Jaký byl rok 2023 co do poškození lesů kůrovcem?
Požerek. Zdroj | Správa KRNAP
Příhodný průběh povětrnostních podmínek posledních let v příznivém souběhu s dalšími faktory významně ztlumil trvající gradaci lýkožroutů. Lesníci třetí rok po sobě evidovali pokles kalamitních těžeb po předchozích osmi letech permanentního nárůstu. Kůrovcovou kalamitou je již však postiženo prakticky celé území Česka. Proto vzhledem ke stále obrovským počtům kůrovců v lesích a k nevyzpytatelnosti vývoje počasích v příštích letech nelze ještě hovořit o opětovném získání úplné kontroly nad populacemi kůrovců.
Příhodný průběh povětrnostních podmínek posledních let v příznivém souběhu s dalšími faktory významně ztlumil trvající gradaci lýkožroutů. Lesníci třetí rok po sobě evidovali pokles kalamitních těžeb po předchozích osmi letech permanentního nárůstu. Kůrovcovou kalamitou je již však postiženo prakticky celé území Česka. Proto vzhledem ke stále obrovským počtům kůrovců v lesích a k nevyzpytatelnosti vývoje počasích v příštích letech nelze ještě hovořit o opětovném získání úplné kontroly nad populacemi kůrovců.
Ve srovnání s klimaticky naprosto mimořádnými lety 2015 a 2018, které byly srážkově silně podnormální, teplotně vysoce nadnormální, došlo k zásadnějšímu obratu povětrnostní situace teprve od druhé třetiny roku 2020, když do té doby trvající období sucha druhé poloviny minulé dekády dosahovalo podle některých zdrojů nejhorších hodnot za posledních 500 let.
V roce 2021 pokračovalo příznivěji se vyvíjející počasí, které bylo možné s ohledem na dlouhodobé trendy označit jako průměrné. Rok 2022 byl teplotně nadprůměrný (odchylka +0,9 °C) a srážkově mírně podprůměrný (93 % normálu). Rok 2023 pak byl nadprůměrný teplotně (odchylka +1,4 °C) i srážkově (107 % normálu).
V tiskové zprávě uváděné údaje o objemu dřeva nebo ploše porostů zasažené působením kůrovců představují součty z hlášení zaslaných vlastníky lesa na adresu Lesní ochranné služby VÚLHM, v. v. i. Jedná se o údaje pokrývající přibližně dvě třetiny plochy lesa v České republice a není-li výslovně uveden přepočet na celou výměru lesů, je nutné je chápat vzhledem k tomuto omezení.
Působením biotických škodlivých činitelů bylo podle evidence v roce 2023 poškozeno přibližně 3,42 mil. m3 dřevní hmoty. Meziročně jde opět o významný pokles, neboť v roce 2022 se jednalo o 5,79 mil. m3 (2021: 9,78 mil. m3; 2020: 15,41 mil. m3; 2019: 14,86 mil. m3; 2018: 8,59 mil. m3).
Evidovaný objem nahodilých kůrovcových těžeb ve smrkových porostech se v roce 2023 snížil, a to potřetí v řadě po předchozích osmi letech permanentního nárůstu.
Téměř výhradně se jedná o poškození způsobené dlouhodobě přemnoženým podkorním hmyzem. Hlavním druhem lýkožrouta aktuální kůrovcové kalamity je po celou dobu lýkožrout smrkový. Doprovodnými druhy, které obsazují zejména korunové partie napadených smrků, jsou lýkožrout lesklý a lýkožrout severský.
Těžiště napadení smrkových porostů se přesunulo do jihozápadních a západních Čech, přičemž nepříznivá situace trvá i v dalších oblastech, jako je např. Jesenicko, severní a severovýchodní Čechy nebo území Českomoravské vrchoviny. 
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Pro letovou aktivitu podkorního hmyzu bylo chladnější počasí v loňském dubnu a květnu méně příznivé, podobně jako o rok dříve, s výjimkou srpna však následoval srážkově výrazně podnormální zbytek vegetační sezóny. Optimisticky vyznívající situace na začátku jarního rojení však začala mít postupně negativní projevy, a to zejména v červenci, kdy vrcholilo tříměsíční období výraznějšího sucha, vedoucí k opětovnému nástupu fyziologického oslabení smrku na většině území Česka. Srážkově bohatá závěrečná čtvrtina roku naštěstí vláhový deficit v půdě zdárně dorovnala.
Celkový objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví v roce 2023 činil 3,201 mil. m3, což meziročně představuje pokles o více než dvě pětiny. V roce 2022 se jednalo o 5,558 mil. m3 (2021: 9,540 mil. m3; 2020: 14,894 mil. m3).
Pokud objem evidovaný v uplynulém roce přepočítáme na celkovou rozlohu lesů v Česku (hlášení pokrývají 70 % rozlohy), dostaneme se na hodnotu více než 4,5 mil. m3 vytěženého smrkového kůrovcového dříví.
Prakticky na celém území se lýkožrouti na smrku vyskytují v kalamitním stavu. V přepočtu reprezentuje hlášený objem kůrovcového dříví v průměru přibližně 3,7 m3/ha smrkových porostů všech věkových stupňů v Česku. Jedná se tak o více než dvacetinásobné překročení hodnoty odpovídající základnímu stavu lýkožroutů 0,20 m3/ha podle vyhlášky MZe č. 101/1996 Sb., v aktuálním znění.
Z hlediska krajů byly v roce 2023 nejvyšší evidované objemy vytěženého smrkového kůrovcového dříví vykázány v krajích Plzeňském (700 tis. m3; 2022: 769 tis. m3), Olomouckém (392 tis. m3; 2022: 420 tis. m3) a Vysočina (335 tis. m3; 2022: 976 tis. m3).
Více než 200 tis. m3 bylo dále evidováno v krajích Královehradeckém (241 tis. m3; 2022: 319 tis. m3), Jihočeském (238 tis. m3; 2022: 400 tis. m3) a Pardubickém (213 tis. m3; 2022: 407 tis. m3).
S výjimkou severovýchodního a západního cípu země došlo k výraznému meziročnímu poklesu rozsahu kůrovcového napadení. Zároveň je evidován výrazný úbytek pro lýkožrouta smrkového atraktivních starších smrkových porostů v polohách pahorkatin a vrchovin prakticky na celém území Česka.
V západní polovině státu, kde kalamita vrcholila později, odeznívá s patřičným časovým odstupem. Nejproblematičtější oblastí bylo území Plzeňského kraje s nejvyššími objemy kůrovcových těžeb, případně kraje Olomouckého, kde se situace poslední tři roky výrazněji nemění, a Vysočiny, kde však již byla evidována „pouhá“ desetina extrémních objemů, kterých zde bylo dosahováno na vrcholu kalamity v letech 2019 a 2020.
Zpracováno podle údajů z publikace Zpravodaj ochrany lesa, Supplementum 2024, která je volně je stažení.
reklama
Jan ŘezáčAutor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Copak les, ten se vzpamatuje,
ale co lidi - vzpamatují se, no !
Odpovědět
Někde mají pohodu jazz, jako by žádná kůrovcová kalamita nebyla. Laťáky přehoustlé, jednotlivé stromy (naštěstí) s dávno vylítnutým broukem, prostě dobře ukrytá semeniště dalších epizod. Je to zkrátka zatěžkávací zkouška, a letošní počasí snad k dalšímu postupu moc přát nebude.
Odpovědět
Vážený pane, nevím co chcete říci o pohodičce a o přhoustlých laťácích. To jsem již někde četl, perfaktní kec, je důvod se dostat ke dřevu.Ano v hospodářském lese jsou probírky nutné, ale ne les otevřít slunci a pak následným polomům. Pokud je někde něco přehoustlé musí se opatrně. Původní les si s tím poradil a to konkurencí, prostě přerostl ostatní, stačí se porozhlédnout po náletech, tady vidíte dominantní stromy, u borovice je to trochu jiné a u listnáčů, ty když přerostou ostatní tak jsou z nich jabloně a vše okolo zahubí, ne ovšem lípu ta se umí protáhnout. No a ke kůrovci. Okolo nás jsou lesy hospodářské, že ano, někde se z nich snažili udělat rezervace a tím je zničili, ale ty co zůstaly, převažoval smrk. Tento stát vydává zákony, které platí i pro státní instituce, že? Tak proč je stát nedodržuje? Ano jeho zástupce jsou dříve státní lesy, dnes LESY ČESKÉ REPUBLIKY. Právě tyto, tedy LČR, ZÁKONY PORUŠUJÍ.Kde jsou profesoři lesnických škol, všichni vědci, když viděli co se děje, ale co uměli tak vše svedli na změnu klima, tam se schová vše. Jenže zde to bylo jinak. LČR místo aby nechalo stávající firmy hospodařit dostali výpověď. výběrové řízení trvalo půl roku a všichni mlčí, za tu dobu se namnožil kůrovec min. padesátkrát, tedy ze sto kubíků bylo pět tisíc, možná víc. Ale jsme opět u nedodržení zákona, zdělaly se pouze stromy již vylítlé a čekalo se na další, ono se nečekalo, zdělaly se pouze souše, jen aby se nezasáhlo do kůrovce. Nejdříve Šumava, zde se zničily ty nejcennější porosty, dovezem vše. Pak Opavsko, no a po Vysočině Moravské to šlo hezky do Čech a nic se nedělo. Když to nešlo svízt na změnu klimatu, tak zákon jim neumožnil zasáhnout kvůli smlouvá. Tam asi nesedí dobrý ůředník, když neumí do smlouvy přidat dovětek na případné kalamity? A nyní opět, kde jsou vědci? Stále papouškují změnu klimatu, jinak jsou slepí. Není to třeba tím, že dříve a nemyslím s tím jen za komunizmu, ale první republiku obvzlášť, kde do škol odcházeli učit praktici? Probere se někdo, přijďte se podívat jak vypadá probírka po harvestoru, slunce vysušuje zemi, les nedrží vodu a všechny stromy pobouchané, což je zdroj hniloby. To joe hospodaření. Řekneta lidi nejsou. V devadesátých letech je vyháněli.
Odpovědět
Je to asi 0,3 ha smrčina, o necelý kilák níž má kamarád svůj les, toto tipuji také na něčí (ne LČR), příp obecní. Vzpomněl jsem to proto, neb nechápu, resp. mě překvapuje až mrzí, že se likvidují probrané zdravé laťáky (jeden loni, sousední letos). Asi je to nějaký generel, který vznikl v časech kalamity a je stále platný, navzdory nadprůměrným srážkám. Les je můj živel, většinově jsem se situací spokojen, ale někde mě nečinnost zarazí, jinde zbytečná aktivita překvapí až zarmoutí. Smrk není na odpis, jen potřebuje citlivější management. Ale na první oplocené ploše už je výsadba, na druhé vysoký mulč. A jelikož preferuji listnáče, předčasná těžba sm mi nevadí. Aspoň bude mátriál na usb desky.
Odpovědět
Já doufám, že lidé dostanou rozum a domy budou mít opět krov, ty z listnáčů nebudou. Nevím kde žijete, ale máte pravdu, že při dnešních srážkách je kůrovec utlumen, ale léto mu dalo příležitost. Jestli se někde vyskytl strom, který byl napaden a nikdo se o to nepostaral ho skácet, tak se nedivte. Bohužel ten brouk, kterého LČR namnožili, což jsou stamiliony, někde je. Umí přežívat. Vemte si př. O les , který jsem se staral, nikde kůrovec nebyl několik let, pak jsem šel a koukám uschlí modřín, borovice a pak asi dvacet smrků a ty byly napadené. Jelikož z dřívějška jsem věděl, že tohle může být po blesku. Víte blesk, který strom zlomí, nemo utrhne kus dřeva, je prostě vidět, tak zde nikdy nebyl brouk. Ale pak jsou blesky, které prostě nejsou vidět, musíte dost chodit a dívatse, někdy je i vidět a to je slabá čára pod kůrou, většinou to najdete až při těžbě a ty zničí další stromy, nevím nikde jsem o tom zmínku nenašel, ale je to tak. Poprvé jsem se s tím sešel, kousek nad Světlou nad Sázavou. Těžař, který u mě dělal probírku, mi říkal, že tam ve vnitř porostu, kousek od cesty se mu zdá, že je tam brok. Šel jsem se tam podívat a opravdu to bylo. Hned jsem to vyznačil, ale opravdu jsem nevěděl proč to je, mezi těmi napadenými stromy, byly naprosto zdravé. Nechal jsem i jeden skácet a byl naprosto zdravý. Pak na mne těžař volá ať se jdu podívat, opravdu v prostřed těch napadených stromů byl jeden bleskem zasažený, pod kůrou, ale nahoře v koruně byla část kůry odlouplá, čára klikatá, asi jeden až dve centimetry. Pak jsem viděl jeden film otom, že našli mrtvou holku, a tehdy řekli, že to je bratříček blesku a bylo zasaženo víc stromů a kde ta dívka ležela, tak ten strom nebyl zasažen, ale usychal. Víte co jsem chtěl vlastně napsat. Kůrovec je někde několik i let a pak se náhle objeví, jak se objeví nějaký nemocný strom, nebo oslabený a to je třeba vývrat a zlom. Kde ten brouk celá léta je? Nepřeletuje nad lesy, takže to obrovské množství je kde? Viděl jsem přeoraný mladý les, byl sežraný a černá se zde pustile do brouka, nenašel jsem jediné místo, kde by nebyla převrácená zem. Víte zrovna na kraji tohoto porostu jsem našel zakopaný feromon a otočený odparníkem nahoru,byl asi jednou třetinou v zemi a ten sem přivábil brouka, vím kdo to asi udělal nemám šanci to dokázat. Našel jsem tehdy asi dest feromonů. Okolo LČR měli několik desítek tisíc kubíků kurovce a kousek je dráha, kde se vozilo tisíce kubíků napadeného dřeva. Jinak již dnes je trh s usb deskami je přesicen, víte kolik toho jde z Číny. Za další, nevím jak je vidět moc ten strom, nebo stromy o kterých píšete a jak se silný porost. Dnes je probírka hodně drahá a ceny jsou hodně dole.
Odpovědět
Ten brouk přežívá na jednotlivých kmíncích někde uprostřed porostu, kde ujde pozornosti. Ale dokola kolem, jsme na tom s lesy relativně dobře. Koukl jsem do map na místo z pořadu (GB) - a je tam vidět jen vytěžená mlazina (laťák, daleký předmýťák). Rychle zužitkovat...
Odpovědět
Koukám na Hulcra, a kůrovci stačí pro přežití jedna schnoucí větev...
Odpovědět
Anio zde nemůže přežívat. Pokud je porost zdravý, brouka zaleje. Nemá šanci. Přežívá v zemi v hrabence. Pokud je záklední stav, tak prostě občas pomůže stromu, který je zacloněný.
Odpovědět
|
|
Genetika a ochrana tisu červeného v regionu Podyjí
Ministerstvo podpoří sdružování vlastníků malých lesů do speciálních lesních spolků
Douglaska tisolistá: její potenciál i rizika v českých lesích
Má smysl chránit sazenice borovice a buku před suchem aplikací hydrogelů?
