Jak se v Třeboni hospodaří s dešťovou vodou

V říjnu 2023 jsme v Třeboni s radostí přivítali seminář Počítáme s vodou, na kterém vystoupili Ing. Vojtěch Bareš a Ing. Jiří Vítek. Více než 70 posluchačů mělo díky tomu možnost se dozvědět mnoho zajímavostí o hospodaření s dešťovou vodou ve městech. Součástí semináře byl i příspěvek o tom, co se nám v Třeboni daří pro dešťovou vodu dělat.

Historicky daný stav

Třeboň je krásné historické město se spoustou zeleně, obklopené nádhernou krajinou s rybníky. Téměř celé město má původní jednotnou kanalizaci, do které je svedená odpadní voda společně s dešťovou vodou ze střech domů a z ulic. Tento historicky daný stav s sebou přináší řadu problémů. Nejvíc nás na vodoprávním úřadu trápí to, co z odlehčovacích komor na kanalizaci vytéká při deštích do potoků. Považujeme proto za velmi důležité co nejvíc omezovat, kolik dešťové vody se do kanalizace dostane.

U stávající zástavby není lehké hledat vhodná a bezpečná řešení. Kde to jde, např. v parcích nebo v odpočinkových zónách, se povrchy chodníků a cest mění z asfaltových na mlatové, štěrkové, nebo vegetační chodníky (foto 1 a 2). Voda jimi může částečně zasakovat, přebytečná pak volně odtékat do okolní zeleně. Jinde může dešťová voda z povrchu komunikace odtékat do navazující zeleně vynechaným obrubníkem.

Na povrchy nově budovaných i rekonstruovaných parkovacích míst stále častěji využíváme širokospárové dlažby, které umožňují alespoň částečné zasakování dešťové vody na rozdíl od dříve obvyklého asfaltu.

Rozsáhlejší rekonstrukce stávajících ulic, které jsou většinou vyvolané potřebou obnovit stávající inženýrské sítě, využíváme k zakládání oddílné kanalizace. Protože jednotlivé ulice procházejí rekonstrukcí postupně, a ne vždy na sebe řešené úseky navazují, stává se bohužel, že nová oddílná dešťová kanalizace se musí na konci dočasně zaústit zpět do stávající jednotné kanalizace.

Uvědomujeme si, že to není ideální řešení, ale věříme, že je to cesta správným směrem. Město Třeboň má nyní díky nedávno zpracované studii odvádění dešťových vod dané priority a navržené trasy, kudy vést dešťovou kanalizaci až do recipientu. Rovněž se co nejvíc snažíme zpomalit odtok dešťové vody využíváním vegetačních ploch, pokud to šířkové uspořádání ulic dovolí.

Díky zkušenostem ze seminářů a exkurzí, kterých se v rámci projektu Počítáme s vodou opakovaně účastníme, se jako vodoprávní úřad snažíme prosazovat nové přístupy k dešťové vodě s využitím principů modrozelené infrastruktury. V některých ulicích necháváme vodu z chodníků a komunikací odtékat do zatravněných pásů, či trvalkových záhonů, které doplňujeme výsadbami vhodných stromů či keřů (foto 3 a 4).

Nová zástavba

Stejně jako další města se i Třeboň stále rozvíjí a přibývají nové domy. Při projednávání jednotlivých záměrů požadujeme od projektantů navrhnout hospodaření se srážkovou vodou podle platných norem pro nakládání s dešťovou vodou (ČSN 75 9010 a TNV 75 9011) s odkazem na ustanovení § 5 odst. 3 zákona o vodách č. 254/2001 Sb., v platném znění.

Upřednostňujeme zasakování vody ze střech v povrchových či podzemních objektech. Bohužel z důvodu převažujících málo propustných jílovitých půd bývá nejčastějším řešením akumulačně-retenční nádrž s regulovaným vypouštěním do kanalizace.

U nových ulic budovaných na „zelené louce“ jako ZTV pro výstavbu rodinných domků vyžadujeme, aby se po zastavění nezrychlil odtok z lokality oproti původnímu stavu. Přístupy projektantů k tomuto zadání se liší. Máme nové ulice, kde je dešťová kanalizace zaústěná přes sedimentační objekt do centrální retenční nádrže s regulovaným odtokem (foto 5).

Jinde byly realizované retenčně vsakovací zatravněné průlehy s plošným nebo bodovým nátokem vody z komunikace. Průleh je vyplněný strukturálním substrátem, který vytváří prokořenitelný prostor pro vysazené stromy (foto 6). V této lokalitě je málo propustné podloží, proto musí být průlehy doplněné sběrnou drenáží pro odvádění přebytečné vody do dešťové kanalizace. Postupně sbíráme zkušenosti, výsadby konzultujeme se zahradníky a těšíme se, jak se bude stromům v těchto prostorech dařit.

Vítáme, že na stavbách soukromých investorů i města se postupně objevují vegetační střechy, které přispívají k dobrému hospodaření s dešťovou vodou. Jejich přínosem je kromě omezení odtoku vody, také ochlazování budovy i jejího okolí díky výparu. Na nedávno dokončené přístavbě komplexu lázní Aurora je realizovaná extenzivní střecha s rozchodníky ve společnosti fotovoltaických panelů (foto 7). Přebytečná voda z této střechy je odváděná do retenčního dešťového záhonu, který celé léto nádherně kvete v lázeňském parku. (foto 8)

Podobná přírodě blízká řešení hospodaření s dešťovou vodou jsou nejen technicky funkční, ale současně krásná a plná života. Proto podporujeme všechny podobné návrhy a těšíme se z jejich realizací.

---

reklama

---