Projekt, který by měl pomoci v boji s africkým morem prasat, přináší první výsledky
reklama
Mezi první zjištění patří, že zvířata s telemetrickými obojky překonávají velké vzdálenosti mezi národními parky Šumava a Bavorský les a jejich okolí. V jednom případě prase za den ušlo 18 kilometrů z Bavorska do Národního parku Šumava.
„V rámci celého Bavorska se jedná o zcela unikátní projekt. Poskytne nám důležité poznatky o chování divokých prasat, které mohou být následně použity k rozvoji opatření, k prevenci, respektive boji s velmi nakažlivou a rychle se šířící nemocí známou jako africký mor prasat,“ říká vedoucí projektu Marco Heurich ze Správy NP Bavorský les.
V příštích letech budou v Národním parku Bavorský les shromažďovány podrobné údaje o velikosti domovských oblastí nebo třeba o sezónních migracích divočáků, či o vzdálenostech, které překonávají. Tyto informace jsou potřebné především pro výpočet velikosti oblastí, které by bylo nutné uzavřít v případě vypuknutí prasečího moru.
„Abychom byli schopni zabránit šíření viru, potřebujeme vědět, jaký mají divočáci akční rádius,“ říká koordinátor projektu Christian Fiderer a dodává: „O ekologii pohybu zvířat v oblastech, jako je Bavorský les, dosud nejsou téměř žádné znalosti. Zatím skoro nic nevíme o jejich chování, když je na hřebenech vysoká sněhová pokrývka. Problém je v tom, že pokud se při výpočtu potenciálně uzavřených oblastí podcení velikost jejich teritoria, nebo pokud se přehlédne místní migrace, mohou nakažení divočáci uniknout a rozšířit nákazu dál.“ Vzhledem k tomu, že prase divoké je mimo národní parky intenzivně loveno, představují rozsáhlá území bez lovu ve dvou sousedících národních parcích, Bavorský les a Šumava, celoevropsky unikátní území pro sledování lovem neovlivňovaného pohybu zvířat.
V současné době je pomocí GPS obojků sledováno deset divokých prasat. K nim by se mělo letos přidat dalších třicet zvířat. První data, která prasata pomocí obojků vědcům zaslala, ukazují nejen na velké vzdálenosti, které za den dokážou překonat, ale také na častou migraci mezi sousedními národními parky.
Už první výsledky ukázaly, že bachyně, která byla obojkovaná v údolí Reschbachu v nadmořské výšce kolem 900 m n. m., během krátké doby vystoupala do oblasti Pramenů Vltavy a dokonce až na vrchol Černé hory ve 1316 m n. m. Jiné prase obojkované na kótě Sulzriegel u Zwieselu přešlo přes hranici u Medvědích jam a došlo až k Poschingerovu Dvoru u Javorné. Ochrana před prasečím morem bude tedy jednoznačně vyžadovat přeshraniční koordinaci.
„Velkou pomocí je pro nás také zapojení myslivců i majitelů honiteb v okolí NP Šumava, kteří nám zasílají fotky ze svých fotopastí, na kterých jsou zachycená obojkovaná prasata. Zároveň žádáme všechny lovce v regionu o ohleduplnost, aby tato divoká prasata, nelovili,“ uzavírá koordinátor Česko-bavorské spolupráce Pavel Bečka.
reklama
Dále čtěte |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (18)
Karel Zvářal
28.1.2022 07:14Břetislav Machaček
28.1.2022 10:13nebyli divočáci i pár let a pak přišla tlupa z Polska a bylo co lovit.
Když se někde namnoží, tak putují za potravou tam, kde je vyhubí mor
a nebo vystřílejí lovci. Na to je není třeba nákladně vědecky sledovat,
aby bylo jasné, že nelze ohnisko moru řešit omezeně v neoplocené oblasti.
Už pouhý intenzivní lov je vytlačí do klidnější oblasti a přinesou si i
ten mor. No a v prvé řadě to bude vždy potravní nabídka, kdy jdou za
kukuřicí, pšenicí, řepkou, řepou, brambory, hraboši, žaludy, bukvicemi atd.
Na to nemusí být "vědecké" zkoumání, to už znali lidé odpradávna, kdy
lovci putovali za zvěří a nebo na ni čekali v místech jejich putování.
Ono asi ti vědci rači "zkoumají" putování, než třeba možnosti vakcinace
proti moru. Je to stejné jako s ptačí chřipkou, kdy se řeší chovy, ale
u volně žijícího ptactva se pouze přihlíží zmaru.
Jarka O.
28.1.2022 10:41 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
28.1.2022 11:31 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
28.1.2022 11:47 Reaguje na Jakub GraňákMichal Ukropec
29.1.2022 07:28 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
29.1.2022 09:59 Reaguje na Michal Ukropeca nezkoumají to, na co jim nestačí intelekt a možná i to
zdraví(duševní). To, že černá putuje kilometry je psáno
v každé učebnici myslivosti a přírodovědy.
Michal Ukropec
29.1.2022 15:20 Reaguje na Břetislav MachačekFRANTIŠEK PTÁČNÍK
1.2.2022 18:28 Reaguje na Břetislav MachačekJosef Kuchtíček
28.1.2022 16:06Břetislav Machaček
29.1.2022 09:49 Reaguje na Josef Kuchtíčeknejprve ohnisko oplotilo a pak došlo na radikální likvidaci
dříve, než opustí oblast a rozšíří to do okolí. Kdyby se tak
postupovalo i jinde, tak tu nějaká naděje to tlumit bude,
ale pouze sledovat, kam putují to dál šířit, je k ničemu.
Opravdu "převratný" poznatek, že na šíření má vliv výška
sněhu a nabídka potravy v různých nadmořských výškách.
Josef Kuchtíček
29.1.2022 20:48 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
30.1.2022 10:01 Reaguje na Josef Kuchtíčekmor šíří i směrem k nám a oni pouze přešlapují
na místě? Jejich ochranáři si jedou ve vyjetých
kolejích to ponechat na přírodě i za cenu rozšíření
na celou Evropu. Ale taky jinde to je o tom, že schází organizování boje proti moru takové, jako
bylo na Zlínsku.
Jarek Schindler
29.1.2022 18:58Zajímalo by mě, kdy konečně začnou pani vědci zkoumat možnost přenosu a šíření AMP prostřednictvím predátorů? No a černá má, když pominu malé mrchožrouty jen jednoho významného predátora a tím je vlk. Vlk jako doktor lesa a záruka dobrého zdravotního stavu populací spárkaté zvěře. Tím se ohání ochranářská loby. Co tak vlk jako prostředek šíření AMP. To už tak pěkně nezní a tak to raději ani nebudene zkoumat. Co kdyby to náhodou byla pravda.