Soutěž velebí ošklivé trávníky. Nezalévat a šetřit vodu za sucha je totiž racionální

Mít ten nejhezčí trávník v sousedství je náročné. Konkurence je obvykle značná, takže si všechno to sekání, hnojení, dosévání, hrabání, provzdušňování a vertikutace žádají spoustu vaší energie. A zdrojů, protože sekačka nefunguje sama od sebe, nářadí není zadarmo a zelený pažit je třeba zalévat od jara do podzimu. Stačí přitom jen drobné opomenutí trávníkářské rutiny, abyste se v nikým nevyhlášené soutěži museli spokojit s druhým místem. I na to reaguje iniciativa ze švédského ostrova Gotland, v níž se reálně soutěží o ten nejošklivější trávník.
Ať zvítězí ten nejošklivější!
„Když lidem řeknete, že letní péči o trávník mají hodit za hlavu, protože je tu soutěž o ten nejošklivější a nejzanedbanější trávník, možná budou ochotnější vzdát se neudržitelného letního zavlažování,“ vysvětluje motiv a nečekanou taktiku pořadatelka soutěže Mimmi Gibsonová, členka městské správy. „Místo nekonečného poučování majitelů domů, aby zbytečně neplýtvali vodou, jsme tak nabídli zábavnou formu motivace, která směřuje ke snaze změnit zažitou normu zelených trávníků v klimatu, kde nejsou přirozené.“
Ten nejhezčí trávník, který v potu tváře a rámusu sekačky vytvoříte na svém zápraží, vám možná vyslouží tichou pochvalu nebo hlasitou závist sousedů, ale dohromady nic moc dalšího. Naopak s tím nejhnusnějším trávníkem Gotlandu se pojí sláva na sociálních sítích, vystoupení v regionální televizi, zájem médií, pochvala od radnice a dary od sponzorů. Takže tím, že budete dělat méně, vlastně dosáhnete mnohem většího uznání.
Iniciativa, nazvaná „Nejhnusnější trávník Gotlandu", vyzývá majitele nemovitostí, aby na svém pozemku soutěžili o ten nejsmutnější, mrtvě až do hněda vysušený dvorek. Zájemci o účast v soutěži byli vyzváni, aby po celou sezónu nezalévali (oficiálně stejně platil zákaz zavlažování, ale ne každý ho respektoval) a poté zveřejnili fotografie svého trávníku s odkazem na kampaň. „Je to způsob, jak začít s lidmi hovořit o přizpůsobení svých zahrad udržitelným trendům a klimatické krizi,“ dodává Gibsonová.
Tak to je opravdu hnus, gratulujeme
Letošním vítězem byl vyhlášen Marcus Norström, který svůj trávník za celé léto ani jednou nezalil. Někdejší plocha uměle udržované zeleně se tak změnila na hnědou polopoušť, z níž vykukuje několik trsů řídkých nažloutlých travin. Odborná porota jej ohodnotila jako: „Opravdu krásný exemplář mizerného trávníku, který splňuje všechna naše očekávání.“ Vyzvedla přitom „záslužnou lenost majitele“, vyváženou „velkou péčí o naše společné zásoby podzemní vody“.
Odměnou pro vítěze pak byla návštěva profesionální zahradnice Sary Gistedtové, členky poroty, která mu poskytla rady a materiál k výsadbě rostlin odolných vůči suchu. Gistedtová si přitom chválí, že tato strategie, pokus normalizovat a dokonce oslavovat mrtvou trávu, nenásilně vede k pochopení neudržitelnosti klasických zdobných trávníků. „Lidé se pak možná začnou víc zajímat o alternativy. A uvědomí si, že existují i jiné způsoby, jak vytvořit a udržovat atraktivně vypadající zahradu, klidně i bez zavlažování. Příliš často je tráva jen výchozí, jedinou věcí, kterou se majitelé domů pokoušejí pěstovat. A dělají to často jen proto, že to dělají všichni ostatní.“
Přečtěte si také |

Městská správa Gotlandu, největšího švédského ostrova v Baltu, se rozhodla pro tuto netradiční kampaň především proto, že v jarních a letních měsících se populace obyvatel přílivem sezónních turistů zdvojnásobuje. A to klade enormní tlak na už tak dost omezené vodní zdroje na ostrově. Podle odborníků se přitom dá očekávat, že do roku 2050 se zásoby dostupné vody sníží o 13 %, zatímco poptávka po nich vzroste o 40 %. A za takového stavu je letní zalévání trávníků na zápraží skutečně ukázkou nerozumu a neudržitelného počínání.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)

Karel Zvářal
13.9.2022 07:56Sekat denně či co pár dnů a zalévat, aby byla tráva zelená, je nejen neekologické, ale i neekonomické. Je to v podstatě soutěž o nejblbějšího tvůrce/autora... jenže dnes platí, čím blbější, tím lepší,že... Taková plocha se nejen rychle prohřívá a přispívá k vytváření tepelného ostrova s velkým výparem (dodané vody), ale veškerý život je tam utlučen rychle rotujícími noži. Takže když slyším "klimatická krize", vybaví se mi tenhle Hurvínkov, který se ni pracuje od rána do večera. A když se k tomu přidá vykácená plocha Austrálie, resp. 92 Českých republik (za posledních 30 let), můžeme si pogratulovat, jací jsme, my lidé moudří, "ekogeniové". No ale co jiného dělat, když na každém rohu se na vás valí reklama na sekačky a "Moje zahrada", že...
Martin Martin
16.9.2022 20:15 Reaguje naJarek Schindler
13.9.2022 14:57 Reaguje na Karel ZvářalFRANTIŠEK PTÁČNÍK
14.9.2022 07:01Proč naříkáme, že není voda, vždyť í nechcem. Vibetonovaných městech se nezdrží, tak co chcem. Oni nám jí odněkud dovezou třeba.
Honza Honza
9.12.2022 07:14 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍKZakazuje se zalévání z řek (kvůli rybám, ale co stromy ve městě?)
Když zemědělci nedodrží agrotechnické lhůty- neposečou louku kvůli suchu, nedostanou dotaci.
Měly by se změnit postupy v zemědělství i lesnictví, přístupy úřadů, i celková ekologická aktivita.