https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/obnovme-verejne-studny.stromy-je-potrebuji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Obnovme veřejné studny. Stromy je potřebují

14.10.2021 08:42 | BRNO (Ekolist.cz)
Stará pumpa v Dolní Dobrouči.
Stará pumpa v Dolní Dobrouči.
Zdroj | Archiv Anny Týčové
Poptávka po vodě v posledních letech roste a její nedostatek a zhoršující se kvalita se stává celosvětovým problémem. Stále častěji se objevují zprávy o nutnosti snižování spotřeby vody stejně jako výzvy ke zlepšení hospodaření s ní. Jednou z možností jak ušetřit pitnou vodu je nahrazovat ji ve vhodných případech vodou užitkovou. Typickým příkladem je zalévání truhlíků, zahrádek a veřejné zeleně.
 
Na důležitost a smysl zálivky veřejné zeleně dlouhodobě upozorňuje iniciativa Zalej mě! Ta vznikla v reakci na hromadné usychání stromů ve městech kvůli suchu, které tady panovalo v předchozích letech. S pomocí mapové aplikace, která zvýrazňuje žíznivé stromy, se snaží zapojit do zalévání občany měst a obcí. Tato činnost je patrně nevyhnutelnou budoucností, protože změny klimatu vedou k přehřívání a vysychání měst. Zálivka je navíc časově i personálně velmi náročná. Správcům zeleně se v době sucha také nedostává vody a obce často musí její používání na zálivku omezovat.

Ruční pumpa s kolem v Žamberku.
Ruční pumpa s kolem v Žamberku.
Zdroj | Archiv Anny Týčové

Tady mohou lidé přiložit ruku k dílu a zaléváním pomoci zachovat pěkné a zdravé životní prostředí. Kdo začne zalévat stromy, začne vodou přirozeně šetřit a třeba ji i zachycovat - a to nejen dešťovou vodu ze střechy, ale zároveň i vodu ve své domácnosti. Ušetří tak desítky litrů denně a snadno zachrání i několik menších stromů. Vedle zachycené vody je pro obdobný účel možné používat užitkovou vodu ze studní.

Veřejné studny dříve plnily úlohu důležitého zdroje vody, ale rostoucí spotřeba a znečištění spodních vod (převážně kvůli intenzivní zemědělské činnosti a nedokonalé kanalizaci rostoucích sídel) si vynutily výstavbu vodovodů, popřípadě domovních vrtaných studní. Významná část domů je tedy dnes napojena na spolehlivý zdroj pitné vody, který je navíc dostupný bez jakékoli námahy. Následkem toho využití veřejných studní postupně klesalo, což společně s omezováním údržby vyústilo často v jejich zaslepování nebo přímo likvidaci.

Herní prvek vybudovaný u pumpy v Jablonci nad Jizerou
Herní prvek vybudovaný u pumpy v Jablonci nad Jizerou
Zdroj | Archiv Andrey Ondrůjové

Až v souvislosti s medializací problematiky dlouhodobého sucha se trend začal pomalu obracet. Část obcí v současnosti obnovuje a udržuje veřejné studny, i když jen zřídka jde o zdroj pitné vody a nelze je tedy vrátit zcela jejich původnímu účelu. V některých případech vodu z takových studní obyvatelé využívají na zálivku svých zahrádek, ale to není vždy možné nebo praktické.

Nová šance na uplatnění veřejných studní spočívá například ve vybudování vodního prvku, který rodiny s dětmi nejen v horkých letních dnech osvěží a zabaví, ale třeba je i něčemu přiučí. Touto cestou se vydali například v Jablonci nad Jizerou, kde pumpu propojili s důmyslným systémem dřevěných vodních cestiček.

Obnovená dřevěná pumpa ve Stanovicích
Obnovená dřevěná pumpa ve Stanovicích
Zdroj | Archiv Anny Týčové

Některé obce obnovují studny spíše z úcty k předchozím generacím a snaží se zachovat jejich původní podobu. Tím byla motivována i obnova dřevěné pumpy ve Stanovicích, kde nechali vytvořit funkční repliku pumpy, která v centru obce stávala na přelomu 19. a 20. století. Podobným případem je i litinová pumpa na náměstí Zachariáše z Hradce v Telči, která navíc ladí se starobylou podobou města.

Napumpovanou vodou můžete zalít stromy.
Napumpovanou vodou můžete zalít stromy.
Zdroj | Archiv Evy Horákové

Obnovení historicky cenné pumpy je finančně náročné. Naproti tomu pořízení nového čerpacího zařízení nebo oprava několik desítek let starého obecně nepatří mezi příliš nákladné záležitosti. Na trhu jsou náhradní díly obvykle velmi dobře dostupné a jsou snadno nahraditelné. Takovým činnostem se navíc věnuje poměrně velký počet řemeslníků a firem. Podstatně vyšší náklady vyžadují opravy poškozeného roubení, čištění studní a zejména prohlubování studní při nedostatku vody, pokud je to vůbec možné.

Pumpy jsou i ve velkých městech. Na snímku nefunkční pumpa v Brně-Líšni.
Pumpy jsou i ve velkých městech. Na snímku nefunkční pumpa v Brně-Líšni.
Zdroj | Archiv Anny Týčové

Veřejným studním velice pomůže, pokud se obyvatelé dané obce aktivně zajímají o jejich využití, údržbu a obnovu a dávají k tomu podněty příslušným úřadům. Pěkným příkladem v tomto ohledu může být občanská iniciativa Líšeň za vodou, která v brněnské Líšni začala upozorňovat místní obyvatele na přítomnost a význam asi čtyřiceti dochovaných veřejných studní. I díky jejímu snažení se podařilo problematiku původních vodních zdrojů začít řešit přímo na úrovni jejich správce – městské části. V nejbližších měsících by tak zde mělo dojít k renovaci prvních několika studní osazených pumpou a další snad budou brzy následovat. Líšeň se tak pravděpodobně přidá k dalším městským částem Brna (Ořešín, Starý Lískovec a Tuřany), které již část svých veřejných studní a pump obnovily.


reklama

 
foto - a Eva Horáková Richard Čmelík, Michal Polanský
Richard Čmelík, Michal Polanský a Eva Horáková

Richard Čmelík náleží k občanské iniciativě Líšeň za vodou. Pracuje v Ústavu analytické chemie AV ČR.
Michal Polanský Autor je iniciátorem projektu Zalej mě! Pracuje jako vysokoškolský učitel na Mendelově univerzitě v Brně.
Eva Horáková Autorka náleží k občanské iniciativě Líšeň za vodou. Pracuje v Masarykově onkologickém ústavu.

 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

14.10.2021 09:41
Když vidím ty fotky, tak stromy lituju a nedivím se, že usychají. Jen dlažba, dlažba a dlažba, občas vystřídaná asfaltem. A v tom miniaturní zelené ostrůvky - nepochopitelně vyvýšené, takže veškerá dešťová voda okamžitě steče do kanalizace a pryč. Nevsákne se nic. Kdo tohle vymýšlí?
Ano, takto zoufalé stromy potřebují zalévat. Je vůbec v těch studnách voda? Pod vydlážděným městem nemůže žádná být.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

14.10.2021 10:07 Reaguje na Petr
To nevadí, že v té studni nebude voda. Na její obnovení se získá nějaká ta dotace, studna se slavnostně uvede do provozu a takovým detailem jako je chybějící voda se nikdo zabývat nebude.
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2021 10:37
Na takové vydlžděné ulici musí být v létě 50 stupňů. Copak v tom se dá žít? To je sluneční gril, tam zalévání nepomůže.
Odpovědět
Pe

Petr

14.10.2021 11:47 Reaguje na Petr
Strom potřebuje desítky litrů vody denně, velké stromy jedou ve stovkách. Pod dlažbou jí ale tolik není.
Zalévání je užitečné, jenže kořeny stromů dosahují dál, než je průměr jeich koruny, zalévat ke kmeni nestačí.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

14.10.2021 12:15 Reaguje na Petr
Nejvíce jsou při suchu ohroženy vlásečnicové kořínky, jenže při zalévání ke kmeni se k nim voda stejně nedostane a jdou jako první do hajzlu. Když se to sucho opakuje, strom nestíhá obnovit kořenový sytém a následuje vlásečnicové kořínky.
Odpovědět

Viktor Šedivý

14.10.2021 13:00 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A je příležitost nechat vypracovat projekt ozelenění ulice, kde odborníci nejodbornější navrhnou, jak vykopat zadlážděná místa, zadláždit ta zelená a zasadit tam nových pár stromů, to vše za legračních pár milionů (nebojte lidi, vy to platit nebudete, na to je dotační titul "Zelená města").
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

14.10.2021 13:18 Reaguje na Viktor Šedivý
Když mi těch pár miliónů dají, řekl bych jim ta "moudra" v kostce a nemusel by se kvůli tomu plýtvat papír. Prostě mají vycházet z toho, že co má ten strom půdorysně nad zemí, totéž má i pod zemí, takže kdy je strom s korunou o průměru dvacet metrů v dvoumetrovém pruhu zeleně, je to naprostá pitomost a ten strom je dříve či později odsouzen k zániku.
(Mimochodem, to "moudro" znám už od základní školy)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

17.10.2021 12:25
Usychající stromy ve městech se dají snadno vyřešit i bez studen. Stačí místo zasazování co největších stromů, aby měly pěstitelské firmy co největší zisk, příslušné stromy na místo vysévat. Anebo maximálně sázet na místo 1 - 2 leté malinké stromečky z nějakých kontejnerů. Klidně, aby se sázelo rychle, i nějakých kontejnerů z biomasy podobné rašelině, které se v zemi snadno rozpadnou a kořeny přes ně přerostou.
Doslova doživotné nutné zalévání takových stromků se potom smrskne na zalévání prvních několik let a jen pokud je větší sucho , než stromy kořeny dosáhnou dostatečně hluboko. Zatímco velké přesazené stromy, kus za mnoho desítek tisíc Kč většinou, s výjimkou některých druhů, už nikdy nevytvoří takovou kořenovou soustavu, aby pro svou korunu získávaly v suchších obdobích dostatek vody a tudíž neusychaly, stromeček vyrostlý na místě se místním vodním podmínkách dokáže přizpůsosobit a dokáže za vodou natáhnout kořeny i hlouběji než jak vysoko nad zemí sahá jeho koruna.
Přirozeně, pěstitelské firmy, obvykle spjaté s politickým vedením radnice, by ztratily svůj vývar, a výsledek, zdravé veřejností viditelné stromečyk by nebyly vidět okamžitě, ale až na několik let, ale na druhé straně by to byly zdravé stromy odolné proti suchu a nakonec rostoucí mnohem rychleji než ty přesazované. A muselo by se to dělat jiným způsobem, místo jednoho stromečku na jedno konkrétní místo napevno ohradit půl metru, metr čtvereční plochy a vysít to tam tak, aby tam vzešlo třeba 30 stromečků, ze kterých nakonec do takových 5 - 10 let vybrat jeden. Nebo vysadit 5 - 10 stromečků, ze kterých nakonec vybrat jen jeden...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist