"Venku už je zase zábava." Američané sází na plošné hubení komárů, likvidují tím veškerý hmyz
Tradiční dezinsekční společnosti jako Terminix, Ehrlich, Arrow Exterminators a Orkin v následujících letech masivně rozšířily svou působnost, přičemž některé z nich dnes nabízí ve stovkách svých poboček pokrytí až 47 amerických států. Mediální hvězdou se pak stala relativně nová odhmyzovací firma Mosquito Joe (založena byla v roce 2010, služby dnes nabízí v 39 státech USA), která si vydobyla pozornost nápaditou reklamní kampaní a hesly jako: „Přestaňte se plácat po obličeji“ a „Venku už je zase zábava“.
Druhé zmíněné heslo asi nejlépe vykresluje, na čem dnes dezinsekční firmy ve Státech vydělávají. Američané totiž chtějí svůj volný čas za hezkého počasí trávit grilováním s přáteli, sekáním trávníku, okrasným zahradničením, sluněním a cachtáním v bazénku. Chtějí, aby si na čerstvém vzduchu zahrady hrály jejich děti.
Ale už na sebe ani na ně nechtějí nanášet nejrůznější repelentní přípravy, spreje a mazání, které může nést zdravotní rizika, znehodnocovat oblečení nebo prostě jen nefungovat. Už nechtějí rozvěšovat lapače hmyzu a už vůbec si nechtějí špinit ruce likvidací kaluží, čištěním ucpaných okapů nebo nejrůznějších nádržek se stojatou vodou, které slouží za líheň komárům. To totiž není žádná zábava.
Místo sebe postříkám zahradu!
Lepší než bojovat s příčinou komáří kalamity nebo aplikovat repelenty na sebe je totiž repelentními insekticidy ošetřit celou zahradu. Zavolat odborníkům z dezinsekční firmy, která aplikuje „bariérový“ postřik, který bodavý a savý hmyz na místě zahubí. Postřik, který se rozptýlí a zůstane na zahradě přítomný (v závislosti na okolních podmínkách, dešti) 7 až 28 dní.
Ve formě tzv. ULV (ultra nízko objemových) aerosolů, v koncentracích papírově nepřesahujících 200 gramů na hektar, jsou v těsném okolí amerických domácností na zahrady rozprašovány organofosfáty (Naled, Malathion) a syntetické pyretroidy (Permethrin, Resmethrin, Sumithrin, Pralletrin, Etofenprox). Pravidelně, celou nezimní sezónu.
Ceny za takovou ochranu před komáry se mohou pohybovat v rozmezí 325-1900 dolarů ročně (8 až 46 tisíc korun), v závislosti na velikosti nemovitosti a typu a četnosti ošetření. A to je pro dezinsekční firmy, alespoň ve srovnání s nedávnými šváby a blechami, skutečně zlatý důl. Protože strávit léto na zahradě bez komárů si chce zaplatit každý, kdo na to má.
Přesné údaje o obratu amerických společností, zabývajících se hubením hmyzu, nejsou dostupné. V roce 2014 ale nabízelo plošné postřiky 38 % z nich, v roce 2021 už 70 %. A má se za to, že boj proti komárům nyní tvoří pětinu jejich příjmů.
Příjmy jim zjevně porostou, protože americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí referuje o „dramatickém“ nárůstu nemocí šířených komáry. V USA se kromě viru Zika objevila ještě Chikungunya a virus Západonilské horečky a asijské typy komárů tygřích napomáhají šíření žluté zimnice.
Plošná likvidace je v trendu
Zmíněné postřiky proti komárům možná nejsou aplikovány v masivních koncentracích, ale rozhodně jsou aplikovány plošně, prakticky v těch čtvrtích, které si mohou dovolit zahrady. Problém s nimi je trojí.
Předně, nefungují. Profesor David Pimentel už v roce 1995 upozorňoval na to, že z celkového objemu aplikovaného pesticidu zasáhne zamýšlený cíl postřiku jen 0,1 %. „A pokud jde o létající hmyz, komáry, je to jen okolo 0,0001 %,“ píše Pimentel. Velikost kapiček postřiku proti komárům přitom musí být tak malá, že se chemikálie doslova vznáší ve vzduchu. Proto se snadno zanáší mimo cílovou oblast, kde zabíjejí jiný hmyz. Což je druhý problém. Nebo se mísí se vzduchem, který dýcháme. A to je problém třetí.
Jak upozorňuje entomoložka Deborah Landau, postřiky mohou přímo hubit pouze ty komáry, kteří jsou v době aplikace na dvoře. Jenže jiní komáři nemají problém si zaletět na vaši zahradu 2 až 6 kilometrů, a pokud tam narazí na příhodné podmínky, rychle se znovu rozmnoží. Komáři jsou nejaktivnější za svítání a za soumraku, pracovníci dezinsekčních firem pak kolem poledne. V době, kdy jsou na zahradě prokazatelně víc než komáři aktivní třeba denní opylovači.
„Pokud se postřik zaměřuje na vlhké plochy, například hromady mokrého listí, je pravděpodobné, že zabije mnohem více světlušek než komárů,“ říká Landau. „Je smutné, že hmyz usmrcený insekticidy často seberou ptáci a sežerou ho nebo jím nakrmí svá mláďata.“
Chemické bombardování amerických zahrad insekticidy je výnosný podnik a Američané zatím věří tomu, že si tím prospívají. Střízlivé hlasy odborníků, varujících před drastickými následky plošného hubení hmyzu, proto nyní nepadají ve Státech na úrodnou půdu. Nechat si postříkat celou zahradu totiž znamená chránit sebe a své blízké před nemocemi z tropů, přenášenými komáry. Že na takové zahradě už nebude žít žádný hmyz, majitele zahrad zatím ještě netrápí.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (27)
Karel Zvářal
25.8.2022 07:02 Reaguje na smějící se bestieZbyněk Šeděnka
25.8.2022 10:46Jakub Graňák
25.8.2022 11:20 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaKarel Zvářal
25.8.2022 15:38 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaViktor Šedivý
25.8.2022 15:01vaber
25.8.2022 16:49hmyz není jen potrava pro mnoho druhů vyšších živočichů ,ale je i opylovač a naprosto nutný pro mnoho druhů rostlin,
co všechno tyto postřiky zabíjí, to se v reklamách neříká
Zbyněk Hoták
26.8.2022 09:58No hlavně, že tu byl nedávno článek, jak jsou zahrádky centry biodiverzity. Pokud máte v kolonii takové sousedy, kteří svůj pečlivě udržovaný trávník takto ošetří, můžete si pak budovat u sebe "biozahradu".
Břetislav Machaček
26.8.2022 10:03sud s dešťovou vodou nebo třetí komora septiku člověka používajícího
minimum chemie. Ano komáří larvy jsem měl v septiku a bodnutí takového
komára bylo i na mne jako včelaře a rybáře denně pobodaného hmyzem moc.
Rány se nehojily a až náhodou jsem odhalil zdroj. Zasáhl jsem chemií a
bylo vyřešeno. Obešel jsem sousedy a nebylo to tam u všech totéž. Tam,
co holdovali sanitární chemií, tak je neměli, ale měli je zase v těch
sudech a zahradních jezírkách. No a tůně za domem? Před vniknutím ryb
do tůní komáři a nyní klid takový, že lze spát s oknem otevřeným dokořán.
Takže závěr v tom smyslu, že pokud vytvářím množení komárů podmínky,
tak je taky musím řešit a ne je pro jiné vytvářet a sám žít jinde a
pouze mudrovat o tom, že je to přece příroda a musí to strpět. Jó
a taky pamatuji na splašené koně zapřažené do vozu v lese, když je
napadlo mračno komárů. Ti za sebou táhli i zabržděný vůz plný dřeva
a kočí je nemohl dohnat, dokud vůz nezapadl do rygolu u cesty. Koně
nešlo uklidnit a pro další dříví už kočí do lesa nejel až do podzimu.
A to se poví takový malý komár, ale bzučící mračno je problém i pro
takového velkého koně, natož třeba pro kojence.
Jaroslav Bobr
26.8.2022 14:02 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
26.8.2022 16:00 Reaguje na Jaroslav Bobrhladině vznikne olejový film, který je zadusí a namastí jim
křídla tak, že nevyletí. Voda bude ale trochu zapáchat a
musíte ji odebírat ode dna, aby ten film tam zůstal i při čerpání. Pokud ho odstraníte, tak znovu dolít olej a máte
po starostech. Tak to dělám v sudech, kde odebírám vodu
odspodu ventilem a nikdy ji neodeberu s tím olejem.
Jaroslav Bobr
26.8.2022 16:35 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
26.8.2022 15:14 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
26.8.2022 16:08 Reaguje na Slavomil VinklerZvěř se obalí v kališti bahnem a nebo uteče raději na pole,
kde počká do podzimu. No a stavitel mokřadů uteče do paneláku a tady opěvuje biodiverzitu s komáry sužujícími místní lidi a zvířata. Tak nějak to je ve skutečnosti s mokřady a tůněmi s absencí predátorů komářích larev, ale
to laici nevědí a ani se jim to účelově neříká.
Jakub Graňák
27.8.2022 08:45 Reaguje na Břetislav MachačekVzhledem k tomu, že vývojový cyklus komára trvá jen pár dnů, je zdrojem komárů kdejaká kaluž co za několik dnů vyschne - zde skutečně jejich predátoři nejsou, jen si nedovedu představit, jak by jste "bojoval" proti kalužím.
V jednom lze s vámi nicméně souhlasit - laici skutečně o entomologii, případně o významu komárů jako potravního zdroje, skutečně nevědí a ani se jim to účelově neříká viz váš komentář.
Jakub Graňák
27.8.2022 09:18 Reaguje na Jakub GraňákBřetislav Machaček
27.8.2022 11:01 Reaguje na Jakub Graňákv polovině a bez dospělců. V některých mokřadech
a tůních to predátoři komářích larev nestíhají
a komáry v lese třeba vlaštovka neloví, ale až
nad korunami stromů. V době kalamitního výskytu
komárů jejich přirození predátoři nestíhají,
protože se nemnoží tak hromadně a nárazově jako
komáři. Pokud komáři nejsou, tak predátoři hladoví
a nebo omezeně konzumují jinou potravu. K tomu
přechodu od jednoho zdroje potravy na druhý jsou
nejvhodnější ryby a nikoliv ti ostatní čistě
hmyzožraví predátoři. Proto vyzdvihuji ryby a ty
potřebují v tůních i kyslík a tudíž i potřebnou
hloubku. Plytké bahňáky jsou navíc pro ryby
a obojživelníky pastí, ze které je odloví brodiví.
Vy jste se pasoval na odborníka broukaře budiž,
ale zapomínáte právě na ty souvislosti, že žádný
predátor nezvládne kalamitní výskyt komárů, ale
kalamitu pouze utlumí o pár procent. Komáři se
nevyskytují v suchých létech i roky a pak přijde
deštivé období a vylíhnou se jich miliardy, které
ten zbytek po roky hladovějících predátorů jaksi
nezvládne. U komárů je to taktika přežití jako druhu, že se množí nepravidelně a hromadně. To
prostě žádní predátoři nezvládnou mimo ryb v
dobře zarybněné lokalitě. To je období, kdy
rybářům neberou a jsou larvami doslova nacpány.
Jinak v pozdním létě už nejsou larvy atraktivní
ani pro oboživelníky, protože z pulců jsou už
žabky a ty podle druhu některé už opustily tu
tůň a loví větší hmyz třeba někde v lese pod
listím. Takže nejenom brouky, ale je třeba tu
přírodu pozorovat komplexně a posoudit možnosti
vámi jmenovaných predátorů komárů v dané době.
Nyní už se houfují a odlétají rorýsi, vlaštovky
atd. Leckde už odlétli a vyletět teď komáři, tak
nevím, kdo je pochytá. A že nevyletí? Konkrétně
včera mi soused ukazoval sud s dešťovkou plný
larev a nalil tam na mou radu frťana oleje.
Jakub Graňák
27.8.2022 13:02 Reaguje na Břetislav MachačekRorýsi už jsou měsíc v tahu, jen mimochodem... Komáři slouží jako potrava pro desítky druhů pěvců, tisíce druhů vodního hmyzu, všechny druhy obojživelníků, desítky druhů ryb - valná část z nich je ohrožená nedostatkem životního prostoru a potravní nabídky, tak tu laskavě neoperujte dvěma druhy.
Vaše příspěvky přímo překypují řečima o komplexnosti, tak si už konečně vtlučte mezi uši, že hmyz je jedním ze základních stavebních kamenů potravního řetězce, tudíž jeho význam v rámci komplexu potravní pyramidy je násobně větší, než význam jakéhokoli kmene živočišné říše stojícího evolučně nad hmyzem. Z toho plyne, že bohatá četnost a diverzita hmyzích druhů je elementární podmínkou pro četnost a diverzitu ostatních druhů... to je ta komplexnost, o které tak básníte, ale zároveň se s ní totálně míjíte
Anyr
26.8.2022 11:51Slavomil Vinkler
26.8.2022 15:12 Reaguje na AnyrBřetislav Machaček
28.8.2022 10:00 Reaguje na Anyra zemnicích, kde se dým plazil i u podlahy. Zvířata to dělají i nyní, tedy mimo toho kouře. Jó a taky opustí les a přebývají na polích, kde se komárům moc nelíbí. Později se už lidé nechtěli
mazat takovými blivajzy a tak mokřady vysušili a nebo z nich
udělali rybníky s rybami jako predátory komárů. Do oken si
dali sklo a záclony a vyrobili si plácačky na hmyz, lepové pásky,
moskytiéry a taky tu chemii. Vylezte někdy Anyre ze své "jeskyně",
projděte se po přírodě a mnohé pochopíte sám bez tak hloupých dotazů.
Petr Pavlata
26.8.2022 23:55vaber
27.8.2022 08:23 Reaguje na Petr PavlataBřetislav Machaček
27.8.2022 15:35 Reaguje na vabervajíčka předchozích čekají v pohotovosti na déšť, aby se
vylíhly. Toto se může projevit až po čase, kdyby byly takto geneticky ovlivněny generace komárů po několik předchozích let. Jinak u včel se šlechtění na přílišnou mírnost mému
kamarádovi neosvědčilo. Měl je tak mírné, že se nechaly
agresivními vyloupit a do zimy šly bez zásob. Ta genetika
budiž, ale s rozumem, protože vše se vším souvisí a co až
zbydou pouze ti geneticky modifikováni komáři a jako druh
komáři vyhynou? Je to dobrý cíl a nebo další lidská chyba?