https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-omezit-sireni-africkeho-moru-prasat-pomoci-by-mohli-psi-s-minikamerami
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak omezit šíření afrického moru prasat? Pomoci by mohli psi s minikamerami

13.2.2021 07:04 | PRAHA (Ekolist.cz)
Lovecký pes s minikamerou.
Lovecký pes s minikamerou.
Zdroj | archiv VÚLHM
Populace divokých prasat je nejvýznamnějším rezervoárem afrického moru prasat, který ohrožuje produkci prasat domácích a možnost exportu vepřového masa a výrobků z něj. První výskyt afrického moru prasat na území České republiky byl potvrzen u dvou uhynulých kusů divočáků v katastrálním území Přítluky u Zlína dne 21. a 22. června 2017. Vzniklé ohnisko onemocnění se následně podařilo vymýtit, avšak vzhledem k současné situaci v Evropě lze očekávat opětovný výskyt onemocnění v ČR. Proto se hledají další metody omezení jeho šíření.
 

Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti exaktně prokázali kanibalizmus divokých prasat. To znamená, že divoká prasata požírají uhynulé, rozkládající se jedince svého druhu. Je to cesta šíření nemoci v populaci divokých prasat, kterou je nutné pokud možno přerušit. Proto je třeba v oblasti výskytu afrického moru periodicky vyhledávat a odstraňovat uhynulá divoká prasata, asi po 14 dnech. Analýzy, provedené výzkumníky z VÚLHM na Zlínsku, umožnily definovat charakter míst, která nemocná divoká prasata vyhledávají před uhynutím. To výrazně omezuje plochu, kterou je třeba prohledávat, přesto se však jedná o desítky a stovky hektarů v jedné honitbě.

Praktické zkušenosti od nás i ze zahraničí ukázaly, že psi s běžným výcvikem pro výkon práva myslivosti svým vůdcům déle uhynulá prasata neohlašovali ani štěkáním, ani jinak. Výcvik psů specialistů, obdobně jako u policejních psů pro vyhledávání mrtvol, trvá měsíce a je pro něj většinou třeba profesionálního kynologa.

Výzkumníci se proto rozhodli zjistit, zda je pro vyhledávání kadaverů možné efektivní nasazení psů bez speciálního výcviku, tedy těch, kteří jsou v dané oblasti aktuálně k dispozici i s vůdci znalými terénu. Předcházející monitoring kadáverů divočáků pomocí fotopastí přitom potvrdil, že u kadáverů se velmi často objevují jak myslivecky vedení psi loveckých plemen, stejně jako domácí mazlíčci na procházce nebo kříženci z nedalekých vesnic, aniž by to jejich majitelé věděli. Této informace bylo využito tak, že na psy byla nainstalována různá sledovací zařízení. Po prvních zkouškách se ukázala tato cesta jako nadějná. Jako nejvhodnější se ukázaly psem nesené minikamery.

Záznam z minikamery – Výmarský ohař; modrá linie – dráha vyhledávání; graf vpravo dole – rychlost; vlevo dole – orientace dráhy podle světových stran; vpravo nahoře – souhrnná tabulka – délka dráhy, průměrná rychlost, čas.
Záznam z minikamery – Výmarský ohař; modrá linie – dráha vyhledávání; graf vpravo dole – rychlost; vlevo dole – orientace dráhy podle světových stran; vpravo nahoře – souhrnná tabulka – délka dráhy, průměrná rychlost, čas.
Zdroj | archiv VÚLHM

Vědci použili pro testování chování psů dvě skupiny psů. Každá byla tvořena 15 jedinci se srovnatelným počtem psů a fen. První skupinu tvořili psi loveckých plemen se standardními mysliveckými zkouškami. Druhá skupina psů sestávala ze psů náhodně vybraných plemen (včetně loveckých), bez jakýchkoliv zkoušek z výkonu. Testování probíhalo na jaře a na podzim 2019.

Použité minikamery nesené psy a fotopasti instalované u kadáveru divokého prasete poskytovaly řadu zajímavých informací o chování jednotlivých psů jak při pohybu terénem (volném hledání), tak při nalezení uhynulého, rozkládajícího se divokého prasete. Jednalo se například o čas, který pes potřeboval pro nalezení kadáveru ve standardních podmínkách, délku uběhnuté trasy a její tvar, maximální a průměrnou rychlost pohybu při hledání nebo dobu zdržení psa u nalezeného kadáveru.

Nejdůležitější však byl videozáznam chování psa u kadáveru. Ten poskytovala jak nesená kamera, tak záběr z fotopasti. Kromě videozáznamu uhynulého divokého prasete, které pes nalezl, jsou k dispozici i jeho GPS souřadnice, což umožní odklizení kadaveru a desinfekci místa nálezu.

Efektivitu metody, nebo spíše úspěšnost psů při hledání rozkládajících se mrtvých prasat, shrnuje František Havránek z řešitelského týmu takto: „Celková úspěšnost testovaných psů při hledání rozkládajících se kadáverů divokých prasat byla 93,3 %. Ve skupině lovecky vedených psů však činila 100 % a u skupiny psů různých plemen bez mysliveckého výcviku 86,7 %. Proto je v praxi efektivnější využít lovecké psy bez speciálního výcviku, kteří jsou lokálně k dispozici i s psovody. Tito psi vyhledávají kadávery nikoli na základě speciálního výcviku, ale převážně na základě vrozených vlastností. Absentující hlášení nálezu vůdci psem je nahrazeno technickým zařízením – minikamerou.“

Pes u kadáveru, zachycený fotopastí.
Pes u kadáveru, zachycený fotopastí.
Zdroj | archiv VÚLHM

Pro praktické využití psů při vyhledáváni kadáverů v konkrétních podmínkách je však nejdříve třeba realizovat výběr vhodných jedinců pomocí zkoušky chování psa, při hledání a nalezení rozkládajícího se kusů. Navržené bodování je následující:

      „zapírá“ (o kadáveru pes ví, ale ignoruje ho), projevuje strach se ke kadáveru přiblížit na velkou vzdálenost (0)
      probíhá kolem kadáveru zpomalí a větří (1)
      krátce zastavuje v blízkosti kadáveru a větří (2)
      obíhá nebo zastavuje u kadáveru a větří (3)
      očichává kadáver bez kontaktu, nebo s kontaktem (4)
      požírá, nebo se v kadáveru válí (0)

Úroveň rizika přenosu onemocnění psy, kteří přišli do kontaktu s kadávery divokých prasat, která uhynula na AMP, není doposud v literatuře popsána. Proto jsou ve spolupráci s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství testovány nejvhodnější desinfekční prostředky pro ošetření psů, kteří by se pohybovali na rizikových lokalitách.

Pro zájemce otestování psů v rizikových lokalitách zajišťuje Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v rámci poradenské služby popsanou realizaci testování psů.

Stáhněte si celý odborný článek Františka Havránka, Magdaleny Pospíšilové a Petra Marady Využití psů s elektronickým sledovacím zařízením pro vyhledávání kadáverů divokých prasat.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

13.2.2021 08:10
Daleko jednodušší a méně nákladná by byla plošná redukce černé zvěře ve spolupráci s myslivci. Placený odstřel celoročně.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

14.2.2021 08:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
Obávám se , že to nefunguje nejen u nás , ale v celé Evropě. Udělat cirkus u Zlína na celkem malé ploše neb demonstrativně pár naháněk u Mníšku je tak maximum. Část spolků si chce ponechat v honitbách slušné stavy černé ( neexitence zvěře drobné a ostatní spárkatá na minimu, nutno z prodeje štontů a zvěřiny uhradit některé šílené nájmy, lovecké vyžití aspoň u této zvěře apod.). Dalším zádrhelem je spolupráce se zemědělci ( dělení porostů a krytin, výběr plodin a jejich nesetí až k lesu apod.). Kdo nelovil černou , tak neví. Trochu to usnadní optika pro noční lovy. Ale když prase nepřijde, tak i tam je to houby platné. S plánovaným zákazem střel s obsahem olova asi ubude společných lovů - měděné a cínové střely nejsou pro svou vysokou odrazivost pro společný lov vhodné. Někde je dokonce zakazují. No a redukce černé vlkem je jedním z největších vtipů loňského roku.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

14.2.2021 08:55 Reaguje na Petr Pekařík
Za rok 2018 bylo odloveno celkem asi 352 tisíc kusů spárkaté zvěře. Z toho bylo skoro 100 tisíc srnců. Rok 2019 a 2020 se mi nepodařilo dohledat. V republice je asi 90 tisíc registrovaných myslivců, což znamená že na jednoho připadají skoro 4 kusy zvěře spárkaté za rok. To se Vám zdá jako minimum spárkaté zvěře?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

15.2.2021 13:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
Problém je jinde. V rozlehlých lánech ekologických energetických plodin ( řepka, kukuřice) se černá nedá lovit. Je to pořád stejné. Je nutno zrušit dotace na OZE, a zakázat ekologismus.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

14.2.2021 15:35
Sympatická studie, kterou lze bez větších obtíží aplikovat do praxe. Podle ní je pro vyhledávání kadáverů divokých prasat dostatečně efektivní využít lovecké psy jen se standardní mysliveckou zkouškou (a připevněnou minikamerkou). Výsledky pokusů naznačují, že k úspěšnému vyhledání postačují vrozené psí schopnosti a instinkty a není nutný další speciální výcvik, který by byl časově a finančně náročný. Takže vhodných psů pro takovou práci je už teď v ČR hodně.

Ještě to chce zjistit, jakým rizikem je pro psy kontakt s mršinou divočáka nakaženého AMP.
Odpovědět
Hu

Hunter

15.2.2021 07:47 Reaguje na Majka Kletečková
A promluvil odborník na slovo vzatý, takže ámen. A co vlci, nebudou přenášet AMP po kontaktu s kadáverem?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist