https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/mravenci-a-jejich-podivuhodny-svet
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mravenci a jejich podivuhodný svět

3.3.2011 13:58 (Naše příroda)
Mravenec pospolitý při mlsání kapky medu
Mravenec pospolitý při mlsání kapky medu
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Veronika Souralová / Naše příroda
Mravenci náleží mezi blanokřídlý hmyz (Hymenoptera) a jsou tudíž blízkými příbuznými včel, vos či čmeláků a podobně jako oni žijí ve velkých společenstvích, která lze považovat za vývojově nejvyšší formu existence bezobratlých živočichů. Jejich domov – mraveniště je jedna z nejdokonaleji organizovaných pospolitostí v říši hmyzu, v mnohém připomínající i společenství člověka. Mravenci jsou velmi výkonnými staviteli, chovateli, sběrači a lovci, kteří svojí činností ovlivňují rozsáhlá území.
 

Nadzemní část mraveniště je možné přirovnat vzhledem k velikosti jeho tvůrců k největším lidským stavbám, přičemž podzemní části bývají zpravidla ještě větší. Chovem mšic produkujících medovici a péčí o jiné živočichy připomínají mravenci i naši hospodářskou činnost. Sběrem a přenášením různých semen pomáhají při obnově a zachování druhové rozmanitosti lesa a jeho vegetačního podrostu. Některé mravenčí „státy“, vzniklé seskupením desítek i stovek vzájemně komunikujících mravenišť, jsou místa s největší koncentrací biomasy živočichů, se kterou se můžeme v přírodě setkat. Na druhé straně však v některých oblastech projdete desítky kilometrů a nespatříte jediné větší mraveniště. To svědčí často o špatném stavu lesa, jehož významnou součástí by lesní mravenci měli být.

Lovec, chovatel i zahrádkář

Nejznámějšími zástupci mravenců jsou lesní mravenci r. Formica vytvářející největší stavby. Některá jejich mraveniště mohou mít průměr základny až 5 m a dosahovat výšky 160 cm. Mnozí z nás už ohromné kupy lesních mravenců spatřili na vlastní oči, ne vždy si ale uvědomujeme, jak zajímavými a významnými tvory lesní mravenci jsou. Díky tomu, že dokážou ulovit ohromné množství přemnožených škůdců, napomáhají udržovat zdravý les bez použití chemických přípravků. Drobní mravenci spojují své síly a zvládnou tak ulovit i daleko větší kořist, než jsou sami. Týká se to zejména motýlů (píďalky, bekyně, obaleči, bourovci) a blanokřídlého hmyzu (pilatky, ploskohřbetky, hřebenule), a to jak dospělců, tak především jejich vývojových stadií, housenek a housenic. Mravenci se uplatňují i při lovu brouků, zejména drobnějších nosatců a mandelinek. Větší počet mravenců přemůže dokonce i ještě měkké chrousty vylézající ze země, mravenci posbírají i larvy kůrovců a tesaříků z odkorňovaných stromů. Nejvíce důkazů o účinné pomoci mravenců pochází z oblastí mniškových a obalečových kalamit, kde se na místech vzniklých holožírů zachovaly zelené stromy jen v blízkosti mravenišť.

Tvorbou velkých kup mravenci výrazně obohacují a provzdušňují jinak převážně chudé lesní půdy. Můžeme si často povšimnout, že kolem mravenčích kup v lesních světlinách roste mnohem bujnější a bohatší vegetace. Mravenci rovněž přenášejí různá semena až na vzdálenost 150 m a existují dokonce rostliny, které jsou na mravencích existenčně závislé (tzv. myrmekochorní druhy). Patří sem např. violky, prvosenky, dymnivky, sasanky a hluchavky. Semena těchto rostlin mívají výrůstky obsahující tukové, bílkovinné či sladké látky (tzv. eailosomy), které mravenci konzumují a semena při tom roznášejí na nová stanoviště.

Obří mraveniště lesních mravenců rodu Formica; průměr základny dosahuje až 5 m
Obří mraveniště lesních mravenců rodu Formica; průměr základny dosahuje až 5 m
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Veronika Souralová / Naše příroda

Lesních mravenců si velmi váží včelaři, neboť lesy s výskytem lesních mravenců produkují větší množství cenného tmavého lesního medu. Je to umožněno tím, že mravenci pečují o stromové mšice vylučující ze svých těl sladkou šťávu – medovici, která je vyhledávanou potravou nejen mravenců, ale i včel. Lesní úly ovšem nemají být stavěny v přílišné blízkosti mravenišť, neboť mohou být mravenci napadány.

Mravenčí kupa a její okolí je trvalým nebo dočasným domovem stovek dalších druhů bezobratlých živočichů, kteří zde žijí spolu s mravenci v různých komplikovaných vztazích. Z těch větších to jsou zejména larvy brouků zlatohlávků a vrbaře čtyřčetného, někteří drabčíci, cvrčík mravenčí, různí korýši a mnoho jiných. V blízkosti mravenišť se usídlují larvy mravkolvů, které si zde vybudují trychtýřovité zemní pasti, do nichž lapají pobíhající mravence.

Mravenčí velkoměsta

Lesních mravenců rodu Formica vytvářejících větší kupy je v naší republice více druhů; ty však rozliší jen odborník. U nás nejrozšířenější jsou dva blízce příbuzné druhy – mravenec pospolitý (Formica polyctena) a mravenec lesní (Formica rufa). Ani ti však nebývají nikterak hojní a komplex několika desítek či stovek mravenišť je již spíše výjimkou. Nejpočetnější výskyt prvního z nich byl prokázán na lokalitě Šebeň u obce Dobrá Voda v okrese Žďár nad Sázavou, kde se na ploše 136 ha nachází asi 1200 mravenišť. Tato lokalita byla v roce 2002 vyhlášena za přírodní památku a otevřela se zde u nás první přírodovědná Mravenčí stezka. Další dva obvyklejší druhy mravenec pařezový (Formica truncorum) a mravenec luční (Formica pratensis) se vyskytují porůznu spíše jen na lesních okrajích, neboť jsou značně světlomilné a temnější lesní porosty míjejí. Jejich hnízda bývají obvykle solitérní a často velmi plochá až proláklá.

Čím jsou mravenci zvláště zajímaví?

- Celková hmotnost všech mravenců na Zemi se rovná asi hmotnosti všeho lidstva a polovině hmotnosti všeho ostatního hmyzu.
- V jednom mraveništi může žít i více než 1 milion jedinců, v mravenčí kolonii pak mnoho milionů.
- Největší známá kolonie lesních mravenců se nachází na severním japonském ostrově Hokkaidó, v Evropě pak na hoře Kleť v jižních Čechách.
- Mravenčí samička (královna) se dožívá stáří až 25 let, v zajetí v laboratorních podmínkách bylo prokázáno i 29 let, což je (spolu s termity) nejdelší dosažitelný věk u hmyzu.
- Mravenčí dělnice unese dle posledních experimentálně zjištěných poznatků až 32 x více, než sama váží.
- Dělnice z jediného hnízda lesních mravenců mohou ulovit za den až 100 000 kusů kořisti a přemnožený škůdce může tvořit až 90 % donášené potravy.
- U nás se vyskytuje asi 100 druhů mravenců, v celém světě asi 15 000 druhů, především v tropických oblastech.

Největší komplexy lesních mravenišť byly ovšem odhaleny teprve v posledních letech. Stalo se tak především na jihočeské hoře Kleť v CHKO Blanský les, kde počet zaregistrovaných mravenišť v nadmořské výšce 500 až 1 020 m dosahuje asi 3 500 hnízd (stav v r. 2004) a vytváří zde patrně dosud největší známý komplex lesních mravenců v Evropě. Jedná se přitom o u nás dosud velmi vzácný druh Formica aquilonia (mravenec boreální), který sem pronikl zřejmě až novodobě z Alp. Jiným místem početného výskytu mravenišť jsou Jeseníky. Zde jiný horský druh – mravenec podhorní (Formica lugubris) – vytvořil v okolí chaty Alfrédka (kolem 1 000 m n. m.) komplex mravenišť, který v r. 1998 čítal 1265 hnízd. Jinak se tento druh vyskytuje hlavně na Šumavě a v brdských lesích.

Do velmi blízkého příbuzenstva lesních mravenců náleží ještě mravenec loupeživý (Formica sanguinea), který je rovněž velmi světlomilný a místy hojný. Je zajímavý tím, že přepadává hnízda jiných druhů mravenců a loupí v nich kukly, ze kterých si vychovává ve svém hnízdě jakési „mravenčí otroky“, kteří pak vykonávají mnohé z potřebných činností svých dobyvatelů.

Rok v mraveništi

Jednotlivé druhy mravenců si vytvářejí kupovité stavby charakteristického tvaru a velikosti, složené z jehličí a jiných rostlinných úlomků, které chrání mravence před nepřáteli a nepohodou. Mravenčí dělnice dokážou různými stavebními úpravami regulovatklimatické poměry v mraveništi a zajišťovat v něm potřebnou teplotu a vlhkost pro vývoj mravenců. Ten probíhá od vajíčka, larvy a kukly až po dospělé jedince – okřídlené samičky a samečky a převažující neokřídlené dělnice. Navštívíme nyní u nás nejhojnějšího mravence pospolitého a seznámíme se s ročním cyklem v mraveništi, který se sestává z několika následujících základních časových úseků:

Mravenci pečují o mšice, které vylučují sladkou medovici.
Mravenci pečují o mšice, které vylučují sladkou medovici.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Veronika Souralová / Naše příroda

Předjarní aktivace
Sotva se do mraveniště opřou první teplejší sluneční paprsky, což bývá v nižších polohách a slunných exponovaných stanovištích již v únoru a v březnu, mravenci po zimním období klidu rychle oživnou. Na povrchu mravenčí kupy, jejíž část ještě může být zakryta sněhem, se objeví shluky mravenčích dělnic, které vytvářejí i nápadné souvislé vrstvy. Jsou to tzv. mravenci teplonoši, kteří nahřívají na slunci svá tělíčka a těmi postupně proteplují i vnitřek mraveniště. Děje se tak především v tzv. tepelném jádru, které zabírá podstatnou střední vnitřní část nadzemní části kupy. Tepelné jádro se v krátké době vyhřeje až na stálou teplotu asi 24–27 °C. V této době, podobně jako v celém předcházejícím zimním klidovém období, se v hnízdech mravenců nacházejí pouze dělnice a oplodněné bezkřídlé samičky (královny). Ty se skrývají po celý rok v hloubi mraveniště a pouze v této časné jarní době se objevují po vyhřátí povrchu mraveniště i na něm. Od dělnic je poznáme snadno podle jejich podstatně větších tělesných rozměrů, široké hrudi a intenzivně lesklého tmavého zadečku.

Stavba hnízda a sběr potravy
Již v časné jarní fázi začínají při teplejším počasí mravenčí dělnice opouštět mraveniště a vyhledávat v jeho blízkosti potravu. I přes dlouhé zimní klidové období si do značné míry zapamatují, kde se nacházejí vhodné potravní stromy a kam až sahá jejich teritorium. Dochází též k opravě a nové výstavbě zimou obvykle poškozeného hnízda. Jádro mraveniště je tvořeno rozvětvenou sítí chodeb a komůrek, jejichž základ je často uvnitř starého zetlelého pařezu. Pod ním se rozprostírá až do hloubky 2 m podzemní část hnízda. Ve vnitřním kuželu, který je teplotním centrem mraveniště, se vyvíjejí v suchu a teple mravenčí kukly, pod nimi pak směrem dovnitř hnízda staré, středně staré a mladé larvy a hluboko vespod jsou (kromě časně jarního období) královny a jimi produkovaná vajíčka.

Vývoj pohlavních jedinců
Již velmi záhy v předjaří kladou bezkřídlé samičky (královny) první, tzv. zimní vajíčka. Z nich se líhnou malé bílé larvy, které jsou krmeny velmi hodnotnou stravou získávanou z tělních zásob dělnic, nashromážděných již v předchozím roce. Vývoj larev probíhá velmi rychle, dospějí, zakuklí se a již během asi pěti týdnů od snesení vajíčka se promění v okřídlené pohlavní jedince – samce i samičky (královny), kteří se za pěkného počasí objevují již koncem dubna a v květnu na povrchu hnízd. Samičky vznikají z oplodněných, samečkové oproti tomu z neoplodněných vajíček. K páření dochází obvykle ve vzduchu, kam okřídlení pohlavní jedinci (tzv. křídlatci) vyletují z vyvýšených míst. Často se objevují na stéblech trav, větévkách, kmenech apod. a jen vzácně na povrchu nebo uvnitř mraveniště. Po spáření obdrží samička zásobu spermatu, která jí postačí na celý život. Zatímco samečkové krátce po spáření hynou, samičky ztrácejí křídla a snaží se založit nová mraveniště. To se však podaří jen málokteré, naprostá většina jich zahyne, mnohdy též nenajdou samčího partnera a nejsou oplodněny. Některým se podaří vrátit se i do starých hnízd, která tímto způsobem omlazují.

Mravenčí dělnice unese až 32 krát (!) více, než sama váží.
Mravenčí dělnice unese až 32 krát (!) více, než sama váží.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Veronika Souralová / Naše příroda

Vývoj dělnic
Po snůšce zimních vajec při povrchu hnízda zalézají samičky do spodních podzemních partií mraveniště, kde setrvávají až do jara příštího roku. Tam kladou již jen tzv. letní vajíčka, ze kterých se vyvíjejí pouze dělnice. Mravenčí královna snáší od časného jara až do září průměrně asi 30 vajíček za den. O vajíčka se královny již samy nestarají. Péči o ně přejímají některé skupiny dělnic, které je podle potřeby přenášejí i z místa na místo. Po čtrnácti dnech se líhnou z vajíček mladé larvy, kterým je věnována rovněž potřebná péče. Jsou beznohé, slepé, bez tykadel a musí být krmeny. Nejsou však holé, jak na první pohled vyhlížejí. Mají zvláštní drobné ochlupení, které jim umožňuje, aby se vzájemně spojily do balíčků a usnadnily tak přenos dělnicím. Potrava (různá ulovená kořist a medovice) je jim donášena z okolí hnízda. Dospívají velmi rychle a již asi po deseti dnech se zakuklují. Velké jarní kukly pohlavních jedinců i malé pozdější kukly dělnic jsou lidově nesprávně nazývány mravenčí vajíčka. Z kukel se líhnou dospělé dělnice asi po čtrnácti dnech a po krátké době, kdy jim zpevní vnější chitinová kostra, se již zapojují do práce v mraveništi.

Zajišťování potravy
Od časného jara až do pozdního podzimu je starost o získání potravy jednou z nejdůležitějších činností lesních mravenců. Mravenci z velkých mravenišť se rozlézají do okruhu až asi 100 m od mraveniště a celá tato plocha bývá protkána sítí jejich cest. Potravu sbírají jak na zemi, tak i na kmenech a v korunách stromů. Na stromech navštěvují hlavně kolonie mšic, z nichž olizují jejich sladké výměšky – medovici. Na kmenech stromů je možno dobře pozorovat, jak mravenci slézají dolů s plnými zadečky této sladké potravy, kterou potom předávají dalším dělnicím, larvám a královnám. Jiné dělnice, specializované na lov, se zmocňují různého hmyzu. V odborné literatuře se uvádí, že středně velké mraveniště s asi jedním milionem jedinců spotřebuje za rok přibližně 28 kg hmyzu a 200 litrů medovice.

Tvorba dceřinných hnízd
Poté, co okřídlení pohlavní jedinci opustili při rojení mraveniště, nastává fáze intenzivního budování a růstu mraveniště. Až do podzimu snáší samičky letní vajíčka, z nichž vznikají pouze dělnice. Pokud mraveniště dobře prosperuje a vyrovnává ztráty způsobované různými predátory, jeho velikost i počet jedinců v něm narůstá do té míry, že pro něj může nastat nedostatek prostoru a potravy. V takovém případě dochází k šíření se do okolí a vyhledávání nových teritorií za pomoci oddělků (dceřinných hnízd), které se vytvářejí z mateřského hnízda. Do nich je přenesena i část vývojových stadií (vajíček, larev, kukel) i část královen. Tak vznikají postupně kolonie mravenišť, u kterých jsou jednotlivá hnízda, která se vzájemně tolerují, vzájemně propojena sítí cest. Cizí mraveniště vyznačující se rozdílným hnízdním pachem, jsou však vůči sobě nepřátelská a dochází mezi nimi někdy k nemilosrdným střetům.

Mraveniště s ochranným krytem: Při silném ohrožení lze mraveniště chránit dřevěnou ohrádkou před divočáky, případně ochranným krytem z pletiva před ptáky a nenechavými lidmi. V praxi se doporučuje takto chránit alespoň část silných matečných mravenišť, která jsou jádrem mravenčí kolonie a produkují oddělky do okolí.
Mraveniště s ochranným krytem: Při silném ohrožení lze mraveniště chránit dřevěnou ohrádkou před divočáky, případně ochranným krytem z pletiva před ptáky a nenechavými lidmi. V praxi se doporučuje takto chránit alespoň část silných matečných mravenišť, která jsou jádrem mravenčí kolonie a produkují oddělky do okolí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Veronika Souralová / Naše příroda

Zásobovací podzimní fáze
Koncem léta dosahují mraveniště své maximální velikosti. Kolem větších a starších z nich se vytváří nápadný zemní val, který se, pokud mraveniště prosperuje, každým rokem zvětšuje. Mravenci usilovně budují i síť podzemních komůrek a chodeb, které jim umožní bezpečné přezimování. K jejich vyztužení používají i pryskyřici, kterou si přinášejí do mraveniště. I poté, co poslední larvy dospějí, pokračuje intenzivní sběr potravy, ze které si vytvářejí zásoby ve vlastním těle. Ukládají je ve svém zadečku, který se nápadně zvětšuje. Tyto zásoby, se kterými musí vystačit až do jara příštího roku, slouží nejen jim samým, ale jsou zdrojem energie pro celé mraveniště. Je to umožněno jejich vyvrhováním ústním otvorem a předáváním jiným členům mravenčího společenství, především královnám. Ty z nich nejen samy žijí, ale potřebují je ke snášení vajíček Z těchto podzimních zásob jsou vyživovány na jaře v podstatné míře i larvy ze zimních vajíček až do vylíhnutí pohlavních jedinců.

Klidové zimní období
S nástupem chladného podzimního počasí ustává i aktivita mravenců. Ti se stěhují do hlubších podzemních prostor mraveniště, kde upadají do zimní chladové strnulosti. Je to klidový stav organismu, při kterém je spotřebovávána jen nepatrná část rezervních tělních zásob. Před tím ještě dělnice důkladně utěsní vchody do mraveniště, zpevní jeho stěny a připraví se na dlouhé přezimovací období. Přesto však někteří mravenci, které lze považovat za jakési informátory, zůstávají i při povrchu mraveniště a reagují na změny venkovního počasí. Odtaje-li sníh z vrcholku mravenčí kupy a ta se zahřeje slunečními paprsky na vyšší teplotu, vyburcují ostatní mravence ze zimního klidu a nastane proteplování vnitřku hnízd za pomoci teplonošů. Každoroční cyklus v mraveništi je tak naplněn.

Ohrožení mravenišť
Mravenčí kupy lákají lesní zvěř, která se v nich ráda vyválí. Mravenčí kyselina totiž zbaví zvířata některých nepříjemných parazitů a z mravenišť navíc sálá příjemné teplo. Nejvíce mohou mravencům škodit divoká prasata, která mraveniště záměrně rozhrabávají. Hledají v nich nejen mravence a jejich larvy a kukly, ale zvláště též tučné larvy (ponravy) brouků zlatohlávků. Lesním mravencům může velmi uškodit i nešetrná lidská činnost zvláště při některých lesních a stavebních pracích. Lesní mravenci r. Formica patří mezi zvláště chráněné živočichy a je tudíž zakázáno je ničit a rozhrabávat, jen kvůli naší zvědavosti či zcela bezdůvodně. Octneme-li se ve zdravém lese kypícím životem, v němž mravenci pobíhají na svých stezkách, vidíme-li je, jak usilovně šplhají po kmenech stromů, slyšíme-li šum mraveniště, pak nám to dává zapomenout i na mnohé všední starosti. Ocitáme se uprostřed přírody, jejíž jsme i my součástí a neměl by nás minout uspokojivý pocit, jsme-li si vědomi, že se na její ochraně a zachování sami podílíme.


reklama

Petr Miles
tisknout poslat
 twitter
Tento článek je převzat z časopisu Naše příroda. Jeho další šíření je možné pouze se souhlasem vydavatele časopisu.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

AV

Anna Vacířová

14.3.2018 12:40
Dobrý den, mohla bych se prosím zeptat z jakých zdrojů je čerpáno? Píši DP, která se okrajove týká mravenišť na Kleti, a informace zde, jsou zajímavé, ale ráda bych se podívala do promárních zdrojů. Děkuji za informaci.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě



Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist