Jak se mají motýli v Beskydech? Chudí prosperují a bohatí strádají
21.2.2023 05:49 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Foto | Lukáš Spitzer / Muzeum regionu Valašsko
reklama
Perleťovec maceškový. Po stránce genetické nadprůměrný.
Foto | Marek Vojtíšek / Biologické centrum AV ČR
Vše začalo terénní praxí 40 studentů a učitelů z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ve spolupráci s Muzeem regionu Valašsko trávili letní měsíce v jižní části Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Oba perleťovci tam obývají květnaté louky a pastviny, dodnes víceméně tradičně udržované tamními malozemědělci. Studenti motýly odchytávali a značili, studovali jejich aktivitu a využití stanovišť. Oba druhy jsou nečekaně pohyblivé, motýl za život hravě překoná desítky kilometrů. Kde potom jsou hranice „beskydské“ populace? To odhalila až analýza příbuznosti populací na základě DNA. Několik dalších let zabralo obstarání DNA z motýlů z různých oblastí Karpat, od Slovenska po Srbsko, ale i z dalších částí Evropy.
Perleťovec prostřední. Jeho populace jsou geneticky extrémně chudé.
Foto | Marek Vojtíšek / Biologické centrum AV ČR
Srovnání poznatků z terénu s laboratorními výsledky ukázalo, že populace obou druhů jsou propojeny na obrovských územích, jakým je celý Karpatský oblouk. Úspěšně se šířící perleťovec prostřední je přitom geneticky extrémně chudý – motýli z celé Střední Evropy jsou prakticky totožní. Vymírající perleťovec maceškový je geneticky mnohem bohatší. Šíření prvního ani vymírání druhého druhu nesouvisí s genetickým složením populací, ale se změnami krajiny. „Perleťovec prostřední je druhem zarůstajících luk, otevřených lesů a lesích světlin. Dnes mu hodně pomáhá opouštění některých pozemků a takové události, jako je kůrovcová kalamita v našich lesích – na vznikajících holinách nachází ideální podmínky,“ říká Martin Konvička.
Beskydy.
Foto | Lukáš Spitzer / Muzeum regionu Valašsko
„Naopak perleťovec maceškový potřebuje chudé vysýchající pastviny, kde se jeho housenky vyvíjejí na zjara kvetoucích violkách. Kousek takového prostředí býval v minulosti na každých vesnických humnech. Motýl žil v krajině sice nařídko, proto ty skvělé letové schopnosti, ale kousek vhodného prostředí našel nakonec téměř všude. Dnešní krajina je tak pozměněná a uniformovaná, že přežívá jen v krajinářsky pestrých odlehlých horských údolích“, dodává Lukáš Spitzer z Muzea regionu Valašsko.
Beskydy.
Foto | Lukáš Spitzer / Muzeum regionu Valašsko
„Ta práce trvala déle než běžná vědecká studie, protože propojila náročný terénní výzkum, molekulární genetiku a počítačové modelování. I proto má publikace jedenáct autorů, nemluvě o desítkách tehdejších studentů, bez nichž by nikdy nevznikla“, uzavírá Hana Konvičková, hlavní autorka vědecké studie.
Přečtěte si také |
Jak nakonec dopadl návrat zraněného vlka do volné přírody?
Publikace
Konvičková H., Spitzer L., Fric Z. F., Kepka P., Leština D., Novotný D., Zapletal M., Zimmermann K., Marešová J. P., Beneš J., & Konvička M. (2022). Perishing rich, expanding poor: Demography and population genetic patterns in two congeneric butterflies. Molecular Ecology, 00, 1–20. https://doi.org/10.1111/mec.16784
reklama
Dále čtěte |
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásureklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (58)
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2023 07:15Důležité: Naopak perleťovec maceškový potřebuje chudé vysýchající pastviny, kde se jeho housenky vyvíjejí na zjara kvetoucích violkách.... Dnešní krajina je tak pozměněná a uniformovaná, že přežívá jen v krajinářsky pestrých údolích“.
Je uniformovaná proč? Vlastně se už nikde nepasou krávy, koně a konec konců ani ovce. Bují křoví a třtiny. .
Odpovědět
Je uniformovaná proč? Vlastně se už nikde nepasou krávy, koně a konec konců ani ovce. Bují křoví a třtiny. .
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.2.2023 11:37 Reaguje na Slavomil VinklerJinými slovy, s nekontrolovaným šířením vlků dojde k redukci spásání a tím i k mizení perleťovce maceškového.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2023 12:57 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNo pane Šeděnka, obou.
Ten maceškový už teď, nepasou se louky a zarůstají. No a ten prostřední potom, až kůrovec vyscípe a lesy zarostou výsadbou a náletem. Za 20-30 let?
A to tady obá vydrželi statisíce let s pastvou zvěře.
Odpovědět
Ten maceškový už teď, nepasou se louky a zarůstají. No a ten prostřední potom, až kůrovec vyscípe a lesy zarostou výsadbou a náletem. Za 20-30 let?
A to tady obá vydrželi statisíce let s pastvou zvěře.
PJ
Pavel Jeřábek
21.2.2023 16:10 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMotýli byli i v dobách, kdy v krajině byli i vlci.
Problém je v nekontrolovatelném úbytku lidí, kteří jsou schopní pást v takové míře, jako v Rumunsku, aby měli z chovu i prostředky na ochranu stáda před vlky, medvědy apod.
Pokud chováme několik oveček s vizí, že je ráno vypustíme, večer zaženeme, a nejsme 24 hodinu stáda, tak vlk si pro ovečku dojde, protože je to jednodušší, než se honit za vysokou polesích.
Na ovečky nebude chodit, když se bude bát, že mu ovčák, pastevec, či pořádný pes pocuchají fazónu.
A pást nebude nikdo 24 hodin (na směny), když nedostane slušnou odměnu za práci.
Odpovědět
Problém je v nekontrolovatelném úbytku lidí, kteří jsou schopní pást v takové míře, jako v Rumunsku, aby měli z chovu i prostředky na ochranu stáda před vlky, medvědy apod.
Pokud chováme několik oveček s vizí, že je ráno vypustíme, večer zaženeme, a nejsme 24 hodinu stáda, tak vlk si pro ovečku dojde, protože je to jednodušší, než se honit za vysokou polesích.
Na ovečky nebude chodit, když se bude bát, že mu ovčák, pastevec, či pořádný pes pocuchají fazónu.
A pást nebude nikdo 24 hodin (na směny), když nedostane slušnou odměnu za práci.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.2.2023 18:23 Reaguje na Pavel JeřábekJenže dříve byl vlk součástí potravního řetězce a nebyl tak demagogicky chráněn jako dneska, kdy jeho ochránci nejsou schopni seriózně říct, kolik vlků je pro naši krajinu únosných.
Odpovědět
Sl
Slovan
21.2.2023 13:59Opět se potvrzuje rovnice: dobré životní prostředí = prosperita druhu. Zatímco jednomu perleťovci dané území vyhovuje a tedy i prosperuje (i přes slabší genetiku), u druhého je tomu naopak.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2023 14:25 Reaguje na SlovanJasně, zatím prostředí jednomu vyhovuje. Zkuste si odpovědět na otázku, proč statisíce let prosperovali oba? Bylo to totiž přiměřenou pastvou megafauny.
Odpovědět
Sl
Slovan
21.2.2023 14:54 Reaguje na Slavomil VinklerKde jste přišel na to, že “statisíce let prosperovali oba”?
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.2.2023 15:42 Reaguje na SlovanKdyby ten jeden neprosperoval, dříve či později by vyhynul a dneska by jednoduše nebyl.
Odpovědět
Sl
Slovan
21.2.2023 16:45 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTvrdit, že zde určitý druh (notabene hmyzu) statisíce let prosperoval se dokázat nedá. Jeho areál se prostě mohl v závislosti na všech možných vlivech rozrůstat, ale i snižovat. Mohl klidně přežívat tisíce let v nějaké malé lokalitě - to by možná i vysvětlovalo proč je na tom ten perleťovec prostřední geneticky tak špatně. Podobný efekt totiž vidíme i např. u gepardů.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2023 20:49 Reaguje na SlovanNo a to ba mohl přežívat hmyz na nějaké mezi tisíce let i dnes a přesto hyne neuvěřitelným tempem. Modrásci, jasoni, ....
Odpovědět
Pe
Petr
21.2.2023 16:46Pro perleťovce maceškového byla evidentně lidská činnost od středověké kolonizace krajiny vítanou příležitostí k expanzi po krajině.
Otázkou tedy je kde a v jakých počtech žil předtím? Čili jestli jeho současný úbytek lze považovat za problém, nebo jen návrat k původnímu normálu?
Odpovědět
Otázkou tedy je kde a v jakých počtech žil předtím? Čili jestli jeho současný úbytek lze považovat za problém, nebo jen návrat k původnímu normálu?
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2023 17:31 Reaguje na PetrPro oba perleťovce byla lidská činnost náhradou pasty megafauny. Jen si to přiznat.
Odpovědět
Pe
Petr
21.2.2023 18:59 Reaguje na Slavomil VinklerOd konce doby ledové tu žádná megafauna není. Minule jste to psal vy sám, že ji vyhubil člověk před 15 tisíci lety.
Motýli nejsou pozůstatkem doby ledové, rozšířili se tu později, vaše teorie je tedy výmysl. Jen si to přiznat.
Odpovědět
Motýli nejsou pozůstatkem doby ledové, rozšířili se tu později, vaše teorie je tedy výmysl. Jen si to přiznat.
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2023 20:47 Reaguje na PetrMotýli a hmyz jsou z Třetihor. A kooperace hmyzu a megafauny je studie z JČU.
Odpovědět
Pe
Petr
21.2.2023 21:33 Reaguje na Slavomil VinklerV tom případě se tu s vaší megafaunou minuli. Megafauna a doba ledová odešly, přišli motýli.
Odpovědět
Pe
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.2.2023 21:26 Reaguje na PetrFunkce megafauny byla nahrazena pastvením domestikovaných kopytníků a mýcením lesů. Dneska už se nepase a lesy se plundrují.
Odpovědět
Pe
Petr
21.2.2023 21:41 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJenže domestikovaná zvířata, mýcení plesů a
vznik pastvin jsou třeba v těch Beskydech záležitost jen tak asi 300 let nazpátek. To vám k megafauně chybí tisíce let.
Odpovědět
vznik pastvin jsou třeba v těch Beskydech záležitost jen tak asi 300 let nazpátek. To vám k megafauně chybí tisíce let.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
21.2.2023 23:33 Reaguje na PetrTakže podle Vás bylo na mapě Beskyd v 16. století napsáno - Hic sunt leones.
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
22.2.2023 08:51 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNo tak na většine území Beskydy byly tehdy pralesy.....
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.2.2023 09:25 Reaguje na Karel PavelkaV 16. století bylo nejméně lesů. O Krkonoších se píše, že byly téměř holé kvůli Kutné hoře. Trochu se zvetily po katastrofě 30. leté války.
V 18 století
http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?lang=cs&map_root=1vm
Odpovědět
V 18 století
http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?lang=cs&map_root=1vm
Pe
Petr
22.2.2023 17:07 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://beskydy.cz/content/beskydy-informacni-texty-beskydy-historie.aspx
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
22.2.2023 18:09 Reaguje na PetrTo, že byly zakládány obce, ještě neznamená, že tam před tím vůbec nežili lidé. Určitě tam byli uhlíři, kteří se živili výrobou dřevěného uhlí a určitě tam byl i pastviny, které sloužily pro chov dobytka. Zapomeňte na představu, že tam byly hluboké pralesy, kterými se prosekali tehdejší lidé a rozhodli, že budou zakládat osady.
Odpovědět
Pe
Petr
22.2.2023 18:32 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJenže ono to tak bylo. Před staletími nebylo jednoduché usadit se jen tak někde v lese a začít třeba vyrábět uhlí, nebo si tam jen tak udělat paseku, tu vyklučit a pást tam dobytek. Na takové akce potřebujete mnoho lidí, cesty, a hlavně zázemí, tedy někdo se vám někde na poli musel starat o živobytí a vše potřebné. Když klučíte paseku, nepracujete na poli, a tak dále. Proto kolonizace postupovala postupně, podle možností civilizace. Přesně jako v počítačových hrách, kde nejprve musíte něco pěstovat na polích, z přebytku úrody zvětšovat pole, z dalšího přebytku kupovat nářadí... A teprve po dlouhé době, až nahromadíte dostatek zásob, můžete kolonizovat sousední území.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
23.2.2023 08:55 Reaguje na PetrJenže byly profese, které se pracem na poli nevěnovaly. Lovci, čihaři, uhlíři,... Ti dělali tu takzvanou předkolonizaci. Nebo si myslíte, že budoucí obyvatelé osad se prostě sebrali a šli jen tak, aby někde založili novou osadu? Oni dopředu věděli, kam mají jít a kde mají založit nová sídla.
Odpovědět
Pe
Petr
23.2.2023 14:44 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaLovci a uhlíři nevytvářeli pastviny, ani nežili jen tak někde v lese. To by tam pomřeli hlady a nedostatkem všeho potřebného. Bez zázemí to prostě nejde.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
24.2.2023 04:24 Reaguje na PetrKdyž vykácím stromy na dřevo do milíře, vznikne mýtina na které se dá založit malé políčko, případně malá pastvina, kde mohu pást nějakou kravku. A absolutně neprostupné ty lesy nebyly, o což se starali divocí velcí kopytníci, kteří likvidovali podrost.
Odpovědět
Pe
Petr
21.2.2023 19:09 Reaguje na Slavomil VinklerNavíc jste minule vymyslel, že megafauna na léto migrovala do hor, tudíž nemohla zároveň spásat nížiny.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2023 20:44 Reaguje na PetrJednak já nic nevymyslel, to je studie nejakýho ekologa z Maďarska. No a spásala obojí na střídačku a asi akorát. Když nemělo co pást tak šla dál. Dosud to dělá v Africe. Pak to dělali lidé, hnali na zelené pastviny svůj dobytek. Dosud to tak funguje mnohde.
Odpovědět
Pe
Petr
21.2.2023 21:35 Reaguje na Slavomil VinklerJak na střídačku, když jde o spásání bylinné vegetace, a tu v zimě spásat nejde?
Dejte odkaz na studii.
Odpovědět
Dejte odkaz na studii.
SV
Slavomil Vinkler
22.2.2023 07:17 Reaguje na PetrA co žrala zvířata statisíce let a co dodnes žerou? Starou suchou trávu na stepi. Nic moc, ale přežila, gazely, antilopy sajgy, koně, velbloudi... Dodnes takhle pasou i domácí koně v Kazachstánu, Mongolsku i Pustě. Krávy okusovaly lesní křoví. Jakou studii, to nikdo nezkoumá, běžte se tam podívat, já tam byl a viděl.
Odpovědět
Pe
Petr
22.2.2023 17:05 Reaguje na Slavomil VinklerPsal jste, že je to studie maďarského ekologa, a teď se ptáte jakou studii.
A nejde o to co žerou v zimě, ale že nespásají letní vegetaci, když jsou v tu dobu na horách.
Odpovědět
A nejde o to co žerou v zimě, ale že nespásají letní vegetaci, když jsou v tu dobu na horách.
SV
Slavomil Vinkler
22.2.2023 19:52 Reaguje na PetrMaďara jsem už nenašel, je to aspoň 20 let. Nicméně si přečtěte recentní odborníky.
Na jaře popasou nížinu, je tam jaro v březnu, pak pasou hory tak od června a pak se vrátí do nížiny a odstraní přes zimu zbylou biomasu včetně keřů a stromů.
Odpovědět
Na jaře popasou nížinu, je tam jaro v březnu, pak pasou hory tak od června a pak se vrátí do nížiny a odstraní přes zimu zbylou biomasu včetně keřů a stromů.
Pe
Petr
22.2.2023 17:13 Reaguje na Slavomil VinklerUž chápete? Není letní spásání - není žádné spásání. Vegetace si přes léto roste bez omezení, nekonají se žádné suché chudé pastviny, které tu u článku hájíte, žádný prostor pro jiné druhy, v klidu si rostou nálety stromů... Přesný opak toho vašeho "udržování" spásáním a okusem. Zimní pastva už to nedožene.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.2.2023 07:36 Reaguje na Petrhttps://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2020/cislo-3/velci-bylozravci-zmeny-klimatu-i.html
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2020/cislo-4/velci-bylozravci-zmeny-klimatu-ii.html
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/co-pisi-jini/motyli-vymiraji-krajine-chybi-zubri
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17080364/
https://www.enviweb.cz/60962
Odpovědět
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2020/cislo-4/velci-bylozravci-zmeny-klimatu-ii.html
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/co-pisi-jini/motyli-vymiraji-krajine-chybi-zubri
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/17080364/
https://www.enviweb.cz/60962
Pe
Petr
22.2.2023 17:24 Reaguje na Slavomil VinklerJak může někdo napsat například to, že se hmyzu, bylinám a ptactvu mamutí stepi doby ledové dařilo v naší kulturní krajině? Vidíte v tom ten rozpor? Druhům z jedné doby, která kompletně skončila, se dařilo v době následující? Jak toto může někdo myslet vážně? A jiný tomu věřit?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
22.2.2023 19:47 Reaguje na PetrA vy nevěříte v doby meziledové? Bylo jich nejmíň 5 a ty bestie, vám to napotvoru, všechno přežily. Až na ten konec antropocénu. Napřed zařvala megafauna a po ní, změnou lidského hospodaření na konci 19 st. i kytky a hmyz.
Odpovědět
Pe
Petr
23.2.2023 14:25 Reaguje na Slavomil VinklerJenže to, o čem mluvíte, není přežití doby ledové, ale zánik, či stažení, a následné opětovné rozšíření. Vy si stále naivně představujete, že to co tady bylo v době ledové (typ krajiny, typ lesa a druhy živočichů), že tu pokračovalo dál, a člověk to vybil. To je omyl. Doba ledová skončila, a vše, co na ni bylo vázané buď vymizelo, nebo se přesunulo jinam. A zde se vyvinulo prostředí zcela jiné a vznikly, nebo se sem rozšířily, také zcela jiné druhy živočichů.
Jistě znáte občasné zprávy o nějakých raritních druzích rostlin či živočichů, jako reliktů doby ledové. To jsou naprosté výjimky, které přetrvaly z dob ledových. A dnes mají na kahánku, protože nemají vhodné prostředí. A tak to bylo vždy. Něco přišlo, něco odešlo. Když nastala změna, některé druhy zanikly zcela, jiné se přesunuly jinam, další se zase přesunuly a rozšířily sem. Ale že by něco trvalo na jednom místě napříč věky a rozdílnými epochami a podmínkami, to jsou naprosté výjimky.
Ty vaše kytky a hmyz, co zařvaly na konci 19. století, to přece nebyly žádné druhy doby ledové. To byly normální kytky a normální hmyz naší doby, které jen využily skvělé příležitosti, když lidé začali před několika sty lety měnit krajinu. A to skončilo, tak zase mizejí.
Netřeba o tom sáhodlouze spekulovat, vyzkoušet si to můžete i sám. Kupte si někde pozemeček a udělejte na něm velkou změnu. A do pár let se vám tam objeví druhy, které tam nikdo nepamatuje. A když su změnu přestanete udržovat, tak zase zmizí. Tak funguje příroda a je to zcela normální. Jen vy v tom stále zkoušíte hledat něco jiného a stále se snažíte přírodu ohýbat podle své představy. Nechce přírodu být a kochejte se.
Odpovědět
Jistě znáte občasné zprávy o nějakých raritních druzích rostlin či živočichů, jako reliktů doby ledové. To jsou naprosté výjimky, které přetrvaly z dob ledových. A dnes mají na kahánku, protože nemají vhodné prostředí. A tak to bylo vždy. Něco přišlo, něco odešlo. Když nastala změna, některé druhy zanikly zcela, jiné se přesunuly jinam, další se zase přesunuly a rozšířily sem. Ale že by něco trvalo na jednom místě napříč věky a rozdílnými epochami a podmínkami, to jsou naprosté výjimky.
Ty vaše kytky a hmyz, co zařvaly na konci 19. století, to přece nebyly žádné druhy doby ledové. To byly normální kytky a normální hmyz naší doby, které jen využily skvělé příležitosti, když lidé začali před několika sty lety měnit krajinu. A to skončilo, tak zase mizejí.
Netřeba o tom sáhodlouze spekulovat, vyzkoušet si to můžete i sám. Kupte si někde pozemeček a udělejte na něm velkou změnu. A do pár let se vám tam objeví druhy, které tam nikdo nepamatuje. A když su změnu přestanete udržovat, tak zase zmizí. Tak funguje příroda a je to zcela normální. Jen vy v tom stále zkoušíte hledat něco jiného a stále se snažíte přírodu ohýbat podle své představy. Nechce přírodu být a kochejte se.
Pe
Petr
23.2.2023 14:35 Reaguje na PetrOstatně, ten pochod druhů krajinou při změnách podmínek můžete sledovat i dnes. Otepluje se, tak se areál výskytu některých druhů posouvá směrem na sever. U nás dnes najdete druhy, které byste tu před dvaceti, padesáti lety nenašel.
A kdoví co tu bude žít za tisíc let. Dnešní druhy to nejspíš nebudou. Asi je taky člověk sní, že? :-)
Odpovědět
A kdoví co tu bude žít za tisíc let. Dnešní druhy to nejspíš nebudou. Asi je taky člověk sní, že? :-)
Karel Zvářal
22.2.2023 19:49 Reaguje na PetrTady se zas blábolí... Jedna doba skončila, začínáme od nuly! Ti, co přežili, nemají od teď právo na život.
Sv. Petr v.r.
Odpovědět
Sv. Petr v.r.
Sl
Slovan
22.2.2023 21:21 Reaguje na Slavomil VinklerVíte, ten váš nápad je v základu správný. Opravdu by bylo vhodné, aby se zvýšil počet extenzivně spásaných ploch, což má bezesporu velice dobrý efekt nejenom na hmyz, ale i další části biodiverzity. Naprosto však souhlasím s tvrzením ve druhém odkaze, cituji: "Návrat lidstva k preindustriálním formám hospodaření je nerealistický."
Ochrana přírody dneska nemá finance na to, aby se dokázala starat o všechny cenné louky a bohužel ani není dostatek dobrovolníků. Proto se dnes stará jen o ty nejcennější. U nás se třeba chová i dost krav - nebo mi to tak aspoň přijde. Někde je ten efekt viditelně pozitivní, jinde ale ne. Jsou i louky, kde je to vypasené "do hola" - prostě je těch zvířat moc na malé ploše a to taky ničemu moc nepomůže. Je zde i málo různých ovocných sadů. Takových těch rodinných u baráků. Je třeba lidem ukazovat pozitiva, propagovat to, ale můj názor je, že tohle člověk musí dělat s láskou, musí ho to bavit. Nikoho k tomu násilím nedonutíte a doba, kdy si zajedete do obchodu a vše si koupíte tomu nijak neprospívá.
Jediným způsobem, jak to aspoň částečně nahradit je ten rewilding velkých zvířat - zubrů, praturů a klidně i těch koní do volné přírody. Zde opět souhlas, podporuji to všemi 10. Tyhle projekty probíhají různě po Evropě - včetně Slovenska. Absolutně však nesouhlasím s tím, aby se např. z NP staly velké oplocené obory s velkým množstvím zvěře. Proč? Znovu budu citovat, tentokrát z posledního článku: "Podle něj (Konvičky) tradiční les chyběl asi na jedné třetině dnešního území republiky. "Někde byl samozřejmě les tak hustý jako dnes, jinde byl však mnohem řidší." - to znamená, že hustý les nebyla vzácnost ani dříve a česká krajina nebyla všude lesostepí ani otevřeným lesem jak se mylně domníváte. Vysaďme zubry na Šumavě, ale nečekejte, že z toho udělají místo podobné oboře. Ona i hustota velkých savců musela být chtě nechtě oblast od oblasti jiná a dopomáhala podle toho tu krajinu tvořit.
Ještě k těm otevřeným (řidčím) lesům - tahle tradice zde již dlouho není a není to tak dávno, co zde mj. pan Čížek vedl "souboj" s LČR o Soutok mj. právě proto, že se tam začalo hospodařit jako jinde po republice. Tedy hustý produkční les, který víceméně ničí tu jedinečnost tamních otevřených lesů. Měli s tím problém na Soutoku, natož jinde v republice. I soukromníci praktikují přesně tento způsob hospodaření (minimálně drtivá většina). Nejsem absolutně proti, aby se s LČR domluvilo, že se na vytipovaných místech bude provádět pařežinový způsob hospodaření a aby zde vzniklo více světlých lesů.
Odpovědět
Ochrana přírody dneska nemá finance na to, aby se dokázala starat o všechny cenné louky a bohužel ani není dostatek dobrovolníků. Proto se dnes stará jen o ty nejcennější. U nás se třeba chová i dost krav - nebo mi to tak aspoň přijde. Někde je ten efekt viditelně pozitivní, jinde ale ne. Jsou i louky, kde je to vypasené "do hola" - prostě je těch zvířat moc na malé ploše a to taky ničemu moc nepomůže. Je zde i málo různých ovocných sadů. Takových těch rodinných u baráků. Je třeba lidem ukazovat pozitiva, propagovat to, ale můj názor je, že tohle člověk musí dělat s láskou, musí ho to bavit. Nikoho k tomu násilím nedonutíte a doba, kdy si zajedete do obchodu a vše si koupíte tomu nijak neprospívá.
Jediným způsobem, jak to aspoň částečně nahradit je ten rewilding velkých zvířat - zubrů, praturů a klidně i těch koní do volné přírody. Zde opět souhlas, podporuji to všemi 10. Tyhle projekty probíhají různě po Evropě - včetně Slovenska. Absolutně však nesouhlasím s tím, aby se např. z NP staly velké oplocené obory s velkým množstvím zvěře. Proč? Znovu budu citovat, tentokrát z posledního článku: "Podle něj (Konvičky) tradiční les chyběl asi na jedné třetině dnešního území republiky. "Někde byl samozřejmě les tak hustý jako dnes, jinde byl však mnohem řidší." - to znamená, že hustý les nebyla vzácnost ani dříve a česká krajina nebyla všude lesostepí ani otevřeným lesem jak se mylně domníváte. Vysaďme zubry na Šumavě, ale nečekejte, že z toho udělají místo podobné oboře. Ona i hustota velkých savců musela být chtě nechtě oblast od oblasti jiná a dopomáhala podle toho tu krajinu tvořit.
Ještě k těm otevřeným (řidčím) lesům - tahle tradice zde již dlouho není a není to tak dávno, co zde mj. pan Čížek vedl "souboj" s LČR o Soutok mj. právě proto, že se tam začalo hospodařit jako jinde po republice. Tedy hustý produkční les, který víceméně ničí tu jedinečnost tamních otevřených lesů. Měli s tím problém na Soutoku, natož jinde v republice. I soukromníci praktikují přesně tento způsob hospodaření (minimálně drtivá většina). Nejsem absolutně proti, aby se s LČR domluvilo, že se na vytipovaných místech bude provádět pařežinový způsob hospodaření a aby zde vzniklo více světlých lesů.
SV
Slavomil Vinkler
23.2.2023 12:32 Reaguje na SlovanA začnu odspodu. Soutok je stejná lovecká obora = PARK !! jako Křivoklátsko. Lze tedy buď udržovat jako Národní park tj. řídký slunečný les, nebo podle LČR jako běžný produkční les. PRODUKČNÍ LES JE ŠPATNĚ, BEZZÁSAHOVÝ LES JE ŠPATNĚ.
To co říká Konvička je taky pravda, nelze udělat pastevní les všude. Stačilo by cca těch 10-20% v NP a nějaké stepi jako PR. Hustota spásačů by se musela udržovat na vhodné úrovni, to je taky pravda. Konečně si trochu rozumíme.
Odpovědět
To co říká Konvička je taky pravda, nelze udělat pastevní les všude. Stačilo by cca těch 10-20% v NP a nějaké stepi jako PR. Hustota spásačů by se musela udržovat na vhodné úrovni, to je taky pravda. Konečně si trochu rozumíme.
Sl
Slovan
23.2.2023 18:33 Reaguje na Slavomil VinklerBavíme-li se o Soutoku, pak souhlasím - čistě produkční les špatně, bezzásahový na většině plochy taktéž. Režim ochrany proto CHKO, nikoliv NP (já vím, v tomto se neshodneme - teda vlastně i shodneme, jen vy vnímáte NP jako já CHKO). Dnes zároveň vidím celkem velké rozdíly mezi Soutokem a Křivoklátskem (byť historiky mají ten lov společný), proto si každá oblast zaslouží jiný způsob péče.
On Konvička mj. podporuje současný režim ochrany na Šumavě, stejně jako podporuje vznik NP Křivoklátsko (vše dohledatelné). Dokonce vyjádřil podporu i NP v Jeseníkách. Aby bylo jasno - nejsem proti, aby se i v NP ty světlé lesy více podporovali a vytvářeli, mají-li tam smysl (typicky třeba Podyjí). Ikdyby bylo 75% NP v bezzásahovém režimu, tak na tom zbytku, tedy na 25%, se dá provádět různý managment podporující biotopy, které by tam jinak nebyli a které dnes zanikají. Pak budu spokojen jak já, tak vy. Ale co je hlavní... dařilo by se jak druhům vázaných na hustý les, tak druhům světlomilným. S podporou pastvy i lučním, např. Osobně by se mi líbilo i kontrolované vypalování.
Rewilding alespoň zubrů třeba na tu Šumavu (ale klidně i jinam) bych viděl fakt moc rád (jen se obávám, že by proti tomu nejedna skupina dost intenzivně bojovala). Na druhou stranu si však nemyslím, že by bylo dobrým řešením vámi navrhované oplocení celých Národních parků (důvody asi znáte z jiných diskuzí, za tím si stojím). Jiná situace je samozřejmě u menších ploch, kde pastvou budeme udržovat to cenné... tam to jinak ani nejde a tam je to naprosto ok.
Jak říkám, v základu se, myslím, shodneme.
Odpovědět
On Konvička mj. podporuje současný režim ochrany na Šumavě, stejně jako podporuje vznik NP Křivoklátsko (vše dohledatelné). Dokonce vyjádřil podporu i NP v Jeseníkách. Aby bylo jasno - nejsem proti, aby se i v NP ty světlé lesy více podporovali a vytvářeli, mají-li tam smysl (typicky třeba Podyjí). Ikdyby bylo 75% NP v bezzásahovém režimu, tak na tom zbytku, tedy na 25%, se dá provádět různý managment podporující biotopy, které by tam jinak nebyli a které dnes zanikají. Pak budu spokojen jak já, tak vy. Ale co je hlavní... dařilo by se jak druhům vázaných na hustý les, tak druhům světlomilným. S podporou pastvy i lučním, např. Osobně by se mi líbilo i kontrolované vypalování.
Rewilding alespoň zubrů třeba na tu Šumavu (ale klidně i jinam) bych viděl fakt moc rád (jen se obávám, že by proti tomu nejedna skupina dost intenzivně bojovala). Na druhou stranu si však nemyslím, že by bylo dobrým řešením vámi navrhované oplocení celých Národních parků (důvody asi znáte z jiných diskuzí, za tím si stojím). Jiná situace je samozřejmě u menších ploch, kde pastvou budeme udržovat to cenné... tam to jinak ani nejde a tam je to naprosto ok.
Jak říkám, v základu se, myslím, shodneme.
SV
Slavomil Vinkler
24.2.2023 09:17 Reaguje na SlovanCHKO není dostatečná právně majetková ochrana. Kdo vlastní lesy v NP(správa NP) a kdo v CHKO (LČR)? ALE LČR hodlají zprivatizovat jako sro. Proto říkám všechna cenná území v NP.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.2.2023 13:23 Reaguje na SlovanDalší věc je co je to bezzásahovost. Je-li les ovlivňován dostatkem zvěře, je to zásahovost?
NPR Boubín je oplocen celý z důvodů ochrany před zvěří. Není to protizákonné?
Odpovědět
NPR Boubín je oplocen celý z důvodů ochrany před zvěří. Není to protizákonné?
Sl
Slovan
24.2.2023 16:51 Reaguje na Slavomil VinklerV NP nevlastní všechny lesy Správa NP (stát). Majitelé lesů se se vznikem NP nemění, jsou tam tedy i soukromé či obecní lesy. Co se mění je status lesů na “lesy zvláštního určení”. V ten moment samozřejmě majitelé dostávají finanční kompenzace.
V CHKO lesy nevlastní nevlastní všechny lesy LČR (stát). Opět se jedná o lesy s různými majiteli a způsob hospodaření v nich by měl být určen zejména ochrannou zónou v nichž se ten či ten les nachází. Pouze u lesů v NPR nebo PR se vyplácí kompenzace, protože tyto lesy jsou také vedeny jako “lesy zvláštního určení”. On je nějaký plán na privatizaci LČR?
Vypustíte-li např. zubry do volné krajiny a ti se posléze budou v bezzásahové oblasti pást či ji jinak ovlivňovat, bezzásah to je. Oplotíte-li je však na určité ploše, už se jedná o určitý management pastvy a tam už se o bezzásahový režim nejedná.
Odpovědět
V CHKO lesy nevlastní nevlastní všechny lesy LČR (stát). Opět se jedná o lesy s různými majiteli a způsob hospodaření v nich by měl být určen zejména ochrannou zónou v nichž se ten či ten les nachází. Pouze u lesů v NPR nebo PR se vyplácí kompenzace, protože tyto lesy jsou také vedeny jako “lesy zvláštního určení”. On je nějaký plán na privatizaci LČR?
Vypustíte-li např. zubry do volné krajiny a ti se posléze budou v bezzásahové oblasti pást či ji jinak ovlivňovat, bezzásah to je. Oplotíte-li je však na určité ploše, už se jedná o určitý management pastvy a tam už se o bezzásahový režim nejedná.
SV
Slavomil Vinkler
24.2.2023 19:18 Reaguje na SlovanProsim vás, bavíme se o jádrové oblasti. Pokud ji nevlastní stát, tj. správa NP je to zhůvěřilost a nutno vykoupit nebo natrvalo pronajmout. .
A pokud jde o plot a zvěř, je to jenom o výkladu, nikoli realitě = zásahu nebo nezásahu. Zkuste si nezaujatě promyslet citaci zákona. O plotu tam není zmínka. Viz:
Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše území národních parků a zachování nebo postupné zlepšování stavu ekosystémů, jejichž existence je podmíněna činností člověka, významných z hlediska biologické rozmanitosti, na zbývajícím území národních parků.
Odpovědět
A pokud jde o plot a zvěř, je to jenom o výkladu, nikoli realitě = zásahu nebo nezásahu. Zkuste si nezaujatě promyslet citaci zákona. O plotu tam není zmínka. Viz:
Dlouhodobým cílem ochrany národních parků je zachování nebo postupná obnova přirozených ekosystémů včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice na převažující ploše území národních parků a zachování nebo postupné zlepšování stavu ekosystémů, jejichž existence je podmíněna činností člověka, významných z hlediska biologické rozmanitosti, na zbývajícím území národních parků.
Sl
Slovan
25.2.2023 13:32 Reaguje na Slavomil VinklerBavil jste se o NP jako takových. Ale ano, i v jádrových zónách podle mého může být vlastníkem někdo jiný než stát, ovšem ta omezení jsou taková, že jim k ničemu vlastně nejsou. Pokud to někde tak vůbec je (zjistit se to určitě dát bude).
Ale však ta citace je vlastně to, co tvrdím já. NP nejsou a nebudou ze 100% bezzásahové. Zasahuje se dnes, zasahovat se bude do budoucna. Otázkou pouze je, jak.
Odpovědět
Ale však ta citace je vlastně to, co tvrdím já. NP nejsou a nebudou ze 100% bezzásahové. Zasahuje se dnes, zasahovat se bude do budoucna. Otázkou pouze je, jak.
SV
Slavomil Vinkler
25.2.2023 19:17 Reaguje na SlovanA já jsem přesvědčen, že když může žrát bezzásahovou jádrovou zónu brouk, tak ji může žrát bezzásahově třeba i zubr,
Odpovědět
Karel Zvářal
25.2.2023 20:55 Reaguje na Slavomil Vinkler1* Brouk je lesní inženýr, spárkatá nepřítel.
Odpovědět
Sl
Slovan
26.2.2023 17:42 Reaguje na Slavomil VinklerSvůj postoj jsem vyjádřil docela jasně. Jestli s ním nesouhlasíte, pak je to vaše právo. Kůrovec dělá úplně něco jiného než zubr - ten vzniklý ekosystém je zcela jiný a je v něm celá řada rozdílů.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
26.2.2023 19:39 Reaguje na SlovanJistě že kůrovec je brouk a zubr obratlovec. Ale jsou to zvířata. Brouk i zubr nebo jelen nebo.. je taky nesporně příroda. Rozdíl je v tom, že kůrovec ničí velké plochy a tudíž obnova je stejnověká, zubr malé plochy a les po něm je ne stejnověký. Co je lepší??
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
27.2.2023 09:07 Reaguje na Slavomil VinklerNesnažte se přesvědčit
Slovana, protože pouze opakuje bez přemýšlení novou mantru AOPK,ČSOP
a DUHY o vybití spárkaté, jako úhlavního nepřítele lesů. Napsal bych koho je třeba vybít, ale byl bych souzen za nesnášenlivost vůči jedné skupině lidí.
Kdysi ta skupina nebyla
a vládl tu zdravý selský
rozum, který zajistil to,
že je dnes ještě stále
co chránit. Po nich už
se bude vše chránit ode
zdi ke zdi i s kopanci,
které tu za dobu svojí existence napáchali a stále páchají.
Odpovědět
Slovana, protože pouze opakuje bez přemýšlení novou mantru AOPK,ČSOP
a DUHY o vybití spárkaté, jako úhlavního nepřítele lesů. Napsal bych koho je třeba vybít, ale byl bych souzen za nesnášenlivost vůči jedné skupině lidí.
Kdysi ta skupina nebyla
a vládl tu zdravý selský
rozum, který zajistil to,
že je dnes ještě stále
co chránit. Po nich už
se bude vše chránit ode
zdi ke zdi i s kopanci,
které tu za dobu svojí existence napáchali a stále páchají.
Sl
Slovan
27.2.2023 14:30 Reaguje na Slavomil VinklerPrvní moje reakce, odstavec tři - asi rychle zapomínáte a pak se točíte v nekonečném kruhu. Opakovat se ale nebudu a trošku mi přijde, že se chcete pouze za každou cenu dohadovat. Svůj postoj k NP, hospodaření v nich i k pastvě samotné jsem vyjádřil jasně.
Zubr a kůrovec působí jinak, oba vytváří rozdílné prostředí vyhovující každé (většinou) rozdílným druhům zvířat, rostlin nebo hub.
Odpovědět
Zubr a kůrovec působí jinak, oba vytváří rozdílné prostředí vyhovující každé (většinou) rozdílným druhům zvířat, rostlin nebo hub.
SV
Slavomil Vinkler
27.2.2023 16:00 Reaguje na SlovanAno, rozdílné. A já propaguji to, co nyní chybí. Velká zvěř jako zubr není v chráněných územích skoro nikde, ale brouka je přespříliš všude.
Odpovědět
Sl
Slovan
27.2.2023 19:14 Reaguje na Slavomil VinklerNejdřív píšete o bezzásahových jádrových zónách, teď pro změnu asi o chráněných územích jako takových. Člověk odpovídá na jablko, aby se mu v odpovědi dostalo hrušky.
Co to je jako za "diskuzi" tohle? Nicméně skákat z jednoho tématu do druhého není na zdejších diskuzích jen vaše vlastnost.
Nedává jediný smysl v této "diskuzi" dále pokračovat. Své jsem napsal pochopitelně.
Odpovědět
Co to je jako za "diskuzi" tohle? Nicméně skákat z jednoho tématu do druhého není na zdejších diskuzích jen vaše vlastnost.
Nedává jediný smysl v této "diskuzi" dále pokračovat. Své jsem napsal pochopitelně.
SV
Slavomil Vinkler
1.3.2023 08:25 Reaguje na SlovanSmysl to má, ale vy se stejně nepoučíte. Alespoň někteří co to čtou. No a jádrová zóna není chráněné území? Je to jen obecnější vyjádření. Více zvěře je potřeba i v jiných chráněných územích. Aby abychom nebyli zase vepři, tak souhlasím, že v hospodářských lesích, na dřevo, je spárkaté a zejména prasat nadbytek.
Odpovědět