Dříve byla uvězněna v betonu, nyní dostává volnost. Pražská říčka Rokytka

Rokytka je vodní tok v povodí dolní Vltavy. Pramení jihovýchodně od Říčan v prostoru Říčanského lesa mezi obcemi Tehov a Tehovec v nadmořské výšce 453 m. Celková délka potoka je 37,5 km. Prameny Rokytky jsou dva a po několika stech metrech se stékají a stávají se počátkem nejdelšího pražského potoka, jenž má na území Prahy délku 31,5 km. Slovo „rokyta“, které dalo jejímu jménu základ, je staroslovanské pojmenování vrby, kterými je říčka lemována dodnes. Rokytka protéká řadou chráněných území a leží na ní několik rybníků. Potok i jeho okolí prošlo v minulosti velkými změnami. Vinařská oblast Libně a Vysočan, kam se ještě začátkem 19. století jezdilo za přírodou a rekreací, se v průběhu 19. a 20. století velmi změnila. V obou těchto čtvrtích se velmi rychle rozvíjel průmysl a vznikla zde řada továren na cement, líh atd. Vodní síla Rokytky byla také využívána k pohonu mlýnů, které byly postaveny v její blízkosti.

Právě na začátku 20. století došlo k nejvýznamnější regulaci Rokytky. Během let 1905–1910 bylo její koryto napřímeno, prohloubeno a opevněno od Libně až po Hloubětín. Další regulací utrpěla Rokytka na mnoha místech svého toku v 70. letech minulého století. Niva Rokytky, podobně jako nivy jiných potoků ve velkých městech, pak často sloužila jako úložiště odpadu.

První revitalizace Rokytky proběhla v roce 2008 v prostoru suchého poldru Čihadla. Zde se poprvé vycházelo ze zkušeností nasbíraných při exkurzích v sousedním Bavorsku.

Suchý poldr Čihadla byl postaven v 80. letech 20. století, zaujímá plochu bezmála 27 ha a při povodních je schopen pojmout až 681 835 m3 vody. Jedná se o největší suchý poldr v Praze, který slouží k zachycování přívalových srážek z povodí potoka Rokytky, Svépravického potoka a Hostavického potoka. Suchý poldr byl postaven v místech bývalého rybníka patrného ještě na Millerově mapě Čech z roku 1720.

V rámci výstavby suchého poldru bylo koryto Hostavického potoka, Svépravického potoka a Rokytky od soutoku s Hostavickým potokem napřímeno, zkapacitněno a opevněno betonovými tvárnicemi. Upravená koryta tak byla degradována na jakési meliorační kanály. Zahloubením koryt došlo také k odvodnění celé říční nivy a k zaklesnutí hladiny podzemní vody.

Cílem revitalizace suchého poldru Čihadla byla zejména obnova široké potoční nivy uprostřed města, zrušení opevněných koryt a vytvoření soustavy drobných meandrujících mělkých potoků s řadou tůní plných vodních a mokřadních rostlin a romantických zákoutí.

Dále pak vytvoření mokřadů a zároveň kosené louky včetně pěšin, cest, mostků a povalových chodníků s informačními tabulemi o významu revitalizací a mokřadních a vodních ekosystémech. Součástí revitalizace byly i rozsáhlé výsadby zeleně.

Díky zvýšení hladiny podzemní vody, obnově tůní a pravidelnému kosení luk došlo na tomto území k nárůstu druhové pestrosti jak rostlinných, tak živočišných druhů, což potvrzují pravidelné monitoringy této lokality.

Součástí revitalizace byla i výstavba tří malých rybníčků v prostoru suchého poldru.

Další revitalizace Rokytky proběhla až v roce 2012 v okolí Hořejšího rybníka v Hloubětíně. Původně Rokytka protékala přímo skrz Hořejší rybník. V roce 1961 v rámci rekonstrukce rybníka a výstavby přírodního koupaliště byla vybudována dělicí hráz a rybník byl přestavěn na boční. Pro napouštění rybníka byl na nátoku vybudován stupeň a koryto bylo vydlážděno. Níže po toku byl pak postaven pokusný hydrostatický jez, zvaný Jermářův. Oba stupně měly výšku cca 1,5 m a tvořily migrační překážku.

V rámci revitalizace tohoto 450 m dlouhého úseku Rokytky bylo provedeno odstranění zbytků již nefunkčního Jermářova jezu a doprovodných betonových konstrukcí a výškový rozdíl koryta nad a pod jezem byl vyřešen balvanitým skluzem.

Balvanitý skluz nahradil i původní stupeň na nátoku do rybníka. Oba skluzy jsou migračně prostupné pro běžné druhy ryb vyskytujících se v Rokytce, jako je hrouzek obecný a jelec tloušť. Rekonstrukcí prošel i Hořejší rybník, který byl odbahněn, byly opraveny hráze a pro zatraktivnění lokality se zde zbudovalo molo na koupání.

V roce 2013 se bagry přesunuly pod Hořejší rybník. Rokytka i zde dostála velkých změn. Původně zde byla široká niva a v prostoru mezi současnou Rokytkou a náhonem na Kejřův mlýn měla Rokytka několik koryt. V korytě Rokytky se dokonce nalézalo přírodní koupaliště.

Postupně bylo toto území zaváženo a v současné době se zde nachází 2–3 m navážek. V rámci výstavby Průmyslové ulice bylo koryto Rokytky v délce cca 300 m přeloženo, napřímeno a opevněno do tvaru betonového lichoběžníku.

V tomto úseku bylo možné využít pouze pozemek stávajícího koryta potoka. V horní části úpravy, kde koryto nebylo opevněno a břehy byly značně podemlety, byla provedena stabilizace břehů pomocí velkých balvanů. V dolní části bylo dosluhující betonové opevnění vybouráno a nahradila jej těžká balvanitá rovnanina, tzv. alpská úprava.

V rámci možností zde bylo provedeno rozčlenění koryta kamennými výhony. Opevněn byl zejména pravý nárazový břeh, který přímo navazuje na cestu a prudký svah k Průmyslové ulici. Levý břeh byl opevňován jen pomístně.

Zhruba v polovině úpravy byl levý břeh seříznut na kolmou stěnu pro možnost hnízdění ledňáčka. Dno bylo ponecháno přírodní, s mozaikovitě usazenými kameny a kamennými prahy. Bylo tak vybudováno přírodě blízké a zároveň stabilní koryto potoka, které poskytuje životní prostor vodním rostlinám a živočichům. Pro zatraktivnění Rokytky zde byly vybudovány pozvolné sestupy k vodě i malé posezení. Celkově bylo takto upraveno 600 m koryta.

Mezi Rokytkou a náhonem na Kejřův mlýn se díky spolupráci se soukromým developerem podařilo v místě bývalého koupaliště obnovit malý rybníček. Odtok z rybníčku tvoří meandrující koryto potoka, vedle kterého byly ještě vybudovány dvě malé tůně. V roce 2017 byly v rámci výzkumného projektu VUV TGM do koryta ještě umístěny kusy říčního (mrtvého) dřeva pro zpestření vodního prostření a vytvoření úkrytových možností pro ryby.

V témže roce probíhaly práce i pod vrchem Smetanka. I zde dostála Rokytka výrazných proměn. Historicky zde bylo meandrující koryto, a dokonce i mlýnský náhon. V 19. století zde byla Rokytka napřímena a okolí zavezeno. Břehy pak zarostly neprostupným porostem trnovníku akátu.

V tomto úseku bylo možné využít stávající koryto potoka a část pravého břehu v šířce 10 m. Revitalizace v této 530 m dlouhé části Rokytky spočívala v odtěžení skládek, rozšíření a rozčlenění koryta a vytvoření ekologické bermy. V korytě byly vytvořeny dva malé ostrůvky a jedna stěna pro ledňáčky, kteří se v této lokalitě často vyskytovali, ale neměli zde vhodné podmínky k hnízdění. Hnízdění ledňáčka bylo prokázáno hned další rok po revitalizaci.

Do koryta potoka bylo vloženo a stabilizováno několik kmenů z okolních pokácených stromů, které budou ve vodě sloužit jako mrtvé dřevo. To je velmi důležitou součástí vodních ekosystémů. Díky prosvětlení koryta se v potoce začala rozvíjet i vodní vegetace, jako například lakušníky a hvězdoše.

Součástí revitalizace byla i úprava soutoku Rokytky s Malou Rokytkou, kde bylo odtěženo až 2 m3 skládek.

Na mnoha místech se dá velmi pohodlně sestoupit přímo k vodní hladině. Jeden z ostrůvků hned obsadily děti jako piráti z Hrdlořez. V rámci další etapy projektu se připravuje ještě rozvolnění levého břehu, kde nyní vedou kabely 22 kW a nebylo zde možné provést revitalizaci.

V roce 2014 se práce přesunuly na nejzajímavější část celé revitalizace. Nad Hořejším rybníkem byla Rokytka napřímena začátkem 20. století a břehy byly osázeny alejemi hrušní a ořešáků. Na levém břehu přiléhaly k Rokytce městské louky nízké ekologické hodnoty. Koryto Rokytky bylo v těchto místech zdevastováno početnou kolonií nutrií.

V rámci revitalizace bylo celé koryto Rokytky nad Hořejším rybníkem v délce 518 m přeloženo do louky na levém břehu. Cílem bylo vytvořit přírodě blízké, klikatící se a mělké koryto, takové, jak asi vypadalo před regulací.

Aby byla zachována kapacita průtočného profilu, byla nejprve uprostřed louky vytvořena 20–30 m široká berma, do které bylo nové koryto vymodelováno. V obloucích vzniklo několik malých vodních ploch a našlo se zde i místo pro vybudování kolmé stěny pro ledňáčky.

Při výstavbě bermy bylo zjištěno, že celá louka byla v minulosti zavezena až 1,5 m vysokými navážkami. Dle archeologického průzkumu se jednalo o směs zeminy a suti z demolice historických domů z centra města. Zřejmě zde bylo uloženo i bahno z Hořejšího rybníka.

Aby bylo nové revitalizační koryto stabilní, bylo potřeba v rozsahu bermy odstranit celou vrstvu navážek. Vytěžilo se tak cca 10 000 m3 zeminy, čímž vznikl významný retenční prostor. Koryto Rokytky bylo prodlouženo o cca 380 m.

Původní koryto Rokytky bylo zasypáno. Pro zvýšení ochrany okolních nemovitostí byla louka v blízkosti zástavby navýšena o cca 0,7 m. Součástí akce byla i výstavba mlatové cyklostezky. Ze starých pokácených stromů bylo na začátku úpravy vybudováno broukoviště a byl zde obnoven historický hruškový sad. Celkově zde došlo k zatraktivnění lokality a propojení vodního prostředí s okolní krajinou.

V roce 2019 se bagry zakously do Rokytky v Hloubětíně pod ulicí Poděbradská. Zde bylo koryto napřímené a místy až 10 m široké. Ve spolupráci se soukromým developerem se zde poprvé v Praze použily kamenné vestavby, které mají za úkol Rokytku ve stávajícím korytě alespoň částečně rozmeandrovat a vytvořit zde proudné a klidné úseky. Svahy břehů byly zpozvolněny a na několika místech byly do koryta vloženy staré kmeny suchých stromů. Kamenné vestavby ještě budou osázeny mokřadní vegetací a keřovými vrbami.

Vzhledem k tomu, že všechny revitalizační úpravy Rokytky na sebe více méně navazují, stala se z tohoto dříve zapomenutého území vyhledávaná oblast pro rekreaci v zeleni a volnočasové aktivity.

Investorem těchto revitalizačních opatření je odbor ochrany prostředí MHMP. Práce prováděla městská organizace Lesy hl. m. Prahy.

Článek je převzat z magazínu Pražská EVVOluce.

---

reklama

---