Nekrmte nám vlky!
4.4.2023 05:59 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Vlci v okolí Janských Lázní.
Foto | Tomáš Kopecký / KRNAP
Právě na blízká setkání vlků s lidmi zaměřuje mezinárodní projekt LIFE WILD WOLF, který probíhá v osmi evropských zemích. V Česku projekt koordinuje Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně, který posuzoval i aktuální pozorování.
„Vlci dnes žijí v celé Evropě včetně některých hustě zabydlených oblastí, jako je Itálie nebo Německo. Setkaní lidí a vlků jsou tedy pochopitelně stále častější, a to i v Česku," říká Miroslav Kutal.
Pozorování vlků na 30–40 metrů nejsou zcela běžná, a je proto nutné jim věnovat zvýšenou pozornost. "V případě, že by se ukázalo, že vlci přítomnost lidí vyhledávají cíleně (například z důvodu, že u člověka očekávají potravu), bylo by potenciálně rizikové chování a jsme připraveni zasáhnout. V případě vlků z okolí Rudníku se však zatím zdá, že to skutečně jsou smělí, trochu zvídaví dospívající jedinci, kteří člověka ignorují, ale nevyhledávají – jen okamžitě neprchají, pokud se ocitnou v jeho přítomnosti," vysvětluje Miroslav Kutal.
"V okolí míst pozorování jsme dohledali několik zbytků starších kořistí srnce, zatím vše tedy nasvědčuje tomu, že se živí svou přirozenou potravou,“ doplnil Kutal.
V každém případě je třeba být při setkání s vlkem obezřetný. Snížená míra plachosti neznamená, že se jedná o krotké a ochočené zvíře. Stále mějme na paměti, že vlk je divokou šelmu a vrcholovým predátorem.
Doporučujeme návštěvníkům Krkonoš, aby měli své psí mazlíčky na vodítku. A důrazně nedoporučujeme snažit se vlky krmit nebo jim ve volné přírodě zanechávat možnou potravu či zbytky lidského jídla. Majitelé nemovitostí, chataři, chalupáři by venku neměli nechávat zbytky potravin. Snažme se tak vyhnout situaci, kterou známe například ze Slovenska s tamní populací medvědů.
Při setkání s vlkem je nutné ponechat mu únikový prostor. Neuzavřít mu možnost prchnout. Nebojte se. Zvíře nejprve z dálky zkoumá, zda pro něj představujete hrozbu. Chcete-li ho zaplašit, stačí tlesknout rukama, hlasitěji promluvit, aby vás vlk slyšel a uvědomil si, že jste člověk.
Přečtěte si také |
V Beskydech na čtyřproudé silnici zahynul vlk. Na silnici chybí ekodukt
Zároveň bychom rádi veřejnost požádali o hlášení každého pozorování vlků v Krkonoších. Důležité je při tom poskytnout informaci o místě setkání, ideálně s GPS souřadnicemi nebo puntíkem v nějaké mapové aplikaci, přesné datum, čas a poznatky o chování pozorovaného vlka. Takové hlášení může veřejnost zasílat e-mailem na info@krnap.cz nebo přes aplikaci Facebook jako zprávu.
Vlk byl v Krkonoších vyhuben v první polovině 19. století, ale od roku 2018 se sem opět začíná vracet. Tato šelma má svoje místo v přírodě i v naší kultuře. Vzbuzuje respekt i obdiv, někdy ale i obavy. Lidé jej nemilosrdně pronásledovali, nyní se k nám postupně začíná vracet a plnit svou roli predátora v přírodě. Zkušenosti z Evropy ukazují, že je možné v krajině hospodařit a zároveň zde mohou žít divoké šelmy (s využitím materiálů zpracovaných Agenturou ochrany přírody a krajiny.)
reklama
Dále čtěte |
Odborníci nevylučují, že ovci u Samopší na Kutnohorsku usmrtil vlk
Švédsko plánuje snížit počet vlků. Odborníci varují před ohrožením druhu
Vlci versus pastevci: Fungují preventivní opatření i po letech?
Další články autora |
Vypadají jako fotbalový trávník, ale úplně posekané nejsou. Pásová seč letos poprvé zpestřila krkonošské louky
Lupina, netýkavka, bolševník, zlatobýl nebo křídlatky. I Krkonoše se potýkají s invazními druhy
Vlci se v Krkonoších rozmnožují. Jedno mládě se našlo mrtvéOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (67)
JŘ
Jaroslav Řezáč
4.4.2023 08:23obezřetnost a sníženou plachost jsem pozoroval i u Káněte, když ulovil holuba přímo mi před oknem na sídlišti.
Oni se možná s námi zžívají lépe, než my s nimi.
Je to reakce na to, že člověk si uzurpuje v podstatě všechno z jejich životního prostoru a ještě si na jejich přítomnost stěžují.
Odpovědět
Oni se možná s námi zžívají lépe, než my s nimi.
Je to reakce na to, že člověk si uzurpuje v podstatě všechno z jejich životního prostoru a ještě si na jejich přítomnost stěžují.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.4.2023 11:05 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKamarádovi na balkóně několik let po sobě hnízdily poštolky. Poslední rok měly v hnízdě šest mimin a kamarád jako měkkosrdcatý člověk, ta mláďata přikrmoval drůbežím masem. Samice jej zpočátku sledovala ze zábradlí, které bylo od hnízda asi 80 centimetrů, v pozdější fázi kamarádovi sedla na rameno a hlídala, jestli jejím mláďatům neubližuje. Zkusil jsem si ji nafotit a udělal jsem celou sérii fotek, kdy jsem mobil k ptákovi postupně přibližoval. Poslední fotka je ze vzdálenosti asi 10 cm od zobáku a tak mám nádhernou momentku poštolčí masky. Ještě jednou opakuji, že se jednalo o neochočeného ptáka, který jenom kamarádovi hnízdil na balkóně.
Odpovědět
dm
david matoušek
4.4.2023 08:55Článek opět o ničem, prázdné fráze, nic neříkající obecné klišé. Čas ukáže, Kutalovi, Kletečkové a podobným. Snad se pak průserům postaví čelem.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
4.4.2023 10:01 Reaguje na david matoušekponěkud sebekriticky bychom si měli přiznat, že homo sapiens si nárokuje vše a všechny pro své egoistické blaho a žaludky.
Z těch liniových staveb a urbanizace už nedokážeme pochopit ani to, že na týhle planetě zkrátka nežijeme sami.
Odpovědět
Z těch liniových staveb a urbanizace už nedokážeme pochopit ani to, že na týhle planetě zkrátka nežijeme sami.
Karel Zvářal
4.4.2023 10:10 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAno. Proto ty zbytky osázíme elektickými ohradníky. Rada k nezaplacení.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.4.2023 10:48 Reaguje na Jaroslav ŘezáčŽe to poznání o tom, že tu nežijeme sami neaplikujete i na jiné skupiny zvířat? Proč si pro své "egoistické blaho" vybrali ochranáři právě predátory?
Odpovědět
Sl
Slovan
4.4.2023 12:14 Reaguje na Jarek SchindlerOchranáři si ale nikoho nevybrali. Ochrana přírody pouze chrání celou přírodu, ne pouze její části, které jí vyhovují. Něco jako "škodná" a "užitková" pro ochranáře neexistuje. No a pokud je proti určitým druhům vedena vyloženě nenávistná kampaň, někdo ty druhy bránit musí. Bylo by totiž šílené, kdyby se dnes opakovala stejná chyba jako dříve - tedy vyhubení určité části fauny. A tak je to správně... jenže to se jisté části společnosti, do které patří i vaše maličkost, vůbec, ale vůbec nelíbí.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.4.2023 20:03 Reaguje na SlovanV tom případě nám určitě erudovaně vyvětlíte, proč v naší přírodě mizí zajíci, koroptve, bažanti, křečci, nejrůznější druhy ryb, zatímco se geometrickou řadou množí vlci, krkavci, kormoráni a další draví živočichové.
Odpovědět
Sl
Slovan
5.4.2023 09:34 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaErudovaně jsem zde svůj názor napsal již tolikrát, že si to každý kdo chce může dohledat sám. Erudovaně mi zároveň bylo některými diskutujícími řečeno, že to jsou pouze "ekologistické" kecy. A jelikož se mi fakt nechce opět opakovat, navíc pod článkem o vlku, pak si to nechám třeba na někdy jindy.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.4.2023 10:47 Reaguje na SlovanNepovídejte? Škodná spárkatá co ničí lesy a neumožňuje přirozené zmlazení (ekoblábol). Užitečná dravá co redukuje tu škodnou spárkatou. To vám nic neříká. Nenávistná kampaň? Nejde spíš o narovnání vztahů a jiný než jednostraný pohled některých ochranářů? Nikdo nic vyhubit nechce. Zase jen další , dávno zprofanovaný výkřik do tmy. Ano, je šílené když se prosazují určité druhy na úkor celku. Pokud chci někam jít, musím vědět kam jdu. Pokud to nevím jen se bezcílně toulán. No a ta bezcílnost přesně vyjadřuje současnou ochranu přírody. Ještě že na to stát pořád má. Co asi bude až mít nebude?
Odpovědět
Sl
Slovan
6.4.2023 14:13 Reaguje na Jarek SchindlerPojem "Škodná spárkatá" jsem nikde nezaznamenal, stejně jako pojem "Užitečná dravá". Váš výmysl, nic víc.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.4.2023 17:06 Reaguje na SlovanA- Pojem škodná a užitková jste do diskuze vnesl zase jen a pouze vy.
B- Není snad pro ochranáře spárkatá tou škodnou co je potřeba výrazně eliminovat.
C- Nejsou snad užiteční predátoři těmi co by u té škodící sparkaté měli snižovat její stavy.
D- Ano seřadil jsem jednotlivé pojmy tak aby odpovídali tomu " jedinému správnému ochranářskému pohledu".
Odpovědět
B- Není snad pro ochranáře spárkatá tou škodnou co je potřeba výrazně eliminovat.
C- Nejsou snad užiteční predátoři těmi co by u té škodící sparkaté měli snižovat její stavy.
D- Ano seřadil jsem jednotlivé pojmy tak aby odpovídali tomu " jedinému správnému ochranářskému pohledu".
MK
Majka Kletečková
7.4.2023 00:11 Reaguje na Jarek Schindler„A- Pojem škodná a užitková jste do diskuze vnesl zase jen a pouze vy.“
Slovan: „Něco jako "škodná" a "užitková" pro ochranáře neexistuje.“
Odpovědět
Slovan: „Něco jako "škodná" a "užitková" pro ochranáře neexistuje.“
Sl
Slovan
7.4.2023 16:34 Reaguje na Jarek SchindlerA) Víte moc dobře, proč sem to sem vnesl.
B) NE. Proč by měla být spárkatá pro ochranáře škodnou proboha? Škodná jednoduše neexistuje. Že jsou však její stavy vysoké vidí snad každý.
C) NE. Ani vlk, ani rys nedokáží ty stavy výrazněji snížit, byť samozřejmě částečně ano. Té zvěři je nicméně moc, vlk ani rys se navíc nevyskytují po celé republice, ale jen v některých oblastech. Hlavním regulátorem tedy je a bude člověk.
D) Nic takového neexistuje.
Odpovědět
B) NE. Proč by měla být spárkatá pro ochranáře škodnou proboha? Škodná jednoduše neexistuje. Že jsou však její stavy vysoké vidí snad každý.
C) NE. Ani vlk, ani rys nedokáží ty stavy výrazněji snížit, byť samozřejmě částečně ano. Té zvěři je nicméně moc, vlk ani rys se navíc nevyskytují po celé republice, ale jen v některých oblastech. Hlavním regulátorem tedy je a bude člověk.
D) Nic takového neexistuje.
JS
Jarek Schindler
11.4.2023 16:14 Reaguje na SlovanA- nevím, já tyto výrazy obyčejně nepoužívám. Já znám zvěř užitkovou a dravou.
B- o přemnoženosti spárkaté a její škodlivosti tím, že údajně znemožňuje přirozenou obnovu lesů, snad pomalu denodeně píší "ochranáři". Opravdu jsou její stavy tak vysoké a opravdu to vidí každý? Řekl bych, že jsou lidi co toho přemnoženého jelena v životě neviděli.
C- tak podle ochranářů je právě to snižování stavů spárkaté zvěře šelmami jejich základním přínosem. ANO, tady se shodneme . Šelmy u nás nedokáží z x důvodů plnit svou prvořadou úlohu. Není jich tedy tolik potřeba. Navíc sami znesnadňují to snižování stavů té přemnožené zvěře lidem.
D - samozřejmě existuje. Navíc heslo " za žádnou cenu nepustíme co jsme jednou chytli" se dá doložit kontraproduktívní ochranou určitých druhů " na věřné časy až za hrob".
Odpovědět
B- o přemnoženosti spárkaté a její škodlivosti tím, že údajně znemožňuje přirozenou obnovu lesů, snad pomalu denodeně píší "ochranáři". Opravdu jsou její stavy tak vysoké a opravdu to vidí každý? Řekl bych, že jsou lidi co toho přemnoženého jelena v životě neviděli.
C- tak podle ochranářů je právě to snižování stavů spárkaté zvěře šelmami jejich základním přínosem. ANO, tady se shodneme . Šelmy u nás nedokáží z x důvodů plnit svou prvořadou úlohu. Není jich tedy tolik potřeba. Navíc sami znesnadňují to snižování stavů té přemnožené zvěře lidem.
D - samozřejmě existuje. Navíc heslo " za žádnou cenu nepustíme co jsme jednou chytli" se dá doložit kontraproduktívní ochranou určitých druhů " na věřné časy až za hrob".
Sl
Slovan
12.4.2023 22:59 Reaguje na Jarek SchindlerA) Že je nepoužíváte vy neznamená, že je nepoužívají jiní.
B) Asi sleduji jiné ochranáře než vy. Ale ok, nechcete ochranáře? Pak se stačí podívat na myslivecké statistiky, aby bylo každému jasné, že stavy jelení, dančí, jelenů sika nebo divočáků jsou rekordní, stejně jako jejich lov. Stavy srčí se také stále drží u rekordních počtů jen o kousek níž. Já tu zvěř vidím skoro vždy, když se jdu projít. Stejně jako když jedu v nočních hodinách autem. Na druhou stranu, může to být lokálně i v pohodě, celorepublikově jsou ty stavy ale prostě dost vysoké.
C) Oni to lokálně samozřejmě dělají úspěšně. Celorepublikově to ale vyřešit nemohou prostě proto, že po celé republice ani nejsou. Navíc v krajině hospodaří člověk, takže z logiky věci nemohou být jejich stavy natolik velké, aby probíhala regulace jaká by měla. Od toho tu ale máme myslivce. To nic nemění na faktu, že vlk nebo rys do naší patří, stejně jako třeba chovatelé hospodářských zvířat. Je třeba nalézt rovnováhu - vlk nesmí zlikvidovat samozřejmě chovatele, myslivci a chovatelé naopak vlka. Ani jedno naštěstí neprobíhá. Mnoho chovatelů se té přítomnosti vlka dokázalo přizpůsobit.
D) To se neshodneme.
Odpovědět
B) Asi sleduji jiné ochranáře než vy. Ale ok, nechcete ochranáře? Pak se stačí podívat na myslivecké statistiky, aby bylo každému jasné, že stavy jelení, dančí, jelenů sika nebo divočáků jsou rekordní, stejně jako jejich lov. Stavy srčí se také stále drží u rekordních počtů jen o kousek níž. Já tu zvěř vidím skoro vždy, když se jdu projít. Stejně jako když jedu v nočních hodinách autem. Na druhou stranu, může to být lokálně i v pohodě, celorepublikově jsou ty stavy ale prostě dost vysoké.
C) Oni to lokálně samozřejmě dělají úspěšně. Celorepublikově to ale vyřešit nemohou prostě proto, že po celé republice ani nejsou. Navíc v krajině hospodaří člověk, takže z logiky věci nemohou být jejich stavy natolik velké, aby probíhala regulace jaká by měla. Od toho tu ale máme myslivce. To nic nemění na faktu, že vlk nebo rys do naší patří, stejně jako třeba chovatelé hospodářských zvířat. Je třeba nalézt rovnováhu - vlk nesmí zlikvidovat samozřejmě chovatele, myslivci a chovatelé naopak vlka. Ani jedno naštěstí neprobíhá. Mnoho chovatelů se té přítomnosti vlka dokázalo přizpůsobit.
D) To se neshodneme.
JS
Jarek Schindler
16.4.2023 09:07 Reaguje na SlovanA- již dávno se používá výraz zvěř dravá.
B- Ano, stačí se podívat na myslivecké statistiky a zjistíme že zatímco v ČR se ulovilo například v roce 2017 68 ks spárkaté na 1000ha, v Rakousku již 88 kusů a v Německu 117 kusů. V uvedených zemích loví dlouhodobě víc než u nás ale u nás je zvěř přezvěřaná. Stavy rostou v celé Evropě díky rozmachu pěstování technických plodin ( řepka, kukuřice).
C- lokálně vybíjejí pouze muflony. V Německu již v některých mistech s výskytem muflona žádají o bezvlčí oblast. Tam si svého chovu muflonů, by´t nedosahuje takové kvality jako u nás, váží. Přítomnost vlka navíc i myslivcům znesnadňuje již tak nesnadný lov a rozšiřuje spárkatou na větší plochy a do míst kde se dříve nevyskytovala. Žádná rovnováha mezi chovateli a vlky neexistuje a chovatelé se tedy co vím zatím nepřizpůsobily.
D- přiznat pochybení například ohledně kormorána, jehož redukce nyní stojí celkem dost peněz, samozřejmě není v módě. No a nebude to jen kormorán. Na řadě je bobr. Co asi bude s vydrou. I ten vlk to již začíná mít notně nahnuté. Co tak ochrana na věčné časy například v podobě pátého nejčastěji se vyskytujícího ptáka na krmítcích, sojky. Chcete aby se v žebřícku dostala sojka až na medailové pozice? Proč se tak dlouho omezoval lov psíka či mývala? Atd.
Odpovědět
B- Ano, stačí se podívat na myslivecké statistiky a zjistíme že zatímco v ČR se ulovilo například v roce 2017 68 ks spárkaté na 1000ha, v Rakousku již 88 kusů a v Německu 117 kusů. V uvedených zemích loví dlouhodobě víc než u nás ale u nás je zvěř přezvěřaná. Stavy rostou v celé Evropě díky rozmachu pěstování technických plodin ( řepka, kukuřice).
C- lokálně vybíjejí pouze muflony. V Německu již v některých mistech s výskytem muflona žádají o bezvlčí oblast. Tam si svého chovu muflonů, by´t nedosahuje takové kvality jako u nás, váží. Přítomnost vlka navíc i myslivcům znesnadňuje již tak nesnadný lov a rozšiřuje spárkatou na větší plochy a do míst kde se dříve nevyskytovala. Žádná rovnováha mezi chovateli a vlky neexistuje a chovatelé se tedy co vím zatím nepřizpůsobily.
D- přiznat pochybení například ohledně kormorána, jehož redukce nyní stojí celkem dost peněz, samozřejmě není v módě. No a nebude to jen kormorán. Na řadě je bobr. Co asi bude s vydrou. I ten vlk to již začíná mít notně nahnuté. Co tak ochrana na věčné časy například v podobě pátého nejčastěji se vyskytujícího ptáka na krmítcích, sojky. Chcete aby se v žebřícku dostala sojka až na medailové pozice? Proč se tak dlouho omezoval lov psíka či mývala? Atd.
VJ
Václav John
5.4.2023 00:47 Reaguje na Jarek SchindlerJak a proč to mají různé zájmové spolky (typu Hnutí Duha), to fakt nevím, ale vyhláška, která legislativně určuje chráněné druhy v ČR neřeší, jestli je ten druh predátor nebo ne, ale jestli je vzácný a ohrožený. Proto třeba predátoři jako vlk, rys nebo vydra patří mezi zvláště chráněné druhy, ale predátoři jako liška, kolčava nebo kuna skalní chráněné druhy nejsou. Všimněte si, že se neřeší jestli je ten druh "užitečný" nebo "škodlivý", ale pouze to, jestli je ohrožený.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
5.4.2023 06:41 Reaguje na Václav JohnChráněný je každý druh v určitém stupni ochrany, pokud není prohlášen za škůdce.
Disproporce ekotlupě nevadí.
Třeba krahujců je u nás více, než poštolek. Poštolka je obecně chráněná, krahujec zvláště chráněný se stupněm silně ohrožený
Odpovědět
Disproporce ekotlupě nevadí.
Třeba krahujců je u nás více, než poštolek. Poštolka je obecně chráněná, krahujec zvláště chráněný se stupněm silně ohrožený
JS
Jarek Schindler
6.4.2023 11:05 Reaguje na Petr PekaříkNepočítal jsem je ale pochybuji i díky odlišné teritorialnosti, potravě, způsobu hnízdění atd., že by mělo být u nás krahujců víc než poštolek. Osobně to vidím přesně naopak.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.4.2023 10:59 Reaguje na Václav JohnVyhláška? Jak je ta vyhláška prosím stará? Ano , jsou nějaká pravidla podle kterých se zařazují živočichové a rostliny do různých kategorii ohrožení. Bohužel například vlk nebo vydra podle jednotlivých ukazatelů již dávno nesplňují kritéria pro jejich zařazení do kategorie kriticky ohrožení. Naopak třeba ta kolčava by si změnu zařazení zasloužila. Ta na rozdíl od vlka u nás vymírá i přesto, že není zařazena mezi lovnou zvěř a tedy se neloví. Jen to není tak ikonické zvíře jako vlk. Jinak, nemusím si všímat. O užitečnosti či škodlivosti jsem nikde nepsal. Naopak vaše vyhláška to je ochrana na věčné časy bez adekvátní reakce na současný stav.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
4.4.2023 09:04 "V případě, že by se ukázalo, že vlci přítomnost lidí vyhledávají cíleně (například z důvodu, že u člověka očekávají potravu), bylo by potenciálně rizikové chování a jsme připraveni zasáhnout."
Aha, konkrétně jak? Vlci dostanou politické školení nebo zakážete lidem vstup do přírody?
Odpovědět
Aha, konkrétně jak? Vlci dostanou politické školení nebo zakážete lidem vstup do přírody?
JŠ
Jaroslav Štemberk
4.4.2023 09:44 Reaguje na Marcela JezberováBylo by potřeba přikročit např. k jejich plašení dělobuchy, kdyby se vlci víc přibližovali k lidem. Není možné dopustit, aby si velké šelmy na lidech vymáhaly potravu násilím nebo je dokonce začali požírat, což může nastat, když ztratí potřebnou plachost.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
4.4.2023 10:03 Reaguje na Jaroslav Štemberkmáte ještě nějaké oduševnělé rady?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.4.2023 10:38 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJednu, přímo vyplývající z textu, tedy když se na rady ptáte, přidám. "Zvíře nejprve z dálky zkoumá, zda pro něj představujete hrozbu". No a až zjistí, že pro něho hrozbou nejste začne zblízka zkoumat jestli nepředstavujete potravu.
Odpovědět
ss
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.4.2023 12:13 Reaguje na Jarek SchindlerJinými slovy - přesunuje Vás v potravním řetězci z kategorie nad sebou do kategorie pod sebou.
Jenže potravní řetězec je pojem, který ekoteroristi odmítají vzít na vědomí.
Odpovědět
Jenže potravní řetězec je pojem, který ekoteroristi odmítají vzít na vědomí.
MJ
Marcela Jezberová
4.4.2023 12:25 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkNa výlet s rodinou do přírody místo košíku na houby dělobuch :-).
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
5.4.2023 06:43 Reaguje na Marcela JezberováKrátkou palnou zbraň určitě
A bowiák - bowie knife :-)
Odpovědět
A bowiák - bowie knife :-)
MK
Majka Kletečková
5.4.2023 22:46 Reaguje na Marcela JezberováDoporučuji "vlčí" trika od Duhy (https://obchod.selmy.cz/). V naší rodině je nosíme, dětem se líbí, vlci se nám vyhýbají.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.4.2023 17:10 Reaguje na Majka KletečkováAno vlčí triko se na vytření posrané sedínky po setkání s vlkem bude hodit asi nejlépe. Nebojte možná je taky potkáte.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
4.4.2023 09:42Jó není jak radit, co s "plachými šelmami" , které se přestaly bát lidí.
Co Bubla? Ten se lidí bojí, když se nechal pochovat v náručí a půl roku od lidí dostával papání? Nepoučí ostatní, že člověk je kamarád, který vlky krmí?
Kolikpak těch vlků je z polodivokých chovů s podobnými zkušenostmi, které
předávají potomstvu. Přitom stačí "výchovné" vyprášeni kožichu a vlk se
lidem a ohradám se zvířaty bude obloukem vyhýbat. Jednou k tomu stejně
dojde a není lepší započít "léčbu" už nyní, když je základ geneticky
zkažených zvířat(ztráta plachosti) relativně nízký? Dnes stačí obětovat
třeba dvacet kusů)po jednom ze smečky) a ostatní pochopí, že se člověku
mají vyhýbat obloukem tak, jako bylo běžné v minulosti. NE? Tak si později
vypijte kalich hořkosti do dna, až se budou vybíjet celé smečky vlků,
kteří budou po lidech žadonit potravu a nebo si ji dokonce vynucovat.
Z některých zemí s výskytem šelem je známa rada, že pokud vás třeba
pronásleduje medvěd, tak je dobré postupně odhazovat potraviny, batoh,
oděvy, které ho údajně zdrží při konzumaci a zkoumání odhozené věci.
Nakonec mu neublíží například spolknutí knoflíku, či zipu, když už
vás nahé přece jen dožene. Jinde radí nosit do přírody pušku, či kolt
a střílet dříve, než k útoku vůbec dojde, protože tleskání je houby
platné na šelmu rozhodnutou zaútočit. Každopádně není marný alespoň
pepřák a naučit se lozit po stromech s nabitým mobilem, ať můžete
zavolat o radu "odborníky".
Odpovědět
Co Bubla? Ten se lidí bojí, když se nechal pochovat v náručí a půl roku od lidí dostával papání? Nepoučí ostatní, že člověk je kamarád, který vlky krmí?
Kolikpak těch vlků je z polodivokých chovů s podobnými zkušenostmi, které
předávají potomstvu. Přitom stačí "výchovné" vyprášeni kožichu a vlk se
lidem a ohradám se zvířaty bude obloukem vyhýbat. Jednou k tomu stejně
dojde a není lepší započít "léčbu" už nyní, když je základ geneticky
zkažených zvířat(ztráta plachosti) relativně nízký? Dnes stačí obětovat
třeba dvacet kusů)po jednom ze smečky) a ostatní pochopí, že se člověku
mají vyhýbat obloukem tak, jako bylo běžné v minulosti. NE? Tak si později
vypijte kalich hořkosti do dna, až se budou vybíjet celé smečky vlků,
kteří budou po lidech žadonit potravu a nebo si ji dokonce vynucovat.
Z některých zemí s výskytem šelem je známa rada, že pokud vás třeba
pronásleduje medvěd, tak je dobré postupně odhazovat potraviny, batoh,
oděvy, které ho údajně zdrží při konzumaci a zkoumání odhozené věci.
Nakonec mu neublíží například spolknutí knoflíku, či zipu, když už
vás nahé přece jen dožene. Jinde radí nosit do přírody pušku, či kolt
a střílet dříve, než k útoku vůbec dojde, protože tleskání je houby
platné na šelmu rozhodnutou zaútočit. Každopádně není marný alespoň
pepřák a naučit se lozit po stromech s nabitým mobilem, ať můžete
zavolat o radu "odborníky".
Karel Zvářal
4.4.2023 09:53 Reaguje na Břetislav MachačekNa Kamčatce našli odborníka na medvědy (téměř důchodce) mrtvého s pepřákem v ruce. Chodil za nimi jak za kamarády, s Dobrušou společně svačili. Až jednoho dne keréhosi namíchl svým neustálým vlezlým chování a jednu mu posadil... A nepomohla ani sprška z pepřáku, byl tak rychlý, že se to odehrálo v pár vteřinách.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.4.2023 12:14 Reaguje na Karel ZvářalKdyby mě neustále prudil, tak bych mu jednu ubalil i já, bez ohledu na pepřák.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
4.4.2023 13:14 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTaky bych tomu důchodci v této situaci jednu ubalila.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2023 17:15 Reaguje na Majka KletečkováMajko, a tož, taková nadějná ekoložka, a ubalila? Ten pán byl milovník medvědů, Vy zase milovnice predátorů, tak bych očekával, že byste mu dala...
Odpovědět
Karel Zvářal
4.4.2023 18:20 Reaguje na Karel ZvářalNo já nebudu čekat do půlnoci, co je na tom těžkého!? Tři tečky znamenají: a) pusu b) co proto c) poučení přečtením odstavce z brožury Hnutí Duha
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
5.4.2023 06:47 Reaguje na Karel ZvářalJointa, Majka je z města a tam nic jiného neznají.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
5.4.2023 06:45 Reaguje na Břetislav MachačekVšechna zvířata ( člověk jo)nemají receptory na kapsaicin a tak chilli a pepřák pokaždé nefunguje.
Odpovědět
Ra
Radek
4.4.2023 10:31Vlk je tam doma . Lidem by to už konečné mělo dojít a mohli by se začít chovat jako lidi .
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.4.2023 10:42 Reaguje na RadekNo právě. Ale my nechceme vybít všechny vlky. Pár jich tu chceme.
Odpovědět
ZŠ
MK
Majka Kletečková
4.4.2023 13:10 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJeleni a divoká prasata do kulturní krajiny patří?
Odpovědět
ZŠ
JS
Jarek Schindler
5.4.2023 08:03 Reaguje na Majka KletečkováPatří. Jejich požadavek na velikost teritoria je uměrný stavu naší dnešní krajiny. Bohužel míst pro teritorium vlka o velikosti 2 tisíce km2 u nás mnoho není. Takže pořád dokola. Zvolte odpovídající oblasti a udejte jejich počet.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
5.4.2023 22:53 Reaguje na Jarek SchindlerNa rozdíl od Vás si myslím, že do naší kulturní krajiny patří jak vlci, tak jeleni a divoká prasata - a to všechny tyto druhy v přiměřeném počtu.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
6.4.2023 11:18 Reaguje na Majka KletečkováPořád stejná otázka. Jaký je přimněřený počet v případě vlků u nás? Jinak proč na rozdíl ode mne? Já s vlky problém nemám. Chci jen jeho rajinizaci a jasně stanovený "přiměřený"počet. No a potom jasné sdělení jak to s ním bude dál. Pouze chci aby měl v přírodě stejná prava jak ostatní druhy zvěře. Je něco špatného na tom přistupovat ke zvířatům stejně? Vypočítávat například stejně škody které působí.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
7.4.2023 00:27 Reaguje na Jarek SchindlerAno, moje reakce se hodila na pana Šeděnku a ne na Vás.
P.S.: I když s Vámi často nesouhlasím, Vaše komentáře poctivě čtu, většinou dokonce s velkým zájmem.
Odpovědět
P.S.: I když s Vámi často nesouhlasím, Vaše komentáře poctivě čtu, většinou dokonce s velkým zájmem.
ss
smějící se bestie
4.4.2023 11:18NEKRMTE
všechny predátory !
A že jich zde je a to i těch, dříve se zde nevyskytujících, že - vypuštěných z klecí u chovatelů " ochránci přírody ", nemožností udržovat jejich stavy na přijateltých stavech/např. kormoráni.
Odpovědět
všechny predátory !
A že jich zde je a to i těch, dříve se zde nevyskytujících, že - vypuštěných z klecí u chovatelů " ochránci přírody ", nemožností udržovat jejich stavy na přijateltých stavech/např. kormoráni.
MK
ss
PP
Miroslav Vinkler
4.4.2023 16:49 VLCI V NOVOHRADSKÝCH HORÁCH - 3.4. 2023
Dne 28.3.2023 došlo k napadení a usmrcení 5 kusů skotu. Tři telata a dvě krávy. Jedno tele bylo z krávy vytrženo při telení. Další dvě telata byla zardoušena.
Po celých Novohradských horách a Šumavě je útoků mnohem více. Bohužel nikdo neřeší, jaký dopad mají tyto útoky dál, jaké jsou následky. Co zažívá celé stádo po takovém útoku? Stádo, které celou noc trávilo v klidu na jednom místě a odpočívalo, celou noc pochoduje a v klidu není.
Řešíme co chovatelé,ano, pro nás je to nezvyklá situace, situace, na kterou nám nikdo nenabízí řešení. Ale co třeba děti, které v tomhle vyrůstají? Děti, které byly zvyklé lítat po lesích, žijí s tou přírodou a teď nesmí? Děti, které od mala chovají ovce s námi, chodí se s nimi mazlit, chodí je krmit a pak je vidí roztrhané?
Chovy, které léta fungovaly pomalu, ale jistě upadají.
Chov ovcí jsme již vzdali, co bude dál je ve hvězdách.
( z dopisu chovatelky )
Celá ta sebranka kolem Kutala a spol. tohle ovšem nevidí a vidět nechce.
Oni žijí přece pro vznešený cíl - invazi vlčích smeček do české kulturní krajiny , aby zase mohli napsat nějaký dotovaný blábol , jak je vlk krásný.
V roce 2022 bylo také zaznamenáno zatím nejvíce útoků vlků na domácí zvířata (263) v novodobé historii ČR. Rok 2020 se 737 ks postižených domácích zvířat zase drží primát co se týká přiznaného počtu obětí.
Rok 2022 - 691 ks obětí (52 ks skot a kůň) a 263 útoků.
Početní stavy ovcí klesly od počátku rekolonizace vlčí populace za posledních sedm let z 231 694 kusů v roce 2015 na 174 196 kusů v roce 2022, tedy o celou čtvrtinu.
V sousedním Sasku, klesl počet chovaných ovcí po příchodu vlků na 40 procent původního stavu.
Podle vědce specializujícího se na vlky Marcela Zügera se vlk brzy stane pro děti nebezpečným.
Biolog vystudovaný na ETH Zurich, byl zpočátku velký obhájce návratu vlka.
Závěry jeho vlastního studia ho však přiměly ke změně názorů a dnes říká :
" „Evropská politika na ochranu vlků je neadekvátní k množení tohoto druhu. ..Bylo by iluzí myslet si, že jakákoli ochranná opatření, jakkoli jsou složitá, přimějí vlky odvrátit se od jejich kořisti. »
Další krok je předvídatelný, varoval biolog. „Pokud vlci pochopí, že mohou jít ještě dál, stanou se skutečným nebezpečím pro obyvatelstvo a zejména pro děti."
To ovšem ekomagorům všech stupňu zatím nedochází .Jsem zvědav jak budou mluvit po první tragédii - smrtelném útoku vlka na dítě.
Odpovědět
Dne 28.3.2023 došlo k napadení a usmrcení 5 kusů skotu. Tři telata a dvě krávy. Jedno tele bylo z krávy vytrženo při telení. Další dvě telata byla zardoušena.
Po celých Novohradských horách a Šumavě je útoků mnohem více. Bohužel nikdo neřeší, jaký dopad mají tyto útoky dál, jaké jsou následky. Co zažívá celé stádo po takovém útoku? Stádo, které celou noc trávilo v klidu na jednom místě a odpočívalo, celou noc pochoduje a v klidu není.
Řešíme co chovatelé,ano, pro nás je to nezvyklá situace, situace, na kterou nám nikdo nenabízí řešení. Ale co třeba děti, které v tomhle vyrůstají? Děti, které byly zvyklé lítat po lesích, žijí s tou přírodou a teď nesmí? Děti, které od mala chovají ovce s námi, chodí se s nimi mazlit, chodí je krmit a pak je vidí roztrhané?
Chovy, které léta fungovaly pomalu, ale jistě upadají.
Chov ovcí jsme již vzdali, co bude dál je ve hvězdách.
( z dopisu chovatelky )
Celá ta sebranka kolem Kutala a spol. tohle ovšem nevidí a vidět nechce.
Oni žijí přece pro vznešený cíl - invazi vlčích smeček do české kulturní krajiny , aby zase mohli napsat nějaký dotovaný blábol , jak je vlk krásný.
V roce 2022 bylo také zaznamenáno zatím nejvíce útoků vlků na domácí zvířata (263) v novodobé historii ČR. Rok 2020 se 737 ks postižených domácích zvířat zase drží primát co se týká přiznaného počtu obětí.
Rok 2022 - 691 ks obětí (52 ks skot a kůň) a 263 útoků.
Početní stavy ovcí klesly od počátku rekolonizace vlčí populace za posledních sedm let z 231 694 kusů v roce 2015 na 174 196 kusů v roce 2022, tedy o celou čtvrtinu.
V sousedním Sasku, klesl počet chovaných ovcí po příchodu vlků na 40 procent původního stavu.
Podle vědce specializujícího se na vlky Marcela Zügera se vlk brzy stane pro děti nebezpečným.
Biolog vystudovaný na ETH Zurich, byl zpočátku velký obhájce návratu vlka.
Závěry jeho vlastního studia ho však přiměly ke změně názorů a dnes říká :
" „Evropská politika na ochranu vlků je neadekvátní k množení tohoto druhu. ..Bylo by iluzí myslet si, že jakákoli ochranná opatření, jakkoli jsou složitá, přimějí vlky odvrátit se od jejich kořisti. »
Další krok je předvídatelný, varoval biolog. „Pokud vlci pochopí, že mohou jít ještě dál, stanou se skutečným nebezpečím pro obyvatelstvo a zejména pro děti."
To ovšem ekomagorům všech stupňu zatím nedochází .Jsem zvědav jak budou mluvit po první tragédii - smrtelném útoku vlka na dítě.
SV
Slavomil Vinkler
4.4.2023 19:12 Reaguje na Miroslav VinklerNo vezměte si, že v Indii tygři zabijí ročně několik desítek lidí. A je tam pořád chráněn v rezervacích. V česku zabijí psi cca 1-2 lidi ročně. Kdo je souzen? No majitel zvířete.
Za spadlý strom co někoho zabije je zodpovědný majitel pozemku. Je třeba stanovit právní zodpovědnost.
Odpovědět
Za spadlý strom co někoho zabije je zodpovědný majitel pozemku. Je třeba stanovit právní zodpovědnost.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.4.2023 19:57 Reaguje na Slavomil VinklerIndie má dneska asi 1,4 milirdy obyvatel. Tam i bobek z toho tygra má větší cenu než lidský život. Kromě toho většina obyvatel věří na reinkarnaci, takže když je sežere tygr, mají šanci se narodit jako člen lepší kasty.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.4.2023 07:49 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaNo, pokud to není kráva, ale ženská tak určitě.
Odpovědět
Pe
Petr
4.4.2023 17:14"V případě, že by se ukázalo, že vlci přítomnost lidí vyhledávají cíleně..."
Jestli ono to nebude spíš opačně - že lidé cíleně vyhledávají vlky.
Lidé courají a lezou úplně všude. Zvířata nemají nikde klid, nejsou žádná místa, kde by zvířata nezaznamenávala přítomnost lidí. Tak se nedivte, děláte si to sami.
Odpovědět
Jestli ono to nebude spíš opačně - že lidé cíleně vyhledávají vlky.
Lidé courají a lezou úplně všude. Zvířata nemají nikde klid, nejsou žádná místa, kde by zvířata nezaznamenávala přítomnost lidí. Tak se nedivte, děláte si to sami.
BM
Břetislav Machaček
4.4.2023 18:52 Reaguje na PetrTakže podle vaši teorie lidé vlky v Nýdku vyhledávají v centru obce
a nemají se tam ti lidé courat, aby tam měli vlci klid? Vzpamatujte
se člověče z toho fanatizmu, dokud je čas a než se stane malér. Pokud vlk ztratí plachost, tak už je to pouze krůček k tomu maléru
a pak dojde nejenom na vlky, ale i jejich ochránce.
Odpovědět
a nemají se tam ti lidé courat, aby tam měli vlci klid? Vzpamatujte
se člověče z toho fanatizmu, dokud je čas a než se stane malér. Pokud vlk ztratí plachost, tak už je to pouze krůček k tomu maléru
a pak dojde nejenom na vlky, ale i jejich ochránce.
Pe
Petr
4.4.2023 21:23 Reaguje na Břetislav MachačekNo jestli jste tohle vyčetl z mého příspěvku, tak to je mi vás líto.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.4.2023 21:53 Reaguje na PetrKoukám že Vy nejste přečíst a pochopit text, který jste sám před čtyřmi hodinami napsal.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
5.4.2023 18:01 Reaguje na PetrChcete mi tedy říci, že nemáme v přírodě jako lidé co dělat, ale vlci se mohou courat i po vesnicích?
Co třeba vlčí hlídky rušící v předjaří zvěř a nebo
hledající stopy spících medvědů? Oni se necpou vlkům do revíru? Oni mohou, ale myslivci, turisté a místní obyvatelé to nesmí? Vysvětlete národu, že končí
bezpečná turistika, houbaření a bivakování v lese
pouze proto, že se tu pohybuje 200-300 vlků, kteří ztratili totálním hájením plachost? Aha, už jsem
to pochopil! My ty lidi z přírody vyštveme zákazy, příkazy a třeba i šelmami a příroda zůstane pouze
pro ochranáře na ty jejich pokusy.
Odpovědět
Co třeba vlčí hlídky rušící v předjaří zvěř a nebo
hledající stopy spících medvědů? Oni se necpou vlkům do revíru? Oni mohou, ale myslivci, turisté a místní obyvatelé to nesmí? Vysvětlete národu, že končí
bezpečná turistika, houbaření a bivakování v lese
pouze proto, že se tu pohybuje 200-300 vlků, kteří ztratili totálním hájením plachost? Aha, už jsem
to pochopil! My ty lidi z přírody vyštveme zákazy, příkazy a třeba i šelmami a příroda zůstane pouze
pro ochranáře na ty jejich pokusy.
JS
Jarek Schindler
6.4.2023 11:23 Reaguje na PetrProč stejný metr nepoužíváte i na zvěř spárkatou? Ta také nemá nikde klid. Navíc ji nově ruší i vlci. Lidé courají a lezou úplně všude. Nedivte se, že potom dělá člověku škody na lese i zemědělských plochách.
Odpovědět
LZ
Leon Zumr
9.4.2023 12:11Tak už to pomalu začíná, Frantíkům dochází prachy na škody a ochranná opatření. https://vlktravunezere.cz/situace-v-zahranici/francie/francie-vycvici-200-novych-lovcu-vlku/?fbclid=IwAR21MbEl19EgW-LXfjGp_82Xv6CYFFpSm29Emoc3qEUMYJ3gZRn6AbApPWk
Odpovědět
