https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/prenos-zkusenosti-ze-saska-18-let-souziti-s-vlkem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Přenos zkušeností ze Saska: 18 let soužití s vlkem

14.1.2019 01:11 | PRAHA (Ochrana přírody)
Instalace fotopasti v rámci maticového sezónního průzkumu početnosti savců v projektu OWAD (NP České Švýcarsko, 2018).
Instalace fotopasti v rámci maticového sezónního průzkumu početnosti savců v projektu OWAD (NP České Švýcarsko, 2018).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Vorel / Ochrana přírody
Sasko bylo v roce 2000 první německou spolkovou zemí, kde se objevil vlk, a na dalších šest let zůstalo jediným místem jeho výskytu v SRN. Dnes zmiňované šelmy žijí již v sedmi spolkových zemích. Sasko však nadále zůstává místem, kde se soužití s „potenciálně konfliktní šelmou“, jak ji v němčině nazývají, daří zdánlivě nejlépe. I proto vznikl projekt OWAD – Objektivní akceptace vlka v člověkem pozměněné přeshraniční krajině, jehož prvním milníkem je právě přenos zkušeností ze Saska do Čech (owad.fzp.czu.cz). Co jsme se za prvních devět měsíců tříletého projektu dozvěděli, představujeme v následujících řádcích.
 

Konflikty

Nejčastěji zmiňovanými tématy, která provázejí návrat vlků do Evropy, jsou preventivní opatření ochrany stád a náhrady vlkem způsobených škod. Obě jsou v Sasku zpracována v Plánu péče (MP), který vznikl po půlročním jednání zainteresovaných organizací v roce 2009, kdy už se v zemi vyskytovalo několik vlčích smeček. Jeho cílem je stanovení pravidel pro řešení vznikajících konfliktů a třecích ploch. Taktovku MP drží nejvyšší úřad pro ochranu přírody, kterým je Saské státní ministerstvo pro životní prostředí a zemědělství, odborným garantem se stala organizace LUPUS – Institut pro monitoring a výzkum vlků v Německu.

Vlk zaznamenaný na jaře 2018 v Krušných horách.
Vlk zaznamenaný na jaře 2018 v Krušných horách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | SpyPoint 11D, © 2018 OWAD / Ochrana přírody

Saský MP je založen na vytyčení konfliktních oblastí – chovu hospodářských zvířat, myslivosti, tématu „problematických vlků“ a řešení jejich konfliktního potenciálu. Oblast myslivosti byla od vzniku první verze MP „vyřešena“ investicí do výzkumu, věnovanému chování kopytníků ve vlčích oblastech. Uvedené studie již přinesly např. informace o tom, že vlčí přítomnost myslivecky atraktivním živočichům neškodí (neodcházejí z oblasti, nemění své návyky, netrpí stresem), naopak lze u nich pozorovat jisté zlepšení kondice a ostražitosti.

V oblasti chovu hospodářských zvířat panuje také relativně klidná situace. Důraz je kladen na podporu prevence spojenou s přesvědčením, že „vlk se musí naučit, že ovce bolí“. Preventivní opatření (pořízení elektrických ohradníků a/nebo pasteveckých psů) je hrazeno do výše 80 % nákladů, a to z národních dotačních programů v rámci podpor zemědělství. Za minimální oplocení se považuje 90 cm elektrický ohradník, který je podle výzkumu účinné doplnit ve výšce 120 cm dodatečnou páskou. Zvláštní pozornost je věnována i správné instalaci a údržbě, k čemuž ministerstvo vydává množství informačních materiálů. Pastevečtí psi, na které by chovatel mohl žádat dotaci, musejí mít prokázaný původ z pracovní linie (tzn. rodiče, kteří již byli v ochraně stád aktivní), přičemž péče o ně se majitelům nehradí. Ročně se celkové náklady na prevenci pohybují ve výši 300 000 eur (stav z ledna 2018). Zájemcům o podporu je k dispozici zmocněnec zabývající se touto tematikou, schopný informovat o možnostech a náležitostech správného provedení opatření.

Vlčí rezidentní pár při obchůzce svého teritoria v zimě 2018 v Krušných horách.
Vlčí rezidentní pár při obchůzce svého teritoria v zimě 2018 v Krušných horách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | SpyPoint 11D, © 2018 OWAD / Ochrana přírody

Poslední jmenované bývá největším problémem. V roce 2017 bylo z 67 útoků vlka na hospodářská zvířata odškodněno pouze 41 (náklady asi 20 000 eur). Ve 26 případech, které nebyly vyhodnoceny jako dostatečně zabezpečené, byla pastvina buď oplocena jen částečně, nebo byl ohradník moc nízký (pod 90 cm), bez proudu, nebyl uzemněn nebo bylo zvíře uvázáno. Náhrady škod se v Sasku poskytují ve všech případech, v nichž nemohl být vlk vyloučen, a zahrnují také všechny vedlejší náklady související se vzniklou škodou – např. nájem brigádníků hledajících zbytky stržených zvířat, kafilérii, veterináře. Náhrady škod se vyplácejí v období 9–10 týdnů po události, přičemž ideální termín představuje 6 týdnů.

Škody jsou od roku 2012 posuzovány vyškolenými osobami z okresních úřadů ochrany přírody. Tato situace, kdy škody hodnotí úředník, který může být jistým způsobem spřízněn s poškozeným chovatelem, vedla v nedávné době k úvahám o změně systému. Možným řešením problému se zdá být zaměstnání několika nových posuzovatelů na státní úrovni, kteří budou více navázáni na ministerstvo.

Přehled území projektu OWAD (bílé kvadráty velikosti 5 × 5 km) s vyznačenými potvrzenými výskyty vlků v zimní sezoně 2017/2018.
Přehled území projektu OWAD (bílé kvadráty velikosti 5 × 5 km) s vyznačenými potvrzenými výskyty vlků v zimní sezoně 2017/2018.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | OWAD / Ochrana přírody

O tom, že problematika náhrad škod je složitým procesem, svědčí neustále probíhající diskuse mezi chovateli a rozhodujícími orgány. Důvodem, že vše více méně klape, jsou dobré vztahy se Svazem chovatelů ovcí a koz. Abychom ale nemalovali vše jen narůžovo, musíme zmínit, že i tady se najde obec, v níž to s ochranou stád od začátku nevychází, a dlouho trvalo, než se její obyvatelé uvolili kromě navyklého uvazování hospodářských zvířat začít používat vůbec nějaká preventivní opatření. Dodnes tu proto dochází k relativně vysokým škodám, kvůli kterým se dokonce v obci aktivizovalo hnutí, jemuž se podařilo nasbírat 18 000 podpisů za Sasko bez vlků.

Kontaktní kancelář informuje

Jak vyplývá z výše uvedených řádků, mají v Sasku rozsáhlou problematiku vlka také pečlivě strukturovanou. I když mnoho částí těchto struktur se vyvinulo živelně s tím, jak se v Horní Lužici vlci šířili, dnes působí velmi profesionálně a s jasným zadáním. Nejinak je tomu v oblasti práce s veřejností, která je vnímána jako naprosto základní a nezbytná preventivní podmínka pro přijetí vlka společností a pro snižování jeho konfliktů s lidmi.

Škody na domácích a hospodářských zvířatech v Sasku v letech 2002–2017, stav k 31. 12. 2017; z grafu vyplývá, že počet škod na domácích či hospodářských zvířatech není úměrně závislý na počtu vlčích okrsků.
Škody na domácích a hospodářských zvířatech v Sasku v letech 2002–2017, stav k 31. 12. 2017; z grafu vyplývá, že počet škod na domácích či hospodářských zvířatech není úměrně závislý na počtu vlčích okrsků.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | André Klingenberger/LUPUS / Ochrana přírody

Kontaktní kancelář v obci Rietschen zajišťuje koordinaci aktivit stanovených v MP. Podstatnou většinu její činnosti tvoří osvěta. Hlavními tématy v práci s veřejností je vyvracení mýtů, že vlci pouze škodí, že nepatří do kulturní krajiny, že jsou nebezpeční pro člověka a že ztrácejí svou vrozenou plachost. Snaží se i mírnit obavy, že vlčí problémy se budou stupňovat, protože vlků bude přibývat, a proto je nutné je začít lovit. Pro objektivní informování o tom, jaký vlk vlastně je a co potřebuje k životu, pořádá kancelář ročně stovky akcí a okresní úřady ochrany přírody organizují další. Velký důraz je kladen na práci s dětmi. Alfou a omegou práce s veřejností zůstává otevřenost a objektivita. Díky tomu existuje i celoněmecká stránka www.dbb-wolf.de, která přehledně informuje o početnosti vlků v jednotlivých spolkových zemích, plánech péče o ně, počtech nalezených mrtvých vlků, příčinách jejich úmrtí a samozřejmě o vlkovi samotném. Hlavním nástrojem, jak veřejnost zbavit neopodstatněného strachu z velké šelmy, se stal již v úvodu zmiňovaný MP.

Principy saského monitorování

Důležitou aktivitou v MP je i monitorování vlků, jehož cílem je hlavně popis aktuálního rozšíření či výskytu vlků. Principiálně monitorování operuje s termínem tohoročně obsazené teritorium. To může být obsazeno jedincem, párem či smečkou. Kompetence k monitorování má odborná organizace LUPUS. Metodicky je sledování založeno na představě, že rostoucí počet vlčích výskytů nebude možné uskutečňovat pravidelným plošným monitorováním, takže je třeba jej zajistit na dobrovolnické bázi různě zkušených osob. Tomu odpovídá i práce s nálezovými daty, tvořícími základ monitorovacího systému.

Ovce zabitá vlky v Doubici na hranicích NP České Švýcarsko (září 2018), v tomto roce šlo již o třetí útok vlků na farmu.
Ovce zabitá vlky v Doubici na hranicích NP České Švýcarsko (září 2018), v tomto roce šlo již o třetí útok vlků na farmu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Vorel / Ochrana přírody

Monitorování výskytu vlků probíhá na základě sběru, evidence, parametrizace a verifikace pobytových nálezů. Zahrnuje vzorky trusu, moči, srsti (např. na plotech či stromech), fotografie z fotopastí, záznamy stopních drah nebo doklady o kořisti. Nejdůležitější prvek nálezů představuje jejich důkladná dokumentace – fotografie s měřítky, propracované formuláře a centrální systém shromažďování dat o nálezech. Všechny nálezy jsou na základě jasných parametrů klasifikovány a je jim přidělena důvěryhodnost podle škály SCALP (data třídy C1 jsou vysoce důvěryhodná, data třídy C2 či C3 jsou důvěryhodná méně a méně). Pro každý druh nálezu jsou parametry nastaveny pochopitelně jinak, ale vždy tak, aby pomohly doložit míru spolehlivosti, zda je původcem nálezu vlk či nikoliv. Významným pomocníkem v prokazování jsou hojně využívané molekulární analýzy, jednotně shromažďované laboratoří v Gelnhausenu, pracovišti proslulého Senckenbergova přírodovědeckého muzea ve Frankfurtu nad Mohanem.

Kouzlo parametrizace všech nálezů je v tom, že obdržíme klasifikovaná data se známou mírou spolehlivosti. Druhé kouzlo přístupu je, že údaje mohou sbírat různé osoby (dobrovolníci, ochranáři, lesníci či myslivci). Finální verifikaci všech nálezů ovšem provádí jen úzká skupina specialistů. Díky tomuto procesu lze pak jasně odlišit nálezy nezpochybnitelně dokládající přítomnost vlků od málo důvěryhodných. Jedním z hlavních výstupů monitorování v Sasku je každoroční podzimní mapa výskytu vlků, mající zásadní managementový význam. Kvalitní monitorování, a tedy hodnověrné prokazování přítomnosti vlků v Sasku má, jak již bylo řečeno, zásadní dopad na způsob řešení náhrad škod, způsobených soukromým vlastníkům.

Saské monitorování v severních Čechách

Leitmotivem projektu OWAD je inspirovat české „vlčí“ prostředí přeshraničními vlivy a zkušenostmi. Sasko má dlouholetý a úspěšný přístup, jak celému komplexu návratu vlků čelit. Jednou z metod, které jsme zamýšleli přenést a ověřit alespoň v severočeském prostředí, je právě objektivní parametrické monitorování. Jednak proto, aby na obou stranách česko-saské hranice probíhal monitoring podle jednoho schématu. Za druhé proto, že se nám zdá koncept parametrizace nálezů využitelný pro značné území s velkým počtem vlčích výskytů. Za předpokladu dalšího růstu početnosti a prostorového rozšiřování populace vlků v ČR nebude stát schopen zajistit, financovat a spolehnout se na plošné a systematické monitorování prováděné jednou specializovanou skupinou. Naopak jasně ukotvená spolupráce ochrany přírody s množstvím dobrovolníků podle zásad občanské vědy za transparentně daných parametrů práce může zajistit trvalý monitoring druhu v celé ČR na vcelku přijatelné úrovni spolehlivosti.

Kůzle zabité vlky v Doubici na hranicích NP České Švýcarsko (září 2018). Od listopadu 2018 je tento chov zabezpečen el. ohradníkem a pasteveckými psy.
Kůzle zabité vlky v Doubici na hranicích NP České Švýcarsko (září 2018). Od listopadu 2018 je tento chov zabezpečen el. ohradníkem a pasteveckými psy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Vorel / Ochrana přírody

Projekt OWAD za počáteční sezonu již přinesl první výsledky v praktické rovině (doložení vlků v území) i na filozofické úrovni (osvědčila se parametrizace dat sebraných dobrovolníky). V projektové oblasti se podařilo v sezoně 2017/2018 zaznamenat výskyt tří stávajících saských smeček, které významně zasahují na české území. Dále jsme též potvrdili dvě nové smečky, které operují dominantně na území ČR (na území NP České Švýcarsko a na Chomutovsku v Krušných horách). Výhodou aplikace saského monitorování na našem území byla naprosto bezproblémová kompatibilita nálezů sebraných na české a saské straně, což se hodilo zejména při hodnocení výsledků za danou sezonu. Osvědčil se ovšem i princip sběru a parametrizace nálezů spolupracovníky projektu (lesníky z Krušnohorska), kdy jsme po proškolení zájemců o monitoring obdrželi kvalitně dokumentované nálezy.

Cílem testování saského monitorování v našem projektu je ukázat, jak může fungovat jednotný systém sběru, dokumentace a evidence nálezů. Jsme přesvědčeni, že uvedená metodika může zajistit přístup k hodnověrným a celoplošným datům o recentním výskytu vlků v ČR. Druhým přínosem může být kompatibilita dat a přístupů na česko-německých hranicích (oblast celých Sudet), kde lze v budoucnu očekávat intenzivnější osídlení zmiňovanou psovitou šelmou.

V Sasku podporují pořízení jednoho ze dvou plemen pasteveckých psů – pyrenejského horského nebo maremmansko-abruzzského pasteveckého psa. Prvně zmíněný zde chrání své stádo.
V Sasku podporují pořízení jednoho ze dvou plemen pasteveckých psů – pyrenejského horského nebo maremmansko-abruzzského pasteveckého psa. Prvně zmíněný zde chrání své stádo.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Linda Blättler / Ochrana přírody

Inspirace pro ČR

Právě vzhledem k rychlému vývoji v šíření vlků na území ČR vyvstala i u nás potřeba klíčového metodického dokumentu jako základního nástroje pro prevenci a řešení konfliktů spojených s přirozenou přítomností vlků v naší kulturní krajině. Během léta 2018 zpracovala AOPK ČR ve spolupráci s dalšími organizacemi návrh základního textu Programu péče o vlka obecného, vycházející ze dvou předchozích neschválených verzí programů péče o velké šelmy. Na základě dohod s MŽP byl návrh přepracován a doplněn o aktuální údaje a doposud získané zkušenosti. Na českém Programu péče se stále pracuje a v prosinci bude představen veřejnosti s možností ho připomínkovat. V rámci projektu OWAD vznikly i webové stránky www.navratvlku.cz, jejichž cílem je o vlcích v ČR přehledně a jasně informovat dotčené skupiny obyvatel i širokou veřejnost.

Management vlků je komplexní záležitostí

Je jasné, že management tak konfliktního druhu, jakým vlk je, skutečně vyžaduje nasazení celé plejády metod a přístupů. Na saském příkladu můžeme demonstrovat, že management vlků představuje komplexní záležitost, která propojuje biologii a konkrétní ochranu přírody s legislativou a také sociologií a pedagogikou. Čím profesionálněji je tento komplex nastaven, tím účinnější ochrana se vlku poskytuje.

Ochrana přírody na jedné straně vyžaduje od společnosti, aby vlka akceptovala. Na druhé straně ale musí společnosti umět zajistit funkční systém managementu druhu, jenž pracuje s přesnými a objektivními informacemi. A zároveň umí účinně a rychle pomoci skupinám, ve kterých mohou vůči vlkovi vznikat konflikty – a to ať už reálné, nebo domnělé. To by měl být cíl všech, kteří usilují o trvalý návrat této šelmy do České republiky.



reklama

Další informace |
Článek je převzat z časopisu Ochrana přírody 6/2018.
Aleš Vorel, Linda Blätter
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (15)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

14.1.2019 10:09
Potěšila mě zmínka, že je nutno vymývat dětské mozky, protože dospělí se k výskytu vlka stále staví racionálně (= nechtějí ho). Do konce i v tom stádním Německu.

Opravdu nevidím důvod, proč by měla být pár zvráceným zeleným placena jejich úchylka z kapes normálních lidí.
Je třeba prosadit zákony, podle nichž se ta škodná jednoduše kompletně vystřílí, nebo zavře do nějakých obor, kde si její chov budou platit zelení (a platit také všechny škody, způsobené zvířaty, která utečou). A platit se to bude ne z nějakých státních grantů, ale z exekucí majetku lidí, co tu tuhle škodnou chtějí.
Odpovědět
ZU

Zbynek Ulcak

14.1.2019 10:47 Reaguje na Jan Šimůnek
... někteří diskutující, byť i anonymní, použivají aspoň argumenty. Vy jste téměř jediný, kdo píše vykřiky na úrovni diskuse v Blesku. Vám ti "ekologové" museli způsobit něco strašného. Že Vás to baví, pane docente, se takto ztrapňovat.
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.1.2019 17:17 Reaguje na Zbynek Ulcak
Argumentace? Dobrá:

1. Jsou to zelení, co zde chtějí v přírodě vlky.

2. S vlky v přírodě jsou spojeny vícenáklady na chovy dobytka, zejména koz a ovcí. O tom je mj. i článek, pod kterým diskutujeme.
Ty vícenáklady jsou buď řešeny státními dotacemi na ochranná opatření (ohrady, elektrické ohrazení, speciální psi atd.), tudíž z kapes daňových poplatníků (protože stát žádné peníze negeneruje, jen vybírá daně), nebo se promítnou do nákladů chovatelů a z nich do cen finálních produktů (což tady zaplatí jejich konzumenti). Navíc se produkty chovatelů stanou dražšími, což povede k ohrožení jejich exportu (pokud exportují; a na snížení exportu tratí zase celá společnost).

3. Opravdu nevidím sebemenší důvod, proč by tato náklady (přímé i nepřímé) měla nést celá společnost, včetně oné většiny občanů, kteří v naší přírodě škodu páchající a potenciálně nebezpečné dravce nechtějí.

A co zelení dělají (obecně)? Jsou to minorita, která vnucuje své bezcenné ideje většině společnosti, která o ně naprosto nestojí (což jasně ukazují volební výsledky). To není možné bez podrývání základů demokracie. Zelení jsou tudíž pro demokracii v Česku výrazně nebezpečnější než třeba DSSS. Tudíž jsou pro mě srovnatelně (přinejmenším) nepřijatelní.
Odpovědět
dm

david matoušek

14.1.2019 17:40 Reaguje na Jan Šimůnek
Proste ode zdi ke zdi. Tak jak je to u reseni problemu v tehle zemi bezne. Tohle je ta strana demonizace vlka, druhou zdi je ta idealizace vlka, ktery tu podle rady odborniku a praktiku, byl uz "odpradavna". Hlavne ze vsichni pisi jak jsme si tu prirodu podelali a dale na tom pracujeme, ale co se tyce vlka, vydry, bobra apod., tak ti nas spasi a budeme se mit podle jednoho mistniho odbornika jak v Rusku, kde se i pres zlovuli ziskuchtivich lidi vse obnovi a priroda zvitezi.
Odpovědět
KP

Katka Pazderů

14.1.2019 19:22 Reaguje na Jan Šimůnek
Škodu páchající dravci. Hezké. Jenže největší škody tu páchá člověk. A dokonce na sobě samých.
Vy se bojíte chodit do přírody, když jsou tam ti vlci? Není to prostě jen fóbie, se kterou by se dalo s dobrým psychologem pracovat?
Odpovědět
dm

david matoušek

14.1.2019 20:23 Reaguje na Katka Pazderů
Pravda, jenže člověk škodí i tím, že v nefungujícím a poskozenem systému chrání jeden druh na úkor druhého. A v pripade problémů si přece ta "priroda" sama poradí.
Odpovědět
mr

14.1.2019 23:45 Reaguje na david matoušek
Matoušku, vy jste prostě demagog a s prominutím i alarmistický "pošuk". Vám v té palici asi pořádně už haraší. Z pár ks stržené spárkaté máte tady očividně střevní problémy, ale milardové škody na porostech vám evidentně neva. Všude, kde se vyskytuje pravidelně a dlouhodobě vlk, jsou porosty evidentně v lepším stavu, než u nás. Sám žádné argumenty nemáte a leda tu melete dokola svoje myslivecké strejcoviny. Příroda si bez myslivců miliony let poradila a až nyní si bez nich, dle vás, neporadí. A zásluhou těch vašich mysliveckých demagogií jsou sežrané porosty za miliardy.
Ano, člověk škodí - v nefunkčním a poškozeném systému (= vyhubením vlků a rysů) člověk nesmyslně chrání jednu skupinu (= spárkatá kvůli masu) na úkor druhých (vlk, rys). A v případě problémů si ta příroda poradí sama - ale nesmí se do toho montovat myslivcká paka, jež už v minulosti ty masožravce u nás vyhubila a tím se rovnováha převážila na stranu nekončících škod od spárkaté zvěře.
Odpovědět
dm

david matoušek

15.1.2019 06:13 Reaguje na
Obdivuji tvoji trpělivost s jakou neustále tvoris tyhle dlouhe elaboraty na téma myslivost a škody zvěří, plné informaci znamych uz desitky let. Ukaz mne jediny prispevek kde jsem v tomto oponoval. Ale kdo jiny nez statni sprava v tom muze sjednat poradek? Ty?
Odpovědět
J

Jan Knap

15.1.2019 13:51 Reaguje na
Ty škody na porostech jsou tam,kde je intenzivní zemědělská výroba a i tam může být spárkatá zvěř přemnožená.Problém je,že se v těchto oblastech vlci nevyskytují a ani pro jejich výskyt tam nejsou podmínky,tak že řeči o tom,jak vlci a rysové v těchto oblastech sníží počty spárkaté zvěře a sníží škody jsou pouze kecy panelákových ochránců přírody.Myslím,že příkladů,kdy svojí neschopností a nezvládnutou ochranou některých, pro veřejnost zajímavých druhů způsobily takovýto ochránci obrovské škody na ekosystémech je dost.Stačí uvést vydra,kormorán,volavka a dalo by se pokračovat.Petrův Zdar
Odpovědět
mr

15.1.2019 15:57 Reaguje na Jan Knap
Vlci se nevyskytují všude tam, kde jim to není přáno ze strany lidí (myslivost a chovatelství). Ostatní jsou leda myslivecké kecy obávající se o kus strženého masa končícího ve včím žaludku. Divím, se, že jste nejmenoval ještě např. ledňáčka, jako pohromu rybářů (taky mi tím kdysi několik pošuků argumentovalo). Volavka v rybníce může škodit - tak si ji tam účelně plašte a nebečte. Na polích jsou zase velmi užitečné lovem hrabošů. Ještě 30+ let zpět byli místně v ČR přemnožení králíci - sežrané do 100m od kolonie vše, co rostlo ze země. Chtěl bych vidět dnes ty nářkdy myslivců a naopak soukrzemědělců, jak by se rovnali - ty argumenty pro a proti. Jenže za soudruhů se to jaksi spláchlo.
Odpovědět
JK

Jiří Kavka

15.1.2019 18:36 Reaguje na
Nejste vy pan Mozek ?
Odpovědět
JK

Jiří Kavka

15.1.2019 18:38 Reaguje na Jiří Kavka
Reagoval jsem na "mr"
Odpovědět
J

Jan Knap

15.1.2019 21:56 Reaguje na
Pokud´ jde o vlky,tak mě vadí tam,kde se chovají netypicky,to znamená,že se nebojí aut,lidí nebo loví bezprostředně v blízkosti lidských obydlí.Nemůžu považovat za typické chování vlků,jestli že v 9.hodin dopoledne v bezprostřední blízkosti rodinných domů uloví srnu,nereagují na štěkot psů a když se objeví lidé,tak neutečou ale odkráčí,to se stalo dnes u nás.Navíc vidím jako problém to,že se neví,jaký vliv na ekosystém a zvěř bude mít tak rychlé šíření a geometrickou řadou narůstající počet.Nesmí se zapomínat na to,jak dlouhou dobu tady nebyli a zvěř za tu dobu ztratila obranné schopnosti,jak reagovat na jejich přítomnost.Například u rysa je dokázáno,že pokud´ se objeví v lokalitě,kde desítky či stovky roků nebyl,tak trvá až 10 roků,než se naučí srnčí reagovat na jeho přítomnost a on po tu dobu loví daleko více než v přirozených podmínkách,to znamená místo jednoho kusu týdně,tak i jeden-dva denně.U ledńáčka funguje jako regulátor zima a je první druh,který to odnese,pokud´ se někde naruší ekosystém menšího toku a to zejména v podhorských a horských oblastech.U nás je vzpomínán v obecní kronice už za Rakouska-uherska.Všechno přežil včetně znečišt´ování a zmizel až po tom,kdy díky vysazení vyder a vytlačení velkého počtu volavek kormorány do podhorských oblastí šli populace ryb na hubu.Když se nám povedlo populace ryb obnovit,tak se vrátil i ledńáček a jsem tomu rád.Volavka nevadí na rybníkách ani v nížinách ale nepatří do podhorských a horských oblastí a to z jednoduchého důvodu,už je zde jeden druh,který obývá stejnou niku a to je čáp černý.Na rozdíl od něho je volavka schopna vyhubit pstruhy na menším toku během dvou roků a to proto,že není uzpůsobena k lovu větších lososovitých ryb a pokud´ se tam vyskytnou v době tření,tak na jednoho uloveného generačního PO jich několik těžce zraní a ti uhynou dříve,než se vytřou a to v důsledku postihne jak ledńáčka,tak černého čápa nebo vydru.V nížinách na polích lze skutečně vyjímečně spatřit volavku,jak loví hraboše.Nikdy v životě jsem neviděl volavku v podhorských a horských oblastech lovit hraboše nebo myši-tato prezentovaná informace o tomto lovu je LEŽ.Králíci u nás nejsou ale v letech 1981-83 jsem sloužil na vojně,kde jich bylo skutečně hodně,lovit se nemohli a žádný negativní vliv jsem nepozoroval,nepletete si to s Austrálií?? A k té poznámce o soudruhách,skutečností je,že příroda i přes všechny negativní vlivy prosperovala a desítky a stovky rostlinných a živočišných druhů které v součastnosti mizí nebo jsou na vymření bylo naprosto běžných.Ovšem v té době nebyli panelákový ochránci přírody a nekecal do ochrany každý,kdo má do zadku díru a přírodu zná pouze za oknem kanceláře.Petrův Zdar
Odpovědět

Jan Šimůnek

14.1.2019 21:30 Reaguje na Katka Pazderů
Pastvina není příroda, ale umělý biotop.
Odpovědět
J

Jan Knap

15.1.2019 13:40 Reaguje na Katka Pazderů
Jenom dotaz,žijete v oblasti,kde se vlci vyskytují nebo to jsou výkřiky panelákového takzvaného ochránce přírody ??? Petrův Zdar
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě



Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist