Volně chovaní koně dnes osídlili mokřadní louky u Nýřan. Jde o desátou rezervaci "divokých" koní
Skupinu tří volně chovaných koní, které pro rezervaci v Nýřanech bezplatně poskytla ochranářská společnost Česká krajina, převezli do Nýřan pracovníci Zoo Plzeň. Vznik rezervace inicioval a financoval Plzeňský kraj. „Exmoorský divoký kůň a pratuři dále zvýší atraktivitu Janovského mokřadu, který se stává symbolem Plzeňského kraje a jeho úsilí o záchranu naší krajiny,“ uvedl náměstek hejtmanky Plzeňského kraje pro oblast životního prostředí, zemědělství, evropských záležitostí a regionálního rozvoje Josef Bernard.
Dvojici praturů pro nýřanskou rezervaci se ochránci přírody pokusili odchytit již včera, ale neúspěšně. „Jedna ze samic v milovickém stádě netradičně porodila na podzim, takže je celé stádo v těchto dnech mimořádně plaché a ke zvířatům se nepodařilo přiblížit na vzdálenost, která by umožňovala odchyt,“ vysvětlil Dalibor Dostál.
Desítka rezervací v Česku vznikla během sedmi let od založení pilotního projektu. „První rezervace velkých kopytníků vznikla v roce 2015 v bývalém vojenském prostoru Milovice. Jsme rádi, že se tento efektivní způsob péče o krajinu v Česku uchytil. V nejbližších měsících by měla vzniknout další rezervace v Krnově v Moravskoslezském kraji, zájem o přírůstky velkých kopytníků nyní mají ochranářské organizace na Slovensku, na Ukrajině nebo v Rakousku,“ doplnil Dalibor Dostál. Propagovat pastvu velkých kopytníků v zahraničí velmi účinně pomáhá ochranářská organizace JARO Jaroměř, která se podílí na péči o krajinu i mimo Českou republiku.
Přečtěte si také |
Dalibor Dostál: Návrat divokých koní do krajiny není experiment, ale řešení, které fungujeOchranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (41)
Vladimir Mertan
8.12.2021 20:44Břetislav Machaček
9.12.2021 10:22 Reaguje na Vladimir Mertanpřenosného plotu a pak po prkenném můstku do náklaďáku.
Některé "divoké" koně přitom hladili a zřejmě asi i lákali
krmením z ruky. Jsou divocí až hrůza, ale i bez sedativ
jedou v klidu autem na jinou pastvinu. To kamarád učil koně
nastoupit do přívěsu a být v něm v něm cestou v klidu půl roku
po jednotlivých úkonech a kratších výletech po vesnici. Tak
nějak jsou asi "divocí".
Vladimir Mertan
9.12.2021 10:31 Reaguje na Břetislav MachačekRobert Jirman
9.12.2021 12:45 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
9.12.2021 15:54 Reaguje na Robert Jirmankůň. Ochočené zvíře je ochočené zvíře a divoké je
divoké i s tím, že bez narkotik, las, svazování
nohou atd. nepůjde chytat a transportovat. Stejně
tak ochočeni přijeli z GB a někteří měli dokonce
ohlávky. Takhle divokým může být i hucul, pokud
ho nechám na pastvině celý rok a o mustangu
vzešlém z domácích koní ani nehovořím. Není tak
divokým, ale pouze snad pochází z kdysi divoké
populace koní.
Pavel Hanzl
11.12.2021 08:33 Reaguje na Břetislav MachačekJsou od toho, aby spásali trávu a to umí každopádně. Pokud jsou krotcí, je to lepší, že neublíží člověku při nějakém problémovém kontaktu.
Jan Omasta
8.12.2021 22:47Lukáš Kašpárek
9.12.2021 06:54 Reaguje na Jan OmastaPetr Pekařík
9.12.2021 09:50 Reaguje na Lukáš KašpárekPavel Hanzl
11.12.2021 08:35 Reaguje na Jan OmastaLukáš Kašpárek
9.12.2021 07:01Břetislav Machaček
9.12.2021 10:27 Reaguje na Lukáš Kašpárekv Rudém Právu před plyšákem :Velké díky pracovníků BSP Průkopník
za splnění pětiletého plánu za čtyři roky a taky všem, kteří jim
pomáhali ho splnit tím, že jim předem nachystali plné vozíky
uhlí a odstříleli skálu k vydatné uhelné sloji.
Jenda
9.12.2021 08:59Karel Pavelka
9.12.2021 09:20 Reaguje na JendaJenda
9.12.2021 09:30 Reaguje na Karel PavelkaBřetislav Machaček
9.12.2021 10:32 Reaguje na Jendavolavky a místy vydry? Já ne, pouze se jako záplata
vydyndají peníze na odškodnění stejně jako na ty
ploty ohrad, když ale jinde proti plotům usilovně
bojují(obory se zvěří).
Robert Jirman
9.12.2021 12:52 Reaguje na JendaJenda
9.12.2021 14:46 Reaguje na Robert JirmanRobert Jirman
9.12.2021 15:54 Reaguje na JendaDalibor Motl
9.12.2021 15:54 Reaguje na JendaPetr Pekařík
9.12.2021 10:08 Reaguje na Karel PavelkaRobert Jirman
9.12.2021 12:44Lukas B.
9.12.2021 14:20 Reaguje na Robert JirmanRobert Jirman
9.12.2021 16:08 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
10.12.2021 14:35 Reaguje na Robert Jirmannení to spíš o tom, kolik těch zvířat v oboře držím? když dám deset koní na hektar, tak budu každý den dokrmovat koláčem sena a plocha bude zdupaná blátoviště.
vladimír šmídl
12.12.2021 18:57 Reaguje na Lukas B.Zbůch - dnes oba uzavřené.) Jako kluci jsme obdivovali fyzickou zdatnost telat při zdolávání táhlého svahu, ale hospodářsky to asi nic moc nebylo, nikdy vícekrát se tam dobytek neobjevil a zůstalo se u strojního sečení. Druhý rok tam téměř žádná tráva nerostla.
Marcela Jezberová
13.12.2021 16:06 Reaguje na Lukas B.Majka Kletečková
11.12.2021 00:34 Reaguje na Lukas B.Břetislav Machaček
11.12.2021 18:21 Reaguje na Majka Kletečkovánáhodou cizopasníci? Možná odolnější jsou, ale
nikoliv nesmrtelní, pokud na ty cizopasníky a
choroby narazí. Já bych to na rozdíl od vás
netvrdil. U hospodářských zvířat je zdravotní
stav téměř denně sledován, ale u divokých to
zjistí až při úhynu a to už může být zamořen
celý chov. U ptačí chřipky v domácím chovu to
lze preventivním vybitím zastavit, ale třeba
u labutí pouze přihlížíme úhynům. Podobně tak
dopadli ti koníci u Rokycan, kde uhynuli
téměř všichni a zachvátit to třeba Milovice,
tak budou chovatelé pouze přihlížet?
Majka Kletečková
13.12.2021 00:59 Reaguje na Břetislav MachačekMajka Kletečková
14.12.2021 00:16 Reaguje na Petr EliášBřetislav Machaček
14.12.2021 20:06 Reaguje na Majka Kletečkováo to, že u hospodářských zvířat existuje
veterinární dohled a u "divokých" se řeší
často až hromadná nákaza a nebo velké
úhyny. O to mi šlo především a záměna
koní za zubry mě mrzí. Děkuji za to
upozornění.
Marcela Jezberová
13.12.2021 16:05 Reaguje na Majka KletečkováMajka Kletečková
14.12.2021 00:13 Reaguje na Marcela JezberováHuculové mezi zvažovanými adepty byli podobně jako několik dalších koňských plemen, nakonec je ale vědci nevybrali. Otakar Leiský, který se o záchranu vymírajících huculů hlavně zasloužil, z toho byl tehdy hodně zklamán. Já mám pro huculy velkou slabost, kdysi jsem na nich díky Tisu trochu jezdila a na čas, kdy jsem s nimi mohla trávit čas v ohradě a kreslit si je, ráda vzpomínám. Občas na huculy narazím i dnes, jsou oblíbení např. v hipoterapii, při vyjížďkách v náročnějším terénu, vedou si dobře ve vytrvalostních závodech, občas si zahrajou ve filmu.
Majka Kletečková
14.12.2021 12:41 Reaguje na Marcela JezberováBřetislav Machaček
9.12.2021 16:05 Reaguje na Robert Jirmanhnízda na zemi hnízdících ptáků? A nebo hnízdí ptáci za plotem?
Mé zkušenosti s koňmi na pastvině jsou zcela jiné a naopak ti
ptáci hnízdili za plotem a tam pouze létali za potravou. Nebyla
by nějaká nenaaranžovaná fotečka hnízda uprostřed rozšlapané
trávy kolem?
Robert Jirman
9.12.2021 16:12 Reaguje na Břetislav MachačekMajka Kletečková
10.12.2021 23:19 Reaguje na Robert JirmanA Z
9.12.2021 21:30,,Exmoorský pony či keltský pony je divoké plemeno koně domácího, které pochází z anglického Somersetu a Devonu. Plemeno dostalo jméno podle vysoko položených blat Exmoor v jihozápadní Anglii. Exmoorskému ponymu hrozilo vyhynutí – druhou světovou válku přežilo pouhých 45 jedinců. Celosvětově jich žije zhruba dva tisíce.,,