL JSM-6330F), proto jsou barvy umělé. Měřítko = 1,0 μm.
Foto | Richard Bartz / Wikimedia Commons
Biologická rozmanitost Země je v měřítku desítek milionů let regulovaná díky zpětné vazbě mezi diverzitou na jedné straně a vznikáním a zanikáním druhů na straně druhé, takže nemůže neomezeně růst. To vrhá nové světlo na současnou krizi biodiverzity. Tématu se věnuje článek v prestižním časopise Science Advances, který publikovali vědci z Univerzity Karlovy.
 
Život vznikl skoro před čtyřmi miliardami let. Zkameněliny, které nám řeknou více o jeho historii, máme ale k dispozici jen z posledních 540 milionů let. Otázka, která odedávna trápila paleontology i ekology, byla, zda biologická rozmanitost za tu dobu trvale rostla, nebo zda existovaly nějaké její limity, dané omezenou kapacitou globálního ekosystému.

První analýzy naznačovaly, že během prvohor se počet taxonů moc neměnil, ale po největším vymírání na přelomu prvohor a druhohor (před čtvrt miliardou let) diverzita trvale narůstala až do současnosti. Tato představa se v posledních dvou dekádách začala zpochybňovat s tím, že za zdánlivý nárůst může být zodpovědná prostá skutečnost, že čím blíže přítomnosti, tím více máme o minulé rozmanitosti života více informací. Některé analýzy ukazovaly, že když se odstraní tyto artefakty, je biologická rozmanitost Země docela stabilní a existuje tedy nějaký mechanismus, který ji reguluje.

Otázkou zůstávalo, jak by takový mechanismus mohl fungovat a zda je univerzální.

Sítě příčinných vztahů mezi abiotickými a biotickými faktory pro devět studovaných taxonů.
Každá šipka odpovídá významnému účinku zjištěnému párovou analýzou CCM (Convergent Cross-Mapping). (A) Gastropoda, (B) Bivalvia, (C) Brachipoda, (D) Scleractinia, (E) Metazoa, (F) Diatoma, (G) Foraminifera, (H) Coccolithophoridae a (I) Radiolaria. E, rychlost vymírání; D, diverzita; O, rychlost vzniku; T, teplota; C, δ13C; S, 87Sr/86Sr; Sf, δ34S. (A) až (D) představují časové řady z Paleobiology Database (PBDB), kromě metazoí (E), které jsou v samostatném rámečku; (F) až (I) odpovídají datům převzatým z Neptune Database (NDB).
Sítě příčinných vztahů mezi abiotickými a biotickými faktory pro devět studovaných taxonů.
Každá šipka odpovídá významnému účinku zjištěnému párovou analýzou CCM (Convergent Cross-Mapping). (A) Gastropoda, (B) Bivalvia, (C) Brachipoda, (D) Scleractinia, (E) Metazoa, (F) Diatoma, (G) Foraminifera, (H) Coccolithophoridae a (I) Radiolaria. E, rychlost vymírání; D, diverzita; O, rychlost vzniku; T, teplota; C, δ13C; S, 87Sr/86Sr; Sf, δ34S. (A) až (D) představují časové řady z Paleobiology Database (PBDB), kromě metazoí (E), které jsou v samostatném rámečku; (F) až (I) odpovídají datům převzatým z Neptune Database (NDB).
Zdroj | Univerzita Karlova

Nové světlo do toho nyní vnesla studie Valentina Rineau, Jana Smyčky a Davida Storcha, skupiny působící na půdě Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Ti se rozhodli studovat, co má vliv na pozorované objevování se a zanikání taxonů ve fosilním záznamu. Analyzovali dostupné časové řady fosilií devíti skupin mořských organismů (jejich časové řady jsou mnohem kompletnější než ty suchozemské) a pomocí nových statistických metod zjišťovali, zda za tyto změny jsou zodpovědné změny prostředí (teploty a dostupnosti zdrojů) nebo samotná diverzita. Soustředili se hlavně na to, zda vyšší biologická rozmanitost dané skupiny vede k nižší rychlosti objevování se nových taxonů nebo k vyšší rychlosti jejich zániku. To by totiž byl právě onen mechanismus regulace diverzity.

Ukázalo se, že vliv změn prostředí je velmi variabilní a specifický pro danou skupinu – některé typy organismů reagují na změny teploty, jiné na změny úživnosti prostředí a u dalších skupin je vznikání a mizení taxonů v časových řadách nezávislé na změnách prostředí. Naproti tomu vliv diverzity je prakticky univerzální – vyšší diverzita vede k nižší rychlosti vznikání nových druhů a k rychlejšímu vymírání. Díky tomu se celková biologická rozmanitost Země drží v určitých mezích – čím je vyšší, tím má větší pravděpodobnost, že v následujícím časovém intervalu se zase sníží.

Autoři spekulují, že tento zpětnovazebný mechanismus je způsoben tím, že pokud množství zdrojů na Zemi je omezené, tak zvýšení počtu druhů nutně provází zmenšení jejich populací. To pak vede k vyššímu riziku vymření a k obtížnějšímu uchycení nových druhů.

Autoři pro svou studii použili nejnovější analytické postupy, které na rozdíl od tradičních statistických metod jako jsou regresní techniky dokážou vyjevit směr příčinných vztahů a odhalit nelineární efekty a zpoždění. Díky tomu se ukázalo, že zatímco vznik nových taxonů reaguje na změny diverzity hned v následujícím období, vymírání je často zpožděné až o několik milionů let.

"To má zásadní dopad na porozumění potenciálním následkům současné krize biodiverzity. Je možné, že současné změny budou mít následky po velmi dlouhé období v budoucnosti,” říká David Storch, který vedle CTS působí i na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.

A hlavně – pokud je biologická rozmanitost Země regulovaná omezeným množstvím zdrojů, které jsou pro organismy k dispozici, tak každé zmenšení této nabídky zdrojů nutně povede ke snížení rozmanitosti Země. Odhaduje se, že lidská populace spotřebuje více než čtvrtinu primární produkce ekosystémů (o ubírání plochy pro divokou přírodu nemluvě), takže jen těžko půjde na Zemi udržet stejný počet druhů, jako by tu byl bez přivlastňování zdrojů lidmi.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

4.11.2022 07:51
"Každé zmenšení této nabídky zdrojů nutně povede ke snížení rozmanitosti Země. Odhaduje se, že lidská populace spotřebuje více než čtvrtinu primární produkce ekosystémů (o ubírání plochy pro divokou přírodu nemluvě), takže jen těžko půjde na Zemi udržet stejný počet druhů, jako by tu byl bez přivlastňování zdrojů lidmi."

Velmi pěkný a obsažný článek , m.j. z něho vyplývá ,že nárůst lidské populace povede ke snížení globální biodiverzity.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.11.2022 07:58
..."vymírání je často zpožděné až o několik milionů let".

Nebo taky urychlené na pár let/desetiletí díky globalizaci, tj. zavlečení nepůvodních druhů lidmi mezi endemity. A k němu mohlo v historii docházet i přirozeně (postupně), v rámci kolonizace nových území (např. vzniklých ostrovů). Takže to, co dnes známe jako "původní druhy", jsou často už jen ZBYTKY toho, co přežilo predační tlak a silnější konkurenci.

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/co-znamenaji-nepuvodni-hadi-na-ostrove-guam-ptaci-peklo-a-pavouci-raj
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist