https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vizionar-udrzitelne-budoucnosti-by-oslavil-80-let.kdo-byl-josef-vavrousek
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vizionář udržitelné budoucnosti by oslavil 80 let. Kdo byl Josef Vavroušek?

15.9.2024 06:06 | PRAHA (Ekolist.cz)
Josef Vavroušek za svým stolem na Federálním výboru pro životní prostředí.
Josef Vavroušek za svým stolem na Federálním výboru pro životní prostředí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Dnes je 80. výročí narození jednoho z nejvýraznějších československých myslitelů a vizionářů, Josefa Vavrouška. První federální ministr životního prostředí, ekolog, publicista, horolezec a pedagog zanechal nesmazatelnou stopu nejen na československé, ale i světové ekologické a politické scéně. Narodil se 15. září 1944 v Praze, tragicky zahynul v roce 1995, kdy ho společně s jeho dcerou zavalila lavina v Západních Tatrách.
 
Josef Vavroušek byl jednou z mála vysoce vzdělaných osobností, které dokázaly argumentačně čelit skeptikům, jako byl Václav Klaus. Vavroušek se nebál prosazovat odvážné reformy, včetně návrhu na reformu OSN, a zasazoval se o cestu trvale udržitelného rozvoje pro Československo i celou Evropu.

Po revoluci stál Vavroušek po boku Havla při zakládání Občanského fóra.
Po revoluci stál Vavroušek po boku Havla při zakládání Občanského fóra.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Evy Vavrouškové

Ačkoliv byl původním zaměřením technik a systémový analytik, jeho životním posláním byla ochrana životního prostředí. Zlomovou událostí pro něj byla humanitární cesta do Afriky.

Africká expedice, která změnila život

V roce 1968 se jako člen studentské Expedice Lambaréné vydal na devítiměsíční cestu napříč Afrikou, během níž navštívil 14 zemí. Tato zkušenost Vavrouška hluboce ovlivnila a pomohla formovat jeho filozofii trvale udržitelného života. Svědectví o devastaci přírodních zdrojů v Africe, které tam tehdy viděl, mu dalo jasně najevo, jak snadno lze zničit podmínky k životu.

Cesta do vysoké politiky a tragický konec

Po Sametové revoluci se Vavroušek stal prvním federálním ministrem životního prostředí. Ve své funkci uspořádal první evropskou konferenci o životním prostředí v Dobříši, která se stala významným milníkem pro českou i evropskou environmentalistiku. Zúčastnilo se jí 31 ministrů životního prostředí ze zemí Evropské hospodářské komise.

I když musel Vavroušek po volbách v roce 1992 opustit politiku, zůstal nadále aktivní a zasazoval se o ochranu přírody až do své tragické smrti v roce 1995, kdy zahynul pod lavinou ve slovenských Roháčích spolu se svou dvacetiletou dcerou Petrou.

Jedna z posledních fotografií zachycujících Josefa Vavrouška.
Jedna z posledních fotografií zachycujících Josefa Vavrouška.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Nadace Partnerství

Odkaz, který žije dál

Na počest Josefa Vavrouška byla v roce 1996 založena Environmentální cena Josefa Vavrouška, kterou dnes udílí Nadace Partnerství za významné činy v oblasti ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. Jeho odkaz nadále inspiruje nové generace, aby se zasazovaly o lepší a udržitelnější budoucnost.

Josef Vavroušek jako průvodce prince Charlese na zámku Jezeří v severních Čechách, spolu s P. Pakostou, I. Dejmalem, J. Stoklasou a dalšími.
Josef Vavroušek jako průvodce prince Charlese na zámku Jezeří v severních Čechách, spolu s P. Pakostou, I. Dejmalem, J. Stoklasou a dalšími.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Citace Josefa Vavrouška:
Udržitelný rozvoj je způsob života, který hledá rovnováhu mezi svobodami a právy každého jednotlivce a jeho odpovědností vůči jiným lidem i přírodě jako celku, a to včetně odpovědnosti vůči budoucím generacím.

Měli bychom přijmout zásadu, že svoboda každého jednotlivce končí nejen tam, kde začíná svoboda druhého, ale také tam, kde dochází k ničení přírody.

Jsem přesvědčen o tom, že hledání a prosazování hodnot, které by nás přivedly k harmonii vztahů mezi člověkem a přírodou, je společným údělem lidí nábožensky věřících i těch, kteří věří v člověka . Měli bychom podporovat to, co nás spojuje, nikoli to, kde se naše názory liší.

Je třeba ukazovat lidem, že jsou běžně k dispozici metody a postupy, jak snížit spotřebu, aniž by to znamenalo nějaké trpění. Podpořit rozvoj těch firem, které se zabývají úsporami a obnovitelnými zdroji energie, a výzkum v této oblasti. Zároveň je třeba dát najevo, že energie je drahá.

Vzpomínky přátel a spolupracovníků

Chartista Jiří Müller: Když jsem byl v letech 1971–76 ve vězení, spolužák z vysoké školy vozil mé rodiče na návštěvy do věznice a posílal jim peníze. Jmenoval se Josef Vavroušek. Nebyl nikdy naléhavým ekologickým aktivistou. Byl však naléhavým filosofem hodnot. Kvůli nim se ve vládě střetával se svým kolegou Václavem Klausem.

Horolezec Jiří Klíma: Pepa byl velkorysý a skvělý člověk. Když jste chtěli, aby s vámi oslavil narozeniny, museli jste mu zatajit večírek a místo toho zmínit, že byste potřebovali s pomoct nasekat dřevo.

Pedagog a spisovatel Pavel Nováček: Při prvním setkání s Josefem se mi potvrdila jedna stará moudrost: „Lidé mohou zapomenout, co jste říkali, mohou dokonce zapomenout, co jste dělali, ale nikdy nezapomenou, jak se vedle vás cítili.“ Ten pocit otevřenosti a srdečnosti vůči neznámému studentovi, který za ním přišel s poněkud obskurním zájmem o budoucnost, mi nikdy nevymizí z paměti.

Maďarský velvyslanec György Varga: Josef Vavroušek byl z mála těch, kteří vědí, co je opravdu důležité a co je nepodstatné. Přitom se netvářil jako mnozí jiní, jako vševědoucí, jako neomylný. Byl vždy připraven – paradoxně jako dobrý politik – ke kompromisu. Bude nám moc chybět.

Miroslav Kundrata, strategický ředitel Nadace Partnerství: Josef měl vzácnou schopnost spojovat v sobě excelentního analytika, politicky myslící a zároveň velmi skromnou, empatickou osobnost. Propojoval neuvěřitelné množství zájmových skupin a měl velký respekt i u svých názorových protivníků. Osobnost jeho formátu nám v rozhádané republice dodnes chybí.


reklama

 
Nadace Partnerství

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (21)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RS

Robert Seifried

15.9.2024 08:07
Škoda takového člověka, měl by žít do sta llet a pomáhat kultivovat prostředí okolo sebe. Jsem přesvědčen, že lidí podobného formátu, je stále dost. Jen už se jaksi v dnešní době nehodí do politiky. Takže je můžeme tu a tam, nečekaně, potkat v běžných životních situacích, na našich každodenních cestách. O to více takové nečekané setkání potěší.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.9.2024 08:24 Reaguje na Robert Seifried
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.9.2024 09:05 Reaguje na Robert Seifried
Úplným základem jakékoli udržitelnosti je snížení porodnosti na prostou reprodukci. Porodnost v Indii, Africe... je zcela devastující nejen pro tamní země, ale pro svět. Myslím, že ani Vavroušek se to neodvážil prosazovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.9.2024 10:12 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tehdy to nebyl tak palčivý problém, nás se netýkal vůbec. A dnes je to taky jen jeden z důležitých zátěžových faktorů.
Odpovědět
Pe

Pepa

15.9.2024 09:03
„Životní prostředí je na okraji zájmu lidí i vlád. Panuje přesvědčení, že nejprve je třeba zabývat se ekonomikou a až posléze životním prostředím. Pro ekologické hnutí to má neblahé důsledky.
Politické strany a ministerstva nastoupily frontální útok na životní prostředí. Kořeny jsou v primitivním chápání tržní ekonomiky, kde ekologie nemá místo,“ řekl v únoru 1991.
Dnes by byl podle většiny za ekoteroristu..
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.9.2024 09:08 Reaguje na Pepa
Samozřejmě, na životní prostředí musíte mít prostředky. Největší devastace je v nejchudších zemích, kde je ale nejvyšší porodnost. Strhněte si klapky.
Odpovědět
Pe

Pepa

15.9.2024 10:07 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jen jste potvrdil své primitivní chápání tržní ekonomiky, kde ekologie nemá místo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.9.2024 10:17 Reaguje na Pepa
A jaké je místo pro ekologii v Nigeru, kde je 50 porodů na 1000 obyvatel? Co vidíte v té nesmyslné porodnosti tržního???
Odpovědět
Anyr

Anyr

15.9.2024 13:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
"S obrovskou chudobou země jde samozřejmě ruku v ruce i špatný zdravotní stav obyvatel a nedostačující lékařská péče. Statistiky hovoří jasně: kojeneckou úmrtnost v Nigeru lze sice srovnat s údaji ze sousedních států, ovšem mortalita ve věku 1–4 roky zůstává i na Afriku extrémně vysoká – před čtvrtými narozeninami tam zemře každé čtvrté dítě! Příčiny tkví v obecně špatných zdravotních podmínkách a nedostatečné výživě. Podle údajů organizace Save the Children má země nejvyšší dětskou úmrtnost na světě, z každých 100 tisíc porodů pak celých 820 končí smrtí rodičky. V roce 2006 přitom připadalo na 100 tisíc obyvatel jen 22 zdravotních sester a tři doktoři."
https://www.stoplusjednicka.cz/niger-nejubozejsi-z-chudych

To zaprvé.

Zadruhé, srovnávat ekologickou stopu (nároky na zdroje) Nigerijce s průměrným českým Vinklerem je k smíchu. Ani celá vesnice Nigerijců by nestačila.

Je to čirý rasismus, xenofobie, manipulace.
Čirá vláda strachu, temnoty, a komunisty propagovaného, nefunkčního a zvráceného "sociálního inženýrství".
Odpovědět
Anyr

Anyr

15.9.2024 13:09 Reaguje na Anyr
To jen tak v rychlosti, určitě bych dokázal najít relevantnější a aktuálnější zdroje, ale nemyslím si, že by to mělo cenu. někdo je prostě zahořklý, zlý, a měnit se nebude, ani kdyby měl umřít.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

15.9.2024 13:32 Reaguje na Anyr
Tady se bavíme o tržním chování a ekologii v Nigeru. Jaký rasismus?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

16.9.2024 08:13 Reaguje na Anyr
V tom Nigeru není zřízeno žádné, tedy žádné chráněné území.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.9.2024 08:32 Reaguje na Anyr
Pane Anyre, většinou s vámi souhlasím, ale tohle obvinění pan Vinklera je už za čárou. On tu nemá jediný náznak rasismu a zahořklosti, jen upozorňuje na velmi důležitý fakt a tím je přemnožování obyvatel.
Čím asi bude to, co v celém sloupečku uvádíte?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.9.2024 10:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
Omyl, nejvíce surovin i energií spotřebovávají vyspělé země a tím taky produkují nejvíc odpadu. Ale dokážou jej do značné míry likvidovat a recyklovat, jdou do OZE a vůbec šetrných postupů. Nejhorší devastátor je ale Čína, která právě bezohledným růstem ekonomiky je nejhorším devastátorem zemského ekosystému.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.9.2024 10:19 Reaguje na Pepa
Byla to jiná doba, naší prioritou bylo nastavit systémy, které nám umožní ekonomicky dohnat Západ. To byla ta tržní ekonomika, svoboda podnikání, privatizace průmyxslu, propojení s Evropou atd. atd.
Ale na ekologii se myslelo taky, třeba odsíření uhelných elektráren za Klause byl velmi dobrý počin. Řešila se taky dostavba Temelína, ekologické organizace měly větší sílu, než dnes. Naštěstí to dopadlo porozumu.
Dnes je celý systém zakódován v grýndýlu, ovšem v našem ropákistánu to ne a ne pochopit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.9.2024 20:00
J. Vavroušek odešel předčasně, zanechal ale výraznou stopu. Byl jsem na jeho předvolební přednášce, mluvil tak hezky, srozumitelně a klidně, že bylo jasné, že na posametová dravá ega jeho rozhled a znalosti stačit nebudou. Od té doby o udržitelnosti často přemýšlím, i tam, kde to pro jiné není zajímavé. Byl to politik-vizionář, jakých je v novodobé historii žalostně málo.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

16.9.2024 07:09
Třicet let je douhá doba.Hodně pozapomeneme.
Co asi zůstalo v paměti,byl to jistě dobrý a laskavý člověk.
A na barevném foto ,ten cepín(Stubai),mačky a pohory(asi Podtatran Poprad),vzpomínka na mládí ...

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.9.2024 08:35 Reaguje na Emil Bernardy
Tohle vybavení jsem měl taky, jen cepín jsem si půjčoval v oddílové půjčovně, později kamarád Bíba vyráběl v práci výborné jedničky vlastní konstrukce.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.9.2024 08:45 Reaguje na Emil Bernardy
Jen ten batoh vypadá jako z obchodu. My vyráběli svařované krosny a pytle z celtoviny, kamarád měl batoh zvaný aligátor z plachty z Avie, i prázdný vážil asi 10 kilo. Později v něm nosil uhlí. Úvazky z autopásů, nebo hasičských hadic, karabiny z NDR, skoby řezané doma ve svěráku, vklíněnce ze silonových tyčí a titanové ledové vývrtky z Ruska. Lezečky jako kopačky s uřezanými špunty a podlepené ojetou pneumatikou, jen lana byla z Boletic. Nádherná doba....
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

18.9.2024 13:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Přesně tak to bylo....
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

18.9.2024 15:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Ty kopačky s mechovkou od obuvníka.... :-))) později byly semišové Botas.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist