Přesně před patnácti lety se na Šumavě rozhořel boj dvou záchran. Jedna měla zachránit les před kůrovcem jeho vytěžením, ta druhá zase netěžením. Tento souboj nakonec vyhrál les – les Na Ztraceném, nazývaný také Ptačí potok nedaleko Modravy.

Candáti mají své oblíbené noční loviště, kam putují denně několik hodin na vzdálenost až čtyř kilometrů. Před rozedněním se pak cíleně vracejí na stejné místo. Tyto pozoruhodné navigační schopnosti candáta obecného v jeho přirozeném prostředí popsali v nové studii v iScience vědci z Biologického centra Akademie věd ČR.

Ze soustavy pěti lesních nádrží v Krásné Dolině ve Středočeském kraji obnovily Lesy ČR zbývající tři. Na Křivoklátsku se tak zadrží tisíce kubíků vody.

Naučná stezka Mnichovské hadce seznamuje veřejnost s jednou z přírodovědně nejcennějších oblastí Slavkovského lesa. Za bezmála 18 let své existence již informační panely podlehly zubu času, některé informace se staly neaktuálními. V letošním roce byla proto celá stezka kompletně obnovena. Původní stezku i její současnou obnovu zrealizovala místní organizace Českého svazu ochránců přírody Kladská.

Stovky míst, které připomínají jedinečnou přírodu i historii 20. století Zeleného pásu Evropy, nyní najdete ve volně stažitelné aplikaci pro mobilní telefony.

Nejvyšší tropické stromy světa, které rostou na ostrově Borneo a dosahují výšky až sto metrů, nejsou během období sucha náchylnější k selhání transportu vody než nižší stromy. Vyplývá to z nové studie publikované v prestižním mezinárodním vědeckém časopise Science, na níž se významně podíleli vědci z Mendelovy univerzity v Brně a České zemědělské univerzity v Praze. Výzkum vyvrací dosavadní hypotézu, že jejich hydraulický systém během stále častějších období sucha selhává. Stromoví obři mají nezastupitelný význam pro ukládání uhlíku, tvorbu biomasy, regulaci mikroklimatu i podporu biodiverzity.

Vodní toky na české i saské straně Krušných hor čeká v následujících třech letech rozsáhlý biologický průzkum. Jihočeští hydrobiologové navazují na úspěšný výzkum pstruhů na Šumavě a v novém mezinárodním projektu podpořeném programem Interreg Česko–Sasko budou zkoumat rybí společenstva na 80 lokalitách. Vědci chtějí zjistit aktuální stav rybích populací, jejich zdravotní kondici, genetickou rozmanitost, výskyt parazitů i dlouhodobý teplotní režim toků. Výsledky pomohou lépe chránit původní vodní ekosystémy a předvídat jejich vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.

Správa Krkonošského národního parku letos pokračuje v pilotních managementových zásazích nad horní hranicí lesa ve snaze podpořit zachování všivce krkonošského pravého, jednoho z nejvzácnějších druhů rostlin české přírody. Jedná se o krkonošský endemit, jenž neroste nikde jinde na světě. Loni jsme na Labské louce posekali trávu, hrabali stařinu, vyřezávali šířící se keříky borůvky a následně odklízeli biomasu. V letošním roce plánujeme mimo jiné pastvu krav na Stříbrném návrší. Cílem opatření je ověřit vhodné postupy péče o vybraná místa krkonošské arkto-alpínské tundry a podpořit zachování tohoto druhu.

Česká společnost ornitologická (ČSO) zahájila další práce na Střimické výsypce. Ornitologové v největším ptačím parku v Česku, který funguje už druhý rok, plánují prosvětlení tůní, vytvoření hadníků či kamenných hromad pro bělořity šedé a hlavně zavedení extenzivní pastvy velkých kopytníků.