https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-efektivne-bojovat-s-africkym-morem-prasat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak efektivně bojovat s africkým morem prasat?

29.12.2020 12:58 | PRAHA (Ekolist.cz)
Prase divoké.
Prase divoké.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Africký mor prasat (AMP) je nebezpečné vysoce infekční virové onemocnění, které se v České republice objevilo v roce 2017 a představuje značné riziko nejenom pro divoká prasata, ale také pro chovy domácích prasat. Virovou nákazu se na území České republiky podařilo v roce 2019 úspěšně vymýtit. S ohledem na alarmující situaci v okolních zemích, zejména v Německu a Polsku, však hrozí nebezpečí opětovného zavlečení.
 

AMP je v současnosti již globálním virovým onemocněním, kterým jsou v Evropě zasaženy zejména volně žijící populace prasete divokého. Z ekonomického hlediska představuje výraznější ohrožení zejména rozšíření nákazy do chovů domácích prasat, k jejichž kolapsu došlo například v Číně. U nás byl AMP poprvé potvrzen v červnu 2017 ve Zlínském kraji. České republice se podařilo společným úsilím Státní veterinární správy (SVS), Ministerstva zemědělství a dalších subjektů včetně myslivců působících v zasažené oblasti chorobu vymýtit.

Jedním ze zásadních faktorů omezujících šíření infekce bylo intenzivní vyhledávání těl uhynulých divočáků, jejich odstraňování a následná dezinfekce okolního prostředí. Šlo však o časově velmi náročnou, a ne vždy efektivní činnost. Doposud nebyla známa preference stanovišť, která nakažení divočáci krátce před smrtí vyhledávali. Preferenci těchto stanovišť bylo poprvé možné popsat na základě dat o nalezených kadáverech (uhynulých jedincích) ze zlínského ohniska. Pokud by se k nám AMP znovu dostal, lze zjištěné výsledky využít k cílenému prohledávání rizikových stanovišť s předpokládaným zvýšeným výskytem pozitivních kadáverů.

Hodnocení bylo v první fázi zaměřeno na základní rozčlenění stanovišť, která divočáci vyhledávali jako poslední úkryt v okamžicích před smrtí. Údaje zahrnuté do studie pocházely z dříve vytyčené „vysoce rizikové oblasti“, v níž byla nalezena naprostá většina kadáverů pozitivně testovaných na AMP. Území bylo kvůli omezení pohybu černé zvěře obehnáno elektrickým a pachovým ohradníkem. Celková výměra uzavřené oblasti, ležící severovýchodně od Zlína, byla 5430 ha. Zemědělská půda pokrývala 3889 ha (71,6 %) a lesní porosty 1444 ha (26,6 %). Na zbytku výměry se rozprostírala zástavba obcí a vodní plochy.

V průběhu epidemie bylo ve Zlínském kraji nalezeno a testováno celkem 503 uhynulých divočáků či zbytků těl. Kvůli co nejpřesnější charakteristice prostředí byly z databáze vyloučeni jedinci, kteří s nejvyšší pravděpodobností uhynuli následkem srážky s dopravním prostředkem. Po odstranění těchto záznamů zbylo v databázi celkem 442 kadáverů, u nichž byly pracovníky SVS zaznamenány GPS souřadnice místa nálezu a výsledek PCR testu na africký mor prasat (pozitivní/negativní). U každého uhynulého jedince bylo dále zapsáno pohlaví, hmotnost, odhad předpokládaného data úhynu v závislosti na fázi rozkladu a termín nálezu. Z celkového počtu hodnocených kadáverů bylo 208 pozitivních (s AMP) a 234 negativních (bez AMP).

Poměr pohlaví a stáří uhynulých jedinců, u nichž byl africký mor potvrzen, vypadal takto: z 18 nalezených kňourů bylo pozitivních 9 (50 %), ze 43 bachyní 37 (86 %), ze 121 lončáků 50 (41 %) a z 201 selat 84 (42 %). Výsledky ukazují na vyšší procento pozitivně testovaných bachyní. Tato skutečnost je pravděpodobně dána způsobem života černé zvěře. U bachyní je možné očekávat větší riziko přímých kontaktů s dalšími jedinci v tlupě, kteří mohou být nakažení. Kňouři se naopak po značnou část roku pohybují zpravidla samostatně, lončáci většinou v menších tlupách.

Převážná část ze 442 uhynulých divočáků vyhledala před smrtí lesní prostředí: v lesních porostech bylo nalezeno 315 kadáverů (71 %), na loukách 83 kadáverů (19 %), na polích 29 (7 %) a 15 kadáverů (3 %) bylo nalezeno v mokřadech.

Nemocní divočáci tedy téměř nevyhledávali úkryt v zemědělské krajině, přestože bylo v oblasti z důvodu zajištění vhodného krytu a potravy ponecháno více než 115 hektarů nesklizené kukuřice a dalších obilovin. Ve „vysoce rizikové oblasti“ byl však po dobu průběhu epidemie AMP zakázán lov další spárkaté zvěře, zejména daňků, kteří zemědělské plodiny s oblibou navštěvují. Infikovaní divočáci tak mohli najít větší klid právě v přirozeném prostředí lesních porostů.

Zjištěné počty uhynulých divočáků však jasně ukazují na preferenci lesních porostů. Ve „vysoce rizikové oblasti“ přitom les pokrývá pouze necelých 27 % půdy. Z myslivecké praxe je známé, že zranění (postřelení) divočáci obvykle vyhledávají jako úkryt k zalehnutí husté mlaziny. Tento fakt potvrdilo podrobnější vyhodnocení zaměřené na stáří lesních porostů. Pozitivně testované kadávery na AMP byly nalézány v porostech starých průměrně cca 29 let. Naproti tomu negativně testované kadávery ležely v porostech, jejichž průměrný věk činil přibližně 62 let. Více než 90 % pozitivně testovaných divočáků bylo nalezeno v porostech mladších 40 let, zatímco negativně testované kadávery byly v lesním prostředí s ohledem na stáří porostů rozmístěny víceméně náhodně.

Preferenci mladých porostů je možné vysvětlit projevy AMP. Při akutním průběhu se onemocnění projevuje vysokou horečkou (až 42 °C), nechutenstvím, malátností, ztíženým dýcháním a krvavým průjmem doprovázeným zvracením, po několika dnech jsou prasata netečná, nepřijímají potravu a jejich pohyb je značně omezen. Nakažený jedinec hyne do pěti dnů, přičemž příznaky se v čase stupňují. Infikovaní jedinci se proto s nejvyšší pravděpodobností snaží vyhledat místa, kde nebudou zneklidňováni ostatní zvěří nebo člověkem, tedy například úkryt v houštině.

Další zajímavé preference byly zjištěny ve vztahu k vzdálenostem od vodních zdrojů. Podle základního vyhodnocení bylo ve vzdálenosti do 100 metrů od vodních zdrojů nalezeno přibližně 60 % pozitivních kadáverů a přibližně 76 % kadáverů, u nichž nebyl virus AMP potvrzen. V případě negativních divočáků se opět nabízí možná paralela se střelným zraněním či jiným poraněním. Postřelený divočák má často tendenci scházet do údolí a chladit se v kališti či potoce, ale na cestu vzhůru zraněné zvěři již mnohdy nezbývají síly. Obdobná závislost byla v případě nakažených divočáků prokázána ve vztahu k průměrným denním teplotám. Ve dnech s vyšší průměrnou teplotou byly kadávery nalézány blíže k vodním zdrojům. Část byla nalezena přímo ve vodním zdroji, nejčastěji v potoce, v němž se nemocní divočáci chladili.

Jan Cukor na závěr konstatuje: „Zjištěné výsledky mají velký potenciál využití v případě opětovného zavlečení AMP na naše území. Pokud by vzniklo nové ohnisko, bylo by možné nejprve detailně analyzovat mapové podklady rizikového území z hlediska zastoupení lesního prostředí, vodních zdrojů a dalších charakteristik. Díky zjištěným výsledkům by pak bylo možné rychle vytipovat lokality s předpokládanou zvýšenou pravděpodobností výskytu uhynulých divočáků, což by značně zefektivnilo jejich vyhledávání. V relativně krátkém čase by tak bylo možné na zlomku zasaženého území nalézt většinu pozitivních kadáverů, které slouží jako zdroj nákazy. Zjištěné výsledky lze snadno aplikovat v širším regionu střední Evropy s podobnou krajinou. Naše poznatky byly prozatím poskytnuty německým kolegům v Sasku, kteří se snaží o potlačení dalšího šíření afrického moru prasat směrem do vnitrozemí Německa a blíže k našim hranicím.“


reklama

 
Další informace |

Tento projekt byl podpořen Národní agenturou pro zemědělský výzkum (projekt č. QK1920184).

Text byl zpracována podle publikace: Cukor, J., Linda, R., Václavek, P., Šatrán, P., Mahlerová, K., Kunca, T., Havránek, F. Wild boar deathbed choice in relation to ASF: are there any differences between positive and negative carcasses? Preventive Veterinary Medicine, 177,104943.

foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

29.12.2020 08:55
Jediným skutečným řešením je jen vlčí smečka v dané lokalitě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.12.2020 09:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Nesmysl. Zdravá zvířata neuloví, maximálně tu a tam nějaké sele oddělené od matky, a nemocná či raněná, jaké uloví, by stejně zdechla. A to pomíjím situace, kdy vlk zafunguje jako mrchožrout.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.12.2020 13:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hánzl porovnejte si prosím mapu výskytu vlka a směry jeho šíření do střední a západní Evropy s mapou výskytu a šíření AMP. Pokud disponujete zdravým rozumem tak vlka jako řešení AMP musíte vyškrtnout.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.12.2020 15:53 Reaguje na Jarek Schindler
Mapy jsou hezká věc, ale praktici lesáci říkají, že tam, kde žijí vlci (myslím naše zeměpišné šířky), tak nemoci prasat i jiné zvěře se prakticky nevyskytují, stačí nemocné kusy odlovit dřív, než nakazí ostatní. Já vím, důkaz to není, ale jen tak příspěvek aby diskuse nestála....
Odpovědět
DA

DAG

29.12.2020 18:03 Reaguje na Pavel Hanzl
U nás vlci nejsou a zvěř je taky zdravá. Vaše dedukce je přání myšlenky. Prostě jste zastánce vlků a vse co se Vám hodí, tak použijete jako argument. Vlci na většinu území ČR nepatří!!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.12.2020 20:43 Reaguje na DAG
Zvěř je tak zdravá, že tahle diskuse je pod článkem o moru divokých prasat.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

30.12.2020 09:26 Reaguje na DAG
Ale jděte - jaké máte vzdělání? Nejspíše jen tzv. vysokou školu života, že? Tak tady neplácejte nesmysly...
Odpovědět
Sl

Slovan

30.12.2020 09:42 Reaguje na DAG
Samozřejmě, že patří - i v naší zemi je pro děj dost a dost vhodných míst.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

30.12.2020 09:55 Reaguje na Slovan
Třeba ZOO Ostrava, Praha , Brno ,....
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.12.2020 19:29 Reaguje na Pavel Hanzl
Jo, mapy jsou hezká věc a navíc nelžou. Neznám lesáky co by tvrdili to co ti vaši. Navíc ty mapy to také vylučují. Takže, to co tvrdí vlkofilové o ozdravení populace je lež. Tam kde žijí vlci jsou i nemoci které zatím nejsou bohudík u nás. To samé platí i v případě vlkofily tolik propagovaném vylepšení genetiky spárkaté zvěře vlivem vlka. Nic takového se prostě nekoná. I na to jsou nevyvratitelné důkazy.
Ono stačí aby vlci rychle odlovili nemocné kusy?????? Neproveditelný smysl.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.12.2020 09:24 Reaguje na Jarek Schindler
Je zde už pár dnů absence článků o OZE a energetice
a tak se p. Hanzl chopil něčeho nového a zdá se, že
poněkud velmi amatérsky. Ale co, hlavně že se ozval.
On to "slyšel od lesníků" ,tak takové jsem doposud žádné nepotkal, spíše naopak.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.1.2021 22:30 Reaguje na Břetislav Machaček
jestli jste si nevšiml, tak rozumím úplně všemu. U nás se tomu říká, že "dělám do včel".
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

30.12.2020 09:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Znám jiné lesáky a ti říkají , že s vlky dorazily trable.
Doporučuji někdy absolvovat naháňku. Tam uvidíte, jak dokáže černá zrychtovat loveckého psa. A vlk nebude blbej , ten se raději vydá za ovečkami.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

30.12.2020 09:54 Reaguje na Pavel Hanzl
Já myslím, že bude fajn , když se vyzkouší, zda je vlk citlivý na Aujezskyho nemoc. Myslím , že jim pud sebezáchovy velí se černé zvěře jakožto rezervoáru choroby vůbec nedotýkat.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

31.12.2020 14:08 Reaguje na Pavel Hanzl
A proto se AMP šíří z oblastí obývaných vlky. Je vidět, že jste ekologista.
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.12.2020 09:30
Je otázka, zda s tím bojovat, nebo zda nechat volný průběh přírodním procesům. Počty silně přemnožených divočáků by to srazilo na přírodě neškodnou úroveň velmi rychle.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.12.2020 15:56 Reaguje na Jan Šimůnek
Volný průběh znamená, že u nás nebudou lány kukuřice ale bude dost predátorů, tj. vlků. V umělé krajině bez přirozené regulace to nefunguje.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

29.12.2020 19:38 Reaguje na Pavel Hanzl
Co ten východ Polska a západ Ukrajiny, Běloruska a Pobaltské země. Tam nebyla přítomnost vlka historicky nikdy přerušena. Tam to také považujete za umělou krajinu srovnatelnou s naší? Tam snad ta vaše přirozená regulace nefunguje? Tam není ten volný průběh?
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

30.12.2020 10:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak ekotlupám vysvětlete , aby přestaly podporovat bioplynky a jiné nesmysly, co se jen a jen pro ně pěstuje spousta biomasy. AMP zasahuje už skoro celou Euroasii navzdory tomu , že zde žijí tisíce vlčích smeček.
Volný průběh nelze ponechat. Jsou v ohrožení chovy domácích prasat ve velko i malochovech. Hrozilo by masové utrácení zvířat na farmách, kompenzace,...nárůst ceny vepřového masa,...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

29.12.2020 10:38
Africký mor prasat je velký problém, který se v současnosti již projevuje i v odbytu jatečných prasat např. z Německa do Číny a dále i v prodeji selat z Dánska do zemí EU. Selata jsou utrácena, protože na ně chybí odbyt. Česká republika zvládla první kolo záchytu moru na Zlínsku i díky dřívějším propracovaným veterinárním opatřením, pocházejícím ještě z dob socialismu, což jiným západním zemím chybí. Nicméně při výskytu více ohnisek najednou lze o eradikaci moru u nás s úspěchem pochybovat.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist