Holoseče mohou narušit hnízdění jestřábů, ukázala studie brněnských vědců
15.8.2020 04:20 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Jestřáb lesní je stejně jako ostatní dravci teritoriálním druhem. Vzhledem ke způsobu života je pro jeho přítomnost důležitá druhová skladba a struktura lesního porostu, který by měl být vysoký, starší a s dostatkem podrostu, což nabízí pro tohoto dravce ideální lovecké podmínky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | MENDELU
Tradiční holosečné hospodaření, při kterém se kácí stromy na celé ploše, ovlivňuje podle Petra Čermáka z Lesnické a dřevařské fakulty hnízdění jestřába pravděpodobně výrazněji než menší a nepravidelné těžby dřeva nebo tzv. clonné seče, při kterých se vytěží jen část stromů a nové stromy rostou pod ochranou staršího porostu. Nejen pro dravce se tak životní podmínky v lese tolik nezmění.
Jestřábi si běžně stavějí hnízda na nejvyšších stromech, konkrétně v Chřibech to byly modříny. K opuštění hnízda po těžbě došlo na třech ze sedmi sledovaných lokalit, jedna z nich byla dokonce opuštěna dvakrát. Rozhodujícím faktorem byla pro dravce vzdálenost kácení od hnízda, těžba bližší než 80 metrů hnízdění jestřábů jednoznačně narušovala. V případě větší plochy kácení, kdy na sebe několik mýtin navazuje, by pak mohla být rušící už vzdálenost přibližně 120 metrů.
Důvodů, proč těžba v blízkosti hnízda vede jestřáby k opuštění místa, je několik. Kromě samotného přímého rušivého vlivu těžby, dochází také ke změně mikroklimatických podmínek nebo ke zvýšenému riziku napadení mláďat predátory, jelikož jsou pro ně hnízda lépe viditelná.
„Možností, jak zabránit negativním dopadům těžby na hnízdění jestřábů, je vytvoření ochranného pásma kolem hnízda, kde by byla těžba odložena či vůbec nerealizována. Na základě naší případové studie lze předpokládat, že v podmínkách Chřibů by mohlo stačit ochranné pásmo o velikosti tří hektarů, tedy asi 100 metrů kolem hnízda,“ doplňuje Martin Tomešek.
Kromě vzdálenosti těžby od hnízda může hrát důležitou roli také vysoká míra roztříštění lesního území nebo stáří lesních porostů – ve starších porostech mají totiž dravci větší tendence zůstávat. Významnou roli hraje také načasování těžebního zásahu. Nežádoucí je zejména jeho provedení v průběhu samotného hnízdění.
Jestřáb lesní je stejně jako ostatní dravci teritoriálním druhem. V evropských podmínkách se jedná o vrcholového predátora obývajícího především lesy, i když dokáže využít i příměstské lesy nebo parky, kde se nachází vhodné stromy k hnízdění a dostatek potravy. Vzhledem ke způsobu života je pro jeho přítomnost důležitá druhová skladba a struktura lesního porostu, který by měl být vysoký, starší a s dostatkem podrostu, což nabízí pro tohoto dravce ideální lovecké podmínky.
reklama
Dále čtěte |
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nález
U solární elektrárny na Sokolovsku bude žít vzácná ropucha krátkonoháOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
BM
Břetislav Machaček
15.8.2020 09:29Na to nemusím být vědec,abych se dozvěděl,že dravec (téměř každý pták)
potřebuje ke hnízdění vhodný strom a klid.Otázkou je,jak z kola ven.
Netěžit kůrovce v době hnízdění,budiž,ale časem nakonec nezůstane v lese
ani jeden vzrostlý jehličnan,které jestřábi k hnízdění potřebují.
Taky potravní nabídka se v lesích rapidně mění díky změně jejich skladby
a způsobu hospodaření.Tradiční potravy ubývá a proto to přesouvání do blízkosti měst.Dlouhodobě pozoruji kroužení nad okrajem Bohumína nejen kání,orlů mořských,ale i někdy jestřába.Prostě se z přírody přesouvají
za potravou a bude to tak stále častější.Otázkou bude,až ta potrava zmizí
i odtud.Nechci se pouštět do další polemiky o predátorech a o úživnosti
krajiny.Je na zamyšlení,jak to v budoucnu řešit,či neřešit.I těch slepic,
které se jestřábům v nouzi hodily k obživě ve volných vesnických výbězích
ubývá,bažanti takřka z přírody vymizeli a hřivnáči se z lesů přestěhovali
do měst.Ve městech na dravce číhají dráty elektrických a jiných rozvodů.
Na vesnicích zasíťované výběhy slepic a tak nepůjde už pouze o hnízdí
možnosti,ale hlavně o potravní nabídku.Ať se vědci zabývají i úživností
krajiny pro všechny druhy zvířat a navrhnou řešení.Řešení,že to vyřeší
"divočina"je sice pohodlné,ale zcestné.To se dočkáme vskutku časem vymizení některých druhů zvířat,neboť bez potravy ani predátor nepřežije a následně
bude třeba chránit zase tu potravu,aby nevyhynula zase ona.Bohužel dojde
určitě i na tu regulaci,ale bojím se situace ode zdi,ke zdi místo moudré
prevence.
Odpovědět
potřebuje ke hnízdění vhodný strom a klid.Otázkou je,jak z kola ven.
Netěžit kůrovce v době hnízdění,budiž,ale časem nakonec nezůstane v lese
ani jeden vzrostlý jehličnan,které jestřábi k hnízdění potřebují.
Taky potravní nabídka se v lesích rapidně mění díky změně jejich skladby
a způsobu hospodaření.Tradiční potravy ubývá a proto to přesouvání do blízkosti měst.Dlouhodobě pozoruji kroužení nad okrajem Bohumína nejen kání,orlů mořských,ale i někdy jestřába.Prostě se z přírody přesouvají
za potravou a bude to tak stále častější.Otázkou bude,až ta potrava zmizí
i odtud.Nechci se pouštět do další polemiky o predátorech a o úživnosti
krajiny.Je na zamyšlení,jak to v budoucnu řešit,či neřešit.I těch slepic,
které se jestřábům v nouzi hodily k obživě ve volných vesnických výbězích
ubývá,bažanti takřka z přírody vymizeli a hřivnáči se z lesů přestěhovali
do měst.Ve městech na dravce číhají dráty elektrických a jiných rozvodů.
Na vesnicích zasíťované výběhy slepic a tak nepůjde už pouze o hnízdí
možnosti,ale hlavně o potravní nabídku.Ať se vědci zabývají i úživností
krajiny pro všechny druhy zvířat a navrhnou řešení.Řešení,že to vyřeší
"divočina"je sice pohodlné,ale zcestné.To se dočkáme vskutku časem vymizení některých druhů zvířat,neboť bez potravy ani predátor nepřežije a následně
bude třeba chránit zase tu potravu,aby nevyhynula zase ona.Bohužel dojde
určitě i na tu regulaci,ale bojím se situace ode zdi,ke zdi místo moudré
prevence.
JS
Jarek Schindler
16.8.2020 01:45Tak nevím co chtějí pánové tímto říci? To že jestřáb upřednostňuje v nižších a středních polohách modřín je celkem známá věc a není to jen otázka Chřibů. Otázkou spíš bude, jestli ten jestřáb není v těch Chřibech trochu přemnožen.
Pokud vím tak teritoriu jestřába bylo ve starší literatuře udáváno okolo třech tisíc ha Nynější hustota u nás má být mezi 4 až 8 páry na 100 km2. Na Slovensku to je údajně kolem 4 párů na 100 km2. Jestřáb nemá pouze jedno hnízdo a v případě rušení může zahnízdit klidně o pár km dál. Chřiby jsou hodně o buku a v dubnu , kdy je to pro hnízdění jestřába asi nejkritičtější období nikdo asi bukové úmyslné těžby dělat nebude. Po vylíhnutí je potom udávána jen asi dvacetiprocentní neúspěšnost hnízdění. Co se týká tradičního holosečného způsobu úmyslné těžby tak byl u nás kdysi limitován na tři ha a nyní jen na jeden hektar. Naopak clonné seče mohou být plošně podstatně větší. Navíc v tomto období se většinou dodělává v zimě napadaná nahodilá těžba takže na ty úmyslné většinou asi nejsou kapacity.
Nevím co si mám představovat pod tvrzením , že ....případě větší plochy kácení, kdy na sebe několik mýtin navazuje. To je asi trochu nesmysl, ne?
Ještě mě napadá jak se asi daří jestřábům na Šumavě a kde tam hnízdí. Na druhou stranu tam by asi měl být jestřáb ve prospěch tetřeva a tetřívka potlačován.
Odpovědět
Pokud vím tak teritoriu jestřába bylo ve starší literatuře udáváno okolo třech tisíc ha Nynější hustota u nás má být mezi 4 až 8 páry na 100 km2. Na Slovensku to je údajně kolem 4 párů na 100 km2. Jestřáb nemá pouze jedno hnízdo a v případě rušení může zahnízdit klidně o pár km dál. Chřiby jsou hodně o buku a v dubnu , kdy je to pro hnízdění jestřába asi nejkritičtější období nikdo asi bukové úmyslné těžby dělat nebude. Po vylíhnutí je potom udávána jen asi dvacetiprocentní neúspěšnost hnízdění. Co se týká tradičního holosečného způsobu úmyslné těžby tak byl u nás kdysi limitován na tři ha a nyní jen na jeden hektar. Naopak clonné seče mohou být plošně podstatně větší. Navíc v tomto období se většinou dodělává v zimě napadaná nahodilá těžba takže na ty úmyslné většinou asi nejsou kapacity.
Nevím co si mám představovat pod tvrzením , že ....případě větší plochy kácení, kdy na sebe několik mýtin navazuje. To je asi trochu nesmysl, ne?
Ještě mě napadá jak se asi daří jestřábům na Šumavě a kde tam hnízdí. Na druhou stranu tam by asi měl být jestřáb ve prospěch tetřeva a tetřívka potlačován.
LK
Lukáš Kašpárek
17.8.2020 07:15Holoseč vadí úplně všemu a poškozuje les po všech stránkách... eroze půdy, vysoušení a zahřívání krajiny, ztráta biodiverzity, přispívají k povodním, atd.... čím dřív přestaneme s holosečným způsobem hospodaření, tím lépe pro všechny....
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.8.2020 17:45 Reaguje na Lukáš KašpárekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JS
Jarek Schindler
18.8.2020 17:48 Reaguje na Jarek SchindlerAle jejda. Může vážený Ekolist specifikovat čím jsem porušil pravidla: Já jen, abych se toho pro příště vyvaroval.
Odpovědět
va
vaber
17.8.2020 09:28 nedávno jsem sledoval jak se kácí 50 stromů napadených kůrovcem , vše pečlivě uklidili a shrabali i všechny větve, samozřejmě strojem,takže zůstala naprosto holá zem kterou slunce dokonale vysušilo ,tam zahynulo vše co na tom kousku lesa žilo , možná přežil jen kůrovec co při kácení smrků spadl na zem a odletěl
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
17.8.2020 09:36 Reaguje na vaberAno, tak to bohužel v ČR funguje dodnes... je to vandalský přístup....
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.8.2020 17:51 Reaguje na Lukáš KašpárekNo, do nedávna to úspěšně fungovalo. Fungovalo to tak dobře, že nově vyskytnuvši se ochranář začal bájit o jedinečných ekosystémech, zachovalé přírodě kterou je potřeba chránit pro budoucí generace. No a jak ta ochrana vypadá a hlavně jak dopadá? O čem vy prosím vůbec chcete ještě mluvit a co kritizovat?
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
17.8.2020 21:55 Reaguje na Jarek SchindlerNevím, co máte konkrétně na mysli.
Pokud pominu změnu klimatu a přísušky, které SM a BO fakt nezvládá, a stav porostů, tak největším průšvihem je pak transformace státních lesů na LČR a akciovky, a vypisování minitendrů na zpracování kalamit. A taky skutečnost, že někteří soukromníci moc neřešili ochranu lesa.
Odpovědět
Pokud pominu změnu klimatu a přísušky, které SM a BO fakt nezvládá, a stav porostů, tak největším průšvihem je pak transformace státních lesů na LČR a akciovky, a vypisování minitendrů na zpracování kalamit. A taky skutečnost, že někteří soukromníci moc neřešili ochranu lesa.
JS
Jarek Schindler
17.8.2020 23:33 Reaguje na Jan ŠkrdlaO tom , že transformaci nepovažuji za šťastnou a že
je spolu s legislativním paskvilem ohledně aukcí kůrovcových těžeb jedním z důvodů rozsahu současné kůrovcové kalamity jsem již v minulosti řekl. Také se budu opakovat když tvrdím, že sucha a vedra za posledních tři sta let nás postihly několikrát. Stejně tak kalamity. No a za těch tři sta let intenzivního zpracovávání různých kalamit a těžby dřeva formou holosečí byl stav některých lesů tak dobrý, že stál za vyhlášení různých NP či CHKO. No a světe div se, najednou je vše špatně. Nezdá se vám náhodou, že čím víc se něco chrání( tedy hlavně ideově) tím víc jde vše do kopru? Najednou se nám z ochrany přírody stala ochrana přírodních procesů. No a ty zase nejsou vždy k té krajině ohleduplné. Letos máme po kůrovci no a pokud se bude zpracovávat to co se zpracovat má, nemusí to být špatné ani dál. Pokud si dobře pamatuji tak již před dvěma roky jsem tu zaznamenal výkřiky jak je všude po smrku a jak jsou například Jeseníky sežrané. No a světe div se, oni zas tak sežrané všude nejsou a smrk pořád drží.
Ono jde hlavně o to, že určitá skupinka lidí se snaží předělat lesnictví a vlastně celou naší přírodu k obrazu svému. Vše je špatně a musí se dělat jinak. Ve smrku, který nutně potřebuje zásahy se vyhlašuje bezzásahovost. V lužních lesích se údajně mnoho kácí ale přitom se prosazuje světlý les či pařezina které jsou na těžební zásahy podstatně náročnější a těžby v nich masivnější. Zvěř je přemnožena ale bude se prosazovat lesní pastva. Takto by se dalo pokračovat ještě dlouho.
Nyní jsme pod článkem kde za vše může holoseč. (pasečný způsob těžby atd. nazvěte si to jak chcete). Těží se tak již hodně dlouho a těžit se tak bude i v budoucnosti. Bohužel ekonomika je v tomto neúprostná a nějaký výběrný způsob ala Pitek bohužel také nejde aplikovat všude. Nebo spíš jde pouze tam kde jsou proto podmínky. Jinak si některé scestné představy můžete přečíst i v této diskuzi. Pokud má někdo potřebu řešit holinu po padesáti kůrovcem napadených stromech ( podle všeho asi nějaká smrková plně zakmeněná probírka ve věku 50-60 let) tak je asi něco hodně špatně. Navíc co chcete když je například i ta štěpka biopalivem druhé generace. No a když je řeč o jestřábovi, tak se vás zeptám kde má hnízdit na té Šumavě. Tam úbytek hnízdních možností oproti běžnému lesu s holinami, nevadí?
Odpovědět
je spolu s legislativním paskvilem ohledně aukcí kůrovcových těžeb jedním z důvodů rozsahu současné kůrovcové kalamity jsem již v minulosti řekl. Také se budu opakovat když tvrdím, že sucha a vedra za posledních tři sta let nás postihly několikrát. Stejně tak kalamity. No a za těch tři sta let intenzivního zpracovávání různých kalamit a těžby dřeva formou holosečí byl stav některých lesů tak dobrý, že stál za vyhlášení různých NP či CHKO. No a světe div se, najednou je vše špatně. Nezdá se vám náhodou, že čím víc se něco chrání( tedy hlavně ideově) tím víc jde vše do kopru? Najednou se nám z ochrany přírody stala ochrana přírodních procesů. No a ty zase nejsou vždy k té krajině ohleduplné. Letos máme po kůrovci no a pokud se bude zpracovávat to co se zpracovat má, nemusí to být špatné ani dál. Pokud si dobře pamatuji tak již před dvěma roky jsem tu zaznamenal výkřiky jak je všude po smrku a jak jsou například Jeseníky sežrané. No a světe div se, oni zas tak sežrané všude nejsou a smrk pořád drží.
Ono jde hlavně o to, že určitá skupinka lidí se snaží předělat lesnictví a vlastně celou naší přírodu k obrazu svému. Vše je špatně a musí se dělat jinak. Ve smrku, který nutně potřebuje zásahy se vyhlašuje bezzásahovost. V lužních lesích se údajně mnoho kácí ale přitom se prosazuje světlý les či pařezina které jsou na těžební zásahy podstatně náročnější a těžby v nich masivnější. Zvěř je přemnožena ale bude se prosazovat lesní pastva. Takto by se dalo pokračovat ještě dlouho.
Nyní jsme pod článkem kde za vše může holoseč. (pasečný způsob těžby atd. nazvěte si to jak chcete). Těží se tak již hodně dlouho a těžit se tak bude i v budoucnosti. Bohužel ekonomika je v tomto neúprostná a nějaký výběrný způsob ala Pitek bohužel také nejde aplikovat všude. Nebo spíš jde pouze tam kde jsou proto podmínky. Jinak si některé scestné představy můžete přečíst i v této diskuzi. Pokud má někdo potřebu řešit holinu po padesáti kůrovcem napadených stromech ( podle všeho asi nějaká smrková plně zakmeněná probírka ve věku 50-60 let) tak je asi něco hodně špatně. Navíc co chcete když je například i ta štěpka biopalivem druhé generace. No a když je řeč o jestřábovi, tak se vás zeptám kde má hnízdit na té Šumavě. Tam úbytek hnízdních možností oproti běžnému lesu s holinami, nevadí?
BM
Břetislav Machaček
17.8.2020 19:50 Reaguje na vaberPročpak asi?No protože už na štěpku čeká nějaká teplárna postavená za dotace do rozvoje OZE.Už jsem tu kdysi psal,že jeden můj známy lesník-rebel nechával z klestí ve svazích dělat valy po vrstevnicích na záchyt splachů jehličí a listí při deštích.Nyní se vše štěpkuje a voda odplaví i ten zbytek.Možná i časem zbytek půdy a zůstanou skály a kamení.Pokud se bude vše točit kolem zisku,tak to lepší nebude.Jinak stejně hospodaří takřka všichni vlastníci a ne jen
LČR.Bohužel chybí všude lidské ruce a stroj je v lese hrubá síla.
Strojům vyhovují holoseče a probírka je ztrátová,nebezpečná a taky
poškozuje při těžbě cílové stromy.Poškození pádem těženého stromu je vstupní branou pro houby a dřevokazný hmyz,takže i tato cesta není pro zdravý les ideální,pokud zdravým hospodářským lesem zase někdo nepovažuje stromy napadené houbami a hmyzem.
Odpovědět
LČR.Bohužel chybí všude lidské ruce a stroj je v lese hrubá síla.
Strojům vyhovují holoseče a probírka je ztrátová,nebezpečná a taky
poškozuje při těžbě cílové stromy.Poškození pádem těženého stromu je vstupní branou pro houby a dřevokazný hmyz,takže i tato cesta není pro zdravý les ideální,pokud zdravým hospodářským lesem zase někdo nepovažuje stromy napadené houbami a hmyzem.
JŠ
Jan Škrdla
17.8.2020 21:47 Reaguje na Břetislav MachačekVětší škoda než probírkou se napáchá absencí probírky.
Listnáče, jako buk nebo dub si ještě poradí, akorát místo nejrovnějších stromů budete mít v porostu ty nejsilnější.
U stejnověkých porostů smrku a zvláště borovice budete mít místo pořádných stromů párátka, které poláme vítr a sníh.
Jinak upřednostňování mýtní těžby před výchovou je upřednostňování současnosti před budoucností.
Odpovědět
Listnáče, jako buk nebo dub si ještě poradí, akorát místo nejrovnějších stromů budete mít v porostu ty nejsilnější.
U stejnověkých porostů smrku a zvláště borovice budete mít místo pořádných stromů párátka, které poláme vítr a sníh.
Jinak upřednostňování mýtní těžby před výchovou je upřednostňování současnosti před budoucností.
BM
Břetislav Machaček
17.8.2020 22:26 Reaguje na Jan ŠkrdlaJá jsem tou probírkou myslel vytěžení pouze požadovaných stromů zpracovateli a ponecháním všech ostatních,jak si představují ekologové.Jinak prořezávku jako výchovný zásah plně chápu,protože bez ní nevyroste kvalitní dříví pro zpracovatelský průmysl.Nápady ekologů na bezzásahové hospodaření bude tak pouze produkcí palivového dříví a nebo
pouze v malém procentu dříví pilařského.Jejich
představa lesa je prales a ne les hospodářský.
Bohužel i ta mýtní těžba je daná nynějším stavem,
kdy nemá význam ve smrkovém lese letos vytěžit
bez těžké techniky pouze kůrovce a příští rok zase
jiné kůrovcové stromy,které to letos ještě přežily.
Ekonomika je neúprosná a tak přijde na mýtní těžbu
pomocí těžké techniky a to komplet s výjimkou pár stromů,které však stejně nepřežijí osamoceny na mýtině první vichřici,neboť v hustém lese byly
před ní chráněny a neumí ji nyní odolat.Tak i často dobrá myšlenka zachovat nějaký solitér na mýtině stejně vezme za své později s tím,že pádem zničí
několik nových zdravých stromků.
Odpovědět
pouze v malém procentu dříví pilařského.Jejich
představa lesa je prales a ne les hospodářský.
Bohužel i ta mýtní těžba je daná nynějším stavem,
kdy nemá význam ve smrkovém lese letos vytěžit
bez těžké techniky pouze kůrovce a příští rok zase
jiné kůrovcové stromy,které to letos ještě přežily.
Ekonomika je neúprosná a tak přijde na mýtní těžbu
pomocí těžké techniky a to komplet s výjimkou pár stromů,které však stejně nepřežijí osamoceny na mýtině první vichřici,neboť v hustém lese byly
před ní chráněny a neumí ji nyní odolat.Tak i často dobrá myšlenka zachovat nějaký solitér na mýtině stejně vezme za své později s tím,že pádem zničí
několik nových zdravých stromků.
JŠ
Jan Škrdla
17.8.2020 22:58 Reaguje na Břetislav MachačekVýběrné nebo nepasečné hospodaření (kdy jsou povoleny miniaturní holiny, tzv. kotlíky) funguje v Německu i v některých lesích u nás. Vlastníci k němu přistupují také z ekonomických důvodů (např. ušetření nákladů na zalesňování).
Pojem bezzásahové hospodaření si sám sobě odporuje. V bezzásahovém lese se nehospodaří, tím pádem ani netěží. To palivové dříví se může posbírat nanejvýš na zemi, pokud se nikdo nedívá.
S kůrovcovou těžbou je to složitější, těží i stromy vypadající na první pohled zdravé, ale které jsou již napadeny kůrovcem. Právě z jich může ještě brouk vyletět.
Pro ponechání výstavků jsou pak vhodnější druhy jako modřín, borovice nebo dub. Samozřejmě ne přeštíhlené, ale silné s odpovídající korunou.
Odpovědět
Pojem bezzásahové hospodaření si sám sobě odporuje. V bezzásahovém lese se nehospodaří, tím pádem ani netěží. To palivové dříví se může posbírat nanejvýš na zemi, pokud se nikdo nedívá.
S kůrovcovou těžbou je to složitější, těží i stromy vypadající na první pohled zdravé, ale které jsou již napadeny kůrovcem. Právě z jich může ještě brouk vyletět.
Pro ponechání výstavků jsou pak vhodnější druhy jako modřín, borovice nebo dub. Samozřejmě ne přeštíhlené, ale silné s odpovídající korunou.
JS
Jarek Schindler
18.8.2020 00:11 Reaguje na Jan ŠkrdlaNo ty kotlíky to je vlastně také paseka. Výběrný způsob je potom opravdu ta "nekončící" probírka. Je to samozřejmě hodně zjednodušené. To samé jsou potom různé formy cloných sečí. Ono jde spíš o to, že to není zrovna vhodný způsob pro jehličnany a navíc musí pro to být hlavně terénní podmínky. No a nakonec zjistíte, pokud se nesejdou podmínky, že to může být podstatně dražší způsob obnovy než klasická holina.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
18.8.2020 22:52 Reaguje na Jarek SchindlerJe trochu rozdíl mezi hektarovou pasekou a kotlíkem o výměře 0,1 ha nebo menším.
A ten výběrný způsob je spíše než "nekončící" probírka "hraní" si s cílovými stromy.
Ikdyž jsem příznivcem nepasečného, nebo spíše "malopasečného" hospodaření, nepovažuji za nutné provádět je všude.
Spíše jsou specifické případy, kdy je tento způsob hospodaření vhodnější než klasické pasečné hospodaření. Např. v ochranných pásmech vodních zdrojů nebo v břehových porostech. Je známo, že návštěvníci lesa nemají moc rádi holiny, proto bych jako další případ viděl příměstské či rekreační lesy. Dále bych de přikláněl k výběrnému hospodaření, nebo maximálně kotlíkům, u lesíků v zemědělské krajině.
Odpovědět
A ten výběrný způsob je spíše než "nekončící" probírka "hraní" si s cílovými stromy.
Ikdyž jsem příznivcem nepasečného, nebo spíše "malopasečného" hospodaření, nepovažuji za nutné provádět je všude.
Spíše jsou specifické případy, kdy je tento způsob hospodaření vhodnější než klasické pasečné hospodaření. Např. v ochranných pásmech vodních zdrojů nebo v břehových porostech. Je známo, že návštěvníci lesa nemají moc rádi holiny, proto bych jako další případ viděl příměstské či rekreační lesy. Dále bych de přikláněl k výběrnému hospodaření, nebo maximálně kotlíkům, u lesíků v zemědělské krajině.
JS
Jarek Schindler
19.8.2020 10:50 Reaguje na Jan ŠkrdlaNo tak v případě těch vašich "specifických" příkladů snad jen tolik, že mícháte vše dohromady. Ony jsou nějaké kategorie lesů a to co tady většinou uvádíte patří do kategorie lesů ochranných a lesů zvláštního určení. Tam se snad "jiný" způsob hospodaření tak nějak již předpokládá. Ty vaše kotlíčky jsou vhodné tak akorát pro jedli nebo douglasku. Pro buk je to škoda času a práce. No a prořeďování lesů v lesících mezi poli? Koukám, že také nepočítáte s buření.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
19.8.2020 21:16 Reaguje na Jarek SchindlerFakt nevím co míchám dohromady.
To co píšete v úvodu, je možná teoreticky správně, ale v praxi je to jinak. Dost lesů, které by si zasluhovaly být v kategorii lesa zvláštního určení, patří mezi hospodářské lesy. Navíc i v těch lesích zvláštního určení se uplatňuje holosečné hospodaření.
Jinak ani holoseč není pro buk to pravé, když už tak raději seč clonná.
A vzít lesík v poli na holo, to může jen s prominutím hovado, pokud ten porost není v žalostném stavu, nebo pokud to z jiného důvodu nejde jinak.
A s tou buření, myslíte, že na holině není?
Odpovědět
To co píšete v úvodu, je možná teoreticky správně, ale v praxi je to jinak. Dost lesů, které by si zasluhovaly být v kategorii lesa zvláštního určení, patří mezi hospodářské lesy. Navíc i v těch lesích zvláštního určení se uplatňuje holosečné hospodaření.
Jinak ani holoseč není pro buk to pravé, když už tak raději seč clonná.
A vzít lesík v poli na holo, to může jen s prominutím hovado, pokud ten porost není v žalostném stavu, nebo pokud to z jiného důvodu nejde jinak.
A s tou buření, myslíte, že na holině není?
JS
Jarek Schindler
17.8.2020 23:57 Reaguje na Jan ŠkrdlaVýborně pane Škrdla. Nyní mi ale řekněte jak bude díky té bezzásahovosti vypadat ta Šumava. Jak budou vypadat za "pár" let ty nálety nad kterými se nyní tak jásá? Z čeho má být semeno pro budoucí stromy? Dostane se Šumava díky té bezzásahovosti do "kondice" v které byla před vyhlášením NP za 500 , 600 let? Lesnickým "zásahovým" způsobem by tam byl za dvě stě let plně zakmeněný les s dvěstěletými stromy.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
18.8.2020 21:41 Reaguje na Jarek SchindlerProbírku potřebují hlavně kultury vysazené v pravidelném sponu, potom husté souvislé nálety, tzv. koberce. Tam je dobré vysekat pásy křovinořezem.
Pokud se jedná o hloučkovité zmlazení, tak tam si příroda poradí, většinou se vyprofilují silnější jedinci, něco sežere zvěř...
Vzhledem k poslání NP bych se snažil posunout stav který byl před vyhlášení, k tomu, jaký je např. na Boubíně. Alespoň by se mu mohl přiblížit druhovou skladbou. Pokud se má něco ponechat bez zásahu, tak přírodě blízký les. Dle mého názoru není dobré ponechat čistou smrčinu (původně hospodářský les) bez zásahu, a už vůbec ne porost starý kolem 50 let. V tomhle směru se mi líbí přístup NP Krkonoše, kde původní hospodářské porosty převádí na lesy přírodě blízké, a využívají třeba kotlíků po kůrovci.
Odpovědět
Pokud se jedná o hloučkovité zmlazení, tak tam si příroda poradí, většinou se vyprofilují silnější jedinci, něco sežere zvěř...
Vzhledem k poslání NP bych se snažil posunout stav který byl před vyhlášení, k tomu, jaký je např. na Boubíně. Alespoň by se mu mohl přiblížit druhovou skladbou. Pokud se má něco ponechat bez zásahu, tak přírodě blízký les. Dle mého názoru není dobré ponechat čistou smrčinu (původně hospodářský les) bez zásahu, a už vůbec ne porost starý kolem 50 let. V tomhle směru se mi líbí přístup NP Krkonoše, kde původní hospodářské porosty převádí na lesy přírodě blízké, a využívají třeba kotlíků po kůrovci.
JS
Jarek Schindler
19.8.2020 11:43 Reaguje na Jan ŠkrdlaAha. To jsem nevěděl, že něco jiného platí pro uměle, v určitém sponu založenou kulturu a něco jiného potom pro přirozené zmlazení. Zvlášť ta hloučkovitost je zajímavá. Ty silnější jedinci se vyprofilují snad v obou případech. Ano něco sežere i ta zvěř. Dřív se mluvilo v této souvislosti o zlatých zubech české zvěře. No a současný stav na Boubíně? O to se snad nyní vede válka jestli bude Boubín podobný uschlým prvním zónám.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
19.8.2020 21:23 Reaguje na Jarek SchindlerTo jsem fakt, nevěděl, že za doby prvních Přemyslovců a dříve někdo prováděl prořezávku a probírku.
Jestli nevidíte rozdíl mezi kulturou vysazenou v pravidelném sponu, přibližně stejnými stromky, a přirozeným zmlazení, tak je pak s vámi těžké diskutovat.
Pokud vím, tak Boubínský prales je tvořený směsí buku, smrku a jedle. Pokud by padly všechny smrky (předpokládám, že by to některé zvládly), tak vám tam zůstane buk a jedle. Takže přirovnání k prvním zónám, tvořeným smrčinami, není na místě.
Odpovědět
Jestli nevidíte rozdíl mezi kulturou vysazenou v pravidelném sponu, přibližně stejnými stromky, a přirozeným zmlazení, tak je pak s vámi těžké diskutovat.
Pokud vím, tak Boubínský prales je tvořený směsí buku, smrku a jedle. Pokud by padly všechny smrky (předpokládám, že by to některé zvládly), tak vám tam zůstane buk a jedle. Takže přirovnání k prvním zónám, tvořeným smrčinami, není na místě.
JS
Jarek Schindler
20.8.2020 14:03 Reaguje na Jan ŠkrdlaPane Škrdlo tak demagog jste tedy parádní. Tak třeba. Já nemluvil o Boubínském pralese ale o Boubíně jako takovém. Zatím co ten prales leží v nadmořské výšce nějakých 950 až 1050 m. tak Boubín má 1362 m.n.m.
Jaké buky či jedle máte ve výšce nad 1200 m? Takže ten prales ( velikostí ve srovnání s okolními lesy celkem bezvýznamný) je pouze zásobárna kůrovce pro polohy vyšší.
Vy jste viděl jak vypadal les za prvních Přemyslovců? Já četl ,že to byly neprostupné hvozdy. No a za těch pět set -šest set let budou i dnešní bezzásahové zóny neprostupné. Opravuji se ,ony budou neprostupné podstatně dříve, jen nevím jestli se bude dát hovořit o hvozdu.
Rozdíl mezi vysazenou kulturou a nálety samozřejmě znám. Ty nálety jsou podstatně náročnější, tedy mnohdy i dražší na výchovu. Mám možná tu nevýhodu , že se podstatnou část života pohybuji v lesích kde ať sázíte co sázíte, nakonec vám tam , bez radikálních zásahů, poroste zase jen buk.
Ano, těžké je diskutovat s člověkem který neví proč se stromky sázejí v pravidelném sponu a dělá z toho díky té pravidelnosti plantáž.
No a lesíky mezi poli? To musíte napřed nejprve specifikovat co tím lesíkem myslíte. Buřeň je v normálně zakmeněném porostu celkem nevýznamnou položkou. Významnou se začne stávat ve chvíli kdy se začne "prořeďovat". Už se těším, nebude to dlouho trvat, jak "ekologové" začnou propagovat lesní pastvu protože v těch megaholinách nižších a středních poloh, díký metrové buřeni, nic neroste.
Odpovědět
Jaké buky či jedle máte ve výšce nad 1200 m? Takže ten prales ( velikostí ve srovnání s okolními lesy celkem bezvýznamný) je pouze zásobárna kůrovce pro polohy vyšší.
Vy jste viděl jak vypadal les za prvních Přemyslovců? Já četl ,že to byly neprostupné hvozdy. No a za těch pět set -šest set let budou i dnešní bezzásahové zóny neprostupné. Opravuji se ,ony budou neprostupné podstatně dříve, jen nevím jestli se bude dát hovořit o hvozdu.
Rozdíl mezi vysazenou kulturou a nálety samozřejmě znám. Ty nálety jsou podstatně náročnější, tedy mnohdy i dražší na výchovu. Mám možná tu nevýhodu , že se podstatnou část života pohybuji v lesích kde ať sázíte co sázíte, nakonec vám tam , bez radikálních zásahů, poroste zase jen buk.
Ano, těžké je diskutovat s člověkem který neví proč se stromky sázejí v pravidelném sponu a dělá z toho díky té pravidelnosti plantáž.
No a lesíky mezi poli? To musíte napřed nejprve specifikovat co tím lesíkem myslíte. Buřeň je v normálně zakmeněném porostu celkem nevýznamnou položkou. Významnou se začne stávat ve chvíli kdy se začne "prořeďovat". Už se těším, nebude to dlouho trvat, jak "ekologové" začnou propagovat lesní pastvu protože v těch megaholinách nižších a středních poloh, díký metrové buřeni, nic neroste.
JŠ
Jan Škrdla
20.8.2020 19:01 Reaguje na Jarek SchindlerZato vy jste objektivně a věcně diskutér.
Boubín jsem zmínil v příspěvku 18.8 21:41 a měl jsem na mysli Boubínský prales, vy jste si to pak špatně vyložil.
Předpokládám, že ani vy jste neviděl lesy za prvních Přemyslovců. Zmínil jsem je z toho důvodu, že les si poradí i bez pomoci člověka. Ten časový údaj, co uvádíte 500-600 let, nebudu se hádat. Předpokládám ale, že bude kratší, a s pomocí člověka (ovšem opačným směrem než doposud) ještě kratší.
Teď se dostáváme k těm radikálním zásahům. Díky vám a vám podobným máme místo smíšených porostů monokultury SM, které po oslabení suchem pak sežere kůrovec. Také proto tady máme ty megaholiny ve stř. i niž. polohách.
Taky by mě zajímalo, podle čeho soudíte, že nevím proč se sází stromky v pravidelném sponu. O té plantáži jsem psal v souvislosti s výchovou, kdy vyrubete skoro všechny břízky, jívy a osiky, ale také buky. A pak dostanete "krásnou" smrkovou tyčovinu a následně kmenovinu.
Lesík na poli, dejme tomu smíšený porost s převahou DB a BO v nižších polohách +- 1 ha. Dle legislativy jej můžete sundat 2-3 zásahy (někdy i 1 v závislosti na šířce).
Jinak něco většího ve vyšší poloze:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Selsk%C3%BD_les
Holt sedláci nebyli hloupí, aby si vykáceli celý les.
Odpovědět
Boubín jsem zmínil v příspěvku 18.8 21:41 a měl jsem na mysli Boubínský prales, vy jste si to pak špatně vyložil.
Předpokládám, že ani vy jste neviděl lesy za prvních Přemyslovců. Zmínil jsem je z toho důvodu, že les si poradí i bez pomoci člověka. Ten časový údaj, co uvádíte 500-600 let, nebudu se hádat. Předpokládám ale, že bude kratší, a s pomocí člověka (ovšem opačným směrem než doposud) ještě kratší.
Teď se dostáváme k těm radikálním zásahům. Díky vám a vám podobným máme místo smíšených porostů monokultury SM, které po oslabení suchem pak sežere kůrovec. Také proto tady máme ty megaholiny ve stř. i niž. polohách.
Taky by mě zajímalo, podle čeho soudíte, že nevím proč se sází stromky v pravidelném sponu. O té plantáži jsem psal v souvislosti s výchovou, kdy vyrubete skoro všechny břízky, jívy a osiky, ale také buky. A pak dostanete "krásnou" smrkovou tyčovinu a následně kmenovinu.
Lesík na poli, dejme tomu smíšený porost s převahou DB a BO v nižších polohách +- 1 ha. Dle legislativy jej můžete sundat 2-3 zásahy (někdy i 1 v závislosti na šířce).
Jinak něco většího ve vyšší poloze:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Selsk%C3%BD_les
Holt sedláci nebyli hloupí, aby si vykáceli celý les.
JS
Jarek Schindler
23.8.2020 10:47 Reaguje na Jan ŠkrdlaZačneme tou demagogií a vašim Boubínem. Vy když říkáte Boubín, vidíte prales , který se z nějakých původních 47 ha "rozrostl" na 650. Přesná čísla nebudu hledat. No a já pod pojmem Boubín vidím několik tisíc hektarů zachovalého lesa a to i v podstatně vyšších nadmořských výškách než je "prales". Ano opravdu nejsem z těch co by dali všanc ty tisíce hektarů pro 600 hektarů bezzásahovosti. Jinak ty první zóny na Šumavě jsou většinou podstatně výše než ten samotný Boubínský prales.
Lesy za prvních Přemyslovců jsem stejně jako vy neviděl a mohu uvádět pouze to co se lze dočíst. No a protože jsem je neviděl tak je na rozdíl od vás neuvádím ani s nimi neargumentuji.
Nevím proč píšete v souvislosti se smrkovými monokulturami nižších poloh, "díky vám", tedy mě. Již jsem vám napsal, že většinu života prožívám v podstatně vyšších polohách s výrazným zastoupením buku. No ano,ten buk taký limituje nadmořská výška. Až do těch vašich oblak u nás taky neporoste.
Výchova není pouze o prostřihávce, prořezávce a probírce -40. Jsou i probírky +40. Pokud vím tak třeba ta naše bříza zas moc dlouhověká není. To platí vlastně i pro další dřeviny vámi uváděné. Viděl jste jak dokáže bříza " ošlehat" okolní dřeviny? Takže jako pionýrská,přípravná dřevina, proč ne.Jako cílová dřevina do starších porostů? Proboha proč?
K těm sedlákům snad jen tolik, že ty selštiny byly názývány plundr lesem a 600 m.n.m není vyšší poloha. Možná tak pro vás. To by sedělo.
No a devíti hektarový les již není lesík mezi poli.
Odpovědět
Lesy za prvních Přemyslovců jsem stejně jako vy neviděl a mohu uvádět pouze to co se lze dočíst. No a protože jsem je neviděl tak je na rozdíl od vás neuvádím ani s nimi neargumentuji.
Nevím proč píšete v souvislosti se smrkovými monokulturami nižších poloh, "díky vám", tedy mě. Již jsem vám napsal, že většinu života prožívám v podstatně vyšších polohách s výrazným zastoupením buku. No ano,ten buk taký limituje nadmořská výška. Až do těch vašich oblak u nás taky neporoste.
Výchova není pouze o prostřihávce, prořezávce a probírce -40. Jsou i probírky +40. Pokud vím tak třeba ta naše bříza zas moc dlouhověká není. To platí vlastně i pro další dřeviny vámi uváděné. Viděl jste jak dokáže bříza " ošlehat" okolní dřeviny? Takže jako pionýrská,přípravná dřevina, proč ne.Jako cílová dřevina do starších porostů? Proboha proč?
K těm sedlákům snad jen tolik, že ty selštiny byly názývány plundr lesem a 600 m.n.m není vyšší poloha. Možná tak pro vás. To by sedělo.
No a devíti hektarový les již není lesík mezi poli.
LK
Lukáš Kašpárek
19.8.2020 07:09 Reaguje na Jarek SchindlerTo by jste neuhodl.... pokud se nechá Šumava Šumavou a nebudou takový jako vy neustále zpochybňovat schopnosti přírody řídit se miliardy let starými zákonitostmi, tak tam bude prales....
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
19.8.2020 11:30 Reaguje na Lukáš KašpárekNo , pokud necháte bez lidského zásahu lán řepky tak za tisíc let tam místo té řepky bude také prales. A vězte Kašpárku, že díky nižší nadmořské výšce bude asi i podstatně pestřejší. Já nezpochybňuji schopnost přírody. Právě naopak. Pokud něco zpochybňuji, tak snahu ekotrotlů vykládat ty přírodní zákonitosti po svém a přizpůsobovat si přírodu k obrazu svému.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.8.2020 11:31 Reaguje na Lukáš KašpárekBudiž prales v NP či rezervaci,ale prales místo hospodářského lesa skončí prknem
z dovozu či z plantáží hospodářských dřevin
intenzívně pěstovaných pomocí chemie a těžké techniky.Na Novou Šumavu se těžko zvyká a
bude otázkou,jaká bude za 2O.let.Ono tomu kůrovci chutnají už i mladé stromy a pak tam
bude co?Vím,že prales,ale jaký a v jaké skladbě?Já už tady nebudu,tak to neřeším,
ale bojím se hodnocení následovníků,
aby nekritizovali nás,jako my předky za
jejich hospodaření.Oni viděli bohatství ve
zdravém hospodářském lese,my zase v pralese.
Oni prales kultivovali a my zavádíme.Ve světě
ho vypalují proto,aby pro nás pěstovali sóju
a palmový olej.Nevím,zda je to správná cesta
spoléhat se na to,že to nějak dopadne.Možná
se opravdu změní Šumava k lepšímu,ale co když né?Už nyní poklesla její schopnost produkovat kyslík,protože je nepoměr mezi malým stromem
a tím stoletým.Rovněž tak záchyt vody či její odpar a vliv na ochlazení okolí.Vyváží příjmy z turistiky příjmy ze zpracování dřeva a budou i v budoucnu?S turistikou roste tlak na výstavbu hotelů,restaurací,cest,parkovišť a je to pro Šumavu to nejlepší ?Rozdíl za třicet let je ohromující.Kdysi pusté pohraniční hluboké hvozdy a nyní malý Václavák a co kousek zase nějaká atrakce.I tak si někteří představují turismus !Pro mne je to smutná změna,ale každý má nárok na svůj názor.
Odpovědět
z dovozu či z plantáží hospodářských dřevin
intenzívně pěstovaných pomocí chemie a těžké techniky.Na Novou Šumavu se těžko zvyká a
bude otázkou,jaká bude za 2O.let.Ono tomu kůrovci chutnají už i mladé stromy a pak tam
bude co?Vím,že prales,ale jaký a v jaké skladbě?Já už tady nebudu,tak to neřeším,
ale bojím se hodnocení následovníků,
aby nekritizovali nás,jako my předky za
jejich hospodaření.Oni viděli bohatství ve
zdravém hospodářském lese,my zase v pralese.
Oni prales kultivovali a my zavádíme.Ve světě
ho vypalují proto,aby pro nás pěstovali sóju
a palmový olej.Nevím,zda je to správná cesta
spoléhat se na to,že to nějak dopadne.Možná
se opravdu změní Šumava k lepšímu,ale co když né?Už nyní poklesla její schopnost produkovat kyslík,protože je nepoměr mezi malým stromem
a tím stoletým.Rovněž tak záchyt vody či její odpar a vliv na ochlazení okolí.Vyváží příjmy z turistiky příjmy ze zpracování dřeva a budou i v budoucnu?S turistikou roste tlak na výstavbu hotelů,restaurací,cest,parkovišť a je to pro Šumavu to nejlepší ?Rozdíl za třicet let je ohromující.Kdysi pusté pohraniční hluboké hvozdy a nyní malý Václavák a co kousek zase nějaká atrakce.I tak si někteří představují turismus !Pro mne je to smutná změna,ale každý má nárok na svůj názor.
JD
Jiří Daneš
19.8.2020 15:52 Reaguje na Břetislav MachačekNejsem lesník, tak jen k tomu turismu. V televizních zprávách jsem dnes viděl, co přináší "rozvinutý", to je hypertrofovaný turismus právě té Šumavě. Moderátorka tam zpovídala nějakého obecního činitele, který popisoval, že na Šumavě chybí voda. A to voda pitná, protože turisté ji vypijí, vyčerpají při mytí a sprchování, prakticky každý večer. prostě vody je málo, nikoliv pro obyvatele, ale zřejmě pro turisty, s kterými se při bidování vodovodních sítí jaksi nepočítalo, ani nemohlo počítat.
Připadá mně zvláštní, že v minulosti se nikdy nic takového nestalo, přes "divoký" tramping, co přežil nacisty i komunisty, ale nepřežil demokracii. Ta na trampy posílá policii s drony (trampovalo se za války, po válce i po únoru 1948). Něco je skutečně špatně, ne-li téměř všechno.
Odpovědět
Připadá mně zvláštní, že v minulosti se nikdy nic takového nestalo, přes "divoký" tramping, co přežil nacisty i komunisty, ale nepřežil demokracii. Ta na trampy posílá policii s drony (trampovalo se za války, po válce i po únoru 1948). Něco je skutečně špatně, ne-li téměř všechno.
JD
BM
Břetislav Machaček
23.8.2020 11:14 Reaguje na Jiří DanešS tím s vámi plně souhlasím. Nároky
turistů a turistů jsou rozdíl. Kdysi
nám(počítám se mezi trempy)stačila
obyčejná stezka či lovecký chodník,
voda na čaj či na základní hygienu.
Dnes se budují asfaltové cyklostezky, cesty pro zásobování
spousty penziónů a hotýlků.Pak
rostou nároky i na tu pitnou vodu a to všude bez rozdílu. Ona to není
pak pouze ta voda pitná, ale i ta
odpadní a tím i kontaminace pramenů
ze zásaků tkzv. vody "vyčištěné"
v čistírnách vod.Všeho moc škodí a
tak se ochrana přírody zaměřila na
ty,kteří ji mnohdy chránili v době,
kdy tu dnešní ochránci ještě nebyli.
Vytasí se s hlučnými drony a hledá
poslední romantiky ukryté před
civilizací. Ale to už je jiná písnička. Turista je zdrojem příjmů a ne tremp, který spí v lese zadarmo a jí své zásoby. Tak pryč s ním z lesa a šup ho zavřít do kempu plného poplatků, aut a absence té pravé romantiky. Vím, že nelze přírodu otevřít zcela,ale taky ji nelze omezit na hotely, asfaltové cyklostezky a jiné výdobytky pokroku. To už není nic moc příroda, ale pouze byznys z přírody. I já si někdy nad tím vším popláču, ale to je tak vše.Peníze jsou mocný nástroj a nyní vítězí zisk na celé čáře.
Odpovědět
turistů a turistů jsou rozdíl. Kdysi
nám(počítám se mezi trempy)stačila
obyčejná stezka či lovecký chodník,
voda na čaj či na základní hygienu.
Dnes se budují asfaltové cyklostezky, cesty pro zásobování
spousty penziónů a hotýlků.Pak
rostou nároky i na tu pitnou vodu a to všude bez rozdílu. Ona to není
pak pouze ta voda pitná, ale i ta
odpadní a tím i kontaminace pramenů
ze zásaků tkzv. vody "vyčištěné"
v čistírnách vod.Všeho moc škodí a
tak se ochrana přírody zaměřila na
ty,kteří ji mnohdy chránili v době,
kdy tu dnešní ochránci ještě nebyli.
Vytasí se s hlučnými drony a hledá
poslední romantiky ukryté před
civilizací. Ale to už je jiná písnička. Turista je zdrojem příjmů a ne tremp, který spí v lese zadarmo a jí své zásoby. Tak pryč s ním z lesa a šup ho zavřít do kempu plného poplatků, aut a absence té pravé romantiky. Vím, že nelze přírodu otevřít zcela,ale taky ji nelze omezit na hotely, asfaltové cyklostezky a jiné výdobytky pokroku. To už není nic moc příroda, ale pouze byznys z přírody. I já si někdy nad tím vším popláču, ale to je tak vše.Peníze jsou mocný nástroj a nyní vítězí zisk na celé čáře.
JŠ
Jan Škrdla
19.8.2020 21:33 Reaguje na Břetislav MachačekJak jsem psal jinde, les může být něčím mezi plantáží a pralesem. O konkrétní podobě pak může rozhodovat společenská poptávka.
Pro ty co to nepochopili, les nemusí být smrčina vysázená do řádků zbavená ostatních dřevin, ale ani porost zcela ponechaný bez zásahů.
Odpovědět
Pro ty co to nepochopili, les nemusí být smrčina vysázená do řádků zbavená ostatních dřevin, ale ani porost zcela ponechaný bez zásahů.
JŠ
Jan Škrdla
19.8.2020 21:46 Reaguje na Jan ŠkrdlaSamozřejmě maloplošky + část území NP se klidně může ponechat bez zásahů (pokud se blíží přírodnímu stavu). Naopak omezená část hospodářských lesů (zejména soukromých) může mít za jistých okolností i podobu plantáží.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
24.8.2020 10:01 Reaguje na Jan ŠkrdlaRozumné, ale vysvětlete to
zastáncům "divočiny",kterou by
nejraději viděli všude? Les není jen změť padlin, náletů a buřeně, ale les s možností
se projít mezi stromy bez
mačety po mechu, jehličí
a kochat se nádherou zdravých
stromů. Některým dělá radost
usychající smrky plné kůrovce
či prorostlé václavkou, či
dokonce neprostupná houština
plná tlejících stromů. Ano,
to je prales, ale mít ho všude,
tak se už neprojdu lesem mimo
asfaltové cesty, nenasbírám houby a jiné lesní plody.
A to mi setsakra vadí.
Odpovědět
zastáncům "divočiny",kterou by
nejraději viděli všude? Les není jen změť padlin, náletů a buřeně, ale les s možností
se projít mezi stromy bez
mačety po mechu, jehličí
a kochat se nádherou zdravých
stromů. Některým dělá radost
usychající smrky plné kůrovce
či prorostlé václavkou, či
dokonce neprostupná houština
plná tlejících stromů. Ano,
to je prales, ale mít ho všude,
tak se už neprojdu lesem mimo
asfaltové cesty, nenasbírám houby a jiné lesní plody.
A to mi setsakra vadí.
MG
Milan G
19.8.2020 13:32 Reaguje na vaberMůžete nám sdělit u jaké lesní správy to bylo? Hm a to tvrzení...zahynulo vše co na tom kousku lesa žilo, možná přežil jen ten kůrovec... Určitě máte nějakou fotodokumentaci jak přežil ten brouk a všechno ostatní zahynulo.
Odpovědět
JD
Jiří Daneš
19.8.2020 15:57 Reaguje na Milan GTaké bych rád si posmutnil pohledem na fotografii, když už ne na video, jak tam všechno, kromě brouka, hyne a hyne, až zahyne; i slzu bych uronil.
Odpovědět
