https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/divocaci-versus-myslivci-kdo-z-koho
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Divočáci versus myslivci: Kdo s koho?

23.7.2021 08:40 | PRAHA (Ekolist.cz)
Početní stavy divokých prasat v naší krajině v posledních desetiletích významně narostly. Na řadě míst je dnes jejich populační hustota více než jeden jedinec na km2 a trvale roste. V takovém množství se z nich stává klíčový druh, jenž významně ovlivňuje ekonomiku zemědělského hospodaření, na silnicích působí dopravní nehody, poškozuje pozemky v blízkosti lidských sídel a negativně ovlivňuje diverzitu rostlinných i živočišných společenstev. Vědci z lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně zkoumají faktory ovlivňující možnosti stabilizace početnosti prasat a hledají východiska ze současného nevyhovujícího stavu. Své poznatky publikovali v časopise Zprávy lesnického výzkumu 2/2021.
 
Aktuálně největší hrozbou je šíření afrického moru prasat – AMP, jehož zavlečení do chovů domácích prasat přináší obrovské ekonomické ztráty. V současnosti je věnována velká pozornost všem faktorům, jež ovlivňují šíření nákazy v populacích prasete divokého. Nejzásadnějším faktorem je vysoká početnost prasat. Proto je nutné snížení jejich stavů na co nejnižší úroveň ještě před tím, než dojde k zavlečení nákazy na dané území.

Snahy o redukci aktuální početnosti prasat ovšem často narážejí na to, že podmínky dnešní krajiny jsou pro tento druh příhodné a nijak nelimitují populační růst. Prasata těží zejména ze schopnosti živit se širokým spektrem potravy a zajistit si celoročně kvalitní výživu. V současné krajině ČR mohou populace divokých prasat víceméně po celé vegetační období prosperovat na zemědělských plodinách, na podzim nacházejí v lesích dostatek žaludů a bukvic a v zimě jim výživu významně zlepšuje doplňkové přikrmování a vnadění.

K tomu se přidává i tolerance jejich existence ze strany zemědělců a nepříznivé podmínky pro lov v době vegetace, kdy se úspěšně schovávají v lánech zemědělských plodin. Důsledkem těchto faktorů je nepoměr mezi vysokou reprodukční schopností a omezenou kapacitou uživatelů honiteb prasata redukovat. V posledních letech navíc v komunitě myslivců dochází k výrazným demografickým změnám. Zejména klesá celkový počet myslivců a zvyšuje se jejich průměrný věk. Současně ovšem výrazně roste efektivita lovu v důsledku masivního využívání moderních loveckých technologií.

Reprodukční potenciál populací divokých prasat je vysoký. Přibližně 95 % všech samic je v říji (od listopadu do jara) oplodněno a průměrný přírůstek činí pět selat na jednu samici, nebo tři selata na jednoho jedince, který přežil zimu.

Prase divoké
Prase divoké
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Bachyně pohlavně dospívají během prvního roku života a v optimálních podmínkách se jich velká část aktivně účastní reprodukce. Starší bachyně se do reprodukce zapojují téměř všechny, rodí větší počet narozených selat a lze u nich očekávat i lepší péči, a tím nižší poporodní mortalitu. Na druhou stranu je u samic v prvním roce života obrovský potenciál v jejich počtu, a pokud nedojde během první lovecké sezony k redukci jejich početnosti, může jimi vyprodukovaný počet selat i převýšit počet selat starších bachyň.

V naší současné krajině je reprodukce prasat vysoká a spoléhání se na přirozenou regulaci není možné, protože dříve než by se uplatnily např. infekční choroby spojené s vysokou početností, docházelo by k obrovským škodám v zemědělství a dalším problémům. Proto je nutné jejich počty regulovat uměle. Pro regulaci lze v našich podmínkách účinně využívat jen lov odstřelem zajišťovaný myslivci.

Udržování početnosti prasat na únosné míře tak do značné míry závisí na tom, zda bude dostatek lidí schopných a ochotných jejich lov zajišťovat. Komunita myslivců přitom stejně jako celá společnost prochází výraznými demografickými změnami. Především klesá celkový počet a roste jejich průměrný věk.

Zřetelně se projevuje nezájem mladé generace o lov. To je dáno mnoha faktory, od velké nabídky jiných zajímavějších aktivit, přes problémy s časovou a finanční náročností myslivosti až po odklon současné společnosti od zbraní a veškerého usmrcování. Také stěhování obyvatelstva z venkova do měst s sebou přináší vzdalování se lidí přírodě a oslabení chápání myslivosti a lovu jako nástroje sloužícího k regulaci početních stavů volně žijících zvířat.

Znalosti, dovednosti, technické vybavení a organizační schopnosti myslivců jsou významným faktorem, který spolurozhoduje o výsledcích mysliveckého hospodaření. Tyto faktory ovlivňující potenciál pro regulaci prasat procházejí v posledních letech také významným vývojem a částečně se doplňují, či naopak omezují.

Louka rozrytá divokými prasaty.
Louka rozrytá divokými prasaty.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Michalisko / archiv autora

Lovecké vybavení dnes nabízí myslivcům značné možnosti. Zejména pozorovací a zaměřovací přístroje zaznamenaly v posledních letech revoluční změny a většina aktivních lovců prasat je vybavena nějakým zařízením umožňujícím lov za snížené viditelnosti. Je velmi pravděpodobné, že jeden špičkově vybavený lovec, který při svém chování bude preferovat efektivitu lovu, nahradí mnoho tradičně smýšlejících myslivců a nižší počet lidí věnujících se lovu nemusí nutně znamenat ohrožení splnění cílů hospodaření. Aktivní lovci tvoří necelou třetinu lovců, ale přitom uloví více než 80 % kusů.

Svoji roli v lovu také sehrává odbyt zvěřiny. Určitý podíl slouží pro vlastní spotřebu lovců či uživatelů honiteb, velká část je však prodávána do výkupu a dále distribuována mezi zpracovatele zvěřiny. Zvěřina tuzemské provenience pak často končí v restauracích zemí západní Evropy.

Závislost odbytu zvěřiny na zahraničních trzích se naplno projevila v době koronavirové pandemie, kdy byl přerušen provoz restauračních zařízení. V důsledku absence odbytu byl výkup zvěřiny na několik měsíců zastaven. To představovalo pokles zájmu myslivců o lov zvěře.

Lov divokých prasat neprobíhá optimálně. Selata jsou lovena až po dosažení atraktivní velikosti a samice jsou vesměs chráněné. Myslivecké hospodaření přitom disponuje dostatkem znalostí i účinnými nástroji k usměrnění početnosti divokých prasat. Nejsou však dostatečně využívané.

Moderní lovecká technika, představovaná nočními viděními či termovizními zaměřovači, usnadňuje selekci i lov, a v době výskytu AMP v ČR se potvrdilo, že v případě potřeby jsou myslivci schopni zredukovat populace divokých prasat na minimum.

Přečtěte si také |
Foto: Jaromír Zumr / Naše příroda Život černých rytířů

Menší počet ani stárnutí populace myslivců nemusejí být problémem. Regulaci prasat brání spíše tradované zásady a vžitá dogmata. Klíčové je zajištění motivace myslivců prasata regulovat, což se děje zejména zvyšujícím se tlakem veřejnosti, zemědělců a lesníků.


reklama

 
Další informace |
Článek „Stabilizace početnosti prasete divokého: reprodukční potenciál současných prasat vs. lovecký potenciál současných myslivců“ vznikl v rámci řešení projektu podporovaného Ministerstvem zemědělství ČR č. QK1920184.
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PE

Petr Eliáš

23.7.2021 09:02
Kdo z koho? Nebo kdo s koho? :-)
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

23.7.2021 09:06 Reaguje na Petr Eliáš
Vida. Díky.
Odpovědět
kk

karel krasensky

23.7.2021 09:59
Vidím to černě.Tuto situaci by zvladl pouze Bivoj
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.7.2021 10:00 Reaguje na karel krasensky
Myslíte ten masokombinát v Opavě? :))))
Odpovědět
kk

karel krasensky

23.7.2021 12:05 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Omlouvám se,ale masokombinat v Opavě mi nic neříká.Jsem vegan,bojují za zlepšení klimatu a hlavně poslední dobou přemyšlím o změmě pohlavní nebo zdá se stát nebinární osobou
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.7.2021 12:32 Reaguje na karel krasensky
Dělají dobré klobásky s medvědím česnekem, takže částečně i pro Vás. A s tou změnou pohlaví si to dobře rozmyslete. Podívejte se na tu transgeder vzpěračku z Austrálie. Ani jako chlap nebyl nic moc. Ale teď, když je přeoperovaná, tak můžu říct jediné - kdyby to byla jediná ženská na Koulezemi, tak umřu jako nepolíbený panic. :)))
Odpovědět
DA

DAG

23.7.2021 14:45
Že by vyvážený článek? Jak se dostal na Ekolist :))
Odpovědět
DA

DAG

23.7.2021 14:53
Pěkný článek. Vcelku vyvážené shrnutí, kde se dá více či méně se vším souhlasit. Samozřejmě není nastíněna celá šíře problému, ale skoro všechny faktory řečeny a ukazuje to na složitost situace.
Prosím víc takových článků. Ne jako většina jednosměrek od paní Kovaříkové.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

23.7.2021 18:00
Pokud mají vyhrát myslivci, tak musí být povoleno lovit - " z jedné vody načisto " = žádná ochrana.
Odpovědět
LB

Lukas B.

23.7.2021 19:00 Reaguje na smějící se bestie
prostě prase musí být hunclédr. má-li to rypák a štetiny, potom střílet a ptát se až potom. březí-nebřezí, mládě-nemládě, samice či samec.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

23.7.2021 21:43 Reaguje na smějící se bestie
Myslím, že v honitbách je podle zákona povolen lov divočáků bez omezení, že se na divoká prasata žádné hájení nevztahuje. Ale nejsem si tím úplně jista.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

24.7.2021 09:00 Reaguje na Majka Kletečková
Do dvou let věku. Pozná se to podle chrupu spodní čelisti.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

24.7.2021 11:10 Reaguje na Michal Ukropec
To bývalo. Dnes se loví všechny věkové třídy, ovšem myslivec asi nezmáčkne na březí nebo ocucanou bachnu . Podobně i na markazína
Odpovědět
VP

Vít Pátek

24.7.2021 09:08 Reaguje na Majka Kletečková
Myslíte si to správně. Jenže to samo o sobě ke snižování stavů nevede. Jak říkal Karel Marx i jeden sexuálně nenasytný americký prezident, "je to v ekonomice, pitomče" (to opravdu není útok na vás, to jen cituji jeden slogan toho prezidenta).

Myslivost i lov jako její součást je zájmová aktivita, která je na rozdíl od leckterých jiných, např. i ochrany přírody, provozována v drtivé většině pouze "za své". A koho baví lovit, ten si nechce přírodní zdroj zlikvidovat, ale udržovat na stabilním stavu (a ne vystřílet systémem "ulovím vše co uvidím", jak tupě předpokládají mnozí novináři i část veřejnosti), což prakticky znamená nejen lovit max. na úrovni ročního přírůstku, ale i se starat o to, aby celkové přírodní prostředí zdravý přírůstek umožňovalo. A pokud není obzvlášť bohatý, třeba i chce, aby se mu alespoň část vynaložených nákladů vracela. A ty náklady jsou značné (byly o tom i vědecké práce, ročně volného času tisíce hodin, v penězích v přepočtu na rok řád statisíců korun). Zvlášť u černé zvěře - prase divoké patří mezi nejinteligentnější zvířata a na lovecký tlak dokáže docela sofistikovaně a hlavně rychle reagovat. A jedna taková protireakce zvýšením technických možností člověka vyjde třeba jen u termovizního zaměřovače na řád velkých desítek, ne-li stovek tisíc korun.

Problém je v tom, že v tom samém přírodním prostředí působí zemědělci, jejichž zájmem je v něm (mírně řečeno) velmi intenzivně, dosti bez ohledu na "zbytek přírody" a za účelem zisku pěstovat plodiny, které mají tu zvláštní vlastnost, že na jedné straně životu a růstu populace černé zvěře obrovsky prospívají a na druhé straně jejich produkci černá zvěř poškozuje.

Stát tento problém "šalamounsky" zdánlivě vyřešil tím, že první z výše zmíněných objektivních vlastností ignoruje, zatímco na základě té druhé učinil za škody způsobené zvěří myslivce. Tím sice sobě (a hlavně zemědělcům) jakože "ušetřil", ovšem prakticky "posloužil" zemědělcům vytvořením brzdy růstu populace černé zvěře asi tak kvalitní a funkční, jako kdyby bicykl vybavil "brzdou", spočívající ve vražení klacku mezi dráty. Protože zatímco zemědělcům jen legislativně chabě a nevymahatelně ukládá činit "nějaká" opatření na ochranu plodin proti zvěři, tj. spíš hledí, aby se jim náhodou náklady o trochu nezvýšily, myslivcům jejich náklady (potenciálně) drasticky zvyšuje (neboť výnosy ze zemědělské produkce, které by měly být myslivci při poškození zvěří kompenzovány, jsou ve srovnání s mysliveckými náklady na lov, natož výnosy z lovu, obrovské).

Následně se stát (a také někteří ekologičtí aktivisté) pokrytecky "diví", proč zemědělci náhradu škod zvěří převážně, resp. ve skutečné výši vůči myslivcům neuplatňují (= ekonomicky si nelikvidují jediného a bezplatného regulátora stavů zvěře, jejíž nárůst populace svoji produkcí podporují a která zároveň té produkci škodí) - tj. že nebrzdí kolo zastrčením klacku do drátů.
Odpovědět
DA

DAG

24.7.2021 09:32 Reaguje na Vít Pátek
Pregnantně vytíženo.
Odpovědět
Bořivoj Holínek

Bořivoj Holínek

25.7.2021 19:32
Počátkem devadesátých let, kdy jsem tři roky vykonával funkci jednatele OMS v Šumperku, jsem nejednou vedl s RNDr. Ctiborem Babičkou, CSc., předsedou Myslivecké komise OMS ČMMJ, polemiku na téma hájení černé zvěře a nesmyslné postihy myslivců ze strany disciplinárního senátu OMS za ulovení staršího kňoura či bachyně atd.
Shodli jsme se na tom, že hrozí enormní přemnožení černé zvěře do nežádoucího stavu, který bude v dohledné době jen stěží zvládnutelný (řešitelný). V té době však naše úvahy a námitky nebyly ze strany čelních představitelů ČMMJ i kompetentních ministerstev akceptovány.

I (nebo zvláště) v myslivosti platí staré pořekadlo - "Starého psa novým kouskům nenaučíš!"
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.7.2021 07:57
Já vidím problém v kapitalismu.
Dobře dělaná myslivost totiž vyžaduje během sezóny, aby myslivec strávil každý měsíc desítky hodin v lese, hlavně večer a v noci. Takový člověk, pokud je v aktivní kariéře, je potom často v práci nevyspaný a neodpočatý a na jeho výkonu to je vidět. Za socíku se šlo uklidit do nějaké méně náročné práce, kde si člověk odpočinul, dnes to ale nejde. Podobně důchodci. Když se šlo do důchodu v 60 letech, lidi, kteří měli štěstí a kteří pracovali na méně náročných pozicích, šli do důchodu často svěží a v dobrém zdravotním stavu. Někteří z nich se potom následující roky, 5 až 15 let naplno věnovali, veškerým svým volným časem, svým koníčkům, třeba zrovna myslivosti. Tito lid byli potom v těch zájmových oborech tahouni, protože se to naučili mnoha lety činnosti v době aktivní kariéry a v důchodu potom jen zůročovali své zkušenosti. I toto se už prodloužením věku odchodu do důchodu na 65 nebo až snad 68 let a ignorováním zaměstnávání starších lidí nad 45 - 50 let, kteří se tak místo svým koníčkům musí věnovat zajištění své holé existence, dost omezilo.
Takže dnes je prostě nedostatek lidí, kteří by myslivost mohli dělat naplno.
Na druhé straně článek ukazuje, že se myslivci, stejně jako se to v minulosti stalo u jiných zájmových oborů, začínají rozvrstvovat na dvě skupiny.
První jsou víkendoví a spíš pasivní myslivci, kteří do toho jednorázově investovali jen pár desítek tisíc korun a nyní od toho chtějí jen nějaký společenský styk, na brigádádch, oslavách, na podzimních honech atd.
A druzí jsou všelijací poloprofesionální myslivci, kteří do toho investují pravidelně, vzdělávají se, věnují tomu skutečně ty hodiny, co je potřeba, hledají aktivně třeba taková zaměstnání, kde práce na té myslivosti nevadí a očekávají, že významná část z těch investovaných peněz nebo všechno se jim dosaženými výsledky vrátí.
Odpovědět
Bořivoj Holínek

Bořivoj Holínek

27.7.2021 13:14 Reaguje na Radim Polášek
S Vaším "rozvrstvením na DVĚ skupiny", souhlasím, pane Polášku.

Já však ty dvě skupiny vnímám jako MYSLIVCE a LOVCE.

Mezi ty první řadím ty, kteří myslivost vnímají jako své životní poslání, a to se vším všudy, co k myslivosti patří, vč. celoroční péče o zvěř i honitbu a striktního dodržování mysliveckých zvyků a tradic.
Mezi ty druhé řadím ty, kteří pouze sbírají trofeje z ulovené zvěře, aby se s nimi mohli chlubit mezi smetánkou, podobně jako se jiní - jim podobní - chlubí novým BMW, cestou kolem světa, počtem milenek, vlastní bohatou vinotékou, nebo sbírkou pouzder od drahých doutníků ...
Odpovědět
V

Verdemont Pralesos

28.7.2021 22:02
Vážení, v posledních letech, cca 8-12 nazpět, se tak nějak stalo hitem informovat různými způsoby veřejnost, neznalou tématu myslivosti, o tom, jak kolem nás ve dne v noci běhají přemnožená divoká prasátka, srnčí a vysoká, a tak se blíží doba, kdy nás, pány tvorstva kompletně zachvátí a vytlačí z obydlí někam na stromy, nebo tak něco. Důvodem je bezesporu totální přemnožení všech druhů této volně žijící zvěře a to díky přestárlé populaci,, myslivců'', tudíž lidstvo v České kotlině je v ohrožení života a majetku. Bohužel jsem, jakožto dlouholetý,, myslivec '' nucen veřejnosti odhalit holou a nepříjemnou pravdu.Myslivost se pod nenápadným dohledem movitých nenažránků, mající dlouhé prsty, sahající k poddajným zákonodárcům, a tím jejich vydatnou pomocí, přesunula do sféry byznis class, a tam, za další chrabré pomoci motovidel u vesla LČR, do úplně zhovadilé, mnohdy nenávratné formy, neumožňující efektivní způsob lovu jakože přemnožené zvěře.
Ceny jsou umělecky vyšroubované do vesmíru, a tudíž není problém si tam i onde v honitbě pronajaté od LČR, úplně levou zadní, pořídit,, povolenku k lovu '' za tučný příspěvek v řádu desítek tisíc korun za rok, a vyrazit redukovat zmíněné nadstavy,
Pro vaše info, já sám jsem zaměstnán, ale i tak odlovím ve svém volném čase a svým vybavením za své, v průměru 30 a více kusů černé ročně, ale také si tuto zvěřinu sám ošetřím a,, zakrechtuji '' do mrazáku pro vlastní potřebu, protože za cenu co bych obdržel ve výkupu, bych neměl ani na benzín na cestu do honitby.
Děkuji za Vaši pozornost
Myslivost už jde do karantény a do vytracena, a dopr....,
Huberte, ty to vidíš
Odpovědět
V

Verdemont Pralesos

28.7.2021 22:32 Reaguje na Verdemont Pralesos
V konečném výsledku se mi všechny tyto a podobné články zdají být obdivuhodně podobné jako vejce vejci, a jakoby tendenční, včetně nářků nového pana ředitele církevních lesů hor a hájů atd, ale uniká mi, co, krom těch dalších omezení, z per velkých profibadatelů a arcivědců z MU Brno, samozvaných odborníků na patřičných postech v rádoby mysliveckých organizacích, co pro to snížení stavů té divočiny, oni sami vlastně dělají, kromě plácání v médiích?
Kolik kusů výše uvedené zvěře oni sami slovili? No mimo trofejovou asi na nic jiného zřejmě za celý rok nezmáčknou, takže vážení kolegové, myslivci, lovci, ruku na srdce, v noci bývá brzy tma, a v zimě mrzne, takže tam je zakopaný pes, dělejte to pořádně, nebo raději vůbec. A to se potom povede, jak se to má
Lovu lesu
A mám toho ještě mraky na srdci
Odpovědět
Bořivoj Holínek

Bořivoj Holínek

29.7.2021 03:35 Reaguje na Verdemont Pralesos
Rozhodně s Vámi nechci polemizovat o tom, co jste ve svých dvou příspěvcích spontánně uvedl, a už vůbec ne o tom, co ještě - coby anonym - máte na srdci ...

Pouze si dovolím poznámku k tomu, že všichni, které v příspěvcích uvádíte, vystupují pod svým občanským jménem. Bylo by tedy vhodné, kdybyste i Vy se čtenářům - v roli kritika - představil pod svým občanským jménem, aby věděli s kým mají tu čest. Takto anonymně ta Vaše slova pozbývají na významu, neboť se jejich obsah nedá porovnat s realitou.
Děkuji!
Odpovědět
V

Verdemont Pralesos

29.7.2021 12:02 Reaguje na Bořivoj Holínek
Děkuji uctivě za optání, chápu, že vás, a zřejmě i jiné čtenáře zajímá identita,, ale sám dobře víte, že v jakémkoliv spolku panuje nejryzejší lidská vlastnost, a to závist, tj, že nějak moc se mi prozatím svoji identitu uvádět, i přesto si to projít hlavou nechám, a těch pár trapných a uražených sms nějak snesu, mám s tím více zkušeností, převážně z řad velkých teoretiků, co si budeme povídat, v myslivosti je tohleto arcinásobně koncentrované.
Nakonec kdo z nás rád slyší kritiku ke své osobě
Odpovědět
V

Verdemont Pralesos

29.7.2021 12:07 Reaguje na Bořivoj Holínek
Jak se tak dívám na čas vašeho příspěvku, že by jste reagoval na moje anonymní příspěvky z posedu, při tolik žádaném snižování přemnožené zvěře?
Odpovědět
Bořivoj Holínek

Bořivoj Holínek

29.7.2021 16:08 Reaguje na Verdemont Pralesos
Mohu Vás ujistit, že "z posedu" Vám nepíši :)
Čas trávený v přírodě užívám duchaplnějšími aktivitami, to mi věřte.

A toho uctivého děkování není od Vás třeba. Pouze jsem Vám sdělil můj názor, že pokud chcete věcně cokoli kritizovat, pak z anonymního "postu" to notně ztrácí efekt.
Nic víc, nic míň!
.
Odpovědět
V

Verdemont Pralesos

30.7.2021 05:38 Reaguje na Bořivoj Holínek
Pane Holínek, polopaticky řečeno, pokud máte nějakou osobní zkušenost a pohybujete se velice blízko této oblasti, jistě nebudete dobrovolně a zbytečně vystavovat svoji komfortní zónu tlakům těch, se kterými jste dlouhodobě ve styku, a navíc dlouhodobě s nimi nesouhlasíte, to se potom velice těžce pracuje, a věřte mi, že pro udržení tradiční české myslivosti dělám co můžu, ale je mi to prd platné. Tj nejsem dlouhodobě schopen v mém nejbližším okolí to,, zkoušení ' jak na to, a co s tím atd pozastavit na trošku únosnou míru, natož pak abych opět sledoval, jak se honitby, kde jsem za leta mé působností v myslivosti, mění na pokusné laboratoře teoretických přírodomilů,
Tak proto
Nic víc nic míň
Děkuji
Odpovědět
Bořivoj Holínek

Bořivoj Holínek

30.7.2021 12:54 Reaguje na Verdemont Pralesos
Prosím!
Odpovědět
ML

Miroslav Linda

31.8.2021 02:15
Prosím, kde je honitba s populací +1ks černé na 1km2 ?
To se Vám malinko opotily brýle nad statistikami a odpadla u km nulečka že?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist