https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/nejen-kurovec.lesy-poskozuje-i-vitr-sucho-a-snih.prectete-si-ucet-za-2019
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nejen kůrovec. Lesy poškozuje i vítr, sucho a sníh. Přečtěte si účet za rok 2019

14.8.2020 18:07 | STRNADY (Ekolist.cz)
V roce 2019 mezi abiotickými příčinami poškození lesa jednoznačně dominoval vítr.
V roce 2019 mezi abiotickými příčinami poškození lesa jednoznačně dominoval vítr.
Licence | Volné dílo (public domain)
Vedle kůrovce, který je v současné době dominantním škůdcem v našich lesích, poškozují lesy také vítr, sucho a sníh, tedy klimatické, abiotické vlivy. V roce 2019 dosáhl celkový objem nahodilých těžeb 19,3 mil. m3 dříví. Z toho tvořily abiotické faktory 23 % (4,4 mil. m3), biotické pak 77 % (14,8 mil. m3). V roce 2018 to bylo celkem 14,8 mil. m3. Jedná se tedy o další zhoršení stavu. Informoval o tom Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.
 

Rok 2019 byl vyhodnocen jako druhý nejteplejší ve sledovaném období od roku 1880. Nejteplejší byl rok 2016. Srážkově patřil s 634 mm mezi roky normální, i když z hlediska poměru teplot a srážek a zejména podle odtokových poměrů je hodnocen jako spíše suchý. Vyskytly se dvě významné vichřice, z nichž větší škody na lesních porostech působil březnový „Eberhard“.

Podíl abiotických činitelů (vítr, sucho, sníh) na celkových nahodilých těžbách zůstává nižší než podíl biotických činitelů (hlavně hmyz) a tato situace trvá od roku 2016, kdy došlo k prudkému nárůstu výskytu podkorního hmyzu, a tím i k násobnému navýšení objemu tzv. kůrovcových těžeb. V období let 2010–2015 se podíl abiotických a biotických činitelů pohyboval v poměru cca 60:40, přičemž dominantním činitelem poškozujícím lesy byl vítr.

V roce 2019 mezi abiotickými příčinami poškození lesa jednoznačně dominoval vítr, který poškodil 2,57 mil. m3 dřevní hmoty (2018: 4,62 mil. m3). Jde tedy o citelný pokles – hodnota roku 2019 představuje přibližně 56 % objemu z předchozího roku. Přestože se jedná o vysoké číslo, situace se v porovnání s předchozími dvěma roky v tomto ohledu zlepšila.

Podíl větru na abiotických nahodilých těžbách tvořil v roce 2019 přibližně tři pětiny, konkrétně 58 %. Dominantní negativní vliv větru byl v uplynulém desetiletí překonán pouze v roce 2016, kdy převážilo mezi abiotickými faktory sucho, a to s podílem 55,4 % ze škod způsobených abiotickými činiteli.

Podíl větru, sucha a sněhu na celkových nahodilých těžbách zůstává nižší než podíl biotických činitelů (hlavně hmyzu). A to už od roku 2016.
Podíl větru, sucha a sněhu na celkových nahodilých těžbách zůstává nižší než podíl biotických činitelů (hlavně hmyzu). A to už od roku 2016.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Suché a během letních měsíců často také nezvykle horké počasí trvá prakticky nepřetržitě již od roku 2014, přičemž v některých regionech se nepříznivé působení srážkového deficitu opakuje několik let po sobě, což má na stav lesa velmi negativní dopad. Podíl sucha na celkových abiotických škodách v roce 2019 přesáhl 29 %; vyjádřeno objemem poškozené dřevní hmoty jde o 1,29 mil. m3.

Poměr hlavních abiotických faktorů, které v posledních letech nejvíce přispívají k poškození lesních porostů (vítr a sucho), se každoročně mění, a to zejména v závislosti na objemu dříví poškozeného větrem. Objem dříví poškozeného větrem se totiž mění výrazněji, než je tomu v posledních letech u vlivu sucha.

Celkový objem těžeb dříví v důsledku poškození abiotickými vlivy (vítr, sníh, námraza, sucho a všechny ostatní příčiny včetně antropogenních faktorů) dosáhl v roce 2019 4,42 mil. m3 (2018: 6,4 mil. m3, 2017: 3,39 mil. m3, 2016: 2,49 mil. m3; 2015: 2,67 mil. m3).

Suchem bylo v roce 2019 poškozeno 1,29 mil. m3 dříví (2018: 1,62 mil. m3, 2017: 1,25 mil. m3, 2016: 1,38 mil. m3; 2015: 465 tis. m3). Objem těžeb dříví poškozeného vlivem sucha narůstá již od roku 2011, přičemž ke skokovému nárůstu došlo mezi roky 2015–2016. Podíl těžby dříví poškozeného po negativním vlivu sucha přesáhl v roce 2019 29 % z celkových abiotických škod (v roce 2018 činil podíl sucha ca 25 % z abiotických příčin).

Suchem trpí zejména smrk, borovice nebo dub, ale ani dalším druhům lesních dřevin se nedostatek srážek nevyhýbá a nedojde-li ke zlepšení srážkové bilance, lze očekávat zvýšené škody také například u buku, jasanu nebo dalších dřevin.

Sněhem bylo v roce 2019 poškozeno 507 tis. m3 dříví (2018: 49 tis. m3, 2017: 46 tis. m3, 2016: 64,8 tis. m3; 2015: 53,1 tis. m3). V porovnání s rokem 2018 tedy došlo k více než desetinásobnému nárůstu objemu dříví poškozeného sněhem! Nejvíce postiženými okresy byl Žďár nad Sázavou (necelých 90 tis. m3) a Pelhřimov (ca 68 tis. m3).

Námrazou bylo v roce 2019 poškozeno 14,6 tis. m3 dříví (2018: 14 tis. m3, 2017: 17,5 tis. m3, 2016: 40,4 tis. m3; 2015: 355 tis. m3). Hlášené hodnoty jsou srovnatelné s rokem 2018 a zejména v porovnání s předchozím obdobím se jedná o nízký objem takto poškozeného dříví.

Při hodnocení rozložení objemu nahodilých abiotických těžeb podle krajů dominoval v roce 2019 evidenci Moravskoslezský kraj (necelých 654 tis. m3). Podle celkového objemu nahodilých abiotických těžeb následují kraje Jihomoravský (568 tis. m3), Jihočeský (497 tis. m3), Olomoucký (491 tis. m3) a Vysočina (447 tis. m3). V těchto pěti krajích přesáhl objem nahodilých abiotických těžeb 400 tis. m3, v ostatních krajích nedosáhl nahlášený objem hranici 300 tis. m3. Nepočítáme-li území hlavního města Prahy, nejnižší objem byl za rok 2019 nahlášen z kraje Zlínského (160 tis. m3).

Ze všech čtyř moravských krajů (Moravskoslezský, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský) bylo za rok 2019 nahlášeno téměř 1,9 mil. m3 abiotických těžeb, což představuje podíl ca 42 % z celkových republikových abiotických těžeb (v roce 2018: 2,64 mil. m3 / podíl 41 %). V letech 2016 a 2017 byl podíl moravských krajů nadpoloviční a především nárůst objemu poškozeného dříví v ostatních částech Česka přispěl k poklesu tohoto podílu u moravských krajů.

Rozdělíme-li objemy abiotických těžeb podle příčin, pak v případě větru jsou za rok 2019 nejvyšší hodnoty z Moravskoslezského kraje (503 tis. m3), z Olomouckého kraje (390 tis. m3) a z Jihočeského kraje (371 tis. m3). Jihočeský kraj byl přitom větrnými škodami silně postižen i v předchozích dvou letech. Vysoké objemy dříví poškozeného větrem byly v roce 2019 evidovány také v kraji Karlovarském (198 tis. m3), Plzeňském (181 tis. m3) a Vysočina (172 tis. m3).

Objem dříví vytěženého po působení sucha byl za rok 2019 nejvyšší v kraji Jihomoravském (460 tis. m3), odkud bylo nahlášeno necelých 36 % republikového objemu dříví vytěženého v důsledku poškození dřevin suchem, přičemž 302 tis. m3 bylo nahlášeno z okresu Vyškov a 103 tis. m3 z okresu Znojmo. Jihomoravský kraj byl na prvním místě také v roce 2018 (603 mil. m3), následován krajem Vysočina (347 tis. m3) a Olomouckým krajem (217 tis. m3). Za rok 2019 bylo z kraje Vysočina nahlášeno 92 tis. m3 dříví poškozeného suchem a z Olomouckého kraje 87 tis. m3.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

14.8.2020 07:04
Pokud bude člověk chápat les jako továrnu na dřevo, tak uvidí jen samé ztráty a škody, ale pokud uvidí les takový jaký je, tak zjistí, že nic z toho co se v lese děje není špatně.... tedy v opravdovém lese.... to jediné opravdu špatné dělá v lese člověk hnaný svojí chamtivostí.....

Navíc za velkou část "škod" si člověk může sám, protože lesu ve vší zaslepenosti diktuje jak má vypadat a co má dělat... potom to dopadá tak, že vznikají velké polomy, například lýkožrout se přemnoží do nevídaných rozměrů, atd.

Za všechno si člověk může sám svým hloupým a penězi zaslepeným přístupem.... ale samozřejmě neschopen si přiznat vlastní vinu, svádí všechno na vítr, sníh, brouka, houbu, atd.......

Jedině zdůrazněním mimoprodukčních funkcí může být lesnictví udržitelné a jen takové pak může mít opravdový celospolečenský přínos.... v ČR to ale zatím vypadá tak, že těžařská a obnovní lobby je důležitější než celý zbytek ČR.... a ještě se dále manipuluje s lidmi v tom co je a není dobré, jen aby se současná agónie udržela co nejdéle, protože pár vyvoleným to takto vyhovuje....

Smutné....
Odpovědět
dm

david matoušek

14.8.2020 07:17 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Pravdu díš, a dřevo nahradíme plastem a jiným umělým materiálem, dyť jsme hlavičky lidi, hlavně EKO nade vše. Kéž by vše bylo tak jednoduché a černobílé...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.8.2020 08:39 Reaguje na david matoušek
Úplná blbost. Přirozeně rostoucí les taky poskytuje kvalitní dřevo a v dnešní době by to bylo i finančně výhodnější. Už jen proto, že nové platáže smrků už nevyrostou prakticky žádné.
Ty se zakládaly v úplně jiných klimatických poměrech a byly plně funkčí až do doby, kdy se ty poměry velmi rychle změnily.
Jenže ta změna stále zrychluje, takže je otázka, jestli vůbec něké lesy u nás vůbec vyrostou.
Odpovědět
dm

david matoušek

14.8.2020 09:51 Reaguje na Pavel Hanzl
Když přirozeně rostoucí les poskytuje kvalitní dřevo a určitě myslíte požadované sortimenty i dostatečně množství téhož, tak nevím proč naši předci (a nejen naši, ve světě to platí stejně) převáděli tyto lesy na "hospodářské"? Asi se pletli, nejen v užitkovosti bobrů,vyder a vlků, budiž.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.8.2020 10:15 Reaguje na david matoušek
Protože naši předci žili v klimaticky jiné době a hlavně nevěděli co činí... celý tento zločinecký přístup k lesu se zažil a na něm vyrostl celý průmyslový moloch využívající les jako továrnu na dřevo, přehlížející dopady tohoto přístupu a poskytující penízky těm, co drží hubu a krok.... adekvátní poznání ekologie lesa přišla v době, kdy už byl tento moloch naprosto neotřesitelný a v době kdy už je lidem pracujícím v tomto průmyslu úplně jedno co to přináší za zlo.... a zatím se ukazuje, že je neotřesitelný dodnes.... a to i přesto, že už určitá část ČR úplně přišla o funkční lesy a že to podporuje vznik jak sucha, tak povodní, škody na majetku lidí, kteří nemají s lesem nic společného atd....... prostě paráda....

Škoda, že takový jako vy nemají dost odvahy na to, aby viděli realitu... raději si pořád lžete, že je všechno v poho a že za všechno špatné v lese mohou ti zlí brouci, vítr, mráz, houby, sucho, atd.... ubohé.....
Odpovědět
dm

david matoušek

14.8.2020 10:37 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tak pane odvážný Kašpárek, já někde píšu že je všechno v pohodě? Vy mně přijdete jak politruci za totality, papouškující naučené fráze, které člověk slyší pořád dokola, ale svět se točí stejně jinak a složitěji,
Odpovědět
dm

david matoušek

14.8.2020 10:42 Reaguje na Lukáš Kašpárek
No ale spotřeba a potřeba dřeva nějak nezávisí na klimatické době. Jen by tady místo smrkových monokultur byly jiné monokultury. Že je potřeba, vzhledem k vývoji změna, je jasné, jen to asi vůči nárokům společnosti nebude zas tak úplně přirozeně rostoucí les.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

14.8.2020 17:21 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Naši předkové nežili v klimaticky jiné době, to jste si bu´d vymyslel nebo odněkud, z pokleslé literatury, to pappouškujete. Jako ty tisíce "vědců", co se dušovali, že letos bude pětisetleté sucho.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.8.2020 18:36 Reaguje na Jiří Daneš
To sucho tady bylo, ale díky deštivému květnu a červnu na většině území skončilo.
Suché období 2014-2019(20) z historie nikdo nevymaže.

Jinak borovice, o kterých se tvrdí, že mají hluboké kořeny, u nás hynuly právě díky suchu, které postoupilo do hlubších vrstev. Brouk napadal až polomrtvé stromy.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

14.8.2020 17:23 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Naši předkové nežili v klimaticky jiné době, to jste si buď vymyslel nebo to odněkud, z pokleslé literatury, papouškujete. Jako ty tisíce "vědců", co se dušovali, že letos bude pětisetleté sucho.
Odpovědět

Jan Škrdla

14.8.2020 18:53 Reaguje na david matoušek
Spíš než o přirozeně rostoucí les, se bude jednat o les přírodě blízký (druhovou skladbou, strukturou).
Monokultury se zakládaly z důvodu lepšího využití mechanizace.
Nic není černé nebo bílé, jak má les vypadat záleží na společenské poptávce. Zda v daném případě převažuje poptávka po produkci kvalitního dřeva, nebo po rekreačním využití, ochraně přírody, ochraně proti erozi, ohraně vod, či jiné.
Ale i produkční porost může být kompromisem mezi plantáží a pralesem.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

14.8.2020 10:04 Reaguje na david matoušek
Nic nemusíme nahrazovat... přesně jak píše pak Hanzl.... celé je to jen o ekonomickém modelu hospodaření....

Již dnes by šlo většinu našeho lesnictví přeřadit na certifikaci FSC, která má udržitelný přístup k lesu a jejíž hospodaření v něm je racionální, ale to nejde pokud většinový vlastník lesů v ČR je stát a LČR se drží zuby nehty současného hospodaření s certifikací, kterou si vymyslelo samo pro sebe a účelově lže, že jde o certifikaci udržitelnou a k ŽP přívětivou... protože některým to pořád vynáší dost na to, aby bránil změně k lepšímu... to, jak přívětivé hospodaření v lesích je, vidíme úplně všichni.......... nějaká státní lesnická politika a podobné dokumenty, které formulují jasně, že musí dojít k celkové změně přístupu tu nikoho netrápí... prostě na papír se napíše co bychom měli dělat, ale ve skutečnosti na to stát se**.... a to jen kvůli tlaku lobby....

To stejné je v zemědělství i jinde, kde je nutné přijmout zásadní změny....

Vy o tom evidentně moc nevíte....
Odpovědět
dm

david matoušek

14.8.2020 10:15 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Evidentně o tom opravdu moc nevím, asi nečtu stejné brožůrky jako Vy, protože realita je jinde.
Odpovědět
MG

Milan G

14.8.2020 13:53 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Certifikace FSC, trošku blíže.

Ing. Petr Pražan, Ph.D., předseda Společenstva dřevozpracujících podniků, k tomuto tématu doplňuje: „O ekologii ve skutečnosti nejde, za vším hledejte peníze. Za certifikát FSC se musí tvrdě platit a lidé a firmy s ním spojené z toho mají dobře prosperující obchod. Potřebují ale páky na to, aby za něj platilo co nejvíc firem. Jednou z nich je vydírání dodavatelů, kteří pohrozí ukončením nebo ihned ukončí odběr zboží bez certifikace FSC. To se bohužel týká i různých českých firem, které jsou pod tlakem nábytkářské společnosti IKEA“.

Hnutí Duha vehementně prosazuje změnu certifikace českých lesů z PEFC na FSC (Forest Stewardship Council) s odůvodněním, že aktuální certifikace nezaručuje dostatečně šetrné hospodaření v lesích, například ochranu lesní půdy. Úspěch systému PEFC v České republice je trnem v oku zejména pana Bláhy z Hnutí Duha, který je zároveň vedoucím ekologické sekce konkurenčního systému FSC.

Ekologické aspekty ale podle odborníků adekvátně zohledňují oba certifikáty. „Jedná se o dva rovnocenné systémy se stejným posláním – chránit lesy. To, že jsou oba certifikáty totožné, potvrdil Evropský parlament, Evropská komise, Evropská obchodní komora, Světové spotřebitelské fórum či Světový fond na ochranu přírody.“ upozornil prof. Ing. Vilém Podrázský, CSc., předseda České akademie zemědělských věd.

Tolik ve zktatce k certifikaci FSC a opět nechvalně známý Bláha.
Odpovědět
MG

Milan G

14.8.2020 13:56 Reaguje na Milan G
...ve zkratce...sakra
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

18.8.2020 12:10 Reaguje na Milan G
Tu Vaši ochranu lesa s certifikací PEFC vidíme všichni v praxi.... opakuji pro pomalejší jedince.... PEFC si nechali udělat LČR podle toho jak jim to vyhovuje.... FSC nevznikl v ČR....

Pan Bláha je nechvalně známy možná tak mezi těmi, kteří chtějí zachovat nynější zločinecký systém lesnictví..... těm (jako i vám) opravdu leží v žaludku, protože upozorňuje na fakta o nynějším přístupu k lesu....

Šíříte tu demagogii a lži...
Odpovědět

Jan Škrdla

14.8.2020 19:25
Dělení škodlivých činitelů na biotické a abiotické mi připadne trochu zavádějící, ty faktory se dost často překrývají.
Např. spouštěcím mechanismem pro kůrovce je dost často sucho, může jim být i pozdě zpracované dřevo po větrné kalamitě. Jsou případy, kdy se dá těžko říct, jestli ten porost sežral kůrovec, nebo jestli uschl a brouk už ho jen dorazil.
Odpovědět
MM

Milan Milan

14.8.2020 20:36
Děláte si legraci i když není apríl? To už jsme opět ve fázi čtyř nepřátel socialismu? Tentokrát v lese?
Odpovědět
va

vaber

14.8.2020 21:08
já když se podívám na stromy téměř nenajdu druh stromů který v dnešní době prospívá, žalostný pohled je na jasany ,buky ,duby,modříny ,břízy,kaštany,borovice a další , při při bližší prohlídce zjistíte že všechny trpí nějakou nemocí
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

15.8.2020 22:57 Reaguje na vaber
Tak ono je to s ohledem na počasí poslední dekády celkem přirozené, na to naše domácí dřeviny, a nejen ony, nejsou prostě adaptované. Jde jen o to, že některé mají tendenci to zabalit dřív a jiné holt vydrží déle živořit.
Odpovědět
AK

Antonin Kolář

15.8.2020 18:46
"Lesy poškozuje i vítr, sucho a sníh."
Uvedený nadpis, to je skutečně dílo. To snad ví již děti na základní škole, že vítr a sníh dokáže napáchat škody v lese. A v dnešní době se k tomu přidává ještě navíc sucho.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist