https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/slovenska-borovice-lesni-roste-v-cechach-hure-nez-ta-ceska
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Slovenská borovice lesní roste v Čechách hůře než ta česká

26.2.2024 06:09 | PRAHA (Ekolist.cz)
Hospodářské porosty borovice lesní v Čechách.
Hospodářské porosty borovice lesní v Čechách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM
V České republice je borovice lesní druhou nejvíce využívanou hospodářskou dřevinou se zastoupením 16 % v druhové skladbě našich lesů. Důvodem je její pěstební nenáročnost, dobrý růst, kvalitní dřevo a všestranné využití dříví ve stavebnictví i nábytkářství. Avšak pěstování porostů s nevhodnými proveniencemi borovice lesní zvyšuje pravděpodobnost jejich poškození abiotickými a biotickými škodlivými činiteli. Naopak používání ověřeného reprodukčního materiálu snižuje riziko předčasného rozpadu hospodářského lesa.
 
Zastoupení borovice lesní na obrovském území Evropy a Asie ukazuje na její přizpůsobivost přírodním podmínkám. Borovice roste na velmi chudých i bohatších stanovištích od 0 do 2600 m n. m, obývá bažiny, rašeliniště, smíšené a jehličnaté lesy, vřesoviště, duny, stepi, skalní svahy či horské oblasti.

Rozsáhlé rozšíření borovice je důsledkem evolučního vývoje lesů v postglaciálním a holocenním období. Po poslední době ledové v preboreálu došlo k postupnému oteplování a první dřeviny, jako například břízy a borovice, se začaly z izolovaných míst šířit do okolních oblastí. Později se v boreálu po dalším oteplení přidávaly ostatní dřeviny jako dub, jilm, lípa, javor a smrk.

Proměnlivost druhu ukazuje na vysoké adaptační schopnosti, které se vyvinuly během obsazování různých oblastí a stanovišť touto pionýrskou dřevinou. Vzhledem k postglaciálnímu vývoji, rozšíření a zastoupení v České republice (ČR) a na Slovensku (SR) tvoří borovice i na tak malém území několik regionálních cenných populací (např. třeboňská, malenovická, heraltická, tatranská, záhorská) či ekotypů v rámci vertikálního členění (nížinná, chlumní, náhorní a horská).

Hospodářské porosty borovice lesní v Čechách.
Hospodářské porosty borovice lesní v Čechách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

Důležitým úkolem pro zachování genofondu jednotlivých populací je správné určení oblastí vymezených pro přenos reprodukčního materiálu tak, aby nedocházelo ke genetické degradaci a zároveň tato pravidla přispívala k lepší stabilitě a vnitrodruhové diverzitě. Podkladem pro odpovědné rozhodování jsou založené dlouhodobě provenienční pokusy reagující na měnící se prostředí. Pro borovici lesní jsou u nás jejich výsledky k dispozici již z počátku 50. let minulého století i z pozdějšího období.

Tyto provenienční pokusy vyhodnotili vědci z VÚLHM, v. v. i., útvaru Biologie a šlechtění lesních dřevin, a své výsledky zveřejnili v článku Vyhodnocení růstu proveniencí borovice lesní v Čechách, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2024.

Jejich cílem bylo vyhodnotit variabilitu růstu a kvality proveniencí borovice lesní na čtyřech výzkumných plochách. Výsledky mohou přispět k výběru vhodného osiva v zájmové oblasti, úpravám legislativních předpisů apod. Pomohou i lesníkům vyvarovat se použití nevhodného reprodukčního materiálu.

Pěstování porostů s nevhodnými proveniencemi borovice lesní zvyšuje pravděpodobnost jejich poškození abiotickými (zlomy z těžkého sněhu, polomy z větru atd.) a biotickými (např. klikoroh borový, krasec borový, lýkohub borový a sosnový, lýkožrout vrcholkový, červená sypavka borovic, sypavka borová) činiteli. Naopak používání ověřeného reprodukčního materiálu snižuje riziko předčasného rozpadu hospodářského lesa.

Vědci vyhodnotili proměnlivost proveniencí borovice lesní z ČR a SR na čtyřech výzkumných plochách ve středních Čechách (Zelená Bouda č. 47) a v jižních Čechách (Čimelice č. 48, Hůrky č. 74, Kolence č. 75). Jedná se o výsadby založené v roce 1972.

Na výzkumné ploše č. 47 – Zelená Bouda dosahovala nejvyšší průměrné výšky stromů provenience č. 138 – Hradec nad Moravicí, Bor s hodnotou 19,80 m a provenience č. 104 – Konopiště, Neveklov s 19,65 m.

V tloušťkovém růstu vynikala provenience č. 10 – Šaštín, Stráže, Šaštín (1) s průměrnou výčetní tloušťkou 18,45 cm a provenience č. 156 – Znojmo, Čížov s hodnotou 17,85 cm.

Na výzkumné ploše č. 48 – Čimelice dosahovala nejvyšší průměrné výšky stromů provenience č. 144 – Jemnice, Kosová s hodnotou 24,05 m a provenience č. 77 – Strážnice, Vracov s hodnotou 23,50 m.

V tloušťkovém růstu vynikala provenience č. 8 – Stupava, Lozorno s průměrnou výčetní tloušťkou 22,50 cm a provenience č. 156 – Znojmo, Čížov s hodnotou 22,35 cm.

Na výzkumné ploše č. 74 – Hůrky dosahovala nejvyšší průměrné výšky stromů provenience č. 118 – Jaroměřice nad Rokytnou, Radkovice u Hrotovic (2) s hodnotou 20,50 m a provenience č. 159 – Červené Poříčí, Merklín s hodnotou 20,45 m.

V tloušťkovém růstu vynikala provenience č. 118 – Jaroměřice nad Rokytnou, Radkovice u Hrotovic (2) s průměrnou výčetní tloušťkou 22,00 cm a provenience č. 4 – Poprad, Kvetnica s hodnotou 21,93 cm.

Na výzkumné ploše č. 75 – Kolence dosahovala nejvyšší průměrné výšky stromů provenience č. 5 – Povážská Bystrica, Trstie s hodnotou 23,40 m, za ní následovaly provenience č. 84 – Vysoké Chvojno, Poběžovice u Holic a č. 91 – Ruda nad Moravou, Ruda nad Moravou se shodnou hodnotou 21,70 m.

V tloušťkovém růstu vynikala provenience č. 5 – Povážská Bystrica, Trstie s mediánovou výčetní tloušťkou 29,90 cm a provenience č. 80 – Chlumec nad Cidlinou, Kladruby (1) s hodnotou 27,43 cm.

Hospodářské porosty borovice lesní v Čechách.
Hospodářské porosty borovice lesní v Čechách.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Řezáč / VÚLHM

V závěru vědci konstatují:

Vyhodnocení provenienčního pokusu proveniencí borovice lesní na čtyřech výzkumných plochách vysazených v roce 1972 potvrzuje širokou ekovalenci dřeviny, i když růstové schopnosti proveniencí byly na jednotlivých stanovištích různé. Velký rozptyl v růstových charakteristikách proveniencí nespecifikuje vhodnost konkrétního reprodukčního materiálu pro danou oblast.

Při vyhodnocení ověřovacích ploch borovice lesní v Čechách se projevily zhoršené růstové schopnosti u většiny slovenských proveniencí. Je proto nutné otestovat více proveniencí z větší oblasti areálu borovice lesní pro získání možnosti využití širšího množství reprodukčního materiálu dřeviny v našich podmínkách.

Z dlouhodobého hlediska vědci doporučují založit další provenienční pokusy s novým reprodukčním materiálem pro posouzení vhodnosti jeho použití v měnících se přírodních podmínkách.

Článek byl zpracován při řešení výzkumného projektu NAZV QK22020062.

Článek Vyhodnocení růstu proveniencí borovice lesní v Čechách je volně ke stažení.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

26.2.2024 07:40
To, že borovice má mnoho odrůd s rozličnými vlastnostmi je známo dlouho. Roste od písčin, přes skály až do bažiny. Co zaráží je, že je větrosnubná, pyly letí zdaleka, i ze severu či jihu a přesto si ty odrůdy udrží.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.2.2024 10:35
Z výzkumu vyplývá, že vysazovat všude "nejlepší" nemusí být vždycky výhrou. Z toho plyne, že geneticky fixovaná adaptace na místní podmínky není prázdná floskule, ale rostlina/strom uzpůsobí svou strategii přežití (odolnost k suchu), zřejmě i na úkor růstových schopností. Proto by se mělo vybírat z místních nejlepších, než dovážet odjinud.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

26.2.2024 14:56 Reaguje na Karel Zvářal
Jednoznačně! Akorát s tímto názorem tady člověk vždycky narazí.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.2.2024 09:37 Reaguje na Karel Zvářal
Dovolím si oponovat. Kdyby lidé nezkoušeli nové stromy a plodiny, tak bychom se ochudili o mnoho dnes úspěšných rostlinných druhů. Takový vlašský ořech, meruňka, broskev atd. by tu nikdy nebyly bez pokusu je tu pěstovat. Totéž se zemědělskými plodinami a zeleninou všeho druhu. Musí se to ale pouze zkoušet v malém a nikoliv to
rovnou dělat ve velkém a pak zírat, že to nevyšlo a mělo negativní
vliv na přírodu. Tak to zkouší po miliony let i samotná příroda,
kdy tu zavěje vítr nějaká semena a nebo je přinesou v trusu ptáci
a záleží na tom, zda se uchytí a budou prosperovat. Na severu
Moravy může být příkladem kdysi vzácné jmelí, které bylo chráněno
a dnes je pro stromy pohromou. No a proč? Při úbytku jiných bobulí
jako potravy ptáků se některé druhy přeorientovaly na jmelí a jeho
semena šíří s trusem při svých tazích. Stačí, když si takové hejno
na tahu odpočine někde v lípové aleji a za pár let jsou lípy zelené i v zimě a dobré tak leda pokácet. Toto je ukázka úspěšné invaze
v přírodě, ke které sice člověk přispěl bezmeznou ochranou jmelí, ale asi k invazi došlo i bez přispění člověka. Takže zkoušet nové druhy bude do budoucna nezbytné, pokud to ty původní nebudou zvládat. Lpět pouze na původnosti už prostě nelze, když nemají ty původní druhy vhodné podmínky k životu. Rok, či tři odchylek od normálu (sucho) ale neznamená, že šmahem opustíme rostliny náročné na vodu a zase naopak. Vidím co se děje na polích se zanedbanou meliorací po letošní zimě. Všude kaluže vody , vyhnilé ozimy a do polí nevjedou ani pásákem. Původní, či nepůvodní, ale pokud se o to nestaráme, tak nebude prosperovat ani jedno. Třeba u svých smrků ve 204 m/nm vidím tak nalité pupeny, že budou přírůstky enormní a případné kůrovce zalijí smůlou, protože vody mám na zahradě nejvíce za deset let a naopak souhlasím s vašim názorem se přizpůsobit. Zdravý strom má v suchu pouze menší přírůstek, pokud to není sucho totální, ale nesmí ho napadnout škůdce, protože mu už pak schází síla se mu bránit.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

27.2.2024 15:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Tie roky sucha sa budú opakovať a častejšie než vám bude milé. Hlavne ale budú vysoké teploty v lete.
Čo sa týka polí - buďte rád, že tam voda je, miesto chýbajúceho snehu. V marci - apríli môže kľudne nastať teplo s málo zrážkami a tá voda sa bude hodiť. Aj v mokradiach, ktoré ste za 4 roky vytvorili.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.2.2024 17:36 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Zkuste povědět zemědělci, kterému místy vyhnila až
třetina ozimů, že má být rád, že je tam tolik vody.
Víte co ho čeká? Buď sklidit pouze ty dvě třetiny a
nebo to na jaře zaorat a znovu osít něčím, co stihne
dozrát. Jaké budou teploty v létě vám tak dlouho
dopředu neodhadne spolehlivě nikdo a ani to, kolik
bude v létě srážek. Ty deště v roce 1997 ještě
měsíc před tím nikdo nepředpovídal a jisté nebyly
ani týden předem. Prostě sem vítr zavane dešťová
mračna a bude. Ještě na podzim předpovídali suchou
zimu a opak je pravdou. Co s takovou předpovědí?
No přece to, že ji ani neberu vážně. Pokud ale po
létech zase tečou vyschlé potoky a prameny, tak
na to, že se obnovily zásoby spodní vody nepotřebuji
hydrology, protože to vidím sám na vlastní oči.
Odpovědět
HH

Honza Honza

27.2.2024 06:59
Na tom je vidět, jak důležitá je činnost člověka, nelze to nechat jen na přírodě. Různé variety - provenience stejného druhu mají různé vlastnosti a nemusí prospívat na konkrétním místě.
Při změnách přírodních podmínek- nastupující oteplení a sucho se mění i podmínky pro danou varietu a ta nemusí prospívat.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist