https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-rychle-se-cerna-zver-vrati-zpet-po-intenzivnim-lovu-v-oblastech-zasazenych-africkym-morem-prasat-2
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak rychle se černá zvěř vrátí zpět po intenzivním lovu v oblastech zasažených africkým morem prasat?

13.1.2022 07:56 | PRAHA (Ekolist.cz)
Africký mor prasat (AMP) na sebe v posledních měsících opět strhává pozornost široké veřejnosti. Zraky myslivců, ale i chovatelů domácích prasat, se obracejí do oblasti německo-polského pohraničí, odkud hrozí opětovné zavlečení AMP na území České republiky.
 
Reakcí na toto riziko jsou mimořádná veterinární opatření v podobě vymezení oblasti s intenzivním lovem černé zvěře a finanční motivace myslivců. Stejně jako v roce 2017 se však mezi myslivci objevují obavy, že dojde k „vystřílení“ divočáků a jejich populace se bude velmi pozvolna obnovovat. Je však na místě dělat si starosti?

Výzkum ukázal, že ani intenzivní lov černé zvěře nemá za následek její dlouhodobé vymizení. Divočáci se do oblasti po epidemii vrátili již v prvním roce, obavy o jejich ztrátu tedy nejsou opodstatněné. Z roku na rok (2018–2019) bylo dospělé zvěře evidováno přibližně 14,7× více, lončáků přibližně 6,1× více a selat dokonce 87,3× více.

Podobně jako v roce 2017, kdy se u nás AMP objevil poprvé, zavedla Státní veterinární správa České republiky ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství zástřelné a nálezné, které má motivovat k intenzivnímu lovu a vyhledávání uhynulých jedinců černé zvěře. Tato opatření skutečně v minulosti vyústila v úspěšné vymýcení nákazy ve Zlínském kraji a zabránění šíření moru na další území.

Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Stejně jako tehdy se i nyní myslivci obávají, že pokud intenzivním lovem sníží počet divokých prasat, zůstanou honitby prázdné i v případě, když se AMP nakonec neobjeví. Mohou snad předpokládat, že se divočáci do míst se sníženou populační hustotou opět vrátí? Díky sledování černé zvěře v okolí Zlína v době první a doufejme poslední nákazy AMP, na to mohou odpovědět vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Monitoring probíhal severovýchodně od Zlína, přímo v bývalé „vysoce rizikové oblasti“ o rozloze přibližně 5430 ha. Pro účely sledování černé zvěře pomocí fotopastí byly vybrány lesní celky o výměře nad 50 ha. Od května 2018 zaznamenávalo celkem 14 fotopastí fotografie a videosekvence o délce 30 vteřin. Fotopasti zaznamenávaly počet záchytů černé zvěře, přičemž jeden zaznamenaný divočák se rovnal jednomu záchytu. Délka monitoringu činila 86 dní a za stejných podmínek se vše opakovalo i v roce 2019.

V prvním období sledování bylo cílem ověřit, zda se v dané oblasti v závěru průběhu epidemie pohybují větší tlupy černé zvěře, aby bylo případně možné pružně reagovat zvýšeným loveckým tlakem a zabránit tak dalšímu potenciálnímu šíření nákazy. V roce 2019 se již AMP na území České republiky nevyskytoval a monitoring sloužil k porovnání počtu záchytů s předchozím obdobím.

V roce 2018 bylo na fotopastech zaznamenáno celkem 21 záchytů, přičemž nízký počet umožnil odečtení pravděpodobných duplicit. Po intenzivním lovu se tedy v oblasti vyskytovalo pouze přibližně 13 kusů černé zvěře v přepočtu na 100 ha.

Oproti tomu rok 2019 vykázal mnohem větší počet – zaznamenáno bylo celkem 432 záchytů. Vzhledem k tak vysokému počtu již nebylo možné divočáky rozeznat, odečet duplicit se tedy neprováděl. Přesto je na základě výsledků možné s jistotou prohlásit, že došlo k významnému meziročnímu nárůstu. Důsledkem byly mimo jiné také změny ve věkové struktuře černé zvěře.

Dospělé zvěře bylo v roce 2019 na záznamech přibližně 14,7× více, lončáků přibližně 6,1× více a selat dokonce 87,3× více než v roce předchozím. Vyšší počet záznamů naznačuje migraci do bývalé „vysoce rizikové oblasti“ pravděpodobně ze severu, tedy z rozsáhlých lesních komplexů Hostýnsko-vsetínské hornatiny.

Opětovný návrat divočáků do oblasti po epidemii proběhl již v prvním roce, obavy o jejich ztrátu tedy nejsou opodstatněné. Ukázalo se, že ani intenzivní lov černé zvěře nemá za následek její dlouhodobé vymizení. Je proto třeba v současnosti apelovat na důsledné dodržování opatření v nové oblasti rizika na severu Čech, stejně jako tomu bylo v roce 2017.

Raději se s divočáky rozlučme na jedno období, než abychom jim kvůli AMP dali sbohem na mnohem delší dobu. Jak již víme, černá zvěř se k nám zase vrátí.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MK

Majka Kletečková

15.1.2022 11:57
Podle článku je zbytečný strach myslivců z toho, že pokud intenzivním lovem sníží počet divokých prasat, zůstanou honitby prázdné i v případě, když se AMP nakonec neobjeví.

Překvapuje mne, že žádný z našich ekolistích venatores se k tomuto typicky mysliveckému tématu dosud nevyjádřil. Kdyby tam byla zmínka o jejich vlčím konkurentovi, tak by svými poznámkami nešetřili.
Odpovědět
DA

DAG

15.1.2022 22:39 Reaguje na Majka Kletečková
Vidím, že Vaše jediná potřeba je kopnout si do myslivosti a myslivců.
Škoda. Myslel jsem si, že jste názorům otevřená.
No co už. Na toto téma se diskutovalo zde na Ekolistu mnohokrát. Vždy zaznělo, že po rapidním snížení stavů v roce 2018 se stavy za tři roky dostaly na původní.
Toto téma mi tak přijde už prázdné a nemá cenu se k němu vyjadřovat. Myslím, že ostatní to mají také tak.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.1.2022 05:37 Reaguje na DAG
Jen dodám, že na tom Zlínsku šlo o celkem malou plochu. Zvěř, při podstatně větší ploše se nejdřív musí mit odkud vrátit.
No a v článku panu Řezáčovi vypadla asi jedna 0. Řekl bych, že těch přibližně 13 kusů černé zvěře se po intenzívních lovech pohybovalo na 1000 ha.
Odpovědět
DA

DAG

16.1.2022 07:19 Reaguje na Jarek Schindler
Jo to číslo mě taky zarazilo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.1.2022 08:35 Reaguje na Jarek Schindler
Pan výzkumník nepopisuje roky 20 a 21, kdy se situace dynamicky vyvíjela. A místní porosty jsou natolik neproniknutelné, že se tam udržely desítky kusů, nikoliv jen jednotky. A ty už byly rezistentní...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.1.2022 10:55 Reaguje na Karel Zvářal
Nevím jestli se v případě AMP dá mluvit o nějaké rezistenci. Při chronické formě, delší, pozvolnější průběh s mírnějšími příznaky průběhu onemnocnění, přežívá kolem 3% nakažených zvířat. Pochybuji, že se AMP na tom Zlínsku zastavil při stavech počítaných na desítký kusů. Samozřejmě záleží také pro jak velkou plochu se ty stavy uvádějí. Tady jde však o jasný omyl. Při sto hektarech by po intenzivním lovu měli na tom Zlínsku nejvyšší stavy v republice.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.1.2022 11:42 Reaguje na Jarek Schindler
V červené zóně bylo střeleno, nalezeno uhynulých a odchyceno více než 800 prasat (tj. 1 kus/ 1 ha LESA!!!). To nikdo z místních netušil, jak vysoké stavy tam jsou! Když policie viděla z dronů s večerním soumrakem to množství tlup, co vytahuje z lesa, bylo jim jasné, že tempem dvě ulovená selata za týden to nemohou do chrutí stihnout zregulovat. Proto museli nastoupit diskutabilní profíci, kteří to pojali zcela jiným stylem.

Kromě těch přeživších v místě ještě spousta (zřejmě "jen" desítky) unikly jižně, mimo pachové a el. ohradníky, kde byly nacházeny uhynulé. Takže nejen vynikající organizační práce a výkon profi střelců přispěl k eliminaci AMP, ale i nezbytný kus štěstí. To je třeba si na rovinu říct, neb jinde v Evropě se ta situace na mnoha místech vymkla kontrole od začátku.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

16.1.2022 11:55 Reaguje na Karel Zvářal
A pokud byli profíci nasazeni v okolních honitbách, byli po pár nocích staženi, neb tam téměř nic nechodilo. Takže to doplnňování z okolí nebylo tak horké, spíše volné prosředí využila stávající populace.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.1.2022 19:04 Reaguje na Karel Zvářal
Zamořenou oblastí byl co vím vyhlášen celý okres Zlín. 1033km2. Jak velká z toho byla ta vysoce riziková oblast nevím a nevím ani kolik se ulovilo přímo v této oblasti. V oblasti s intenzivním odlovem bylo od 1. 2. do 31. 12. 2018 zastřeleno 9755 divokých prasat. To jsou vlastně všechny okresy navazující na Zlínský.
Jinak chrutí u nás probíhá již víceméně celoročně. Dvě selata za týden je mnohde normální lov i bez "profiků". Zajímalo by mě kolik toho ti profici nakonec ulovili? Číslo jsem se nikde nedočet.
Jinak za zvládnutí můžeme děkovat Veterinární správě a plošnému vyšetřování všech úhynů. Vyšetřují se i ulovení divočáci. Díky tomuto byl záchyt AMP včasný a nerozšířil se na větší oblast.
Odpovědět
Hu

Hunter

17.1.2022 09:07 Reaguje na Majka Kletečková
Majko, tohle ja tak zprofanované téma, že ani nestojí za to k tomu něco psát. Ale jestli chcete něco o vlcích, tak samozřejmě není problém :-).
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

15.1.2022 14:07
Pokud to není plošná masívní redukce, tak se nic neděje. Je to jako když plácnu rukou do vody. Voda se rozestoupí, okamžitě se vrátí a nic není vidět. Akorát ten přesun prasat na uvolněné lokality bude trvat o něco dýl.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

15.1.2022 20:18
Hlad a bída - to na divoká prasata platilo vždy.
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

17.1.2022 20:26
Jako prevenci proti AMK veterináři zvolili dovoz divočáků z Polska které je morem vážně zasaženo. https://www.idnes.cz/karlovy-vary/zpravy/svalovec-veterinari-divoke-prase-maso-nakaza-polsko-dovoz.A220107_103852_vary-zpravy_ba

O smrtnosti AMP jsou vážné pochyby - na Rumunsko Maďarském pomezí APM již rok neřeší a divočáky tam mají stále.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

17.1.2022 20:39 Reaguje na Stanislav Mudra
V Pobaltí to řeší, a mor je tam už 7 let. V Africe je mor také, a stále přenášený prasaty...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist