https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/poztracenymi-rybarskymi-snurami-byste-zemi-obtocili-18x-doklada-studie-o-rybarskem-odpadu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Poztrácenými rybářskými šňůrami byste Zemi obtočili 18x, dokládá studie o rybářském odpadu

24.10.2022 05:52 | PRAHA (Ekolist.cz)
Rybářské náčiní je designováno k lovu mořských živočichů, a funguje tak i poté, co je ztraceno. Proto je chápáno jako typ plastového znečištění, který nejvíce poškozuje životní prostředí.
Rybářské náčiní je designováno k lovu mořských živočichů, a funguje tak i poté, co je ztraceno. Proto je chápáno jako typ plastového znečištění, který nejvíce poškozuje životní prostředí.
Foto | Alex Proimos / Flickr
Ročně skončí v oceánech kolem 2 % z užitého rybářského vybavení. Naznačuje to aktuální studie, která se zaměřila na rozbor nálezů vylovených ostatků sítí, lan, vlasců a háčků, a také na vyhodnocení rozhovorů s rybáři ze světových rybářských velmocí.
 

Indonésie, Peru, Maroko, USA, Nový Zéland, Island a Belize se počítají k zemím, kde je rybolov na moři pořád ještě velmi častou formou obživy. Výzkumníci z Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu (CSIRO) vyzpovídali v každé z nich na 450 rybářů, aby odhadli, kolik jejich náčiní se při běžné praxi ztratí nebo je po poškození ponecháno v oceánech.

Výzkumníci osvětlují motiv studie tím, že poztrácené rybářské náčiní může samovolně pokračovat v neselektivním lovu dlouhá desetiletí, a tím působit nedozírné sociální, ekonomické a environmentální škody. Kolik přesně ale takového vybavení v mořích a oceánech vlastně je, ale dosud zřejmé nebylo. V oficiálních statistikách takové informace zveřejněny nejsou, ale rybáři se o ně byli ochotni podělit.

Konkrétně se badatelé zaměřili na 5 hlavních typů „lovných zařízení“ – gillnets, tedy kde dnu uchycené sítě s plováky, lapající ryby za žábry; dlouhé lovné šňůry opatřené háčky; košelkové nevody (obkružují se jimi ryby na volné vodě); za loďmi tažené vlečné „tralovací“ sítě a vrše či pasti. Údaje o tom, kolik se z uvedených pomůcek ročně poztrácí, pak ještě doplnili informacemi o velikosti rybářských plavidel, a následně je propojili s dostupnými daty o celosvětové intenzitě komerčního rybolovu.

Sítě, které loví dál

Výsledky naznačují, že každoročně je do moří a oceánů zaneseno okolo 740 000 kilometrů dlouhých lovných šňůr, jež na sobě nesou okolo 14 miliard háčků.

Kromě nich je to dále 3 000 kilometrů čtverečních žaberních sítí, 218 kilometrů čtverečních vlečných sítí a na 75 000 kilometrů čtverečních košelkových nevodů. K toho ještě rybáři každoročně ztratí okolo 25 milionů pastí, košů a vrší. Autoři zmiňují, že uvedené odhady se týkají pouze komerčního rybolovu, a tudíž nezahrnují množství rybářských vlasců a jiných lovných zařízení, poztrácených rekreačními rybáři.

„Odhadujeme, že do moře se dostane 1,7-4,6 % veškerého plastového odpadu ze souše, a toto množství svým objemem velmi pravděpodobně převyšuje ztracené rybářské náčiní,“ uvádí autoři. „Ale rybářské náčiní je designováno k lovu mořských živočichů, a funguje tak i poté, co je ztraceno. Proto je v dosavadním výzkumu obecně chápáno jako typ plastového znečištění, který nejvíce poškozuje životní prostředí.“

Problém pro všechny

Ztráta lovného zařízení je pro rybáře dvojí problém: musí je nahradit a s tím se pojí vícenáklady. Nicméně vlnami unášená síť, která dál lapá mořské živočichy, vystavuje za znečišťování oceánu účet s úroky. Dokáže totiž efektivně vylovit dostupné ryby v celé oblasti, a tak zanechat rybáře bez možnosti obživy. Výzkum doložil, že rybáři přitom sami mohou do značné míry ovlivnit, jestli nedojde k potrhání nebo poškození sítí či ztrátě vybavení.

„Například vlečné sítě pro lov při dně – které se mohou zachytit na útesech – se ztrácejí častěji než sítě, které se nedostávají do kontaktu s mořským dnem,“ uvádí autoři. Roli hraje i počasí, za kterého se na lodích vydávají na lov, časté jsou i kolize s již položenými sítěmi a ryby lapajícími mechanismy.

Na hlavním zjištění studie – tedy tom, že každý rok přibližně dvouprocentní ztráta lovných zařízení představuje problém – se shodnou jak rybáři, tak i oceánografové, mořští biologové a ochránci oceánů. Horší už je to ale s návrhy případných řešení.

Často zmiňované je například opatření všech lovných zařízení GPS lokátorem k případnému dohledání nebo povinný zpětný výkup použitých sítí, když dosáhnou konce životnosti (potažmo výrazná sleva na nákup nové, pokud odevzdáte starou).

Tady už ale do debat vstupují i jiné zájmy, a ne vždy se k realizaci podobných nákladných opatření daří nalézt vůli a shodu. Nicméně to, že při současném tempu „ztrácení“ bude za 65 let v moři tolik rybářských sítí, že už by stačilo pokrytí celé planety, vypovídá o naléhavosti celého problému.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

24.10.2022 10:32
My ne !
Nemáme moře, ani rybářské lodě.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist