https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/svedectvi-ze-sumavy-ma-li-byt-les-v-budoucnu-ponechan-prirode-lesnicke-zasahy-v-teto-ceste-prilis-nepomohou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Svědectví ze Šumavy: má-li být les v budoucnu ponechán přírodě, lesnické zásahy v této cestě příliš nepomohou

7.11.2021 17:55 | VIMPERK (Ekolist.cz)
Bezzásahový les na Šumavě není pouze smrkový.
Bezzásahový les na Šumavě není pouze smrkový.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavla Čížková / Správa NP Šumava
Při založení Národních parků Šumava před třiceti lety si odborníci kladli řadu otázek, souvisejících s tím jak se příroda vyvíjí bez lidského zásahu. Třeba jestli se les dokáže sám obnovit, zda jsou znovu vysazené populace zvířat životaschopné a jaké biotopy pro svůj život potřebuje tetřev hlušec.
 
„Příroda funguje v úplně jiných časových horizontech, než jak je vnímá člověk. Zvlášť moderní člověk, kterého obklopuje svět internetu a rychlých zpráv a informací. Na první odpovědi jsme si proto museli počkat několik desetiletí a na další si ještě počkat musíme,“ komentuje otázky ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Dospělý les na Špičníku nedaleko Březníku v 90. letech podlehl kůrovci. Panovala obava, že pokud mu nepomůžeme, už se nikdy neobnoví. Takto vypadá po 20. letech bez lidské pomoci.
Dospělý les na Špičníku nedaleko Březníku v 90. letech podlehl kůrovci. Panovala obava, že pokud mu nepomůžeme, už se nikdy neobnoví. Takto vypadá po 20. letech bez lidské pomoci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavla Čížková / Správa NP Šumava

„V západní a střední Evropě jsme se navíc za posledních více než sto let odcizili přírodě. Přírodním procesům jsme totiž ponechali jen zlomky území a tak vlastně pořádně nevíme, jak přírodní procesy fungují. Možná jen tušíme, modelujeme je, ale skutečnost pak bývá jiná,“ doplňuje náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Starý.

Poměrně převratná zjištění ale přinesl výzkum působení vývratů stromů na lesní ekosystémy. Ukazuje se, že vyvracející se stromy jsou nedílnou součástí uceleného přírodního procesu, stejně jako je jí odumřelé dřevo nebo přirozená obnova lesa. Četnost a rozsah vývratových událostí má nakonec pozitivní vliv na zadržování vody v krajině a na utváření krajiny samotné.

Rozkládající se mrtvá těla smrků jsou pro les nesmírně důležitým zdrojem živin.
Rozkládající se mrtvá těla smrků jsou pro les nesmírně důležitým zdrojem živin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavla Čížková / Správa NP Šumava

Zvláštní výzkum se rovněž zabýval hodnocením rozdílů vodní bilance v lesích a na loukách. Prokázala se přitom vyšší půdní vlhkost na travních porostech a nižší ve vzrostlém lese, způsobená pravděpodobně výparem stromů. V suchých obdobích vykazoval dokonce nejsušší vodní bilanci bukový les (i proti smrkovému lesu).

Znovu se potvrzuje, že přirozené zmlazování lesa je přirozeně shlukovité a že už od samého počátku vytváří členitou strukturu budoucího lesa.

Zároveň se prokazuje, že globální změny teploty a chodu srážek jsou dlouhodobě patrné a ovlivňují všechny ekosystémy. Tato zjištění doplňují nové velmi podrobné mikroklimatické mapy, které ukazují různou míru ovlivnění mikrolokalit globální změnou. Tyto mapy jsou zbrusu novým a velmi důležitým podkladem pro hodnocení kvality přírodních stanovišť a lesních typů.

Až desetitisíce stromků na jediném hektaru bezzásahové plochy vyrazily vstříc světlu, aby utvořily nový, dospělý les.
Až desetitisíce stromků na jediném hektaru bezzásahové plochy vyrazily vstříc světlu, aby utvořily nový, dospělý les.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavla Čížková / Správa NP Šumava

Jiné výzkumy ukázaly, že i přes změny klimatu probíhá zotavování přírodních ekosystémů z okyselení na konci 20. století rychleji, než se předpokládalo. Hmatatelným projevem je například oživení vodní fauny šumavských jezer, návrat pstruhů do jezera Laka, ale i projevy mnohem méně viditelné – jako je například klesající množství uhlíku a rostoucí množství vápníku v opadu lesů.

Nejen tato zjištění a výsledky nejrůznějších výzkumů na území národních parků Šumava a Bavorský les prezentovali na konci října v Bavorské Rudě odborníci na letošní speciální konferenci Aktuality Šumavského výzkumu, která byla pojata jako oslava 30. a 50. let od založení NP Šumava resp. NP Bavorský les.

Některé biomonitorační plochy, jako tato nad Kalamitní svážnicí nad Plešným jezerem, jsou fyzicky těžko prostupné.
Některé biomonitorační plochy, jako tato nad Kalamitní svážnicí nad Plešným jezerem, jsou fyzicky těžko prostupné.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavla Čížková / Správa NP Šumava

Výsledky všech prezentovaných výzkumů jsou shrnuty do desatera klíčových zjištění. Pavel Hubená a ředitel Bavorského lesa Franz Leibl dali dohromady poznatky a zkušenosti nasbírané v Bavorsku za pět desetiletí, na české straně za tři desetiletí.

„Prokázali jsme například, že se les zmlazuje sám, že národní parky jsou hotspotem biodiverzity, návraty vzácných druhů živočichů jsou možné anebo že oba národní parky podporují regionální rozvoj,“ představuje některé výsledky Pavel Hubený.

„Dosavadní třicetiletá existence národního parku se nesla zejména v duchu konfliktu mezi lesnickým bojem s šířícím se kůrovcem a ochranářskou touhou nechat přírodní procesy běžet bez ovlivňování. Všechna naše zkoumání nakonec ukázala, že má-li být les v budoucnu ponechán přírodě, lesnické zásahy v této cestě příliš nepomohou,“ dodává ředitel NP Šumava.

Les ponechaný samovolnému vývoji je velmi pestrý.
Les ponechaný samovolnému vývoji je velmi pestrý.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Pavla Čížková / Správa NP Šumava

Lesnické zásahy totiž ochuzují budoucí lesní ekosystém o složky a struktury, které jsou pro les přirozené, a které v celém ekosystému hrají různě významnou funkci. „To, že jsme ponechali v lese dřevo ve velkém, vyvolalo doslova explozi biodiverzity. Objevily se tu druhy, které jsme považovali za vymřelé, zejména mezi houbami a hmyzem. A krom toho dnes víme, že odumřelé dřevo je obrovskou zásobárnou vody – je to v podstatě samostatný mokřad. Tlející dřevo bude fixovat vodu ještě další desítky let,“ uzavírá Hubený.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

7.11.2021 19:52
Šumava byla minimálně 400let vlastně hospodářský les.
Nyní ponechán přírodě = lunapark pro tůristy !
Odpovědět

Viktor Šedivý

7.11.2021 20:38 Reaguje na smějící se bestie
A ještě několik set let to bude stále jen zpustlý hospodářský les.

Odpovědět
MM

Milan Milan

7.11.2021 20:09
Byl jsem tam viděl ty místa na obrázcích a jako vlastník lesa s tím naprosto nesouhlasím. Na jedné straně chtějí vlády vynakládat mld. a mld na ochranu klimatu, obnovu lesů, vody a půya a na druhé straně tady budou stát děsivé pokalamitní pomníčky neschopnosti hospodaření státu?? Mimochodem i ve tři roky mrtvém borovem dřevě se vesele množí např. kůrovec.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

8.11.2021 10:19 Reaguje na Milan Milan
Hlavně rozkládající se těla smrkových stromů jsou důležitým zdrojem skleníkového CO2 a CH4. Inu ekologismem proti klimatu.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

8.11.2021 14:57 Reaguje na Milan Milan
A byl to fakt kůrovec? Bo tohle se mi moc nezdá, například i s ohledem na tohle ... https://eagri.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/?key=%22c18ccd9cbe2ba381e37b810d0c6d76a8%22#rlp|so|skudci|detail:c18ccd9cbe2ba381e37b810d0c6d76a8|popis

Ostatně, ne pro srandu se ty brebery jmenují lýkožrouti.
Odpovědět

Jan Škrdla

8.11.2021 17:56 Reaguje na Svatá Prostoto
Skoro bych se vsadil, že to byl tesařík, nebo jiný dřevokazný hmyz.
Lýkožrout potřebuje čerstvou hmotu, aby se množil ve 3 roky starém dřevě je nesmyl.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

9.11.2021 13:39 Reaguje na Jan Škrdla
Si právě taky říkám.
Ale nejsu žádný informovaný broukomil, tak se raději ptám.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.11.2021 00:33
Jsem ráda, že to na Šumavu nemám daleko a že ty záběry na fotkách mohu na svých výletech vidět naživo. NP Šumava je nádherným koutem krajiny poskytujícím azyl řadě vzácných živočichů, hub a rostlin. A jak se píše v článku, také velkou laboratoří a zdrojem poznání.
Odpovědět
FP

FRANTIŠEK PTÁČNÍK

8.11.2021 09:51 Reaguje na Majka Kletečková
Máte částečně pravdu. Jenže neuváženym postupem, kdy se vypustil rys a vlci se zničí poslední zbytek opravdu chráněných živočichů. Př tetřev. Hnízdí na zemi zde ho lehce rys najde a zničí hnízdo i se slepičkou. Nejdříve se mělo dohlédnou na rozmnožení těchto opravdu ohrožených živočichů a pak vypustit predátora.
Nejspíš nevíte jak byl Šumava krásná před ochránci přírody. Ten chrám s nádhernými velikány a dnes se kapku objevilo zmlazení, jenže to je prostě málo na to aby tento les dokázal zadržovat vodu, víte jak umí dospělý strom vyčesávat vodu z mlhy. Tam kde je zmlazení, bude les potřebovat ještě třicet let. Víte byl to les hospodářský. Do přírodního by to trvalo dalších min sto let. Nikdo nebyl za tuto lumpárnu potrestán, je to přeci Nár. park. T y krásná Šumavo, kde jsi. To co vy Vážená paní popisujete je již krása proti tomu co se zde v devadesátých letech stalo. Viděl jsem to a bylo mi smutno, tak jak dnes u nás na Vysočině, kde dochází zásluhou státu k další likvidaci lesa. Kdyby jste viděla vytěžený les po kůrovci kde byl les zajištěný, to znamená, byl podrostlý smrkem do velikosti metr až metr a půl a byl zde buk, který byl nad ním od metr a půl do čtyř metrů, ten by zde byl dominantní, jenže přijel harvestor a bylo vše zničeno, pro jistotu sem poslali drtič a ten to dodělal, příští rok sem dají oplocenku a buk a vyúčtují dotaci. Není dofám co dál dodávat. Jen to, že začnou šikanovat občany s ekologií a budem platit....
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.11.2021 14:21 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
1*
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

8.11.2021 16:48 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
Není to tak dlouho, co jsem někde četla, že se teď tetřevům na Šumavě daří a jejich populace roste. Prý jim vyhovuje současné zmlazování lesa, také jim pomáhají opatření, kdy je omezen vstup na tetřeví území. Blbě jsou na tom tetřívci.
S rysy v podstatě žádné problémy nejsou, ti se zaměřují hlavně na srnčí zvěř. Podle informace, kterou mám od zoologa ze Správy NPŠ, nyní tam díky rysům není nutné uměle redukovat srnce.
Divocí vlci na Šumavě loví hlavně jeleny, výjimečně uloví ovce. Místní chovatelé se ale asi už naučili s vlky žít, protože jsem poslední roky nezaznamenala, že by si tam na vlky nějak zvlášť stěžovali. V září jsem byla na výletě v Srní – tamní velkochovatel ovcí, který ve velkém posílá svá zvířata do Turecka, měl dříve pár vlčích návštěv. Škody mu byly uhrazeny, od té doby prý jednou denně své ohrady nechává kontrolovat, zda je elektřina funkční a tráva pod nejspodnějším drátem vysekaná, a vlci se mu do ohrad od té doby nedostali.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.11.2021 09:46 Reaguje na Majka Kletečková
Tetřev potřebuje staré zelené stromy nejen k hřadování ale i k toku. Tedy ty stromy které mu tam na obrovské ploše nyní chybí.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.11.2021 12:57 Reaguje na Jarek Schindler
Vzhledem k tomu, že v NPŠ prakticky na všech místech zasažených kůrovcovou kalamitou část dospělých stromů přežila ve zdraví a stojí tam dosud, tak by mu tam ty stromy pro hřadování chybět neměly.

„Více než devadesát procent všech našich tetřevů žije na Šumavě. Ještě v první polovině 20. století byl tetřev rozšířen po celém území Šumavy včetně vhodných stanovišť v podhůří, ale od druhé poloviny století se začalo obývané území zmenšovat a počty tetřevů prudce klesaly. Tento klesající trend se zastavil v 90. letech a počty tetřevů začaly dokonce mírně narůstat."
(https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Duben---2012/Tetrev-hlusec---ptak-roku)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

11.11.2021 18:46 Reaguje na Majka Kletečková
Na přiložených fotkách, tedy kromě té první "bukové". (takových vám mohu předložit z hospodářských lesů stovky), nic z toho co tvrdíte nevidím. Nebo vy tam snad , paní kletečková ty staré zelené stromy někde vidíte? Kde na těch fotkách tu část zelených stromů pro to hřadování, co měly přežít, vidíte? Rád se nechám poučit. No a z myslivosti mi nic citovat nemusíte. Znám ji dostatečně dobře.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.11.2021 23:26 Reaguje na Jarek Schindler
Tento článek má jiné zaměření než je tetřeví problematika a tomu odpovídají i prezentované fotky. Možná byste měl do ekolistu napsat, že chcete ty staré přeživší zelené stromy vhodné pro hřadování vidět na fotkách, až bude nějaký článek zaměřený speciálně na šumavské tetřevy.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

13.11.2021 09:51 Reaguje na Majka Kletečková
Tetřeva jste zmínila prvně Vy a v článku je o něm také zmíňka. No a fotky asi vystihují současnou situaci na , řekl bych dost velké ploše. Takže na těchto kůrovci ponechaných plochách staré stromy asi ve velkém nenajdete ani vy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.11.2021 18:48 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
1*
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.11.2021 12:59 Reaguje na FRANTIŠEK PTÁČNÍK
"Základním předpokladem pro životaschopnou populaci tetřevů je dostatečná rozloha vhodného biotopu. Ta se u nás nachází zřejmě už jen na Šumavě, kam by se měly snahy o trvalé udržení tetřevů u nás zacílit. Smrkové porosty na Šumavě jsou vlivem kůrovce i větrných kalamit narušené, postupně zde samovolně vznikají věkově i strukturně rozrůzněné přírodní lesy se světlinami, které tetřevovi vyhovují. Vývraty, padlé kmeny a další pozůstatky dřívější generace lesa ponechané na místě poskytují úkryty, popeliště i místa k hnízdění, ale jsou i zdrojem živočišné potravy pro kuřata. Důležitá jsou i rašeliniště, která nabízejí potravně významné rostliny, jako je klikva nebo suchopýr."
"... Na rozdíl od mnoha jiných ohrožených druhů u tetřeva poměrně dobře víme, co je třeba k jeho záchraně podniknout."
(https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Duben---2012/Tetrev-hlusec---ptak-roku)
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

15.11.2021 11:50 Reaguje na Majka Kletečková
"velkou laboratoří a zdrojem poznání." no není ta laboratoř trochu veliká? Myslí, že jak lesníci tak ekologové mají data o přirozené sukcesi nasbíraná už dávno, pravda v takovémto měřítku ne. A co té laboratoři říkají Šumaváci? Ptal se jich někdo zda se chtějí podílet? Nestálo by za to kupř. v celé Praze zakázat auta a nechat působit tajůplné přírodní síly? Co na to Pražáci???? J.L. end
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.11.2021 07:37
Moc dobře, že se podařilo Šumavu uchránit před bezohlednými vandaly s pilami.

Je potřeba postupně zvětšovat celkovou plochu bezzásahových oblastí jednak v samotných NP, ale i jinde. Je na to celospolečenský zájem, protože se tímto řeší hled několik závažných problémů způsobených člověkem.

Jen tak dál! :)
Odpovědět
ss

smějící se bestie

8.11.2021 14:23 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Bohužel se jí nepodařilo zachránit před polistopadovou zelenou svazáckou grupou !
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

15.11.2021 09:14 Reaguje na Lukáš Kašpárek
"Moc dobře, že se podařilo Šumavu uchránit před bezohlednými vandaly s pilami." kteří tam vandalovali asi tak 400 let a dík jejich pilám a vandalování byla Šumava "Zelené plíce Evropy". Teď se to konečně podařilo zvrátit a ty eko-souše jsou přímo ozdobou a kyslík z nich přímo exploduje že? J.L. end
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

15.11.2021 07:51
No ať koukám jak chci tak na všech fotkách vidím to samé: staré smrkové souše a pod nimi nové SMRKY. Čili ze staré smrkové monokultury jsme bezzásahovostí a pomocí eko-kůrovce vytvořili novou, mladou eko-monokulturu smrku. Jediný rozdíl oproti klasickému lesnickému cyklu je, že staré smrky nebyly pokáceny a prodány. Navíc ty souše teď hnijí a uvolňují C který dřevo váže. Ty nové smrčky dorostou a za let je kůrovec opět sežere, a jedeme dál, černým kočárem kol bílých skal, ale bude to eko-. J.L. end
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

15.11.2021 08:00
PS: No ještě maličkost. Byl jsem domnivatelem, že přirozený les na Šumavě byl - a měl by být, buko-jedlový pod hranicí cca. 1000 m n.m. a nad ním smrčina. Ale jak vidím je to mladá smrčina a všude. No člověk se pořád učí. J.L. end
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

16.11.2021 06:15 Reaguje na Jaromír Lukavský
Řekl bych, že většina těch fotek je z n. výšky větší než 1000m. No a pak je asi ještě předčasné soudit jak ty nové smrčky dorostou. V těch kotlících začne boj o světlo a ty přeštíhlené smrčky budou náchylné například na těžký sníh nebo námrazy. Což jsou jevy v těchto n. výškách normální.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist