Jak lesy chrání vodu a chladí krajinu?

V souvislosti s vodou a lesem si většina z nás vybaví školní poučky o tom, že les nasává vodu jako houba, podobně ji dokáže zadržet a postupně uvolňovat. Víme také, že stromy se „živí“ oxidem uhličitým a vyrábí kyslík, a tím hrají důležitou roli v tvorbě klimatu. Propojení lesa a vody v krajině i role pro utváření klimatických jevů je ale složitější.

Stromy a lesy přispívají k zásobování podzemních vod

Jaro s sebou přináší i odtávání sněhu na horách. V lesích k němu dochází pozvolna, díky zastínění korunami stromů. Nejdřív odtaje sníh na volné ploše, potom v listnatých porostech a nakonec v jehličnatých porostech. Postupné odtávání napomáhá předcházet vzniku jarních povodní. Voda, která protéká lesní půdou delší dobu, má také větší možnost zasakování do hlubinných vod. Díky tomu může být postupně doplňována zásoba vody v půdě.

„To, čím se les asi nejvíce odlišuje od jiných stanovišť, je ukryto v lesní půdě,“ říká Vít Šrámek, ředitel Výzkumného ústavu lesního hospodaření a myslivosti. Lesní půda je hodně prokořeněná, a to nerovnoměrně. Velké i malé kořeny trhají prostor půdy a vytváří v ní póry, místa pro půdní vzduch. Díky tomu se může voda v lesní půdě dobře přesouvat i vsakovat.

Lesy podporují vznik srážek

Stín korun stromů a opad listů a jehlic navíc způsobuje to, že z půdy se mnoho vody neodpaří. Je jakoby pod pokrývkou. Přesto lesy odpaří vody spoustu, velkou část ale z korun stromů. Výpar vody potřebujeme – díky němu se snižuje teplota vzduchu a zvyšuje vlhkost. Pára je zároveň zdrojem srážek pro další oblasti.

„Les vypařuje vodu. Je chladný, protože sluneční energii spotřebovává na výpar vody. A vodní pára, kterou známe nad zdravým lesem, jde velmi pomalu nahoru. Vzduch má skoro 100% vlhkost, takže po několika stech metrech je mráček a začne pršet,“ vysvětluje biolog Jan Pokorný ze sdružení ENKI.

Rozsáhlé lesní plochy se souvislým porostem stromů od pobřeží mohou vytvářet tok atmosférické vlhkosti od oceánů až daleko do vnitrozemí. Stromy a lesy jsou velkými hybateli vzdušných proudů právě díky ochlazování a vlhkosti, která se kolem nich drží.

Výpar z vegetace a půdy přispívá až ke 40 % srážek nad pevninou. A naopak odlesnění způsobuje pokles srážek do vzdáleností až 1000 km po směru větru. „Kolumbus, když psal deník, napsal: ‚To je zajímavé, na Jamajce prší každé odpoledne, jako pršívalo na španělských ostrovech, než jsme je odlesnili,‘“ uvádí pro zajímavost Pokorný.

Lesy mají pozitivní vliv na kvalitu vody

„I v dobách vysoké imisní zátěže v 80. letech minulého století splňovala voda v lesních tocích z hlediska obsahu nitrátů obvykle parametry kojenecké vody,“ uvádí odborník na ekologii lesa Vít Šrámek.

V lesní půdě jsou organické látky, které umí poutat kadmium, hliník a arsen. Dostávají se tam do nerozpustných komplexů a ty pak tyto prvky podrží a nepustí dál do vodního koloběhu. „Ve chvíli, kdy se humusová vrstva dostane na volnou plochu a dostane se k ní světlo, zintenzivní se v ní mikrobiální procesy a látky se z ní začínají uvolňovat,“ upozorňuje na určité riziko Šrámek. „Obvykle je to v takové míře, že když se vykácená plocha zase zalesní, tak uvolněné látky jsou následně sorbovány nově vzrůstajícím lesem.“

Problém by byl ve chvíli, kdy by plochy zůstaly otevřené po dlouhou dobu. „V oblasti Ostravska by se to mohlo projevit i zvyšující se koncentrací těžkých kovů ve vodách,“ upozorňuje Šrámek na možné důsledky toho, když by vytěžené lesy nebyly obnoveny.

Stromy zlepšují kvalitu vody i kolem vodárenských nádrží – zabraňují tomu, aby se do vody dostaly nepříznivé látky jako pesticidy nebo dusičnany.

Lesy jsou přirozené chladicí systémy

„Vzrostlý strom chladí jako pět klimatizačních jednotek. Ale klasická klimatizace město ohřívá. Strom ne, ten dává teplo do vodní páry,“ vysvětluje Jan Pokorný.

Teplota v lese je nižší než na otevřených plochách, ať již zemědělsky využívaných nebo ve městě. Je tomu tak proto, že stromy se ochlazují výparem, podobně jako se lidé ochlazují pocením. Zalesněné povrchy ve venkovské krajině mohou být až o 20 °C chladnější než otevřená zemědělská prostranství.

Poznatky vychází z materiálů společnosti ENKI, Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů a z tiskové konference SVOL konané 19. 3. 2019 v Praze.

---

reklama

---