Vyroste v Evropě další zeď? Polský záměr obrany hranice bude pro přírodu problém
Nápad bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, vystavět podél částí nechráněných amerických hranic s Mexikem zeď, byl jedním z velkých taháků jeho kampaně v roce 2016. Potenciální voliče chystaný záměr spolehlivě rozdělil, byl příčinou bezpočtu kontroverzí a výtek. Nešlo jen o to, zda taková bariéra bude vůbec fungovat a kdo ji nakonec zaplatí, bariérou dotčena měla být i místní příroda. Stavba dle obav odborníků mohla zablokovat tok genů a ohrozit přežití populací. K hlasitým zahraničním kritikům amerického záměru tehdy patřila i Evropská unie. Abychom teď, jen o pět let později, podobný projekt chystali též.
Zdi rozdělují lidi i zubry
Přes zelenou hranici mezi Polskem a Běloruskem v menší míře k nelegálním přechodům nebo alespoň k pokusům o ně docházelo vždy. Polská pohraniční stráž v průměru evidovala okolo 120 takových ročně. Nyní řeší okolo 500 případů denně, a ani s nasazením armády není schopna příliv ilegálních migrantů spolehlivě kontrolovat. Řešení? Výstavba 400 kilometrů dlouhé zdi, respektive 5,5 metrů vysokého plotu, doplněného o další zajišťující prvky, senzory pohybu, fotopasti a kamerové systémy. S tím, že odhadovaná cena projektu se blíží sumě 353 milionů eur, a na její stavbu žádá Polsko spolufinancování od EU. Tak, aby stavba mohla být zahájena nejpozději v létě 2022. Nutno dodat, že Polsko v tom není samotné, na konci letošního října si o podobný příspěvek na zajištění vnějších hranic a výstavbu bariér řeklo dalších 9 z 26 členských států EU.
Připravovaný plán na výstavbu bariéry, vymezující hranici Polska a Běloruska, který by teď rád polský prezident Alexander Duda včlenil do zákona, pochopitelně čelí kontroverzím. Podobným jako ještě nedávno Trumpova zeď. A to včetně silného odporu ekologů a odborníků z oblasti ochrany přírody, protože by bariéra rozdělila jedna z ekologicky nejhodnotnějším míst v Evropě. Bělověžský prales, poslední z fragmentů nížinných lesů kdysi pokrývajících Evropu, má bilaterální charakter, zasahuje na polské i běloruské území. A panují obavy, že by oněch 12 000 druhů živočichů, které tu žijí, na uměle vytvořenou bariéru v terénu zle doplatili. Zubr evropský, rys ostrovid, vlci a medvědi patří ke zvířatům, které v jiných koutech Evropy uvidíme jen zřídka. Tady dosud přítomni byli a není jisté, jak dalece by se dokázali z překážkou vyrovnat.
Okamžité rizika i dlouhodobé následky
„Lidé mohou využít žebříky, schody, rampy a tunely, prostě alternativní způsoby k překonání bariéry. Většina zvířat je ale efektivně využívat nemůže,“ říká Katarzyna Nowaková, geobotanička Varšavské univerzity a pracovnice terénní výzkumné stanice v Bělověži. Zeď či plot může přesměrovat zvířata k rizikovějším úsekům trasy. K říčním tokům, obhospodařovaným polím nebo silnicím, kolejím. Celkově tedy zvýšit rizika pro zvěř.
Jak upozorňuje Bogdan Jaroszewicz, profesor biologie Varšavské univerzity, dá se odtušit několik navazujících fází negativního vývoje. „Samotná výstavba svým hlukem odežene zvěř od hranic. Přibude světelného smogu v zalesněném pásmu. Zvýšená frekvence pohybu lidí pak bude na zvířata působit dlouhodobě stresujícím způsobem.
Můžeme počítat se zastavením rekolonizace Polska medvědem hnědým, který se k nám tímto koridorem pomalu navracel. Zeď bude problém pro nízko létající ptáky, například tetřevy. Počítejme s odpuzením ostražitých velkých šelem od hraničního pásma, na které se naváže nárůst populace srnčí a jelení zvěře. Může dojít k přepásání chráněných druhů rostlin a k invazím nepůvodních rostlinných druhů. V dlouhodobém časovém horizontu je zeď u hranic jednou velkou ztrátou.“
Michał Żmihorski, zoolog specializující se na biogeografii, dodává, že Bělověžský prales byl v rámci Evropy i světa naprostým unikátem. „Z celkem 275 lesů a pralesů, chráněných a zařazených do systému UNESCO, se většina potýká s klimatickými změnami, fragmentací a soustavným narušováním. Momentálně do atmosféry vypouští více CO2, než absorbují. Bělověžský prales je oproti tomu stále zdravou, vitální krajinou, která umožňovala pohyb zvířat. Tohle by zeď dala v sázku.“
Pro přírodu to dobře není
Fragmentace biotopů přispívá k vyšší izolaci populací přítomných živočichů, brzdí přenos genů. A tím vede k utváření méně odolného ekosystému, který již nevyniká potřebnou resiliencí a stabilitou. Činí je křehčím k negativním vlivům, například vůči klimatickým změnám. Problematický je pochopitelně i celý konstrukční režim, který u podobných staveb s politickým podtextem jen zřídka bere ohled na stávající zákony o ochraně přírody. Zdi nebo ploty v krajině teoreticky mohou snížit svůj negativní efekt na migraci zvířat, vložením nejrůznějších průchozích prvků. Ale polská verze s ničím takovým nepočítá. Přecházet hranice mezi Polskem a Běloruskem by prostě bez řádného schválení pohraniční stráže a/nebo celníků od léta 2022 neměl nikdo. Uprchlíci ani medvědi.
Zdi? Máme jich víc než pár
Někdejší evropská kritika americké zdi podél hranic s Mexikem (a současná kritika polské zdi) lehce zavání pokrytectvím. Už proto, že v té samé době, kdy záměr na výstavbu bariéru vyhlašoval při volební kampani Trump, u nás podobné stavby již stály anebo se právě budovaly. Španělsko, Maďarsko, Bulharsko, Řecko, Francie, Rakousko, Slovinsko, Estonsko a zatím nečlenská země EU, Makedonie, patří nyní k těm, které už své zdi a ploty na hranicích mají. Teď se k nim chce přidat i Polsko.
Evropští ekologové přitom opakovaně upozorňují na nejednotný standard v Evropě budovaných bariér, které jsou pro divoce žijící zvířata často vražednější než ta v USA. Slovinský val z žiletkového ostnatého drátu hubil v roce 2015 migrující kopytníky výkonem 0,12 zvířete na kilometr délky. Maďarsko-chorvatský plot je za 28 měsíců likvidoval výkonem 0,47 kusu na kilometr délky. U masivní žiletkové bariéry v Estonsku, dlouhé 138 kilometrů, nejsou podobné výsledky známy. Z rizikových příhraničních zón totiž zpravidla bývá vyloučena přítomnost biologů a výzkumníků z univerzit, takže se v Evropě většinou konkrétně nedozvíme, jak moc podobné bariéry škodí.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (15)
Jaroslav Řezáč
6.1.2022 06:56Robert Jirman
6.1.2022 08:40Pavel Hanzl
6.1.2022 09:55Břetislav Machaček
6.1.2022 17:49zvěř jsou často k ničemu. K tomu přibydou ploty chránící dobytek před
vlky a pokud se vypustí velcí kopytníci do volné přírody, tak i ploty
kolem polí. Koukněte na plot mezi USA a Mexikem, na plot mezi Izraelem
a pásmem Gazy a taky za to může pane Hanzle Lukašenko? Kdo způsobil
chudobu a rozpoutal války v zemi původu migrantů a podnítil terorismus? Taky Lukašenko? Nechte už papouškování nesmyslů a myslete. Ploty staví
Poláci a nikoliv Lukašenko, protože migranti touží po zemi "zaslíbené"
a nikoliv po životě v Bělorusku. Nezůstanou ani v Polsku a koho mutr
Merkel pozvala, tak ať ho taky přijme a postaví plot kolem Německa, aby
se k nám do Varů nejezdili povyrazit.
Pavel Hanzl
7.1.2022 09:07 Reaguje na Břetislav MachačekSýrii vybombil a Asadem tak důkladně, že je tam 80% obyvatel pod hranicí bídy, asi 13 miliónů na útěku, z toho asi 4 mil. v zahraničí. A do Evropy je natlačili taky soudruzi, vůbec se nebojte, Merkelové to spadlo na hlavu a musela to řešit.
"Rusko nedodávalo pouze uprchlíky, ale také jejich vyobrazení jako teroristů a pachatelů znásilnění".
Timothy Snyder: "Cesta k nesvobodě" str. 193.
Břetislav Machaček
7.1.2022 19:16 Reaguje na Pavel HanzlOdtamtud a i odjinud jsou ti migranti a sklerotik si asi
už nevzpomene na životní úroveň v Sýrii za Asada před
"demokratizací" v režii Západu. Pokřivený názor sklerotiků
a nedouků je příčinou nových a nových křivd, když je umožní
politikům konat. Nebýt Ruska, tak je Sýrie baštou Islámského
státu a umožnit sjednocení Sýrie, tak se mohou uprchlíci
vracet zpět stejně, jak se vracejí na území ovládané Asadem.
Koukněte, jak je Sýrie rozdělena a kým a hlavně proč? Ropa
je příčinou a nikoliv Asad a Rusko, ale to vám na ČT nepoví.
To by musel schválit dědoušek a čučkaři, aby mluvili pravdu.
Jarek Schindler
6.1.2022 18:15Viktor Šedivý
6.1.2022 19:12Tak jí hezky poděkujte a nezapomeňte ani na další politiky, kteří migraci podporují - zrovna třeba mezi zelenými budou takových spousty a spousty.
Pavel Hanzl
7.1.2022 09:11 Reaguje na Viktor ŠedivýA to bych chěl vidět naše zaprděné rasisty, kteří se mohli podělat hrůzou z 50 syrských děcek!!
Břetislav Machaček
7.1.2022 19:51 Reaguje na Pavel Hanzlobčanství a jako občany EU je musí Německo pustit. Půjdou
do země zaslíbené, kde je podpora vyšší, než u nás plat
a kde už mají příbuzné. Navíc znají naši mentalitu a odpor
k rozdílným etnikům, které se nechtějí přizpůsobit většině.
Ono nakonec jsou nízké příjmy a podpory výhodou, protože
nám nic takového jako Němcům nehrozí.
Majka Kletečková
6.1.2022 23:22Čím víc roste počet lidí na planetě, tím víc se scvrkává území, kde mohou divoká zvířata žít.
Kamil Krabice
7.1.2022 03:11 Reaguje na Majka Kletečková?
Na to přišla jak?
Největší migrační koridor je Česko.Kdykoliv policie šáhne na nejaké auto u Břeclavy, vypadne z neho klubko mus limů.