Skleníkové peklo Španělsku prospívá. A nám by možná mohlo pomoci taky
14.9.2022 06:14 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Ať už se to zdá jakkoliv nepřirozené, nepřírodní, ne-ekologické a neudržitelné, podle současných kritérií "Skleníkové peklo" Španělsku prospívá.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Proměna pobřežní krajiny mezi městy Almeria a Motril započala v 60. letech minulého století, kdy se tu poprvé ve velkém začaly budovat skleníkové farmy. Přímořské klima tu často dosahovalo tropických průměrů, a pěstění v kontrolovaném prostředí tak výrazně stabilizovalo zemědělskou produkci. Obraty z celoročního prodeje ovoce a zeleniny se brzy přiblížily jedné a pak rychle dvěma miliardám eur. To dodalo další stimul k růstu, a dnes se od pobřeží až k úpatí Sierra Nevada táhne téměř souvisle plocha 30 000 hektarů překrytých skleníky.
Skleníkové peklo
Toto Plastové moře dosud bylo předmětem bezpočtu kontroverzí. Ročně tu vzniká okolo 30 000 tun plastového odpadu; na ochranu pěstovaných monokultur jsou využívány masivní porce pesticidů; užitá praxe zemědělské produkce je do extrému intenzivní a k udržitelnosti má daleko; region má jen minimum přirozené vláhy a skleníky jej doslova vysávají; v krajně nedůstojných a zdraví ohrožujících podmínkách tu pracují nelegální imigranti z Afriky; rozrůstání skleníků vymazalo z mapy lokality se vzácnými a ohroženými druhy.
Přečtěte si také |
Skleníky na rajčata jako veřejný zájem
Všechny tyto výtky se navíc pojí s jistou mírou pokrytectví: z Almérie totiž po milionech tun odebírá ovoce a zeleninu většina evropských zemí, včetně těch, které se rády zaštiťují férovostí a hlubokým zájmem o životní prostředí.
I proto zpráva o tom, že by snad Mar de Plástico vyprodukovalo něco přínosného a široce prospěšného, působí v lavině zdrcující kritiky jako zjevení. Jenže právě takový efekt skleníky u Almérie mají. Skleníkové moře totiž svou převážně bílou barvou a leskem plastových střech zvyšuje albedo, odrazivost zemského povrchu vůči dopadajícímu slunečnímu záření. A tím region fakticky ochlazuje.
Od kuriozit k faktům
Poprvé na to, spíše jako kuriozitu a zajímavost, upozornili geofyzikové v roce 2008. Analyzovali totiž změny v odrazivosti světla, albedo efekt, na základě dat poskytnutých družicí Modis Terra a NASA. A zjistili, že od roku 1983 – kdy začalo skleníků v regionu výrazně přibývat – se zpět do atmosféry odrazilo o 9 % více energie. Nezdálo se to mnoho, rozdíl v porovnání s okolím činil pokles o 0,3 °C za dekádu.
V roce 2016 byla podobná analýza zopakována a konstatovala pokles teploty – vzhledem k okolí – o 0,8 °C. Takový výsledek byl vzhledem ke kritice skleníkových farem přijímán s rozpaky až nelibostí, ale potvrdily jej i respektované instituce, jako například Národní laboratoř Lawrence Berkeleyho ve Spojených státech.
V roce 2018 už byl tento „fakt“ akceptován a doložen další studií, kdy už se hovořilo o ochlazení v regionálním měřítku o 1 °C. A tehdy se také začalo šířeji diskutovat o pozitivech skleníkové krajiny Plastového moře.
Pozitiva plastové krajiny
Španělsko tu možná naprosto odepsalo 320 kilometrů čtverečních neúrodné krajiny (3 % rozlohy jedné jediné provincie), ale realizuje tu 38 % ze své celkové národní zemědělské produkce. S efektivitou třicetinásobku průměru běžného evropského pole. V úhrnu odtud vyzískává 3,5 miliardy tun ovoce a zeleniny, s hodnotou vývozu okolo 2,5 miliard eur ročně. A tím, že ochlazuje odrazem své okolí, vlastně do značné míry dorovnává svou uhlíkovou bilanci.
Až 45 % celkové uhlíkové stopy zdejšího skleníkového zemědělství lze považovat za kompenzované zvýšeným albedem, které neutralizuje globální oteplování v oblasti, a také v planetárním měřítku, kde částečně kompenzuje celkovou uhlíkovou stopu.
Přečtěte si také |
Stín Václava Klause končí a environmentalismus se stává mnohem víc přijímaný, říká filozof a psychoterapeut Bohuslav Binka
Ať už se to zdá jakkoliv nepřirozené, nepřírodní, ne-ekologické a neudržitelné, podle současných kritérií "Skleníkové peklo" Španělsku prospívá. A nabízí fungující recept pro ostatní země. Recept, který se nám líbit nemusí, ale který zjevně funguje. Vědomě odepsat část povrchu souše pro super-intenzivní skleníkovou produkci by znamenalo ušetřit statisíce hektarů zemědělské půdy pro návrat přírody a přitom ještě regionálně snížit efekt oteplení.
reklama
Dále čtěte |
Alijev: Hostitelský Ázerbájdžán bude na COP 29 hájit investice do ropy a plynu
Proč nárůst CO2 v atmosféře zhoršuje lesní požáry?
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
Další články autora |
Čerstvě vylíhlí kohoutci už nemusí končit v rychloběžném mlýnku. Pohlaví kuřete lze poznat před vylíhnutím
Neolitická kultura na Ukrajině byla po staletí soběstačnou komunitou. Klíčem k její udržitelnosti byl hnůj
Z jaderného bunkru v Polsku byl do světa vypuštěn milion kanibalských mravencůOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
RV
Richard Vacek
14.9.2022 09:38EU preferuje opačný trend. Tedy návrat k méně produktivnímu BIO zemědělství s omezováním chemie a hnojiv.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
18.9.2022 07:38 Reaguje na Richard Vacekto dává smysl, tam, kde to je možné ve Španělsku to možné není ale to neznamená, že je to prospěšní i v ČR. Ono totiž to obří pole skleníků vysychá půdu opravdovou a my musíme myslet i na to, že jsme také zemí pramennou, tedy řeky odtékají z našeho území, jediná adaptace co za to stojí je zadržování vody obnova rašelinišť a vodních prvků. Mrkev si můžete vypěstovat i v květníku, k tomu nemusíme zemi prznit mega skleníky
Odpovědět
va
vaber
14.9.2022 10:30 přímé ostré sluneční záření neprospívá většině rostlin a folie zřejmě ultrafialové frekvence záření nepropustí a udržuje větší vzdušnou vlhkost,
rostliny rostou lépe než na přímém slunci, na přímém slunci by nevypěstovali nic
v atmosféře chybí mraky a docela by mě zajímalo jak se mění intenzita slunečního záření od modré složky nahoru, ovšem chybí historické srovnání
Odpovědět
rostliny rostou lépe než na přímém slunci, na přímém slunci by nevypěstovali nic
v atmosféře chybí mraky a docela by mě zajímalo jak se mění intenzita slunečního záření od modré složky nahoru, ovšem chybí historické srovnání
Miroslav Vinkler
14.9.2022 11:14Tak to jsou naprosté nesmysly prokazující, kam až jsou schopni ekofanatici zajít.
Problém Iberského poloostrova se jmenuje masívní odlesnění, které změnilo regionální klima.
Antičtí historici popisovali Iberii jako území , kde musíte procházet hustými lesy prakticky každý den.
Doslova vzorový příklad rozsáhlé deforestace made homo sapiens , který přinesl současný neudržitelný stav.
Laskavě si také povšimněte ,že i gryndýl má pasáž o zalesňování, tuším 6mld stromů do r. 2030, z čehož se dodnes povedlo neuvěřitelných 0.89% !!!!
Prostě,co negeneruje zisk jako OZE a další elektrohejblata , je odsunuto do zapomnění.
Odpovědět
Problém Iberského poloostrova se jmenuje masívní odlesnění, které změnilo regionální klima.
Antičtí historici popisovali Iberii jako území , kde musíte procházet hustými lesy prakticky každý den.
Doslova vzorový příklad rozsáhlé deforestace made homo sapiens , který přinesl současný neudržitelný stav.
Laskavě si také povšimněte ,že i gryndýl má pasáž o zalesňování, tuším 6mld stromů do r. 2030, z čehož se dodnes povedlo neuvěřitelných 0.89% !!!!
Prostě,co negeneruje zisk jako OZE a další elektrohejblata , je odsunuto do zapomnění.
RP
Radim Polášek
14.9.2022 12:39 Reaguje na Miroslav VinklerČástečně podle mne máte pravdu. Ale taky částečně byly husté lesy na území Španělska dědictví předchozí doby ledové a znakem toho, že oteplování a klimatické změny přicházely s koncem doby ledové před 10 tisíci lety postupně a dosáhly až do antických dob. Například ještě v době Cézarově byly o hodný kousek dál, v Egyptské říši na území Nubie v poušti rozsáhlé oázy s prosperujícím pěstováním obilí. Které se po dobytí Egypta Césarem ve velkém vyváželo do Říma a živilo svobodné římské občamy. Stejně tak bylo v té době souběžně s tokem Nilu v té poušti množství obchodních cest až hluboko na jih do nitra Afriky a na těch cestách na místních pramenech prosperující lidská sídla Dneska to o 2000 let později to vyschlo tak, že je to poušť jen s pár studnami maximálně tak pro potřebu pár kočovníků.
Co se týká Španělska, tam by pro obnovení lesa bylo třeba v první etapě určitě používat model, který je v těch suchých krajinách obvyklý. A sice že větší část krajiny zůstane v první etapě nezalesněná a bude fungovat jako sběrač náhodných srážek a v podzemí jako zásobárna těmi srážkami přinesené vody. A na menší části krajiny ve vhodných geologických podmínkách bude ta voda vytékat nebo bude přístupná v podzemí a tak se může využívat pro osázení té části krajiny lesem a pro jeho růst. Až později, jak les začne fungovat jako ochlazování krajina a přitahování dalších srážek se může les postupně rozrůstat.
Otázka je, jak budou působit ty skleníky, které ždímají z ktrajiny právě podzemní vodu.
Odpovědět
Co se týká Španělska, tam by pro obnovení lesa bylo třeba v první etapě určitě používat model, který je v těch suchých krajinách obvyklý. A sice že větší část krajiny zůstane v první etapě nezalesněná a bude fungovat jako sběrač náhodných srážek a v podzemí jako zásobárna těmi srážkami přinesené vody. A na menší části krajiny ve vhodných geologických podmínkách bude ta voda vytékat nebo bude přístupná v podzemí a tak se může využívat pro osázení té části krajiny lesem a pro jeho růst. Až později, jak les začne fungovat jako ochlazování krajina a přitahování dalších srážek se může les postupně rozrůstat.
Otázka je, jak budou působit ty skleníky, které ždímají z ktrajiny právě podzemní vodu.
JŘ
Jaroslav Řezáč
18.9.2022 07:43 Reaguje na Radim Polášeka nepředstavujete si to moc romanticky?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
14.9.2022 13:00To bude vždycky otázka k diskuzi a ke kompromisu. Jestli takzvanou ekologickou bioprodukcí zničit rozsáhlé plochy, často díky mnohem menší hustotě produkce při větším rozšíření biopotravin úplně celé regiony. Nebo jestli využít jen malou část plochy na intenzívní produkci a zbytek ploch ponechat nějakému přírodnímu vývoji.
Skleníky jsou potom jenom přechodná záležitost. Jestli se podaří překonat určité trendy a produkovat třeba využitím jádra dostatek energie, mohou vznikat na jednotku plochy ještě mnohonásobně intenzívnější produkce potravin než v těch sklenících a sice v uzavřených prostorách s umělým osvětlením. Všechny potřebné technické vynálezy a komponenty dnes už defakto jsou vyvinuty stejně jako všechny základní potřebné znalosti objeveny. Zbývá to dát dohromady a vybrousit a vyzkoušet dlouholetým udržitelným provozováním. A zavést některé okrajové věci, jako třeba recyklace živin v dostatečné čistotě bez nežádoucích příměsí z městských odpadů.
Odpovědět
Skleníky jsou potom jenom přechodná záležitost. Jestli se podaří překonat určité trendy a produkovat třeba využitím jádra dostatek energie, mohou vznikat na jednotku plochy ještě mnohonásobně intenzívnější produkce potravin než v těch sklenících a sice v uzavřených prostorách s umělým osvětlením. Všechny potřebné technické vynálezy a komponenty dnes už defakto jsou vyvinuty stejně jako všechny základní potřebné znalosti objeveny. Zbývá to dát dohromady a vybrousit a vyzkoušet dlouholetým udržitelným provozováním. A zavést některé okrajové věci, jako třeba recyklace živin v dostatečné čistotě bez nežádoucích příměsí z městských odpadů.
JN
Jiří Novák
15.9.2022 07:48 Reaguje na Radim PolášekTou vaší "ekologickou bioprodukcí" se pěstovalo jídlo posledníh 10 000 let. A žádné "rozsáhlé plochy" jak tvrdíte to nezničilo. Naproti tomu intenzivní zemědělství tu máme od 2. světové války a z někdejší černozemě máme dneska udusaný jíl. Jak vidno, nejen ve vašem případě kmen komančů zanechal hluboké stopy. Bohužel.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.9.2022 09:50 Reaguje na Jiří NovákNejdřív se, zelený fanatiku, nauč počítat a podívej se, pro jaké počty lidí se zemědělství provozovalo před 10 tisíci lety a potom později v různých historických obdobích.
Intenzívní zemědělství tady máme nějak od poloviny 19 století, to je 150 - 200 let. Začalo to hledáním intenzívnějšího hnojení než bylo možné přírodními hnojivy, jako byl hnůj močůvka a podobně, protože tehdy při tehdejších 200 let starých metodách zemědělství dobře uživilo obyvatelstvo jen pokud byl příhodný rok s dobrým počasím. A to bez nadbytku, který by se mohl uskladnit na špatné roky, respektive bez nadbytku, produkce méně kvalitního obilí, který by se použil na výkrm zvířat a tím na kvalitnější lidskou výživu živočišnou produkcí. A když byl špatný rok, nebylo ani to, byly hlaomory a lidi umírali. To se trochu zlepšilo v 18 století, jak se objevy a vynálezy všelijakých nových hnojiv, třeba chilského ledku - guana od cca 1830 nebo prvních strojů - sklízecích sekaček na území Unie za Americké Občanské války kolem 1864. Například tady u nás na Sevrní Moravě v novojíčínském okrese je místy na polích bodové znečištění rtutí, to jak před 100 a více lety osvícení sedláci používal i na hnojení polí odpady kůže a srsti z místní novojíčínské kožešinářské fabriky, dnes Tonak. Bohužel tehdy ještě nevěděli, že rtuťnatá činidla používaná tehdy jako mořidla na kožené a plstěné výrobky jsou toxická. Podobné to asi bude v Čechách kolem Strakonic (Fezko).
Na konci 19 století němečtí chemici objevili vázání vzdušného dusíku přes vodík a amoniak do dusíkatých hnojiv a už to jelo, vědci a vynálezci postupně objevovali stále nové věci, které zvyšovaly výnosy polí. Ke konci socíku například byl velmi dobrý výnos pšenice z hektaru pole 3 - 4 tuny, to bylo násobně víc než před 100 lety. Dnes o 30 let později je dobrý výnos pšenice z hektaru 6 - 7 tun zrní, tolik se dosáhlo aplikací dalších nových objevů a vynálezů, nových strojů, nových pesticidů. I přes to, že zelení postupně prosazují zakazy dalších a dalších látek, pomocí kterých zemědělci dosahují dnešních vysokých výnosů....
Odpovědět
Intenzívní zemědělství tady máme nějak od poloviny 19 století, to je 150 - 200 let. Začalo to hledáním intenzívnějšího hnojení než bylo možné přírodními hnojivy, jako byl hnůj močůvka a podobně, protože tehdy při tehdejších 200 let starých metodách zemědělství dobře uživilo obyvatelstvo jen pokud byl příhodný rok s dobrým počasím. A to bez nadbytku, který by se mohl uskladnit na špatné roky, respektive bez nadbytku, produkce méně kvalitního obilí, který by se použil na výkrm zvířat a tím na kvalitnější lidskou výživu živočišnou produkcí. A když byl špatný rok, nebylo ani to, byly hlaomory a lidi umírali. To se trochu zlepšilo v 18 století, jak se objevy a vynálezy všelijakých nových hnojiv, třeba chilského ledku - guana od cca 1830 nebo prvních strojů - sklízecích sekaček na území Unie za Americké Občanské války kolem 1864. Například tady u nás na Sevrní Moravě v novojíčínském okrese je místy na polích bodové znečištění rtutí, to jak před 100 a více lety osvícení sedláci používal i na hnojení polí odpady kůže a srsti z místní novojíčínské kožešinářské fabriky, dnes Tonak. Bohužel tehdy ještě nevěděli, že rtuťnatá činidla používaná tehdy jako mořidla na kožené a plstěné výrobky jsou toxická. Podobné to asi bude v Čechách kolem Strakonic (Fezko).
Na konci 19 století němečtí chemici objevili vázání vzdušného dusíku přes vodík a amoniak do dusíkatých hnojiv a už to jelo, vědci a vynálezci postupně objevovali stále nové věci, které zvyšovaly výnosy polí. Ke konci socíku například byl velmi dobrý výnos pšenice z hektaru pole 3 - 4 tuny, to bylo násobně víc než před 100 lety. Dnes o 30 let později je dobrý výnos pšenice z hektaru 6 - 7 tun zrní, tolik se dosáhlo aplikací dalších nových objevů a vynálezů, nových strojů, nových pesticidů. I přes to, že zelení postupně prosazují zakazy dalších a dalších látek, pomocí kterých zemědělci dosahují dnešních vysokých výnosů....
JS
Jiří Svoboda
14.9.2022 13:19Albedo - kolem něj se článek točí. Přitom máme tolik střech a zpevněných ploch, které mohou být zadarmo bílé nebo velmi světlé! O kolik příjemnější by mohla být naše města, kdyby tam byly střechy bílé a v okolí domů spousta stromů prosperujících ze zasáklé vody ze střech.
Odpovědět
Pe
Petr
14.9.2022 17:01Toto je extrémní příklad s jedním malým přínosem a mnoha velkými negativy.
U nás navíc nereálné. O co bychom snížili teplotu odrazem slunečního záření, to bychom zase dohnali vytápěním skleníků, takže by nám zůstaly gigantické provozní náklady a vyrobili bychom obrovské vysušené území (pod skleníky se do země žádná voda nedostane).
Odpovědět
U nás navíc nereálné. O co bychom snížili teplotu odrazem slunečního záření, to bychom zase dohnali vytápěním skleníků, takže by nám zůstaly gigantické provozní náklady a vyrobili bychom obrovské vysušené území (pod skleníky se do země žádná voda nedostane).
sv
s v
14.9.2022 19:23 Reaguje na PetrStačí srovnat plochu potřebnou pro vypěstování stejného množství zeleniny v režimu tzv. bio a v těchto sklenících ležících tam, kde dřív byla poušť. A hned je jasné, že ty "negativa" zmíněná v článku jsou jen bláboly.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
15.9.2022 10:08 Reaguje na s vNo úplně ne. Oni třeba ve snaze zajistit těm skleníkům dostatek vody čerpáním spodní vody jejich zásoby výrazně zdevastovali. To je jedno docela výrazné negativum, které dokonce v budoucnu může stále obtížnějším získáváním vody pro provoz těch skleníků způsobit jejich kolaps.
Ale jinak to platí.
V našich zeměpisných šířkách by pro takové skleníky bylo třeba na vytápění používat odpadní teplo, jinak bude jejich produkce příliš drahá. Časem, pokud se povede překonat odpor zelených a jejich protijaderné sabotáže a vyvinout a začít pro produkci tepla pro města používat malé modulární jaderné reaktory, mohly by se zrušit drahá a náročná dálková vedení tepla z Temelína a Dukovan A odpadní teplo z těch jaderek využít do podobných komplexů skleníků. Na rozdíl od horkovodů do měst by takové využití nesnížilo produkci elektřiny těch elektráren, protože teplota požadovaná na vytápění skleníků odpovídá teplotě výstupní páry turbín. Další odpadní teplo pro menší komplexy skleníků by mohly dodávat ty modulární reaktory, doplňková produkce potravin nahrazujících polní produkci potravin by tak byla přímo na okraji měst s minimální dopravní vzdáleností.
Odpovědět
Ale jinak to platí.
V našich zeměpisných šířkách by pro takové skleníky bylo třeba na vytápění používat odpadní teplo, jinak bude jejich produkce příliš drahá. Časem, pokud se povede překonat odpor zelených a jejich protijaderné sabotáže a vyvinout a začít pro produkci tepla pro města používat malé modulární jaderné reaktory, mohly by se zrušit drahá a náročná dálková vedení tepla z Temelína a Dukovan A odpadní teplo z těch jaderek využít do podobných komplexů skleníků. Na rozdíl od horkovodů do měst by takové využití nesnížilo produkci elektřiny těch elektráren, protože teplota požadovaná na vytápění skleníků odpovídá teplotě výstupní páry turbín. Další odpadní teplo pro menší komplexy skleníků by mohly dodávat ty modulární reaktory, doplňková produkce potravin nahrazujících polní produkci potravin by tak byla přímo na okraji měst s minimální dopravní vzdáleností.
sv
s v
17.9.2022 19:03 Reaguje na Radim PolášekA kolik myslíte, že se spotřebuje vody při vypěstování stejného množství zeleniny v režimu tzv. bio bez skleníku? Evidentně jste nepochopil, že já tady netvrdím, že španělské skleníky jsou samá pozitiva a sociální jistoty. Jen a pouze poukazuji na to, že tzv. bioprodukce ve stejném objemu, má ještě závažnější dopady, které sice jsou rozprostřeny do větší plochy ale JSOU.
Odpovědět
JM
MV
Michael Vinš
15.9.2022 17:16Hlupáci, já byl létos ve Španělsku 6 X a ta země je zničená, vyschlá na mnoha ostrovech jsou vyschlé řeky, všude se valí v přírodě odpadky a ty skleníky na Tenerife zabýrají 20% ostrova a vypadá to fakt děsivě a ty je bráníš jak vlastně prospívají planetě, neviděl jsem ohavnější přírodu plnou odpadků, a milý zlatí až se ta země vysaje od všech živin tak na jejich místě zůstane suchá půda která teplo udržuje a ještě roztrhané fólie protože oni po sobě všechno nechají všude válet, jste fakt hlupáci 21 století, kdyby tam aspoň někdo z vás jezdil a měl aspoň zhruba odhad jak ta země vypadá, v životě by jeste tenhle stupidní článek nevydali, autor ať se nad sebou zamyslí a než napíše další volovinu ať se jede na dané místo nejdřív podívat a neparafrazuje tady cizí úhel pohledu.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
15.9.2022 20:18Skleníky (nikoliv ale fóliovníky) bez umělého osvětlení a vytápění budiž.
Každopádně v rozumné míře, aby nedrancovaly spodní vody a nemusely se kvůli
nim otáčet toky řek jako ve Španělsku i s vysycháním řek a jejich delt.
Španělský "VZOR" je zhovadilost a velkoskleníky , kde potřebují svítit
a topit jsou doslova pohromou. Plýtvání energií pro pěstování něčeho,
co má k přírodě daleko stejně, jako maso ze zkumavky, je hnus. Veškeré živiny musí připravit chemické továrny z ubývajících surovin bez další recyklace, protože pěstování ve skleníku potřebuje sterilitu a nikoliv
kompost z odumřelých rostlin. Mám je za humny a odrazuje mne od jejich
produkce nejenom cena, ale i to, že bez cisteren s hnojivy jim tam nic
nevyroste. Příroda je příroda a chápu, že prvky pro život rostlin jsou
z továrny stejné jako z přírody, ale pouze nesterilní příroda "očkuje"
všechny organizmy(i člověka) právě tou svoji nesterilností. Je to stejné
jako s očkováním, které by mělo organismus vybudit k imunitě vůči tomu,
až na něho zaútočí skutečná nemoc. Sterilní produkty mne nepřipraví na
přírodní plné chorob, hub a plísní a organizmus se pak nemusí s náporem
nesterilních produktů vypořádat. Naše generace neznala v dětství vysavače
s antibakteriálními filtry, ale taky neměla alergie na prach a roztoče.
Denně jsme běhali venku , jedli nemyté ovocem, ruce jsme měli jako čuňata, ale nikdo nebyl alergický na pyl a nesklátily ho nějaké plísně a houby.
Dnes je nutná přehnaná sterilita i pro vyšlechtěné stromy a bez postřiků
jsou na nových odrůdách komerčních ovocných stromů pouze padavky. Zajdu
si na meze mezi poli se starými odrůdami bez postřiků, hnojení a jsem v šoku, že plodí relativně kvalitní a chutné ovoce na rozdíl od těch nových
vyžadujících postřiky a přihnojování chemií. Ano intenzivní pěstování je
ekonomicky asi efektivní, ale je to cílem opravdu u všeho a vždy? Beru
to u základních potravin, ale zbytek nechejme přírodě a sezónnosti.
V zimě jezte kysané zelí a nikoliv rajčata bez chuti a vůně. Tak to
dělali naši předci a byli zdravější a energeticky daleko méně nároční,
než my vyžadující vše po celý rok i kdyby se to muselo vyprodukovat
zcela uměle a nebo dovézt z druhé strany polokoule. Tímto planetu
ničíme zcela zbytečně a nikoliv tím, že ušetříme energii životem ve
dvou svetrech a s plísní na zdi při nízkých teplotách v bytech.
Odpovědět
Každopádně v rozumné míře, aby nedrancovaly spodní vody a nemusely se kvůli
nim otáčet toky řek jako ve Španělsku i s vysycháním řek a jejich delt.
Španělský "VZOR" je zhovadilost a velkoskleníky , kde potřebují svítit
a topit jsou doslova pohromou. Plýtvání energií pro pěstování něčeho,
co má k přírodě daleko stejně, jako maso ze zkumavky, je hnus. Veškeré živiny musí připravit chemické továrny z ubývajících surovin bez další recyklace, protože pěstování ve skleníku potřebuje sterilitu a nikoliv
kompost z odumřelých rostlin. Mám je za humny a odrazuje mne od jejich
produkce nejenom cena, ale i to, že bez cisteren s hnojivy jim tam nic
nevyroste. Příroda je příroda a chápu, že prvky pro život rostlin jsou
z továrny stejné jako z přírody, ale pouze nesterilní příroda "očkuje"
všechny organizmy(i člověka) právě tou svoji nesterilností. Je to stejné
jako s očkováním, které by mělo organismus vybudit k imunitě vůči tomu,
až na něho zaútočí skutečná nemoc. Sterilní produkty mne nepřipraví na
přírodní plné chorob, hub a plísní a organizmus se pak nemusí s náporem
nesterilních produktů vypořádat. Naše generace neznala v dětství vysavače
s antibakteriálními filtry, ale taky neměla alergie na prach a roztoče.
Denně jsme běhali venku , jedli nemyté ovocem, ruce jsme měli jako čuňata, ale nikdo nebyl alergický na pyl a nesklátily ho nějaké plísně a houby.
Dnes je nutná přehnaná sterilita i pro vyšlechtěné stromy a bez postřiků
jsou na nových odrůdách komerčních ovocných stromů pouze padavky. Zajdu
si na meze mezi poli se starými odrůdami bez postřiků, hnojení a jsem v šoku, že plodí relativně kvalitní a chutné ovoce na rozdíl od těch nových
vyžadujících postřiky a přihnojování chemií. Ano intenzivní pěstování je
ekonomicky asi efektivní, ale je to cílem opravdu u všeho a vždy? Beru
to u základních potravin, ale zbytek nechejme přírodě a sezónnosti.
V zimě jezte kysané zelí a nikoliv rajčata bez chuti a vůně. Tak to
dělali naši předci a byli zdravější a energeticky daleko méně nároční,
než my vyžadující vše po celý rok i kdyby se to muselo vyprodukovat
zcela uměle a nebo dovézt z druhé strany polokoule. Tímto planetu
ničíme zcela zbytečně a nikoliv tím, že ušetříme energii životem ve
dvou svetrech a s plísní na zdi při nízkých teplotách v bytech.
RP
Radim Polášek
17.9.2022 11:37 Reaguje na Břetislav MachačekTak celkově nám snadno může přestat stačit k produkci intenzívní zemědělství, natož potom zelenými protlačovaný návrat o 100 - 200 lez zpět neboli biozemědělství.
Další zintenzívnění produkce potravin, abychom mohli zemědělsky využívané plochy, pole a plantáže uvolnit na něco jiného, bude časem nezbytné. I když skleníky budou spíš přechodná záležitost, jsou příliš extenzívní a často nijak nezkracují dopravní vzdálenosti vyprodukovaných potravin. Budoucnost má produkce potravin přímo uprostřed lidského osídlení ve městech či rovnou ve vyhražených a speciálně upravených prostorách ve velkých obytných či snad i průmyslových komplexech. Všechny technické prostředky a technologie pro přímé pěstování už defakto máme, zbývá akorát to skloubit dohromady a dlouhodobou praxí vybrousit do technicky a ekonomicky udržitelné podoby neboli možnosti produkovat v těch určitých prostorech ty potraviny dlouhodobě až trvale. Zbývá doladit pomocné věci jako třeba cirkulaci živin - výrobu výživných látek, hnojiv a krmiv z různých městských odpadů.
Odpovědět
Další zintenzívnění produkce potravin, abychom mohli zemědělsky využívané plochy, pole a plantáže uvolnit na něco jiného, bude časem nezbytné. I když skleníky budou spíš přechodná záležitost, jsou příliš extenzívní a často nijak nezkracují dopravní vzdálenosti vyprodukovaných potravin. Budoucnost má produkce potravin přímo uprostřed lidského osídlení ve městech či rovnou ve vyhražených a speciálně upravených prostorách ve velkých obytných či snad i průmyslových komplexech. Všechny technické prostředky a technologie pro přímé pěstování už defakto máme, zbývá akorát to skloubit dohromady a dlouhodobou praxí vybrousit do technicky a ekonomicky udržitelné podoby neboli možnosti produkovat v těch určitých prostorech ty potraviny dlouhodobě až trvale. Zbývá doladit pomocné věci jako třeba cirkulaci živin - výrobu výživných látek, hnojiv a krmiv z různých městských odpadů.
