https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-na-kalamitni-plochy-dostat-jedli-pomuzou-pionyrske-dreviny.kazda-trochu-jinak
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak na kalamitní plochy dostat jedli? Pomůžou pionýrské dřeviny. Každá trochu jinak

21.1.2023 06:04 | PRAHA (Ekolist.cz)
Podsadba jedle pod břízou.
Podsadba jedle pod břízou.
Foto | Robert Polách / VÚLHM
Jedle bělokorá patří k našim původním dřevinám s nejvyšší produkcí dřeva. Současně je významnou zpevňující i meliorační dřevinou. Zároveň zvyšuje biodiverzitu lesních ekosystémů svou vysokou tolerancí k zástinu. Její význam je tedy ekonomický i ekologický. Lesníci usilující navýšit podíl jedle v našich lesích se v posledních letech potýkají s nedostatkem rovnoměrných srážek a zejména se vznikem rozsáhlých kalamitních holin v důsledku rozpadu smrkových porostů.
 
Na kalamitních holinách působí extrémní klimatické stresové faktory, jako jsou vysoké a nízké teploty, nerovnoměrná vlhkost, silný sluneční osvit. Vinou vysokých teplot, ale i mrazů zde roste riziko vysušování. Proto jsou podmínky pro přímou výsadbu jedle nepříznivé.

Jednou z možností, jak vnést úspěšně jedli na kalamitní plochy je využití porostů přípravných dřevin a technologie podsadeb v rámci dvoufázové obnovy. Použití pionýrských dřevin na stávajících holinách umožňuje větší časovou a prostorovou variabilitu při vytváření následných porostů s vyšším potenciálem budoucí stability.

Na tento způsob výsadby jedle se ve svém výzkumu zaměřili vědci z VÚLHM, v. v. i., VS Opočno, a Mendelovy univerzity v Brně. Cílem jejich práce bylo ověřit reakce podsadeb jedle na porostní prostředí přípravných porostů břízy, jeřábu a olše o různém zakmenění a věku.

Své výsledky publikovali v článku Prosperita jedle v podsadbách pod přípravnými porosty listnatých dřevin o různém zakmenění a věku, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2022.

Jedle má značné nároky na vláhu a její rozložení během roku. Nejlépe se jí daří na hlubokých čerstvých půdách. Vyžaduje stejnoměrnou přiměřenou půdní vlhkost po celou vegetační dobu. Špatně snáší silné zimní mrazy.

V našich podmínkách lze velmi dobře využít přípravný porost domácích pionýrských listnáčů, jako je bříza a jeřáb ptačí, na podmáčených stanovištích olši lepkavou. Jde o dřeviny tolerantní ke stresům z výkyvů teplot, jsou méně náročné na množství živin v půdě.

Podsadba jedle pod jeřábem.
Podsadba jedle pod jeřábem.
Foto | Robert Polách / VÚLHM

Výzkum vědci realizovali na pokusných plochách založených v roce 2013 na lokalitách postižených václavkovou a kůrovcovou kalamitou v oblasti Krnovska, okolí Města Albrechtic (PLO 28 Předhoří Hrubého Jeseníku). Porosty břízy byly zvoleny podle tří kategorií věku (7, 15, 30 let), u olše a jeřábu byl věk okolo 15 let. Věk hodnocených podsazených jedlí byl čtyři roky.

Vědci zjistili, že mortalita jedle byla po sledované čtyři roky od výsadby nízká. Nejvyšší mortalitu, 6 %, pozorovali u výsadeb na holině (kde byl podíl odumřelých jedinců nejvyšší už po prvních dvou letech od výsadby), ale také pod hustými porosty sedmileté břízy a 15letého jeřábu. Ztráty do 10 % však neznamenají ohrožení vývoje porostu.

Vědci zjistili vysoce průkazný vliv věku i zakmenění přípravného porostu břízy na hodnocené růstové i morfologické parametry čtyřleté podsadby jedle. Ve všech kategoriích věku výškový přírůst a celková výška jednoznačně klesaly s narůstajícím zakmeněním porostu. Porovnáním přírůstu jedlí vysazených na holině a ve variantách nejnižšího zakmenění všech věkových kategorií přípravného porostu břízy vědci prokázali příznivější výškový vývoj v kategorii 15 let a na holině.

Celkově nejnižší růstové parametry vykazovala jedle vysazená pod přehoustlý porost jeřábu (zakmenění 10+). Výška jedle byla ve všech variantách porostu jeřábu výrazně odlišná. Nejvyšší byla zjištěna pod variantou zakmenění 7, nejméně jedle přirůstala pod variantou 10+. Vývoj jedlí pod variantami zakmenění porostu olše vykazoval minimální rozdíly.

Obnova pod clonou, ať již mateřského porostu nebo porostu přípravných dřevin, je pro obnovu jedle doporučovaným postupem, neboť na holině bez krytu před přímým slunečním zářením bývá silně ohrožena mrazem, vykazuje vyšší ztráty a často nižší přírůst. Ani clonění silně proředěným porostem nemusí vůči poškození mrazem skýtat dostatečný kryt.

Na žádné variantě posuzovaného experimentu se za sledované období mráz ve vegetační době neprojevil. I přesto jedle vysazená na holinu vykazovala mírně vyšší mortalitu než jedle v podsadbách, s výjimkou nejhustší varianty porostu jeřábu (zakmenění 10+). Z hlediska přežívání tak měla zvýšená ozářenost holiny obdobný efekt, jako výrazné stínění krycím porostem.

Dosavadní vývoj jedle na testované holině potvrzuje, že mezi ideální podmínky pro odrůstání jedle lze řadit i kotlíky do max. 0,1 ha. Zvolená velikost byla vhodná i z hlediska rizika kumulace studeného vzduchu, ke kterému dochází v porostních mezerách nehomogenních porostů vlivem nočního proudění vzduchu a které se tu neprojevilo.

Nejpříhodnější poměry přípravného porostu břízy na odrůstání jedle byly zjištěny při jeho rozpracování v 15 letech. Nicméně ani 7letý či 30letý porost břízy nepředstavoval, zvlášť při provedení alespoň částečné redukce zápoje, pro vývoj jedle bariéru.

Podsadba jedle pod břízou.
Podsadba jedle pod břízou.
Foto | Robert Polách / VÚLHM

Vědci konstatovali, že zjištěné výsledky ukazují odlišný vliv přípravných porostů břízy, jeřábu a olše na podsázenou jedli.

Zatímco u testovaných 15letých porostů jeřábu se skutečně jako optimální jevilo zakmenění 7, růstová reakce jedle pod olší byla obdobná ve všech testovaných variantách zakmenění. A pod břízou jedle bez ohledu na věk přípravného porostu přirůstala nejlépe pod porostními částmi se zakmeněním 5.

Výzkum ukázal, že porost každé z testovaných přípravných dřevin formuje porostní mikroklima jiným způsobem, svůj význam může mít i odlišný vliv na půdní prostředí, a to zvláště u olše díky její symbióze s bakteriemi napomáhajícími fixaci dusíku.

Pro další vývoj podsadeb vědci doporučují obnovu podrostním způsobem postupnými málo intenzivními těžebními zásahy tak, aby jedlové podsadby nebyly vystaveny prudkým změnám mikroklimatu.

Zhodnocením výsledků čtyřletých podsadeb do přípravných porostů tvořených břízou, jeřábem a olší o variantním zakmenění vědci potvrdili přizpůsobivost jedle na různé světlostní poměry.

Všechny testované varianty přípravných porostů se ukázaly jako využitelné pro úspěšné založení podsadeb jedle, avšak ve všech věkových kategoriích břízy i u jeřábu intenzita odrůstání jedle klesala s narůstajícím zakmeněním přípravného porostu.

Článek vznikl při řešení projektu QK1910292 „Postupy pro podporu jedle bělokoré v lesním hospodářství ČR“.

Článek Prosperita jedle v podsadbách pod přípravnými porosty listnatých dřevin o různém zakmenění a věku je volně ke stažení.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

21.1.2023 10:43
Pěkné. Jedle umožní produkovat stejně kvalitní dřevo jako smrk. Na vhodných stanovištích bude nejspíš možné pěstovat mix jedle a smrku, který bude z hlediska odolnosti blízký smíšenému lesu, ale z hlediska produkce dřeva bude výtěžnost kvalitního dřeva blízká smrkové monokultuře. Taky ve smíšených lesích s listnáči jedle se smrkem umožní mít vyšší procento rovných jehličnatých kmenů, kvalitnějších a vhodnějších pro produkci kvalitního stavebního a jiného řeziva s malým odpadem.
Jenom je tady otázka ceny a snadnosti vysazování těch pionýrských dřevin. Tam asi bude vhodnější hledat druhy pionýrských dřevin množených vegetativně řízkováním. Dnešními postupy se dá řízkováním relativně snadno a levně množit čím dál více dřevin, u kterých to dříve absolutně nešlo.
A u jedlí bude třeba řešit jejich atraktivnost pro zvěř, zejména v zimním období. A potom řešit, kvůli kvalitě výsledného kořenového systému dorostlých stromů, jejich sázení v co nejnižším věku nebo dokonce rovnou setí jerdlí přímo na stanoviště. Pod dostečně kvalitním krytem pionýrských dřevin by takové setí neměl být zvláštní problém.
Odpovědět
Pe

Petr

21.1.2023 11:08 Reaguje na Radim Polášek
Vysévání jedle naopak problém je, kvůli nedostatku osiva.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.1.2023 13:35 Reaguje na Petr
Výsev jedle na zarostlé ploše nefunguje. Potřebuje holou plochu, shrabání opadu, možná i požářiště.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.1.2023 17:17 Reaguje na Slavomil Vinkler
Výsev jehličnanů i spousty listnáčů s malým semenem a tudíž malým množstvím zásobních látek na zarostlých plochách nefunguje.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.1.2023 13:33
Jedle má problémy:
-S nadměrným ozářením v holé ploše
-s zarůstáním buření
-s okusem zvěří
-s samovýsevem, protože vyžaduje holou půdu.
Jedle nejlépe zmlazovala v bučinách s toulavou těžbou buku, nízkým zazvěřením, pastvou a hrabáním steliva.
5ekl bych že obůrky, oplocenky s výsadnou olše nebo buku a po několika letech podsadbou jedle jsou také slušné řešení. Vždyť mortalita na holé ploše ani bulu ani jedle není taky moc velká, pokud není extrémní rok.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.1.2023 13:41
Zajímavé proč nezkoušeli taky buk či habr. Tyto stromy stíní i v zimě.
Odpovědět
Pe

Petr

21.1.2023 16:26 Reaguje na Slavomil Vinkler
Protože ty mají velké a husté koruny a stíní zase až moc. Bříza má koruny malé a řídké, listy drobné a stíní právě tak akorát.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.1.2023 17:01 Reaguje na Slavomil Vinkler
Buk v zimě nestíní.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.1.2023 17:11 Reaguje na Radim Polášek
A habr roste velmi pomalu, trvalo by tedy déle, než by se vytvořilo vhodné prostředí pro sázení hlavní dřeviny. A habr by tak musel být vysázený velmi hustě, jinak by pod stromy vyrostlo silné bylinné patro, které by bylo pro hlavní dřevinu až problém.
Buk jinak stíní i v létě slaběji, protože je světlomilný a tak i pod jeho korunou by byl , dost světla. Problém je v tom, že pokud by neměl být v lese jako hlavní dřevina, musel by se vykácet, protože jinak roste do stejné nebo větší výšky než jedle nebo smrk a roste velmi rychle. Jedlím či smrkům by se nepodařilo buk přerůst a pod buky by tak většina jedlí a smrků uhynula a les by tak byl hlavně bukový.
Buky mají jinak ještě jeden problém a sicer v tom, že jsou taky pro zvěř velice chutné, zvláště vrcholové pupeny na jaře, takže by je lesní zvěř ničila okusem.
To už je mnohem lepší jeřáb nebo olše, protože tyto dvě dřeviny dorůstají do menší výšky než smrk nebo jedle a tyto jehličnany je tak časem přetrostou a potlačí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.1.2023 18:02 Reaguje na Radim Polášek
Bez zaplocení nevyroste nic, snad jen ze semene je možné přirozené zmlazení s hustotou více jak 200 semenáčů na m2. Buk, dub, habr a možná i jedle, ale to jsem ještě neviděl.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.1.2023 18:03 Reaguje na Radim Polášek
Mladý buk stíní.
Odpovědět
JM

Josef Marouš

21.1.2023 15:35
Pokus o znovuobjevení Ameriky? Bříza se použila již při zalesňování kalamitních holin coby přípravná dřevina v Krušných horách, na některých lokacích působí problémy dodnes. Díky převislým větvím, rychlému růstu a dobré výmladnosti "ušlehá" 80% podsadby. Až do završení jejího životního cyklu ji takřka nelze z porostů odstranit.
U jedle je pak další problém, že zastínění snáší dobře jen ve velmi mladém věku, ve věku 10-15 let se pak jedná v podstatě o dřevinu světlostní.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

21.1.2023 15:57 Reaguje na Josef Marouš
No, taky se tomu divím. Trochu ji omezí řez na vysoký pařez a nebo to zůstane na chemii. Ty výsadby se sledovaly u vysoké břízy +15 a nízké jedle po 4 roky. A co potom?
Odpovědět
JM

Josef Marouš

22.1.2023 14:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
Když bych parafrázoval jednoho svého pedagoga z dob vzdělávání: Snaha dojít co nejrychleji ke zpracovatelným vysledkům, může snadno vést k chybnému závěru.
Kratké sledování nevykázalo celou problematiku, teď aby sháněli nějaké brigádníky, kteří budou chodit do zkušebních porostů každé dva roky a tu břízu redukovat.
Odpovědět
Hu

Hunter

22.1.2023 13:43 Reaguje na Josef Marouš
Jako přípravnou používám habr, který se mi prirozene zmlazuje, bříza jen jako vtrousena, Velká pravda je , že jedle pak chce prosvětlit. Jedle se mi zmlazuje přirozeně, jedinou ochranu dělám natírání m terminálu, žádné oplocen ky. Mam to tak jen pro srandu ze se člověk baví, protoze po pravdě co jinak s jedli, nikdo to nechce ☺.
Odpovědět
JM

Josef Marouš

22.1.2023 14:55 Reaguje na Hunter
Habr je dobrá dřevina pro porost a i les jako takový.
Natírání při dobré skladbě porostů a bylinného patra mnohdy postačuje. Znám hodně tesařů pracujících na pamatkách, kteří by pro dobrou jedli vraždili, jen je pro ně problém jí sehnat
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.1.2023 19:06 Reaguje na Hunter
to se divím, že nátěr jedle stačí. To jsem ještě neviděl, no u smrku ano, ale jedle?
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

22.1.2023 21:49 Reaguje na Josef Marouš
ale tady se ta jedle sází ve fázi, kdy kmeny bříz už ve spodní části nemají boční větvě, tak tam to ušlehání asi nehrozí. Ledaže až jedle dorostou až ke koruně bříz,ale to by bylo až za spoustu let, vzhledem k tomu, jak pomalu jedle roste. A to by ta jedle měla být natolik robustní, že by to měla ustát. A výmladnost už v tomto věku bříz taky nehrozí, neboť už je to zastíněný vlastním porostem.
Odpovědět
JM

Josef Marouš

24.1.2023 16:58 Reaguje na Jakub Brenn
Dorůstání do úrovně je jen část problému. Při rozvolňování porostu bříza rychle nasadí do větví, ty naberou na délce ale ne na pevnosti a svěsí se dolů. Během prvního roku po proředění dokáží spodní větve břízy sahat až o 1 metr níže.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

24.1.2023 20:27 Reaguje na Josef Marouš
Děkuji za info. A předpokládám, že pokud by byl ten přípravný pionýrský porost osikový, byly by tam podobný problémy?
Odpovědět
JM

Josef Marouš

29.1.2023 13:38 Reaguje na Jakub Brenn
U osiky tento problém naštěstí není.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.1.2023 19:11
Představa, že nás jedle zachrání je pěkná, ale dovolím si upozornit,
že každá dřevina má své škůdce a pokud se proti němu nebude nic dělat stejně jako proti kůrovci, tak to dopadne asi podobně. Každopádně jedle
je můj srdcový strom a jedlím fandím. Bohužel ona je i trochu vybíravá a neroste všude. Na skalnatém podloží s tenkou vrstvou půdy, kde přežije
třeba smrk, tak jedle živoří. Rozdíl je v kořenovém systému a v nárocích
na úživnost půdy. Nechme to na znalcích místních podmínek a nedělejme
zase chybu v tom, že budeme něco nařizovat a něco zakazovat. Les není o
pokusech a omylech, protože jeho růst přesahuje často lidský věk a je
třeba pozorně sledovat, čemu se v místě daří. Ty pokusy jsou každopádně
dobré, ale musely by se provádět lokalita od lokality, protože každá je
jiná nejenom kvůli vrstvě půdy, množství srážek, osvětlení, větru atd. Zatím je dřevo z jedlí spíše zvláštnost, se kterou už neumí zpracovatelé zacházet. Odsuzování smrku je myslím poněkud fanaticky předčasné a pokud
se naučíme kalamitám účinně předcházet, tak bych ho nezatracoval. Chce to
se pouze poučit z historie a odjinud, kde to zvládají a není tam takový
fanatizmus při jeho zatracování. Svalovat na smrk samotný vinu za chyby
při zvládání kalamity je sice snadný způsob, jak se z chyb vyvinit,
ale lež má krátké nohy, když se podíváme do historie a do zahraničí,
kde to zvládli. Ptejme se tedy proč to nešlo u nás? Bohužel pravda
viníkům nevoní a tak hledají zástupné příčiny a laická veřejnost tomu
často uvěří. Jinak pozor na pionýrské dřeviny aby nezaprasily nálety
široké okolí, protože ruční práce s jejich odstraněním není levná.
Ono odstranit je opatrně, abychom nepoškodili cílové dřeviny a nebo
aby je nepoškodily samotné nálety bývá složité. Zažil jsem jednou
časnou sněhovou nadílku, kdy k zemi ohnuté břízy rozlámaly okolní
smrky a jedle. Neodlistěné listnáče jsou u časné sněhové nadílky
pohromou pro podsadu a jejich likvidace neštěstím. Takže opatrně,
ať nepřijde práce vniveč třeba i mezi staršími stromy, které
poláme vichřice. V té změti toho moc zdravého nezůstane a nakonec
někdo přijde na to, že lépe jedle pěstovat v oplocenkách bez všech
těchto rizik. To se v praxi ukázalo lepší, než individuální oplocení
a riziko zda přežijí ve zdraví bez oplocení mezi pionýrskými stromy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.1.2023 08:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Ono to není o záchraně pomocí jedle, ale o zpestření lesa.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.1.2023 13:31 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

28.1.2023 10:57 Reaguje na Břetislav Machaček
So smrekom sa mýlite , ale až čas ukáže ako veľmi.
V oblasti ako česká republika nebudú do 50 rokov takmer nikde vhodné podmienky pre smrek. Usychanie spred 3 rokov sa bude opakovať počas celej rastovej doby smreka. Na to poukazujú aj lesníci napríklad Petr Ješátko. A vy to dobre viete.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

22.1.2023 21:55
Ještě by bylo zajímavé, jak by to vypadalo pod osikou...
Zároveň s tou jedlí bych vysadil alespoň pár buků, třeba 10:1,
přece jenom tyhle dva druhy spolu tvoří společenství.
Je dobrý, že se už se dělají takovéto pokusy a kéž by se poznatky uvedly i do praxe.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.1.2023 13:34 Reaguje na Jakub Brenn
Osika je už myslím strom jiné nadmořské výšky a mikroklimatu než jedle. Ale pokud by se povedla levně ve velkém množství množit a na stanovišti by vydržela a splnila úkol pionýrské dřeviny, tak proč ne. Díky tomu, že osika roste do menší výšky než jedle nemusela by se z místa odstraňovat, odešla by samovolně přerůstáním jedlí či smrkem.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist