Jak klimatické změny ovlivňují jeleny, srnce nebo losy? Teplejší počasí pro ně není výhra
14.10.2024 01:43 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Los - nejlépe přizpůsoben chladnému klimatu a zároveň nejvíce citlivý na teplo.
Licence | Volné dílo (public domain)
Vědci analyzovali 218 článků, 20 let výzkumu vlivu klimatických změn na fyziologii, chování, populační dynamiku a rozšíření hlavních druhů jelenovitých v boreálních a mírných oblastech Severní Ameriky, Evropy a Asii. Patří mezi ně los evropský, srnec obecný, jelen evropský, jelen sika, wapiti, daněk, jelenec běloocasý, jelenec ušatý, sob polární (karibu) a evropský.
Díky mírnějším, teplejším, zimám sice tyto druhy spotřebují na udržení tepla méně energie a většina z nich si snáze najde potravu. U sobů žijících v chladnějších podnebích však mohou zimní teplotní výkyvy způsobit tání a opětovné zamrzání sněhu, čímž se vegetace přikryje těžko prostupným ledovým příkrovem. A lišejníky, kterými se tato zvířata obvykle živí, se stanou méně dostupné.
Horká a sušší léta mohou vyvolávat u jelenů a dalších příbuzných savců tepelný stres. Takové počasí navíc vyhovuje jejich parazitům. „Krátkodobě by se fyzický stav zvířat mohl zhoršit; v dlouhodobém horizontu by se některé druhy mohly přesunout dále na sever,“ domnívají se vědci.
Změny v areálu rozšíření jsou už nyní zaznamenávány v případě losa, největšího druhu jelenovitých, který je nejlépe přizpůsoben chladnému klimatu a zároveň nejvíce citlivý na teplo. Jeho populace by například v jižní Skandinávii mohla z těchto oblastí v budoucnu vymizet.
Některé druhy jelenů vyhledávají za horkých letní dní útočiště na chladnějších místech a omezují během nejteplejších hodin své každodenní aktivity. Tyto reakce však mohou podle vědců dlouhodobě negativně ovlivnit jejich populační dynamiku.
Přečtěte si také |
V Krkonoších se objevil los evropský
Ostatně vyšší jarní a podzimní teploty, menší sněhová pokrývka mění už dnes načasování migrace a trasy jelenů evropských i karibu. Zvířata začínají migrovat dříve na jaře a později na podzim.
reklama
Dále čtěte |
Copernicus: V roce 2024 byla v Severní i Jižní Americe zaznamenána mimořádná aktivita požárů
Britská společnost investuje u Dánska do úložiště CO2 ve vyčerpaném ropném poli 
Druhý nejteplejší listopad potvrzuje očekávaný nejteplejší rok 2024, uvádí dataOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
HH
Honza Honza
14.10.2024 06:50Příroda to má jednoduché, chladnomilná zvěř se vlivem nezvratného oteplování přesune na sever, rašeliniště vyschnou, smrk sucho nevydrží a vznikne vyprahlá savana se zvířaty, kterým stačí pár trsů suché trávy (napadají mě třeba velbloudi).
Kam se pak přesuneme my? Do ---
Odpovědět
Kam se pak přesuneme my? Do ---
ss
SV
Slavomil Vinkler
14.10.2024 07:32 Reaguje na Honza HonzaNo jako statisíce let. (Tam kde hynuli sobi, Čech se přizpůsobí.) Buď se přizpůsobíme a nebo do věčných lovišť. Na božskou moc změnit klima nemáme.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
14.10.2024 10:07 Reaguje na Honza HonzaTo je úplný nezmysel, sucho na púšťi spôsobuje Hadleyova bunka a nie teplo. Do savany máme ešte ďaleko, naopak stromy rastú všade aj na extrémnych stanovištiach dokonca aj strbinach asfaltu na cestách a budovách.
Odpovědět
HH
Honza Honza
14.10.2024 14:02 Reaguje na Vladimir Mertanto jsou ty vaše klimatické torie, zatímci Afričané vybíjejí slony a v Mongolsku snižují počet stád a sází stromy (např. brzy budou zřizovat větrolamy a remízky dle p. Zvářala)- patrně nepochopili Hadleyovu buňku.
Pane, utužená půda těžkými traktory, bez organiky nepřijme srážky, ty rychle odtečou, vzniknou záplavy, přitom spodní voda se nezvýší. To ví každý. Beton ve městě vede k vysušení
a tepelnému ostrovu, zatímco nad lesem je chladněji.
Budeme-li nadměrně diverzifikovat, uděláme stejný krok jako vykácením amazonského pralesa, vykácením lesů ve Středomoří- místo vlhkého tropického pralesa vznikne vysušená step, eroze odnese zbytky půdy, krajina se oteplí a postupně vznikne poušť. Půjde-li o velkou oblast, klimatické poměry se změní, přestane pršet, zatímco jinde bude pršet více. To v praxi rovněž vidíme kolem Kaspického moře. Bez lesa vzniká savana a ta spěje k poušti.
Něco jiného by bylo, kdyby klima se ochlazovalo, k přehřívání stepí by nedocházelo a krajina (i ta stepní, bez lesů) by byla stabilní.
Odpovědět
Pane, utužená půda těžkými traktory, bez organiky nepřijme srážky, ty rychle odtečou, vzniknou záplavy, přitom spodní voda se nezvýší. To ví každý. Beton ve městě vede k vysušení
a tepelnému ostrovu, zatímco nad lesem je chladněji.
Budeme-li nadměrně diverzifikovat, uděláme stejný krok jako vykácením amazonského pralesa, vykácením lesů ve Středomoří- místo vlhkého tropického pralesa vznikne vysušená step, eroze odnese zbytky půdy, krajina se oteplí a postupně vznikne poušť. Půjde-li o velkou oblast, klimatické poměry se změní, přestane pršet, zatímco jinde bude pršet více. To v praxi rovněž vidíme kolem Kaspického moře. Bez lesa vzniká savana a ta spěje k poušti.
Něco jiného by bylo, kdyby klima se ochlazovalo, k přehřívání stepí by nedocházelo a krajina (i ta stepní, bez lesů) by byla stabilní.
VM
Vladimir Mertan
14.10.2024 18:12 Reaguje na Honza HonzaJa by som povedal, že to posledné sú Vaše ničím nepotvrdené klmatické teórie, zatiaľ čo Hadleyova bunka je realita.
Nehovorím, že by sme mali pôdu utužovať ťažkými traktormi. Jasné, že pôda potrebuje maštaľný hnoj. Taktiež betón a asfalt vytvárajú tepelné ostrovy, o tom nie je pochýb. Taktiež zdravé lesy a pralesy sú veľmi potrebné, aj remízky v krajine aj vetrolamy aj močiare a meandrujúce toky. Na to aby začala v miernom pásme step potrebujeme novú dobu ľadovú, ktorá by dokázala krajinu vysušiť. Prejdite sa teraz niekde po prírode, uvidíte všade samú zeleň. Žiadna vysušená step sa nekoná. To čo píšete má iba lokálny a obmedzený vplyv, na to aby to otočilo globálnu cirkuláciu atmosféry sú tie sily v podstate mikroskopické.
Odpovědět
Nehovorím, že by sme mali pôdu utužovať ťažkými traktormi. Jasné, že pôda potrebuje maštaľný hnoj. Taktiež betón a asfalt vytvárajú tepelné ostrovy, o tom nie je pochýb. Taktiež zdravé lesy a pralesy sú veľmi potrebné, aj remízky v krajine aj vetrolamy aj močiare a meandrujúce toky. Na to aby začala v miernom pásme step potrebujeme novú dobu ľadovú, ktorá by dokázala krajinu vysušiť. Prejdite sa teraz niekde po prírode, uvidíte všade samú zeleň. Žiadna vysušená step sa nekoná. To čo píšete má iba lokálny a obmedzený vplyv, na to aby to otočilo globálnu cirkuláciu atmosféry sú tie sily v podstate mikroskopické.
HH
Honza Honza
14.10.2024 21:19 Reaguje na Vladimir MertanJsou potvrzené dávno praxí, pane. A to ne u nás. U nás zatím panuje sukcese, po vyklučení lesa, nějaký les opět vyroste. Ale v teplejších oblastech to tak není, v Amazonii se tropický les obnovuje obtížně - proto je tam zákaz kácení pralesa a EU kvůli tomu zavádí administrativu za milony. Proč asi, pane, protože je to dle vašeho názoru nepotvrzená klimat. teorie? I u nás dochází k vysušování studní, jsou prudké deště, záplavy, eroze = obtíže za miliardy.
Proč se sukcesí neobnovil les ve Středomoří? Protože tam panuje vedro (které pomalu přichází i k nám), v létě je velké sucho. K tomu ještě lidé lesy stále dlouhou dobu káceli, protože tam převážili spásači, kozy, ovce, které nedovolily lesu vyrůst. Prudké deště splavily půdu a zůstaly tam jen kameny.
Degraduje step v Mongosku a jinde.
A proč i u nás hrozí step? Protože toto teplé podnebí začíná panovat i u nás, proto i u nás se rozdělují pole (hospodářsky výhodnější by byly velké lány), zadržuje se voda (protože neprší jako dříve- dlouhodobě mírně, ale vlivem oteplení jsou prudké deště, kdy voda se nevsákne). Mění se les mění se všechno. Jsou-li takovéto změny a problémy vlivem nezpochybnitelného oteplení, nemohu dělat kroky, které tyto změny při oteplení ještě prohlubují (tak jako ve Středomoří), nemohu do takovéto krajiny pustit stáda mamutů, turů a spásačů, které zničí poslední zbytky vysušené vegetace, tak jako se to stalo již na starého Říma před tisíci lety i bez působení CO2!!!
Vy nechápete proč se snižuje vypouštění CO2, změna hospodářství za miliardy, chudoba všech lidí, kolaps hospodářství? Z důvodu mých pochybných neověřených klimatických teorií?
Odpovědět
Proč se sukcesí neobnovil les ve Středomoří? Protože tam panuje vedro (které pomalu přichází i k nám), v létě je velké sucho. K tomu ještě lidé lesy stále dlouhou dobu káceli, protože tam převážili spásači, kozy, ovce, které nedovolily lesu vyrůst. Prudké deště splavily půdu a zůstaly tam jen kameny.
Degraduje step v Mongosku a jinde.
A proč i u nás hrozí step? Protože toto teplé podnebí začíná panovat i u nás, proto i u nás se rozdělují pole (hospodářsky výhodnější by byly velké lány), zadržuje se voda (protože neprší jako dříve- dlouhodobě mírně, ale vlivem oteplení jsou prudké deště, kdy voda se nevsákne). Mění se les mění se všechno. Jsou-li takovéto změny a problémy vlivem nezpochybnitelného oteplení, nemohu dělat kroky, které tyto změny při oteplení ještě prohlubují (tak jako ve Středomoří), nemohu do takovéto krajiny pustit stáda mamutů, turů a spásačů, které zničí poslední zbytky vysušené vegetace, tak jako se to stalo již na starého Říma před tisíci lety i bez působení CO2!!!
Vy nechápete proč se snižuje vypouštění CO2, změna hospodářství za miliardy, chudoba všech lidí, kolaps hospodářství? Z důvodu mých pochybných neověřených klimatických teorií?
VM
Vladimir Mertan
14.10.2024 22:12 Reaguje na Honza HonzaZostanme najskôr nás doma, tu to poznáme. Ukážte mi jedno len jedno miesto kde sa prirodzene stala z lesa step. Myslím si že aj keď budete dobre hľadať tak nenájdete nič.
Zato môžem ukázať 1000 miest, kde sa stala zo stepi húština, alebo les. V Českom Švajčiarsku už rok po požiari zarástla zhorená plocha miliónmi briez.
V Trenčianskych Tepliciach mám svoj obľúbený smrek, ktorý rastie v okvapovej rýne už asi 10 rokov - je to opustený dom, všade v štrbinách zase rastú brezy. Toto sú extrémy, pozrite si historickú ortofotomapu ako tu bolo pred 50 rokmi. Zarástlo nesmierne veľa lúk a dosť veľa aj ornej pôdy. https://mapy.tuzvo.sk/hofm/
AK sa presunieme do Afriky tak Sahara bola pred 20 000 rokmi 1,5x väčšia ako dnes, zato pred 8000 rokmi bola zelená, tiekli tam rieky a bolo tam nespočetne jazier z toho 3 boli fakt veľké a 1 bolo najväčšie na svete. AKo to vysvetlí vaša teória vplyvu človeka a výrubu stromov? Stromy rastú tam kde majú pomienky a nie naopak.
Odpovědět
Zato môžem ukázať 1000 miest, kde sa stala zo stepi húština, alebo les. V Českom Švajčiarsku už rok po požiari zarástla zhorená plocha miliónmi briez.
V Trenčianskych Tepliciach mám svoj obľúbený smrek, ktorý rastie v okvapovej rýne už asi 10 rokov - je to opustený dom, všade v štrbinách zase rastú brezy. Toto sú extrémy, pozrite si historickú ortofotomapu ako tu bolo pred 50 rokmi. Zarástlo nesmierne veľa lúk a dosť veľa aj ornej pôdy. https://mapy.tuzvo.sk/hofm/
AK sa presunieme do Afriky tak Sahara bola pred 20 000 rokmi 1,5x väčšia ako dnes, zato pred 8000 rokmi bola zelená, tiekli tam rieky a bolo tam nespočetne jazier z toho 3 boli fakt veľké a 1 bolo najväčšie na svete. AKo to vysvetlí vaša teória vplyvu človeka a výrubu stromov? Stromy rastú tam kde majú pomienky a nie naopak.
SV
Pe
Petr
16.10.2024 22:14 Reaguje na Vladimir MertanVybral jste si úmyslně příklady kde se to neděje, nebo zatím neděje, abyste na tom ukázal, že to není pravda.
Ano, u nás se zatím step nevytváří. Daleko k tomu ale už nemáme. Nesmíte se na krajnu dívat očima deštivého podzimu, ale letních veder, sucha a prachových bouří. Mimochodem, potvrdil jste, že u nás přirozené původní stepi až na pár nepatrných výjimek v podstatě nemáme. Není tedy žádný důvod ani potřeba je u nás nějak vytvářet. V jiných zemích jsou zcela přirozené a je jich tam naprostý dostatek.
Odpovědět
Ano, u nás se zatím step nevytváří. Daleko k tomu ale už nemáme. Nesmíte se na krajnu dívat očima deštivého podzimu, ale letních veder, sucha a prachových bouří. Mimochodem, potvrdil jste, že u nás přirozené původní stepi až na pár nepatrných výjimek v podstatě nemáme. Není tedy žádný důvod ani potřeba je u nás nějak vytvářet. V jiných zemích jsou zcela přirozené a je jich tam naprostý dostatek.
VM
Vladimir Mertan
17.10.2024 06:18 Reaguje na PetrStále to máte popletené. U nás sa stepi prirodzene vytvorili počas Doby ľadovej. Zbytky týchto prirodzených stepí zostali vďaka činnosti človeka až doteraz. Pretože aj človek je súčasťou prírody a tieto zbytky sú veľmi pestré a bohaté na druhy rastlín a hmyzu je dobré ich zachovať. Jedná sa v podstate o mikroplochy, ktoré nemôžu mať vplyv na počasie aj keby vaša teória fungovala. Z minulosti je jasné, že stepi u nás vytvorila chladná klíma a nie teplá. Takto to funguje aj vo svete. V chladnej klíme sa púšte rozširujú a v teplej ich rozloha klesá. Najväčšia púšť na svete nie je Sahara, ale Antarktída. Aj Gobi je chladná púšť, kde môže byť v zime -45°C
Odpovědět
Pe
Petr
17.10.2024 08:52 Reaguje na Vladimir MertanAno, zbytky (mikroplochy) těch stepí jsou zachované a chráněné, právě kvůi pestrosti. Ale vytvářet další je drahé, nemá smysl, a hlavně krajině jen škodí, protože naše krajina je ze dvou třetin tvořená umělou stepí - a to je to, co má hlavní vliv na počasí, na klima i diverzitu - zemědělskou půdou a lidskými sídly. A například na Středomoří a jiných oblastech světa vidíte co se stane, když se krajina odlesní kompletně - přes stadium stepi směřuje k poušti. A ty se dál rozšiřují, přestože je podle vás teplé klima a období hojnosti. Vidíte jen co chcete. A co nechcete, to neexistuje. Nevím například na co je jako příklad Antarktida. Zato jste správně uvedl, že v ničím nechráněné krajině dochází k velkým teplotním výkyvům a extrémům, A to se týká i nás a naší krajiny. Naštěstí tu nemáme klima s velkými mrazy, zato tu rostou letní teploty a vedra se stávají nejen nesnesitelnými, ale i dál velmi poškozují přírodu. V tom vidíte pozitiva jen vy. Nebo spíš nevidíte, vy to přehlížíte.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.10.2024 17:59 Reaguje na PetrVe středomoří jsou stepi proto, že málo prší? Vždyť tam je roční spad deště asi 2m.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.10.2024 07:30Pár nesmyslů z tohoto článku. Los opravdu nebyl,není a nikdy nebude tím druhem který je nejlépe přizpůsoben chladnému klimatu. No a migrace jelenů evropských? Tak ten na rozdíl od evropského soba či caribu nemá žádné migrační trasy protože nikam nemigruje.
Odpovědět
PE
JS
Jarek Schindler
14.10.2024 16:39 Reaguje na Petr EliasOpravdu? Odkud kam? I když máte vlastně pravdu. Na jaře do kukuřičných lánů a na podzim zpět do lesů.
Odpovědět
PE
Petr Elias
14.10.2024 19:54 Reaguje na Jarek SchindlerPřesně tak. :)
Ono je tak moc složité zjistit si, kde všade ten jelen evropský žije a zadat do vyhledávače třeba red deer migration ...
Odpovědět
Ono je tak moc složité zjistit si, kde všade ten jelen evropský žije a zadat do vyhledávače třeba red deer migration ...
JS
Jarek Schindler
15.10.2024 20:42 Reaguje na Petr EliasNo jo ty překlady. Tak samozřejmě jelen se přesunuje denně mezi denním a nočním stávaništěm. S příchodem sněhu se stahuje do nižších poloh aby na jaře s postupující vegetaci se zase posunoval výše. Tedy přesun mezi zimním, jarním, letním stávaništěm.Přesun na říjiště atd. To vše klidně na několika čtverečních kilometrech které za celý život nemusí opustit. To se asi dá těžko nazvat slovem migrace. Určitě to není migrace ve významu slova migrace, při které živočichové migrují z jedné oblasti do jiné oblasti za jinými, rozdílnými podmínkami. Migrace je také jev pravidelný. Migrující živočichové se dají nazvat tažnými, stěhovavými.
Odpovědět
JO
Jarka O.
16.10.2024 21:01 Reaguje na Jarek SchindlerAno,je to tak. Splést si areál rozšíření s migrací může jen nevzdělaný trol. Pokolikáté uz ukázal absenci základů, kterou mu gúgl nevyřeší.
Odpovědět
PE
Petr Elias
17.10.2024 09:33 Reaguje na Jarek SchindlerTak si to myslete. :) Vy si o tom možná někdy něco přečtete, ale ten zoufalec jarin pod vámi je ztracený případ. :)
Odpovědět
LB
Lukas B.
14.10.2024 11:27nejen na skeptické, ale i na alarmistické straně kazatelé na prašných cestách motají dohromady klima a počasí.
Odpovědět
