Krupobití v městě La Bisbal de l’Emporda: modřiny, zlomeniny i jeden lidský život

Na konci srpna letošního roku překvapilo obyvatele katalánského města La Bisbal de l’Emporda a jeho okolí náhlé krupobití. Místní prchali do úkrytů, protože šlo beze sporu o život. Kroupy velikosti pomeranče, které ve španělském městě létaly, mohou podle Wikipedie dopadat na zem rychlostí blížící se sto sedmdesáti kilometrům v hodině. Souvisí tento extrémní projev počasí s klimatickou změnou? Přestože bouře v Katalánsku trvala jen deset minut, poničila okolí – střechy aut i domy. A krupobití si vyžádalo i život dvacetiměsíčního děvčete. Podle BBC asi 50 dalších lidí nahlásilo zranění – od modřin po zlomeniny kostí. Něco podobného se v této oblasti přihodilo naposledy před dvaceti lety.

Enormous hail in Catalonia today. My goodness.

The size of the splashes as the ice hits the pool is insane.

📍 Bisbal d'Empordà,
🎥 Via @MeteoGassopic.twitter.com/2kn0YljMQb

— Scott Duncan (@ScottDuncanWX) August 30, 2022

Na jednom z videí pořízených za krupobití je zřetelně vidět, jak kroupy padající do bazénu vystřikují vodu všude okolo. Alespoň vizuálně se to hodně přibližuje padajícímu kamení. Na pohled je jasné, že zásah tak velkou kroupou je opravdu velké riziko.

Nebezpečná na krupobití není totiž pouze velikost a hmotnost samotných krup, nýbrž také kinetická energie a rychlost, kterou takový kus ledu pádem shůry nasbírá. Největší z krup ve městě La Bisbal de l’Emporda měly podle dostupných informací průměr až 10 centimetrů.

„Velikost španělských krup jsem zatím neviděl spolehlivě potvrzenou. Meteorologický slovník České meteorologické společnosti uvádí maximální doložený průměr kroupy 7 cm. Jiné zdroje, například archiv extrémů Světové meteorologické organizace, uvádí hmotnost největší kroupy 1,02 kg z roku 1986 v Bangladéši,” říká český klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Dají se nalézt i zprávy o větších kroupových rekordech: „V Texasu, Coloradu a Alabamě byly v posledních třech letech překonány rekordy pro největší kroupy, které dosahovaly velikosti až 16 cm v průměru. V roce 2020 zasáhly Tripolis, hlavní město Libye, kroupy o průměru téměř 18 cm,” uvádí třeba zpravodajství BBC. Podle jiných zdrojů už na zemský povrch dopadly i větší kusy ledu, ne všechny takové zprávy mají ale vědecky relevantní ověření.

„Problémy může způsobovat nejen velikost krup, ale i jejich množství,” dodává Radim Tolasz. Jak může velké množství, byť menších krup, zastavit na dlouhé hodiny, ne-li dny provoz města nebo obce, ukazuje nedávné krupobití v Olešnici u Blanska.

„Prudké krupobití ucpalo ihned všechny kanálové vpusti, a tak se městem valily kroupy jako ledové kry. Na některých místech se navršily až do výše jednoho metru. Ještě v pátek dopoledne místní za pomoci lopat a hrabel uklízeli chodníky, městem projížděl i traktor s radlicí na odhrnování sněhu,” píše Petr Kozelka na portálu Novinky.cz. “Místní hasiči měli plné ruce práce nejvíc s tím, aby uvolnili hlavní silnici. Tu totiž kroupy zatarasily až do téměř půlmetrové výše,” pokračuje v popisu situace novinář. Obyvatelé vesnice to celé popisují jako sněhovou bouři, akorát místo sněhu padaly kroupy.

“V roce 2013 napadla v městečku Santa Rosa v Novém Mexiku za půl hodiny šedesáti centimetrová vrstva krup. Na našem území je doložena silná bouře v červenci 1929 na Moravě a na severu Rakouska, kde bylo zraněno kroupami prý až 200 lidí. Z novější doby si možná někdo vzpomene na 8. červenec 2015, kdy v Chebu padaly kroupy o velikosti až 5 cm,“ říká dále Tolasz.

Krupobití jako takové je podle něho docela běžnou součástí bouřkových srážek. „Vyskytuje se však většinou na hodně malém území, kroupy jsou malé a jejich množství nevytváří souvislou vrstvu,” představuje další srovnání klimatolog Tolasz.

Kroupy vznikají vlivem silného proudění, neboli konvekce vzduchu o rychlostech až několika desítek metrů za sekundu, uvnitř bouřkových mraků, kde je teplota vzduchu ve svrchních vrstvách pod bodem mrazu. K cirkulujícím kusům ledu přimrzají kapky přechlazené vody. Ty potom opakovaně stoupají a klesají, tak dlouho, než proudy zeslábnou nebo dokud kroupy nepřesáhnou hmotnost, kterou jsou proudy schopny unést.

„Pokud trvají podmínky pro konvekci delší dobu a jsou dostatečně výrazné, pak může malá krupka v bouřkovém oblaku ‚vydržet‛ delší dobu, protože je nadnášena vzestupným prouděním. A postupně se na ní mohou nabalovat další vrstvy. Proto mívají kroupy na řezu něco na způsob letokruhů. Běžně dopadají na zemský povrch kroupy o velikosti 0,5 až 5 cm, větší se vyskytují jen zřídka,” vysvětluje Radim Tolasz.

Carretera arribant a La Bisbal d’Empordà, amb les restes de la gran pedregada.@tv3cat @eltempsTV3 @324cat pic.twitter.com/yzi5BTIL5m

— Mariona Batalla Taylor (@soclataylor) August 30, 2022

„Ve středních zeměpisných šířkách padají kroupy při každé osmé až desáté bouřce. K oblastem s velkou četností krupobití patří USA, některé části Francie, severní Kavkaz a horské oblasti Střední Asie,” uvádí Wikipedie. V souvislosti s globálními změnami klimatu se nabízí otázka, zda a nakolik tyto jevy a jejich četnost s proměnou klimatu souvisí.

“Se souvislostí s klimatickou změnou bych byl opatrný, velká krupobití se vyskytovala i v minulosti a zatím nelze potvrdit, že by se dnes vyskytovala častěji,“ říká klimatolog Tolasz z ČHMÚ.

Vyšší teplota a vyšší vlhkost podle něho podporují konvekci a bouřkové mraky mohou být větší a obsahovat více vody a ledu. „Je tedy pravděpodobné, že se výskyt krupobití bude zvyšovat, zatím to však nelze doložit pozorováním. Ale i toto je důvod, proč například v projektu PERUN analyzujeme extrémní projevy počasí a snažíme se modelovat jejich změny v blízké budoucnosti,” říká dále Tolasz.

Podobně před ukvapenými soudy varují i dva britští klimatologové Ben Clarke a Friederike Otto v publikaci Kompas pro novináře: „Změna klimatu nemůže zapříčinit určitou extrémní událost – ve smyslu příčina vede k následku, protože všechny meteorologické události mají více příčin a svou roli hraje i náhoda, počasí je do určité míry chaotické. Změna klimatu nicméně může mít vliv na to, jak pravděpodobná a jak intenzivní určitá událost je, a tedy i jaký dopad má na osoby, majetek a přírodu.“

---

reklama

---