Jak rychle se černá zvěř vrátí zpět po intenzivním lovu v oblastech zasažených africkým morem prasat?

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Philippe Rouzet / Flickr

Výzkum ukázal, že ani intenzivní lov černé zvěře nemá za následek její dlouhodobé vymizení. Divočáci se do oblasti po epidemii vrátili již v prvním roce, obavy o jejich ztrátu tedy nejsou opodstatněné. Z roku na rok (2018–2019) bylo dospělé zvěře evidováno přibližně 14,7× více, lončáků přibližně 6,1× více a selat dokonce 87,3× více.

Podobně jako v roce 2017, kdy se u nás AMP objevil poprvé, zavedla Státní veterinární správa České republiky ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství zástřelné a nálezné, které má motivovat k intenzivnímu lovu a vyhledávání uhynulých jedinců černé zvěře. Tato opatření skutečně v minulosti vyústila v úspěšné vymýcení nákazy ve Zlínském kraji a zabránění šíření moru na další území.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Stejně jako tehdy se i nyní myslivci obávají, že pokud intenzivním lovem sníží počet divokých prasat, zůstanou honitby prázdné i v případě, když se AMP nakonec neobjeví. Mohou snad předpokládat, že se divočáci do míst se sníženou populační hustotou opět vrátí? Díky sledování černé zvěře v okolí Zlína v době první a doufejme poslední nákazy AMP, na to mohou odpovědět vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Monitoring probíhal severovýchodně od Zlína, přímo v bývalé „vysoce rizikové oblasti“ o rozloze přibližně 5430 ha. Pro účely sledování černé zvěře pomocí fotopastí byly vybrány lesní celky o výměře nad 50 ha. Od května 2018 zaznamenávalo celkem 14 fotopastí fotografie a videosekvence o délce 30 vteřin. Fotopasti zaznamenávaly počet záchytů černé zvěře, přičemž jeden zaznamenaný divočák se rovnal jednomu záchytu. Délka monitoringu činila 86 dní a za stejných podmínek se vše opakovalo i v roce 2019.

V prvním období sledování bylo cílem ověřit, zda se v dané oblasti v závěru průběhu epidemie pohybují větší tlupy černé zvěře, aby bylo případně možné pružně reagovat zvýšeným loveckým tlakem a zabránit tak dalšímu potenciálnímu šíření nákazy. V roce 2019 se již AMP na území České republiky nevyskytoval a monitoring sloužil k porovnání počtu záchytů s předchozím obdobím.

V roce 2018 bylo na fotopastech zaznamenáno celkem 21 záchytů, přičemž nízký počet umožnil odečtení pravděpodobných duplicit. Po intenzivním lovu se tedy v oblasti vyskytovalo pouze přibližně 13 kusů černé zvěře v přepočtu na 100 ha.

Oproti tomu rok 2019 vykázal mnohem větší počet – zaznamenáno bylo celkem 432 záchytů. Vzhledem k tak vysokému počtu již nebylo možné divočáky rozeznat, odečet duplicit se tedy neprováděl. Přesto je na základě výsledků možné s jistotou prohlásit, že došlo k významnému meziročnímu nárůstu. Důsledkem byly mimo jiné také změny ve věkové struktuře černé zvěře.

Dospělé zvěře bylo v roce 2019 na záznamech přibližně 14,7× více, lončáků přibližně 6,1× více a selat dokonce 87,3× více než v roce předchozím. Vyšší počet záznamů naznačuje migraci do bývalé „vysoce rizikové oblasti“ pravděpodobně ze severu, tedy z rozsáhlých lesních komplexů Hostýnsko-vsetínské hornatiny.

Přečtěte si také |

Divočáci versus myslivci: Kdo s koho?

Opětovný návrat divočáků do oblasti po epidemii proběhl již v prvním roce, obavy o jejich ztrátu tedy nejsou opodstatněné. Ukázalo se, že ani intenzivní lov černé zvěře nemá za následek její dlouhodobé vymizení. Je proto třeba v současnosti apelovat na důsledné dodržování opatření v nové oblasti rizika na severu Čech, stejně jako tomu bylo v roce 2017.

Raději se s divočáky rozlučme na jedno období, než abychom jim kvůli AMP dali sbohem na mnohem delší dobu. Jak již víme, černá zvěř se k nám zase vrátí.