https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/chci-mit-moznost-chranit-svuj-majetek-pred-kancem-i-vlkem-rika-zemedelec-a-myslivec-jiri-michalisko
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Chci mít možnost chránit svůj majetek před kancem i vlkem, říká zemědělec a myslivec Jiří Michalisko

4.5.2021 06:54 | PRAHA/JAKARTOVICE (Ekolist.cz)
Vlastnictví zavazuje. Majitelé pozemků nechtějí trpět škody páchané volně žijící zvěří, zároveň je trápí, jak zajistit ochranu chovaných zvířat před možným útekem vlka, navracejícího se do české krajiny.
Vlastnictví zavazuje. Majitelé pozemků nechtějí trpět škody páchané volně žijící zvěří, zároveň je trápí, jak zajistit ochranu chovaných zvířat před možným útekem vlka, navracejícího se do české krajiny.
Myslivci jsou dlouhodobě vnímáni jako silná zájmová organizace. Ale co je tím mysliveckým zájmem? Už ne péče o krajinu, ale pouze lov a obchod s lovem volně žijících kanců, srnců a jelenů. Alespoň tak to vidí Jiří Michalisko, který je zároveň myslivcem i vlastníkem pozemků a zemědělcem, který se potýká se škodami, které působí přemnožená zvěř. Coby chovatel hospodářských zvířat by byl i pro možnost regulovat vlky lovem.
 
Jak se dnes stanu myslivcem?

Když se chcete ucházet o první lovecký lístek, tak vyplníte přihlášku, pak se naučíte formou víkendových kurzů na sedm předmětů, z kterých posléze u odborné komise složíte zkoušku z myslivosti. Patent a licenci na zkoušky uchazečů o první lovecký lístek má Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) a pouze několik málo škol, které mají myslivost v předmětu výuky.

Jiří Michalisko je zemědělec v okrese Opava, kde hospodaří na cca 40 hektarech. Polovina je orná půda, další půlku tvoří louky na seno, trvalé travní porosty nebo vojtěška, část slouží jako pastviny pro ovce, kozy a krávy. Ve farmovém chovu Obora Dřemová chová i muflony. Zároveň je 25 let myslivec, který hospodaří v honitbě s výměrou 626 ha, ve spolku se čtyřmi dalšími kolegy myslivci. To formuje jeho pohled na hospodaření v krajině, na němž by podle něj měli spolupracovat vlastníci pozemků, zemědělci, myslivci i obce a místní obyvatelé.
Jiří Michalisko je zemědělec v okrese Opava, kde hospodaří na cca 40 hektarech. Polovina je orná půda, další půlku tvoří louky na seno, trvalé travní porosty nebo vojtěška, část slouží jako pastviny pro ovce, kozy a krávy. Ve farmovém chovu Obora Dřemová chová i muflony. Zároveň je 25 let myslivec, který hospodaří v honitbě s výměrou 626 ha, ve spolku se čtyřmi dalšími kolegy myslivci. To formuje jeho pohled na hospodaření v krajině, na němž by podle něj měli spolupracovat vlastníci pozemků, zemědělci, myslivci i obce a místní obyvatelé.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv autora

Kromě kurzovného si ale musíte zaplatit členství v ČMMJ a povinné pojištění, přestože ještě nejste držitelkou zbrojního průkazu a zbraně. Investice, aby se člověk mohl stát myslivcem, je zhruba 40 000–100 000 Kč. To je vstupní režie, zkoušky, oblečení, koupit si nějakou loveckou pušku a zaplatit vstupní členský podíl do spolku nebo zakoupit povolenku k lovu.

Když si člověk pročte směrnice a jednací a provozní řád ČMMJ a počítá náklady, tak dojde k tomu, že musí mít připravených 100.000 Kč, když se chce stát myslivcem. Pokud vybavení nezdědil po tatínkovi nebo dědečkovi.

Ale to jsou zřejmě reálné náklady, které obnáší drahý koníček, v tom zřejmě nehraje výraznou roli ČMMJ…

To jsou reálné náklady. Ale teď si představte, že jste se nově stala myslivcem, a chcete se dostat k výkonu práva myslivosti. A přijdete do honitby, která je ovládaná třemi myslivci tvořícími výbor spolku, kteří v roce 2002–2003 stáli u transformačního procesu a honitbu si pronajali. A ti vám řeknou: na rok tě vezmeme na zkoušku za 20 000 Kč, a můžeš si střelit srnče, divočáka a lišku. A opravíš posed a uděláš to a tamto.

No a vy půjdete, a protože budete nadšená, tak divočáků střelíte pět, sedm nebo deset už za první půlrok. A ti zasloužilí myslivci vám okamžitě seberou povolenku k lovu. Protože když budete tak intenzivně lovit, na ně už nezbude. A oni by museli do lesa chodit častěji, ne jednou za měsíc naplnit mrazák. A pak už by do honitby nejezdilo tolik jejich kamarádů, kteří by si chtěli také střelit. Zvěře by bylo v lese přiměřený počet. A to komerčně myslící myslivci, kterým se naskytla možnost podnikat na účet spousty ostatních vlastníků honebních pozemků, nemohou dopustit.

Myslivost je drahý koníček. Je potřeba pořídit si pušku, myslivecký oblek, dalekohled, možná i s nočním viděním, složit zkoušku, zaplatit členský poplatek. Když něco zdědíte, je to výhra.
Myslivost je drahý koníček. Je potřeba pořídit si pušku, myslivecký oblek, dalekohled, možná i s nočním viděním, složit zkoušku, zaplatit členský poplatek. Když něco zdědíte, je to výhra.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Michalisko / archiv autora

Mají vlastníci pozemků možnost ovlivnit, jak myslivci hospodaří?

Některým zemědělcům se podařilo svolat valnou hromadu honebního společenstva a díky nadpoloviční většině hlasů si honitbu převzít a pronajmout. Znám asi deset takových zemědělců. U nich myslivost funguje a do tří let snížili škody tím, že zadarmo rozdali povolenky k lovu. A povolenku pro další sezónu podmínili splněním plánu lovu. To je v podstatě obdoba saského modelu myslivosti, po kterém tady odborná veřejnost volá a ČMMJ se mu brání.

I státní lesy, které mají spravovat národní bohatství, tedy majetek nás všech daňových poplatníků, se saskému modelu v podstatě brání. Tvrdí, že by pro ně bylo pracné, aby revírník místo vyhledávání kůrovců po lese spravoval ještě nějakou evidenci lovu a vydával povolenky.

Hospodaří myslivci ještě jinak než jen chovem a lovem zvěře?

Zájem myslivců hospodařit ilustruje třeba to, jak čerpají peníze na tvorbu mysliveckých odváděcích políček. Ministerstvo zemědělství nabízí na takzvané nemyslivecké činnosti cca 127 milionů ročně. A vyčerpá se z ní asi 7–10 milionů. Nemám přesná čísla, ale je to zanedbatelné množství z toho, co je k dispozici.

Myslivecké odváděcí políčko by mělo být to, co myslivci obhospodařují, na co zasejí nějakou směs, která na něm zůstane i potom, co zemědělci sklidí úrodu z polí. Zvěř tak bude mít pastvu a kryt.

Myslivecké odváděcí políčko s topinamburem.
Myslivecké odváděcí políčko s topinamburem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Kromě odváděcích políček se vyplatí vysadit i stromy. Pokud například zasadím dub, za 20 let mi z něj spadne tuna krmiva pro zvěř. Ale to udělá jen 5 % uživatelů honiteb. Ostatní o dobrovolnickou práci nad rámec povinností nemají zájem.

A mají myslivci pozemky, na kterých by to mohli dělat?

Místní lidi často vlastní alespoň menší pozemky, na kterých nehospodaří. Většina z nich pronajme své pozemky zemědělskému podniku a dál se o ně nestará. Nechají podnik točit tři nebo čtyři tržní plodiny jako je řepka, pšenice, kukuřice, ječmen a budou nadávat na průmyslový přístup, který zaviňuje, že je vysoká populace zvěře a že oni můžou lovit jen, co jim plány lovu dovolí.

Mě za 20 let jako vlastníka pozemků neoslovil jediný uživatel honitby, že by chtěl využít některou část mého pozemku k realizaci mysliveckého políčka nebo nějakého krmného zařízení. A to na mých pozemcích působí asi pět uživatelů honiteb.

Posed v zemědělské krajině. Pole neposkytuje moc úkrytu, ale možná si na něm zvěř najde potravu.
Posed v zemědělské krajině. Pole neposkytuje moc úkrytu, ale možná si na něm zvěř najde potravu.
Licence | Volné dílo (public domain)

Jediné žádosti jsou o umístění loveckého zařízení: posedu, žebříku, kazatelny. Od té doby jsem přesvědčen, že myslivci už nejsou myslivci, ale transformovali se v lovce, kterým jde o maximální pohyb živých terčů v krajině. A že zvěř dnes žije v na úkor ostatních – zemědělců, lesníků, a svým pobytem a stravou působí škody. A myslivci žijí z toho, že je pak střílí.

Vy jste řekl, že myslivci mohou málo lovit. Co je omezuje?

Normované stavy zvěře.

Normovaný stav zvěře ale jenom určuje maximální množství zvěře na určitém území, ne kolik se může lovit.

Když myslivci říkají, že můžou málo lovit, ve skutečnosti to znamená, že lhali v tom, kolik v honitbě mají zvěře, a proto mohou lovit jenom to, co si na jaro nalhali. Správně se má odlovit jenom přírůstek.

Srnče před sekačkou neuteče, jen se instinktivně přikrčí. Loukou je dobré projít den dva před kosením a i při seči být opatrný.
Srnče před sekačkou neuteče, jen se instinktivně přikrčí. Loukou je dobré projít den dva před kosením a i při seči být opatrný.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Michalisko / archiv autora

Skutečný stav zvěře ale myslivci nesledují, jen opisují tabulku hlášení jarních kmenových stavů jako přes kopírák, už 20 let.

Do lesa v určený sčítací den nikdo nejde, takových je zase do 5 %. Jen si napíší jarní kmenový stav. A úřad jim v plánu lovu deklaruje, že by měli odlovit očekávaný přírůstek. Když myslivci zjistí, že je zvěře moc, mohou požádat o navýšení lovu. Ale nepožádají o navýšení lovu srn a srnčat. Požádají o navýšení lovu trofejové zvěře, tj. samců. Ti ale přírůstek netvoří.

Kdyby ale chtěli myslivci více lovit, tak udělají reálnější odhad počtu zvěře a přesnější sčítání. Proč se tedy zvěř nesečte přesněji?

Chyba je dána tím, že počet zvěře vykazují myslivci, kteří se zvěří hospodaří a kteří ji chtějí střílet. Kdyby sčítací stav prováděli lesníci a zemědělci, došli by k jiným číslům.

Jak do počtů lesní zvěře zasahuje vlk?

Vlk u zvěře mění hlavně chování. Divočáky odtlačí z lesních pozemků na periférii lidí, více do zemědělské krajiny. Vlci za nimi sem tam přijdou, ale uloví jen malé divočáky, proti skupině dospělých prasat si netroufnou. Ta je pro vlky stejně životu nebezpečná, jako je vlk pro ta prasata.

Prasata budou z vlka nervózní, myslivci je proto nebudou schopni lovit se setměním, jak na to byli zvyklí. Namísto toho budou prasata chodit pozdě v noci. Podobně jako v době koronaviru, kdy krajina byla plná lidí. Kdo neseděl v jednu v noci s dalekohledem s nočním viděním na posedu, tak divočáka neulovil. A ti neulovení divočáci šli všichni do říje (chrutí), všichni budou mít 4–5 selat, takže příští rok jich tady bude násobně tolik.

Je to pro myslivce jeden z argumentů proti návratu vlků? Že zvěř se chová jinak, když je vlk v lese? A že zvěř nemůžou lovit, protože je aktivní jen pozdě v noci?

Ano. Představte si, že jste nájemce honitby, kterou jste si pronajala od státních lesů. A protože budete v Beskydech, v honitbě se vám usadí smečka sedmi vlků. Vy máte standardně nastavený plán lovu, který odpovídá třiceti kusům zvěře za rok. Státním lesům platíte nájem půl milionu korun.

K lesům jsou v honitbě přičleněny i zemědělské pozemky.
K lesům jsou v honitbě přičleněny i zemědělské pozemky.
Licence | Volné dílo (public domain)

Těch půl milionu vytěžíte z těch třiceti kusů, polovina z toho je trofejová zvěř, takže seženete sponzory, ti zaplatí poplatkové povolenky k lovu. Ale najednou už těch kusů neulovíte třicet, ale deset. Protože dvacet jich strhne, zraní a usmrtí vlci, kteří se usadili ve vaší honitbě. Jak dlouho budete platit půl milionu státním lesům za nájem honitby, když v nich bude docházet k řádění chráněného živočicha?

Znamená to, že Lesy ČR kvůli vlkům nechtějí přijít o nájemce honiteb?

Dnes máme myslivost postavenou tak, že stát primárně chce mít příjem z honiteb, za státní lesy cca miliardu. Honitba státních lesů má 1000 ha, přičemž lesa je 700 ha a 300 ha z moci úřední bylo přičleněno od zemědělců.

Zemědělci jsou přičleněni za 30 korun na hektar, lesy si účtují od nájemce 300 Kč za hektar a nájemce, protože platí 300 Kč, chce mít možnost loveckého vyžití. A v honitbě chce mít co nejvíce zvěře.

Státní lesy, které patří nám, 10 milionům občanů České republiky, hospodaří s majetkem státu. Zaměstnanci státních lesů by měli podle zákona ke státnímu majetku přistupovat s péčí řádného hospodáře. A podle mě není péčí řádného hospodáře vybrat miliardu na nájmech z honiteb a vynaložit pět miliard na ochranu stromů při obnovu lesů. A parazitovat na ostatních vlastnících pozemků. To je podle mě koncepčně všechno špatně.

Jak se díváte na návratu vlků do české krajiny vy?

Krajina už je jiná, než byla před 100 lety.

Druhého prosince 1874 schwarzenberský stavitel plavebního kanálu ulovil posledního vlka na polesí Lipka u Vimperka na Šumavě. Je to určitá historická tradice, kterou se 100 let učili uchazeči o první lovecký lístek. Byla to jedna z otázek v rámci mysliveckých zvyků a tradic, jaké jsou naše historické milníky. Odlovení posledního predátora ve volné krajině milníkem je. To datum si musel každý zapamatovat a vědět, kdo to udělal, jakou zbraní. To byla událost.

Vlci mění chování zvěře. Ta je ostražitější a aktivní pozdějí v noci.
Vlci mění chování zvěře. Ta je ostražitější a aktivní pozdějí v noci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Dvořák / KRNAP

Jakou mám mít úctu k tradici dneska, když přijedu na farmu k přátelům na Náchodsko, stojím na pastvině a třicet metrů ode mě se na mě kouká vlčice?

A není to návrat ke stavu, že prostě myslivecké hospodaření není tolik potřeba?

Já myslím, že je. Jen se myslivci musí začít chovat ke krajině tak, jak se chovali dřív. S pokorou.

Ale samozřejmě by jim nikdo neměl upírat právo regulovat predátory. Tak jako myslivci loví lišky, tak jako po nich chceme, aby lovili divočáky a zvěř, tak by měli mít právo lovit méně ostražité vlky. Neříkám, že je mají vystřílet všechny, ale měla by být stanovena nějaká míra únosnosti.

Hnutí DUHA říká, že jakmile klesne počet volně žijící zvěře, která je jejich hlavním jídelníčkem, že se vlci přestanou rozmnožovat. Já jsem zemědělec a nikdy mě nepřesvědčíte o tom, že zvířata přestanou mít chuť se rozmnožovat v okamžiku, kdy nebudou mít k dispozici zvěř. Když pořád budou mít plné pastviny hospodářských zvířat.

Víte, co se stane, když si každý zemědělec obežene pastviny 1,5 metru vysokým ohradníkem? Nikdo z lidí krajinou neprojde. Žádná zvěř tou krajinou neprojde.

Pastvina ohrazená elektrickým ohradníkem.
Pastvina ohrazená elektrickým ohradníkem.
Licence | Volné dílo (public domain)

Já jsem majitel pozemku a já si svůj pozemek ochráním proti vlivu vlka. A jsem i majitel legální střelné zbraně a legislativa mi říká, že ve stavu krajní nouze smím použít zbraň k ochraně zdraví, života a majetku. A hospodářské zvíře je můj majetek, za který jsem zodpovědný. A přitom nesmím zastřelit vlka, který mi jde strhnout ovci.

Jaká je tedy vaše představa hospodaření v krajině?

Přál bych si, aby myslivci v souladu se zemědělci a lesníky působili v krajině bez komerčního tlaku, který dnes prosazuje ČMMJ pronajatými honitbami.

Líbí se mi model, který navrhuje poslanec Bendl, že vlastník 5 ha by měl mít právo si chránit své vlastní hektary, vlastník 50 ha by měl mít právo lovit v celé honitbě. Ale to je jak červený hadr na ČMMJ. Protože co kdyby to vlastník na svých pozemcích zredukoval, aby mu nevznikala další škoda, a na další komerční lovce už by nezbylo?

Byla myslivost vždy takové sporné téma, jaké je dnes?

Nebyla. Za posledních 20 let se myslivost naprosto odcizila původnímu odkazu. Transformací myslivosti po roce 2001 došlo v podstatě k odtržení od spolkové činnosti. Dříve byli myslivci na venkově zainteresováni do péče o krajinu formou různých brigád a výsadbou remízků na neobhospodařovaných plochách, opravou zařízení, doplňováním krmiva pro zvěř formou mysliveckých odváděcích políček.

A proč se to dnes děje málo?

Myslivci zlenivěli. A začali všechno dělat pro peníze a pro lukrativnost loveckých příležitostí.

Vytratilo se kouzlo přátelství a soudržnosti se zdravou mysliveckou závistí se z tohoto odvětví vytratilo a nahradila jej komerce.

V roce 2003 uchopilo honitby formou výběrových řízení několik málo lidí. Ti zjistili, že můžou lov poskytovat za protislužby a úplatu. Nejvíce profitovali ti, kteří si pronajali honitby státní. A tahle držba se mění málo, protože nájemní smlouvy jsou desetileté a v zákoně mají navíc zakotveno takzvané opční právo.

Když dnes do honitby, která má 2 500 ha, přijde vlastník, který ucelí pozemky o 500 ha potřebných pro honitbu, tak se stejně nemusí dostat k myslivosti. Protože jeho pozemky jsou přičleněné z moci úřední většímu vlastníkovi. Funguje pak většinový poměr. A většinový vlastník nedovolí menšinovému vlastní honitbu zřídit, přehlasuje ho o jeden hlas v rámci hektarů v honebním společenstvu. Vlastníci se často o užívání svých pozemků nezajímají a podepíší aktivním myslivcům plnou moc pro hlasování v honebním společenstvu. Pokud vlastníky pozemků trápí stav českých lesů, ať se začnou více zajímat o to, jak myslivci na jejich pozemcích hospodaří.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (46)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Je

Jenda

4.5.2021 10:41
P.Michalisko, neházejte nás všechny do jednoho pytle. Jsem z MS kde je stále posláním starání se o zvěř a krajinu. Děláme brigády - sázíme stromky, likvidujeme drátěné oplocenky, stavíme nové, děláme dětský den, máme mysl. kroužek, v zimě přikrmujeme, předkládáme sůl, likvidujeme černé skládky apod. Osobně chodím sčítat zvěř a vím že to dělá i spousta kolegů. Chodím před senosečí hledat srnčata. To vše dělají myslivci odedávna, jenom poslední dobou mi připadá že ochránci objevili ameriku a svolávají veřejnost "zachraňte srnčata". Loni přišlo pár dobrovolníků a chtěly nám pomoci. Samozřejmě o tom nic neví a bez dobrého ohaře najdete ... Ale zájem se cení a alespoň se něco naučily. Tady myslím že ČMMJ zaspává a velmi velmi málo propaguje dobrou práci většiny členů. Saský model zlepší přístup ke zvěři a ke krajině? Dost pochybuji.
Odpovědět

František Čuba

6.5.2021 15:11 Reaguje na Jenda
Vážený p. Jendo,
do jakého média jste poslal příspěvek o činnosti vašeho spolku?
Odpovědět
Je

Jenda

12.5.2021 07:50 Reaguje na František Čuba
Omlouvám se za pozdní odpověď. Do místních plátků píšeme články o naší činnsoti.
Odpovědět

František Čuba

12.5.2021 16:37 Reaguje na Jenda
Tak to je velice dobře. Děláme to také tak a pokud chceme aby to bylo uveřejněno v časopisu ČMMJ Myslivost, tak to pošleme i tam.
Odpovědět
SB

Stanislav Bojko

4.5.2021 10:43
Aby nebyl ohrožen ekosystém tak by měl být počet predátorů jak u ptáků, tak u zvěře úměrný tak aby nedocházelo k likvidaci některých druhů. Některé druhy ptáku jsou už minulosti. Dá se říct, že ochránci spíše jdou na notu chemické loby.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

5.5.2021 11:31 Reaguje na Stanislav Bojko
Bohužel máte pravdu.
Odpovědět
MK

Martin Koňařík

4.5.2021 12:01
Fascinuje mě, že jsou zde věci, které se dají snadno ověřit i z pohledu redaktora např. poslední odstavec uvádí, že když scelíte 500 ha, tak úředník Vám stejně nevytvoří honitbu, ještě jsem neslyšel o případu, že by se to někdy stalo, právě naopak úřady v tomto konají velmi promptně, ten pán evidentně lže. A redaktor mu to baští. Jsou tam i další nesmysly.
Problém je, že si to přečte někdo neznalý věci a bude si myslet, že to tak běžně funguje. A ono v reálu to je trošku jinak.
Odpovědět
ff

farmer farmer

4.5.2021 14:22
Autor tady píše že chce chránit svůj majetek. Pokládám si otázku? Proč se o svůj majetek teda vůbec nestará např- pozemky na kterých hospodaří katastrofa jen plevel a to je ta lepší varianta. "Obora" no nevím ploty děravé dřevěná budova na spadnutí a zvířata hladové bez vody a krmiva. A jak sám uvádíte jste zodpovědný za zvířata. Tak proč se o ty zvířata nestaráte?
Odpovědět
JC

Jan Chloupek

4.5.2021 16:39
Když vidím, jaká je snaha zlikvidovat spolkovou myslivost, což jsou tisíce lidí, kteří ve svém volnu a za své peníze vykonávají vcelku nepohodlnou činnost a kterou větší část národa považuje za společensky vadnou, tak si říkám, že by bylo dobré, kdyby myslivci aspoň na tři roky nevzali zbraň do ruky ! V přírodě by pak všechno musel zařizovat stát za hodně peněz s hodně mizerným výsledkem !
Odpovědět
re

regis24

4.5.2021 20:47

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
JL

Josef Linhart

4.5.2021 23:03
Měl jsem ECOLIST za celkem solidní plátek.Když vidím koho již po několikáte nechá hovořit za myslivce a jako myslivce,tak jsem pochopil že je to jenom hlásná trouba všech možných "ekologů".A ti už tu napáchli mnoho škod.Takže pokračujte.Časem normálně myslící občané pochpí,ale to už může být pozdě.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

5.5.2021 06:06
Zasadím dub a za 20 let mi z něj spadne tuna krmení ...hm , u nás je tedy úživnost někde jinde.
Mám plán lovu srnčí zvěře = přírůstek ( cca 30 ks). 6 ks skončí na silnici a x ks srnčat skončí nasekaných řezačkou( zem. firma hlásí sekání v 11:00 , v 9:00 při příchodu členů se psy je posekáno 70% , protože se agronom přes noc rozmyslel a poslal řezačku na jetel už 6:00. Takže z těch posedů( co p. Michaliskovi vadí) mohu nasčítat skutečné množství srnčí zvěře , které zbude k podzimnímu odlovu ( srny a srnčata). Když to nenastřílíme , tak hrozí sankce od SSM.
Až to vezme do rukou profi lovec placený státe , tak narazí na stejný problém , jako ti profi odstřelovači PČR na Zlínsku likvidující ohnisko AMP. Sedí a celou noc nevidí ani sele. Pak uvidí , cvakne pojistka a prase je zase pryč. Dost jsem o tom slyšel od pracovníků veteriny( myslivců), co tam byli sbírat padliny. Z těžkých frajerů najednou beránci žádající myslivce o rady. Snaha o snížení plochy honiteb je jen snaha nemuset sklonit hlavu před většinou ve spolku a lovit si na vlastní pěst.
Údajné přemnožení zvěře je paušalizováno. U nás nemáme siku a evropáka , o černou zavadíme 1x/měs.. SSM má u těch pár honiteb udělat kontrolu stavu a nařídit zrušení chovu nebo zvýšení odlovu
Políčka nejsou potřeba - stačí , když zemědělci vrátí krajině pozemky kolem rozoraných cest a zrušených remízů apod.. Jenže v katastru to je vedeno jako pozemky jiné nebo cesty, asi si tím vylepšují výnosy.
Odpovědět
Ma

Marek

5.5.2021 08:42
Pán žije v trochu jiném světě. Jsem myslivec, máme cca 1200ha honitby z toho asi 2/3 je zemědělská půda. Náš spolek žádné pozemky nevlastní a rozhodně nemáme peníze na koupi, abychom mohli využít dotace na obhospodařování takových políček.
Zemědělci kteří působí v naší honitbě s námi vůbec nekomunikuji, všechny volné plochy a cesty jsou zaorane. Posedy nám při první možnosti zničí technikou a informace kde a kdy budou sekat nám nedávají, ani po neustálých slibech. Všechny ostatní plochy, třeba kolem vodních toků, pravidelně sekají, takže zvěř nemá kryt a v zimě ani potravu, krom toho co jim dáme. Ale hlavně že nadávají, že jim zvěř ničí úrodu abzver se drží jenom na poli. Jak máme lovit srnči zvěř a prasata na poli které má 150 ha? Když není kam dát posed?
Odpovědět
VP

Vít Pátek

5.5.2021 09:20
Oceňuji dovednost ekologistických propagandistů sehnat člověka, ochotného za účelem plošného očerňování myslivců a myslivosti a dezinformování o myslivecké legislativě sám sobě veřejně naplivat do obličeje a ohledně znalostí té legislativy ze sebe udělat pitomce.
Jen namátkou:
Nečerpání ministerských dotací neznamená, že myslivci nepečují o honitby, ale jen to, že nesmyslné úřadování je většinově nebaví a zmiňovaná (a další) opatření radši udělají za své (vesměs daleko efektivněji a levněji, než se provádějí za dotace).
Není pravda, co pan Michalisko píše o zkouškách z myslivosti (o "patentu a licenci", atd.) Skutečnost nechť si ale laskavě zjistí a uvede na pravou míru redakce Ekolistu.
Členství v ČMMJ stojí včetně pojištění jednu(!) tisícikorunu ročně a není povinné. Poplatek za kurs a zkoušky je jednorázový výdaj okolo 6 tis Kč. "Členský vklad" do spolku pronajímajícího si honitbu není nic univerzálního, výše i existence je případ od případu. Mnohde se místo nich "vkládá" jen každoroční práce a zvěřina z ulovené zvěře nebo její část. A odhad ceny nezbytné výbavy myslivce je silně přemrštěný (pokud si na ní nechce "honit ego", jako patrně pan Michalisko).
Zkušenosti pana Michaliska z výkonu práva myslivosti jsou velmi individuální a zobecňovat je neseriózní (a vzhledem k tomu, co uvádím výše, zřetelně nepravdivé). Dovolím si odhadnout, že ohledně "komerčního smýšlení myslivců" soudí hlavně podle sebe. Podle mé zkušenosti je s tím mezi myslivci (s výjimkou části soukromých držitelů a uživatelů honiteb) v drtivé menšině.
Že se sčítání zvěře neúčastní držitelé honiteb (což jsou právě jen a pouze majitelé pozemků, tj. např. majitelé zmíněného lesa) je jejich problém, ze zákona, který pan Michalisko zjevně nezná, na to mají právo.
Přičítat jakémusi "nastavení myslivosti", natož myslivcům to, že se manažeři státního podniku Lesy ČR, vybraní úředníky ministerstva zemědělství, ve vztahu k myslivosti (jakož i v jiných věcech) chovají čistě komerčně a tím ve vztahu lesu a celé přírodě nesprávně, je trapná manipulace.
A tak dále... Škoda více času tomuhle věnovaného.
Problémy v myslivosti by se našly, ale úplně jinde, než tam, kde je hledá pan Michalisko, potažmo Ekolist. Např. jeden z největších do ní vnesla poslední křivácky parlamentem protlačená absolutně nekvalifikovaná přílepková novela Zákona o myslivosti.
Odpovědět

František Čuba

6.5.2021 15:20 Reaguje na Vít Pátek
Vážený p. Pátku,
velice pravdivě napsáno a děkuji za Váš příspěvek. Nesouhlasím s Vámi však v tom, že cituji: "Škoda více času tomuhle věnovaného.". Ještě více a mnohem více času než jsme tak doposud činili, musíme věnovat naším reakcím na příspěvky v médiích, které poškozují zájmy slušných myslivců. Pokud se totiž nebudeme proti nepravdivým tvrzením nebo příspěvkům očerňující činnost tisíců myslivců bránit, tak nás druhá strana zlikviduje! A to doslova a do písmene.
Odpovědět

9.5.2021 19:08 Reaguje na František Čuba
Máte pravdu, že nezbývá, než se ozvat... koneckonců proto sem píšu. A jsem rád, že nás snažících se komunikovat přibývá a že se můžeme "prostřídat". Ono reagovat na stále se opakující stejné nesmysly, zjevně založené na neznalosti legislativy i reality a nereagující na už dříve předložené argumenty, je dost nudné a únavné a dochází chuť se po x-té opakovat... Jsou jen nemnohé případy, kdy alespoň někdo přijde v "tažení proti myslivosti" s něčím novým a zajímavějším, u čeho popřemýšlení nad reakcí jednoho trochu duševně obohatí ;-).
Odpovědět
Hu

Hunter

5.5.2021 10:41
Nevím, jak autor přišel na to, že příjem LČR za pronájem honiteb je 1 miliarda (cituji: Dnes máme myslivost postavenou tak, že stát primárně chce mít příjem z honiteb, za státní lesy cca miliardu.). LČR má cca 900-1000 honiteb, které pronajímá. Odhadem je podle mě příjem z pronájmu honiteb cca 400 milionů. Ceny pronájmu lze snadno zjistit na webu LČR.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

5.5.2021 11:35
Příspěvek pana Michaliska jsem již přečetl 3x a nepochopil jsem, o co mu jde. Muflony má v oplocené oboře, divočáky může i s dalšími 4 kolegy střílet v celé honitbě 626 ha. Asi mi to hlava v 56 letech nebere. Pomůžete mi někdo?
Odpovědět
DA

DAG

5.5.2021 12:09 Reaguje na Michal Ukropec
Nic si z toho nedělejte. Rozhovory s tímto pánem jsou od Ekolistu opravdu krok hodně mimo. Důkaz je, že pod těmito články mlčí všichni tradiční odpůrci myslivců na Ekolistu. Tím je nechci pomlouvat, mají své důvody, ale jistě také vidí, že je rozhovor úplně mimo.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.5.2021 21:59 Reaguje na DAG
Přečetla jsem si tento článek s velkým zájmem a s nemenším zájmem čtu i komentáře pod ním. Úplně nejvíc se mi líbily pasáže týkající se toho, jak do počtů zvěře zasahuje vlk a jaký je jeden z argumentů myslivců proti návratu vlků.

Diskutují zde skoro jen samí myslivci. Ti se na ekolistu zatím prezentovali vždy jako čistokrevní vlkobijci, proto mne překvapuje, že nikdo z nich neocenil názor pana Michaliska na možnost použití zbraně k zastřelení vlka při napadení hospodářských zvířat.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

5.5.2021 22:27 Reaguje na Majka Kletečková
A víte proč, teta?
Odpovědět
DA

DAG

6.5.2021 07:29 Reaguje na Majka Kletečková
Víte ani výskyt vlka není černobílý a většina myslivců si myslí, že do některých částí naší země za určitých podmínek vlk patří.
Ale chválit někoho jen proto, že má na věc podobný názor nebo v něčem má podobné stanovisko a spojovat se s ním proti někomu jinému je jen oportunismus.
Pan Michalisko bohužel říká vyloženě nesmysly a možná si to tak vykládá a věří tomu, ale jako celek jsou jeho postoje zcestné.
Odpovědět

František Čuba

6.5.2021 15:27 Reaguje na Michal Ukropec
V parlamentu se projednává, tak jako každých 10 let, změna zákona o myslivosti a jsou lidé, i když v menšině, kteří chtějí spolkovou myslivost zlikvidovat. O to jde těm chápavým. A ti využívají k prosazení svých zájmů ty méně chápavé.
Odpovědět
re

regis24

5.5.2021 11:39

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Hu

Hunter

5.5.2021 11:48 Reaguje na regis24
Ekolist zásadně selektivně maže příspěvky myslivců pod sebemenší záminkou.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

5.5.2021 12:44 Reaguje na Hunter
Třídní boj a ideová nenávist musí být hnacím motorem revoluce. Toto nás učili ve škole, a mnozí si to opravdu vzali za své.
Odpovědět
RV

Rudolf V

5.5.2021 13:05 Reaguje na Michal Ukropec
Kdybych autora neznal a žil někde ve městě tak bych možná něco věřil ale jelikož ho znám tak vím co je to za lumpa. Nechápu proč tak ve všem veřejně lže že mu není hanba. To je třetí článek co čtu a fůr jen lže a chyby hledá jinde. Lhaní by mělo být trestné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.5.2021 13:35 Reaguje na Rudolf V
Ono taky je a je to o odvaze podat trestní oznámení
na uvádění nesprávných údajů, pomluv atd. Koho
se to týká a má důkazy, tak ať neváhá, protože
mlčení dodává lhářům křídla a rostou jim ramena.
Nebát se a konat, než mu neinformovaní uvěří.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

6.5.2021 06:22 Reaguje na Rudolf V
Opavsko má krásnou krajinu. Bohužel to je vše co o tomto kraji vím.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.5.2021 15:52
Další lži a špína pana Michaliska perem paní "redaktorky" Kovaříkové. Slovo redaktorka dávám do uvozovek protože začínám chápat podstatu výrazu" redaktorská špína". Tohle si opravdu člověk asi jinde něž na Ekolistu jen tak nepřečte. To se paní Kovaříková opravdu ani trochu nestydíte publikovat tyto polopravdy a lži, bez toho abyste si dala tu práci a ověřila si alespoň základní skutečnosti? Místo toho publikujete nesmysly.
Reagovat na všechno co tu řekl pan Michalisko a napsala paní redaktorka nejde. Celý článek je protkán nesmysly se spoustou lží. To je opravdu pan Michalisko takový tragéd, že nezná ani základní věci týkající se myslivosti? To to jeho pětadvacetileté působení v honitbě musí vypadat.
Jen namátkou- Pán Michalisko tvrdí, že: " chce působit v krajině bez komerčního tlaku, který dnes prosazuje ČMMJ pronajatými honitbami" Nesmysl ČMMJ snad žádné honitby nepronajímá a s nájmy či pronájmy nemá, již z podstaty věci, nic společného.
Cifry o nákladech na ochranu před zvěří ale i o výši nájmů a jiných jde lehce , z mnoha zdrojů, vyčíst. Proč, když už o nich lže pan Michalisko si je neověří alespoň paní redaktorka?
No a jeden vtípek na závěr. Pane Michalisko, ti neulovení divočáci sice mohou jít všichni do říje (chrutí), ale všichni bohudík ty 4–5 selata mít nebudou. Vy asi budete schopen podojit i kozla.
Odpovědět
DA

DAG

5.5.2021 17:47
Nevím jestli paní redaktorka diskusi čte, ale pan Dohnal určitě. Myslím, že by se měli zamyslet nad ověřováním faktů v článcích. Když se člověk trochu orientuje v myslivecké legislativě, tak vidí, že to co je v článku řečeno jsou prostě nesmysly.
Já když budu za týden číst něco o uhlíkové neutralitě a nebudu tomu rozumět, tak si řeknu: "Hm, jestli je článek kvalitní stejně jako rozhovor s panem Michaliskou, tak to je kupa nesmyslů". Ještě párkrát a spousta lidí přestane web považovat za kvalitní a přestane sem chodit.
Redakce si pohrává s jménem vlastního produktu.
Myslím, že když už tomu nerozumí a chtějí to sem dát, tak ať napíšou, že je to osobní názor pana XY a nevypovídá o názoru redakce.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.5.2021 17:57 Reaguje na DAG
Já třeba jsem rád, že redakce umožňuje autorské články, protože jinam by nešly umístit právě z důvodu, že jsou prudce pravdivé. Co brání rozhořčeným oponentům napsat vlastní verzi, kde bod po bodu poukáží na omyly a nepravdy? Nemůžete přece chtít, aby redakce ověřovala větu po větě, co je a co není... Je to výpověď svéprávného člověka, který šel s kůží na trh. Takže nespílejte redakci, ale vlastní nechuti adekvátně reagovat.
Odpovědět
DA

DAG

5.5.2021 19:50 Reaguje na Karel Zvářal
Chápu a částečně máte pravdu, ale i redakce má přece nějakou zodpovědnost. Nemůže přece pustit na svoje stránky všechno. Buď je to seriózní médium s nějakou zodpovědností nebo Sputnik a Halo noviny.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.5.2021 20:08 Reaguje na DAG
Výhoda těchto stránek je v tom, že lze text napadnout a nepravdy vyvrátit. Vemte si, jak se tu řežou zastánci jádra s fanoušky FTV, vrtulí a biopaliv. Kdyby redakce měla všechno soudcovat, tak tu asi nebude vycházet nic, nebo jen očesané, nic neříkající fráze. A pokud je to opravdu vážné až nactiutrhačské, lze se obrátit na profesionální soudce.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.5.2021 21:44 Reaguje na Karel Zvářal
Naprosto s oběma Vašimi komentáři souhlasím, pane Zvářale. Také to tak cítím.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

5.5.2021 23:43 Reaguje na Karel Zvářal
Podle mě by se mělo rozlišovat. Na jedné straně, jestli článek napíše autor a ten by si měl za názorem stát a počítat i s přiměřenou kritikou. A na druhé straně, zda se jedná o článek redakce a podle toho, že je pod článkem podepsaná redaktorka, tak to je tento případ. V druhém případě by ale redakce měla psát ověřená fakta a ne bláboly. A v tomto článku i předcházejícím jsou napsané hrozné kraviny, které tím snižují věrohodnost ekolistů. Petrův Zdar
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.5.2021 05:43 Reaguje na Jan Knap
Zajisté znáte pořad J. Krampola na Primě. S tímto nadhledem bych k takovému článku přistupoval a 1.) Malichernostmi se nezabýval 2.) Oprávněnou kritiku řešil změnou legislativy 3.) Viz. výše

Přijde mi to jako bouře ve sklenici, neboť pán, jsa silně frustrován, popsal jen negativa. A to vypovídá více o něm než o myslivosti. Myslivosti zdar!
Odpovědět
Hu

Hunter

6.5.2021 05:46 Reaguje na Karel Zvářal
Jedna věc je autorský článek od někoho, kdo se uvedenou problematikou zabývá a je schopen si případnou kritiku obhájit a vyargumentovat a úplně jiná věc je rozhovor redaktorky (která uvedené problematice nerozumí a nic o tom neví) s člověkem, který buď z neznalosti nebo záměrně uvádí zkreslené či zavádějící údaje. Pak to vypadá jako tento případ. Ale třeba se dočkáme dalšího dílu autobiografie pana Michaliska, ve kterém nás seznámí s tím, jak on ve své honitbě praktikuje věci, ke kterým se zde tak kriticky vyjadřuje. Tedy se např. dozvíme: 1) kolik ve své honitbě vysadil dubů a jiných stromů 2) kolika myslivcům rozdal zdarma povolenky k lovu spárkaté zvěře ve své honitbě 3) kolikrát žádal vlastníky pozemků o souhlas s umístěním nových přikrmovacích zařízení pro zvěř a zda vůbec 4) na jaké výměře zřídil přikrmovací políčka pro zvěř a v jaké výši čerpal dotace 5) jaké jsou výsledky a metodika jarního sčítán zvěře a zda se každoročně liší nebo jsou jen čísla opisována a o kolik navýšil plán lovu 6) kolikrát žádal o vyjádření k par. 36 a na jaké druhy zvěře 7) plány lovu a jejich plnění 8) v jaké výši se pohybují každoroční uplatňované škody zvěří na lesních a polních kulturách a jak jsou hrazeny 9) další přijatá opatření v honitbě k zamezení škod zvěří 10) v jaké výměře zřídil na svých pozemcích políčka pro zvěř 11) kdy se zúčastní soutěže o Honitbu roku. Veškeré údaje dejme tomu za posledních 5 let zpětně.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

6.5.2021 13:20 Reaguje na Hunter
Koukám, že nejsem sám kdo asi "spadl z višně" když čeká, že se pan Michalisko ke svým výrokům postaví jako chlap a obhájí je v diskuzi. Asi čekáme marně pane Huntere.
Odpovědět
Hu

Hunter

7.5.2021 08:17 Reaguje na Jarek Schindler
Jarku, oba přece víme, že to účelem těchto mediálních výstřiků není :-).
Odpovědět
ML

Miroslav Linda

5.5.2021 18:16
Minule jsem se rozepsal proč je pán neskutečný lhář. Dnes jen že je to ........ jako Jeglik.
Sedí v celé honitbě jen v pěti a mluví o tom jak se nikdo nedostane k lovu, v dobytčáku kterému říká obora mu chcípá zvěř hlady a káže o morálce, vlastníci ho vykazují z nájmů a hovoří o zemědělství 😂😂😂😂😂
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

5.5.2021 21:12
Bohužel mi to připadá, že Ekolist se stal ,,lakmusovým papírkem" v otázkách současného názoru na myslivost, a jen se testuje, jaké oponentní názory ze strany některých myslivců se na ních objeví. Jednu chvíli jsem si sám současný název změnil na ,,Vlkolist". Ale není snad možné, že by tyto skoro pravidelné názory a články neměly nějakou spojitost s tlakem na změnu pohledu na myslivost a přijímaný zákon. Lepší by snad bylo na tyto kolikrát nesmyslné názory raději nereagovat.Tak nějak se v nich vytrácí ten snad původní záměr, chtít po lidech zlepšovat myšlení a hlavně v praxi pomoci životnímu prostředí v dnešní nelehké době. Namísto toho jde jen o další rozdělování na ty dobré, a na ty špatné.
Odpovědět
Václav Hellebrand

Václav Hellebrand

6.5.2021 02:04
Pán Michalisko, který je autorem tohoto článku plného nesmyslů je majitelem
" obory " , která je umístěna před vjezdem do obce Jakartovice, ve které
" chová" mufloní zvěř. ( Kdysi tak měl i daňky) . Situaci tam znám dokonale, loni jsem jel okolo 42 x , je to terasa, po které jezdím na ryby . Už několik krát jsem uvažoval, že podám trestní oznámení o podezření o porušování Zákon č. 246/1992 Sb.
Zákona České národní rady na ochranu zvířat proti týrání. Pouze to, že se mi nechce tahat po výsleších , tomu brání, ale asi tento názor změním.
Pan Michalisko by měl mlčet, ale hlavně se STYDĚT za to, jak se ke své zvěři chová.
Odpovědět
VP

Václav Pago

7.5.2021 14:01
Mně se nejvíc líbí jak nám jde o zdravé udržení lesa bez zvěře.Jak mají všichni zemědělci spasenou úrodu, nebo zválenou od prasat. Tahle lobby ze strany Hnutí duha ve spolupráci s Pitkovou Asociací soukromých zemědělců, SVOL apod. nám mezi řádky říká, že zdravý poměr zvěře vůči lesu je les bez zvěře. Že chudáci zemědělci mají úrodu zničenou od zvěře protože ten 200 ha záhonek nejsou myslivci schopni uhlídat. Mají pravdu.To snad ani nejde. Dost by mě zajímalo, který z vlastníků zemědělské půdy nám také dovolí zorat si např. 0,5 ha louky na odváděcí políčko. A kolik by takových políček bylo potřeba ve třeba 600 ha honitbě. A taky bych chtěl vidět ten 20 letý dub, který dá tunu žaludů.
Dále se mi třeba líbí to narovnání poměrů mezi vlastníky pozemků a myslivci.Pravda je, že když budu mít např. 60 ha pozemků a podám si jako myslivec žádost o přijetí do myslivecké společnosti, tak mou žádost musí schválit nebo neschválit členská schůze dané společnosti. Pokud ji neschválí, pak já jako vlastník mám znemožněno právo myslivecky hospodařit na svém. To je špatně. A je samozřejmě rozdíl být členem honebního společenstva a myslivecké společnosti.Ale co třeba vlastníci mající třeba jen 2 nebo 3 nebo 1 ha. Ti nic?A proč tedy vlastníci těch 5 ha by eventuelně mohli lovit pouze na svém a ti vlatnící na 50 ha a více po celé honitbě? Kde je tedy ta Bendlem uváděná spravedlnost?
Výměra od 250 ha je další nesmysl, pokud uvážím, že v 500 ha honitbě prakticky chodím po hranicích jak vnějších tak vnitřních, protože holt musím uvážit intravilány obcí, které jsou např. uprostřed těch 500 ha, tak čistá plocha může klidně být těch 250 ha.Ještě si totiž musím odečíst 200 metrů od hranice posledního oploceného pozemku i od hranice se sousední honitbou, zde nesmí stát žádné lovecké zařízení a střílet proti barákům si asi každý rozumný myslivec rozmyslí.V dubnovém čísle Světa myslivosti je otištěno stanovisko jak ČMMJ tak výše uvedených subjektů. Společné stanovisko Hnutí duha a spol. jasně říká, že i 500 ha je málo, protože zvěř samozřejmě nerespektuje hranice dané lidmi. Takže to ještě zmenšíme?
Zde nebudu uvažovat to, že někteří vlastníci zemědělci nemají zájem se na myslivosti podílet a někteří jiní vlastníci mají pozemky klidně 100 nebo 200 km od bydliště s mnohdykrát je jim lhostejné jestli tam nějaké škody jsou nebo ne.A kupříkladu uváděné oblasti chovu by asi taky moc nefungovaly aspoň tomu nevěřím.(Oblast chovu srnčí?)
A ještě bych chtěl vědět kdo uvede do pořádku škody páchané zemědělci na národním bohatství zvaném zvěř. Od semletých srnčat pod kosou po otravy srnčí zvěře řepkou nebo těmi neškodnými pesticidy.
Nepravda ale je i v pamfletu uvedeném ČMMJ. Někde zvěř přemnožená není, ale někde, třeba na plzeňsku je. A nejen tam. Jsou prostě honitby kde není problém, že na pole vytáhne 100 i více hlavé stádo sičí a jinde mají vysokou, dančí i mufloní dohromady taktéž v takových počtech. Minulý týden jsem se o tom zrovna bavil s jedním kolegou kde podobný problém mají, ale dančí nemají normovanou loví pouze kusy do dvou let.Vysokou a mufloní lovit nesmí.A škody platit museli.
A taky si myslím, že celkové uváděné počty odlovené zvěře v Čr za minulý nebo předminulý rok nemají nic společného s tím, že myslivci v daných problematických oblastech zvěř odlovit zvládají nebo ne jak uvádí pan Janota.
Já osobně petici vydanou ČMMJ podepsal a sám jsem si dal tu práci abych nějaké ty podpisy sehnal.Samozřejmě s výhradami, ale přijde mi nesmysl zasahovat do fungování spolkové myslivosti jako takové, protože pokud teď rozbijeme to co nějak funguje roky, ale doba si vyžaduje a už dlouho úpravu poměrů, tak další fungující model myslivosti budeme hledat minimálně hodně dlouho a s velkými problémy. Toť můj názor.
Odpovědět
ff

farmer farmer

7.5.2021 20:32 Reaguje na Václav Pago
Škoda že paní redaktorka se nepřijede podívat na hospodaření pana Michaliska a hned by změnila názor. To není žádný sedlák a myslivec ale tlučhuba a zakomplexovaný člověk..
Odpovědět
ag

agrice

10.5.2021 09:51 Reaguje na Václav Pago
Prosím, pokud někomu (Duha, ASO) vyčítáte klíšé a zaujatý pohled nedělejte to samé. U nás je dle LPIS průměrná velikost pole 8 ha a medián 13,35 ha (jen v orné). Pokud myslivci chtějí, mohou si posed umístit i do porostu. Ovšem pokud si myslí, že to znamená, že si bude po polích jezdit autem, tak to bude zle. Není problém v kukuřici vynechat při zásevu pásy pro střelbu. Není problém s informováním o sečích. Ovšem nevím, jak procházíte těch 50 - 100 ha ke sklizni a dalších 50 záložních každý den po cca 2 - 3 týdny a to ti svinští zemědělci dokonce sekají všichni ve stejnou dobu! A pochopitelně Vám do toho bude házet vidle třeba počasí, lufťáci (často cyklo - autem obsazené vjezdy do polí) a pod.
Samostatnou kapitolou je Vaše, dle mého názoru, neoprávněné tvrzení o otravách. A dle celkového vyznění masových otravách.
Očekával bych, že specielně stránky Ekolistu budou takových případů plné (viz například otrava-neotrava zajíce, proběhlo něco k výsledkům aplikace stutoxu II?).
Nejsem si vědom masových otrav srnčího od zavedení "čtyřnulových" řepek. A přesto se to pořád táhne a smrdí...
A co se týče škod na porostech a pozemcích. Darmo mluvit.
Takovým vtípkem je, že pokud přijde kontrola SZIFu na pozemky, tak vám díry od prasátek započtou jako chybové plochy a ještě dostanete flastr. A že se prasátka umí činit - není problém "otočit" čtvrt hektaru za noc. A pokud chcete škody v travách od černé převláčet, dosít a uvalit, tak ještě budete běhat na AOPK. A prosit - marně. Holt dorasit na tom sekačku za stotisíce (ona ty hromady rozhází taky) je v pořádku. Dyk máte ty dotace, nééé. Tfujtajksl
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist