https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/v-pude-chybi-zinek-a-selen.vedci-ho-chteji-rostlinam-dodat-v-ramci-vyzkumu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V půdě chybí zinek a selen. Vědci ho chtějí rostlinám dodat v rámci výzkumu

21.5.2021 09:10 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pole jetelu nachového. Ilustrační snímek.
Pole jetelu nachového. Ilustrační snímek.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
V české krajině chybí zinek a selen, což se následně projevuje v potravinovém řetězci. Oba prvky mají přitom pozitivní dopad na imunitu. Vědci se proto rozhodli zkusit obohatit kvetoucí směsi jetelovin, trav a bylin o tyto prvky a zkoumat, jak to ovlivní jejich nektarodárnost. Testovat budou, jak rostliny zareagují při aplikaci obou esenciálních prvků rovnou na listy.
 

Projekt vědců z Mendelovy univerzity ilustruje propojenot vitality rostlin, lidské výživy, kvality půdy a schopnosti krajiny zadržovat vodu.

Pěstování víceletých pícnin, mezi které patří třeba právě jeteloviny, pozitivně ovlivňuje kvalitu půdy. „Víceleté porosty půdu více obohacují o organickou hmotu, zadržují vodu v krajině a nadzemní části celoročně chrání povrch půdy před erozí. Tyto efekty jsou pak znásobené použitím druhově bohatých porostů, které mají nižší nároky na péči, zejména hnojení a vláhu," říká odborník na pícní porosty Jiří Skládanka.

Výsledky vědeckého projektu financovaného TAČR mají zemědělcům odpovědět na řadu otázek. Jak dostat do přírody více selenu a zinkuje jedna z nich. „Podpora diverzity je jedním z environmentálních cílů v zemědělství, kvetoucí louky proto představují žádoucí zpestření monokulturní zemědělské krajiny a obohacují její kulturní ráz," uvedl Skládanka, který je vedoucím Ústavu výživy zvířat a pícninářství Agronomické fakulty MENDELU.

Druhová bohatost rostlin, které se používají jako krmivo pro zvířata, umožňuje zajistit zvířatům dobrou výživu ve stresových obdobích, v nichž vysoko-produkční kultivary v monokulturách selhávají, i když jsou výnosy takovýchto směsí často nižší.

Vědci budou ve výzkumu aplikovat selen a zinek na listy rostlin. Zvolená forma hnojení má chránit půdní mikrobiom před potenciální toxicitou selenu a zinku, a zlepšuje příjem prvků rostlinou. Naopak půdní aplikace může způsobovat vyplavování mikroprvků z těch částí půdního profilu, kde se nacházejí kořeny, a následnou eutrofizaci vod.

Selen a zinek působí antioxidačně a antifungálně v rostlinném porostu i ve včelstvech. Zatímco zinek podporuje tvorbu nektaru, selen působí antioxidačně. Jejich dodáním je možné zvýšit životaschopnost rostlin a podpořit regulaci jejich vodního režimu v období sucha. „Zapomenout nesmíme i na fakt, že selen snižuje negativní dopady fyziologického stresu a obohacuje nektar. Rostliny, které jej obsahují, včely zároveň více vyhledávají," uvedl Skládanka.

Selen se zatím v půdě vyskytuje pouze vzácně a tím pádem chybí i ve vypěstovaných plodinách a následně není zastoupený v lidské výživě. Jeho deficit se u lidí může projevovat problémy endokrinní povahy, narušením funkcí imunitního systému a nedostatečnou ochranou vůči oxidačnímu stresu. Zinek je pak důležitým faktorem v růstu dětí, u dospělých může jeho deficience vést k poruchám imunity, zhoršením zraku a špatnému hojení ran.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří S

21.5.2021 10:48
O tomto výzkumu vím bohužel docela dost a je smutné jak školy dokáží mrhat penězi. Budou aplikované dávky, které nikdo nikdy do travních, či jetelotravních porostů nedá. Pro představu v řádu vyšších stovek až tisíců/ha. Jsou to vyhozené peníze. Výzkum bude stát samozřejmě v řádech milionů.

Pokud někdo chce dostat zinek a selen do lučních porostů tak existuje snazší a déle trvající přístup. Co takhle hnůj při rychloobnově?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

21.5.2021 19:32 Reaguje na Jiří S
Když Vy nechápete, že z něčeho musí být ti zbyteční vědci živí, teď to zkouší s mikroprvky v zemědělství, s kravským hnoje je to málo pro vědu vědce výnosné, i když neskonale účinější. Jsou to ne vědci, ale zhusta podvodníci.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

25.5.2021 09:34 Reaguje na Jiří Daneš
Nu to už zkoušel zmněnit Miloš Zeman v roce 1970 proto musel odejít z KSČ. Většina půdy využívaná a obhospodařovaná člověkem je ošetřována nejen agronomi a farmáři, ale i výrobci a vědci průmyslových hnojiv všude na světě. V ČR chemický průmysl není českomoravským , v klausově kuponové privatizaci se toto předalo zahraničním majitelům. A vzdělání od roku 1990-2021 je o vzdělání a schopnostech učitelů a profesorů .
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.5.2021 10:45 Reaguje na Krejcar Stanislav
No jo, Tuzemák toho nakecal. Nebýt rudého švába, který ,,kradl pro lidi,, nemusel mít zahraniční majitele... ;)
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.5.2021 10:36 Reaguje na Jiří Daneš
Mě nevadí živit ,,zbytečné vědce,,. Ti alespoň něco vyzkoumají. Ale vadí mi živit zbytečné důchodce. :-)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

25.5.2021 15:16 Reaguje na Petr Eliáš
Také se důchodu možná dočkáte ... nebýt nás, co jsme na vás dělali, a utírali vám prde.., tak tady nejste, chcípl byste hladem a ve špíně.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.5.2021 15:25 Reaguje na Jiří Daneš
Jojo, tuhle údernickou rétoriku slýchám od lidí jako vy pořád. :)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

25.5.2021 15:18 Reaguje na Petr Eliáš
Ještě poznámka, nežiji z důchodu, ale z toho co mé rodině vrátili z toho, co Vaši předci komunisté nám ukradli.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.5.2021 15:26 Reaguje na Jiří Daneš
A nebo žijete z toho, co jste vy a vaši předci ukradli. Kdo ví. :)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

25.5.2021 19:24 Reaguje na Petr Eliáš
Z Vašeho myšlení, které je jak kdyby z oka vypadlo německým šéfům nacistických koncentráků , a snad ještě nemorálnější, protože ani ti neusiloval o likvidaci důchdodců, občanů vlastního státu, je patrné z jaké rodiny pocházíte, Vy jste byli ti komunističtí bezskurpulózní darebáci co nejdříve ukradli všem co něco jejich předkové vybudovali a potom rozkradli co po Vás komunistech zbylo. Tím jsem s Vámi grázle, skončil. A cenzor může mazat.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.5.2021 19:35 Reaguje na Jiří Daneš
Koukejte jak mi to rve žíly, že jste semnou skončil, grázle. :D Popravdě jsem měl za cíl vás nasr.. a evidentně se mi to povedlo, což mě těší. :D Tak snad si příště vy arogantní chlape rozmyslíte psát o někom že je zbytečný. ;)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

25.5.2021 19:41 Reaguje na Petr Eliáš
Vaši předci to byli, co udávali i mé předky, kteří na jejich uání byli zavřeni v nacistických koncetráků, samozřejmě anonymně. Kdybyste nebyl anonym ppožádal bych svého právníka, aby na Vás podal žalobu pro pomluvu a urážku osobnosti. Ale jste jen zbabělý anonym bez špetky morálky, prostě něco jako obtížný hmyz.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.5.2021 19:55 Reaguje na Jiří Daneš
Jooo obtížný hmyz...ta komunistická rétorika z vás jen stříká. :D Nikomu tu nenalhávejte, že jste chudák, kterého komunisté okradli. Vy jste byl na 100% rudej až na zadku. :D
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

21.5.2021 11:28
Opravdu si někdo myslí, že bude ekonomicky udržitelné aplikovat mikroprvky na travní porosty? Budou také ceny hovězího masa a mléka z takto ošetřených porostů vyšší, protože tyto produkty budou obsahovat vyšší podíl mikroprvků (a to kdoví jestli v nějakém měřitelném a pro lidské tělo významném množství) a jejich pěstování a tím i produkce z nich bude dražší? Jejda a co soulad s Green Deal a omezování aplikace minerálních hnojiv? To by měli páni vědci rovnou vymyslet, kde mikroprvky ve správném množství a zároveň z udržitelného zdroje a současně využitelné pro rostliny na ty porosty sehnat. Pak by to asi mělo skutečně přínos pro zemědělce.
Odpovědět
JS

Jiří S

21.5.2021 12:29 Reaguje na Marcela Jezberová
Rozhodně to ekonomicky nepůjde. Je to nesmysl na který došel grant v řádu milionů. Bohužel z interních informacích o tomto projektu vím dost věcí. Dávky samozřejmě budou dávat takové, že to poznat bude, ale cenová relace v tu chvíli je extrémně nepřijatelná. Jak říkám jsou to vyhozené peníze školy a státu, je to smutný případ, ale takových je ve výzkumech relativně hodně.

Jinak na mikroprvky se omezování v podobě minerálních hnojiv z EU nevztahuje.

Jinak kde je sehnat? Jak jsem psal snad že by hnůj při rychloobnově porostu? Nebo by šel i nezapravený kompost v menší dávce. Rozhodně ekonomicky významnější a pro léta budoucí dodávka mikroprvků zajištěna.
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.5.2021 11:41
Ale kdo chce, si může koupit multivitaminove tablety nebo jíst maso, vejce, ryby, zeleninu. Nebylo by to levnější a cilenejsi?
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

21.5.2021 16:29 Reaguje na Jarka O.
Multivitamínové tablety budou určitě dostatečně klimaticky příznivé a složením natolik zdravé, že na nutričním semaforu jim bude svítit zelená, o tom nepochybuju. Na maso pomalu zapomeňte, to se za pár let bude jíst potají. Jednak je chov hospodářských zvířat klimaticky nepříznivý (aspoň podle klimašílenců), jednak jestli na něj v EU napaří klimatickou daň, stejně si ho nekoupíte. Navíc to maso je ze zvířat, která žerou právě ty porosty, co mají deficit selenu a zinku, tudíž jejich maso má těchto prvků taky méně, než by páni vědci chtěli. Se zeleninou je to stejné, z půdy si vezme jen to, co v ní je nebo to, co do ní dodáme. Otázkou je, jestli ten deficit selenu a zinku je opravdu tak vysoký a nebezpečný, že je nutné ho řešit na rozsáhlých plochách s pícninami velmi drahými hnojivy.
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.5.2021 01:40 Reaguje na Marcela Jezberová
Nechci se tohoto zastavat, ale jsou ty "doplnky vyzivy rostlin" tak drahe? Ty zinkove. Selenove urcite ano. Ilene se treba joduje sul. Nápadů jako tento je víc, třeba dnes zavržené GMO nebo krmivo pro užitková zvířata s obsahem vitamínů a stopových prvků. Kdo ví, jaká budoucnost nás čeká. Vzhledem k toxicite obou prvků bych skoro měla vic strach z té toxicity než z jejich nedostatku. Ale třeba vůbec nebudem mít čas řešit nějaké vitamíny. Místo současných reci o soběstačnosti se budem dokonce samozasobit a kdo bude chovat slepice, vyhrál. V článku se píše, že zinek je fungicid. Ano. Jako náhrada za organické fungicidy by mozna ušel.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist