https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/v-nekterych-pripadech-vime-kdo-dravce-otravil.jenom-to-nemuzeme-dokazat-rika-psovodka-klara-hlubocka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V některých případech víme, kdo dravce otrávil. Jenom to nemůžeme dokázat, říká psovodka Klára Hlubocká

1.5.2021 07:11 | PRAHA (Ekolist.cz)
Trávení dravců a šelem je trestný čin. To však traviče od kladení návnad zřejmě moc neodrazuje. Ornitologové se od místních lidí čas od času dozvědí, kdo za trávením stojí, ale nikdo není ochotný to dosvědčit. O hledání otrávených návnad a travičů jsme si povídali s psovodkou České ornitologické společnosti Klárou Hlubockou.
 

Úplně první otázka, je jedno veliké proč. Proč by někdo trávil dravce? Jaký to má význam?

Proč? To opravdu vědí asi jen ti dotyční.

Řekněme, že je tu několik skupin potencionálních travičů. Navíc jsou i mezi sebou někdy propojené, jeden člověk pro trávení může mít víc motivací. Většinou se trávení děje v okolí vesnic, a tam je jeden člověk klidně zároveň myslivec, majitel slepic i chovatel holubů. A má proto pro svou nenávist vůči dravcům víc důvodů.

Psovodka Klára Hlubocká a pes Viki.
Psovodka Klára Hlubocká a pes Viki.

Prosím, já bych se dokázal vcítit do kůže chovatele holubů, kterému krahujec vezme šampiona-Belgičana. Ale i tak… klást otrávené nástrahy?

Když budeme spekulovat, asi nejčastěji je v námi řešených případech zastoupena skupina „nájemců a uživatelů honiteb“. Záměrně neříkám „myslivců“. To platilo v minulosti, ale dnes už se často jedná i o zámožné majitele soukromých honiteb. A tito lidé nejspíš tráví dravce i šelmy, protože tak chtějí „chránit ta svá“ zvířata. Zajíce a bažanty.

Další v pořadí jsou asi chovatelé ryb, kteří líčí hlavně na vydru, chovatelé drobného domácího zvířectva, kteří líčí hlavně na lišky a kuny a otrávenou návnadu hodí za barák na louku, kde to ale vezme i dravec.

Pak tu máme i zmíněné holubáře, kterým dravci berou jejich opeřence. Málo početnou skupinu pak asi tvoří preparátoři.

A nakonec to mohou být prostě šílenci, kterým je úplně jedno, co kde vlastně otráví.

A ten primární motiv podle vás tedy zní?

V naprosté většině případů se jedná o likvidaci „škodné“. Někdo prostě nechce, aby někdo jiný „ujídal“ z jeho.

Ale třeba jste s těmi spolky a zájmovými sdruženími vedle, protože je těžké traviče usvědčit...

Vedle možná, ale určitě ne daleko.

V minulosti byli myslivci vedeni přímo k tomu, že některé zvíře je užitečné a jiné ne. Je to takový starý pohled, že člověk v přírodě hospodaří. A sám vybírá, která zvířata tam nakonec patří, a která ne.

Na vyšetřování otrav volně žijících zvířat spolupracují ornitologové s Policií ČR.
Na vyšetřování otrav volně žijících zvířat spolupracují ornitologové s Policií ČR.

Nějaký příklad pro nepamětníky?

Bylo běžné, že myslivci fasovali na národním úřadě vejce napuštěná strychninem a ty pak roznášeli na kunu a lišku, kam jen uznali za vhodné. A také jejich přetrvávající osobitý pohled na dravce – co má zahnutý zobák, musí z oblohy dolů – hovoří dost jasně. Svou nenávist vybíjeli a vybíjejí si na liškách, jezevcích. Norování, železa a další dost barbarské způsoby lovu – to vše bylo při likvidaci „škodné“ svaté. A dílem ještě pořád je, protože tyhle postupy jsou dost zažité.

A to trávení, kladení jedovatých nástrah?

Trávení je velmi jednoduchý a účinný způsob, jak odstranit cokoliv nepohodlného. A v předjaří - v době, kdy se rodí mláďata, je tlak na likvidaci predátorů vyšší.

Myslíte si tedy, že je pravděpodobné, že tihle traviči třeba jsou součástí nějaké organizované skupiny, členy nějakého spolku, nebo jsou to spíš jednotlivci?

Někdy to je činnost schvalovaná v rámci celého sdružení, někdy to dělá jednotlivec a ostatní tomu víceméně tiše přihlíží. Nechtějí si špinit ruce a kazit vzájemné vztahy. A někde s tím třeba i nesouhlasí, ale protože se bojí dotyčného, raději s tím nic nedělají.

Jinak v naprosté většině případů, co vím, je travičství neorganizované. Je to hlavně činnost jednotlivců.

Takže pro vás osoby travičů nejsou neznámé figury. Vcelku dobře tušíte, kdo by to tak asi mohl být, ale máte jen důkazní nouzi? Je to tak.

Někdy se anonymně dozvíme, že to dělá ten a ten. Problém je, že policie, aby mohla dál pracovat, potřebuje svědectví. A to je málokdo do protokolu ochoten poskytnout. Ať už z obavy o vlastní bezpečí, majetek, nebo právě kvůli vztahům.

Tím, že je to činnost prováděná ve skrytu, většinou na odlehlých, ale volně přístupných místech, se jiné důkazy shánějí dost těžko. Ale policie se snaží, hledá nové cesty a postupy, jak toto prolomit.

Problém je trochu i v našem právním systému – pachatel si dělá, co chce – ale policie při vyšetřování a dokazování musí postupovat podle zákonů, což vyšetřovatelům hodně svazuje ruce.

Za letošek máme 56 otrávených dravců, rok ještě neskončil. To už je slušná epidemie travičství, ne?

Počet ptáků letos se zdá vysoký, ale v kontextu předchozích let tolik nevybočuje. Každý rok je nejvíc případů v této době, zbytek roku už jen „paběrkujeme“. Ale kdo ví, nelze to říct s jistotou, uvidíme, jak to bude dál.

Letos je pozoruhodné, že bylo pár velkých případů s hodně otrávenými ptáky. To je si myslím i trochu náhoda… Tedy doufám.

Při pohledu do map Česka nám nejspíš před očima vyvstanou určité oblasti a regiony, kde se s otravami dravců setkáváme v posledních dekádách docela často.

Určitě jsou oblasti, kde je případů trávení zdokumentovaných víc než jinde.

Zčásti to bude určitě proto, že na ty oblasti se zaměřujeme víc. A zčásti i proto, že tam jsou ještě silní tendence dodržovat „tradice“.

Dlouhodobě je travičstvím nejvíc postižená část jižní Moravy – Břeclavsko, Hodonínsko, Uherskohradišťsko. V minulých letech to byla hodně i část kraje Vysočina a Litoměřicko, Roudnicko, jižní Čechy.

Ale případy jsou stále zaznamenávány i ve Středočeském kraji – Benešovsko, Příbramsko…

Pes Viki je vycvičený tak, aby se nalezeného otráveného zvířete nedotkl. Ani vy se nalezeného mrtvého zvířete nedotýkejte.
Pes Viki je vycvičený tak, aby se nalezeného otráveného zvířete nedotkl. Ani vy se nalezeného mrtvého zvířete nedotýkejte.

Teď se ale objevují otrávení dravci i v regionech, kde to „zvykem“ zrovna nebývalo, že? Nabízí se pro to nějaké vysvětlení?

Případy se stále objevují napříč republikou a teď to bude hodně i tím, že díky působení medií veřejnost o této problematice ví. Začíná ji řešit a případy ohlásí.

Myslím si, že trávení je tu stále, ale my teď i díky tomu, že je víc lidí v přírodě, víme o více případech.

Není to, že se nalézá víc otrávených ptáků a jedovatých nástrah artefaktem toho, že prostě dobře odvádíte svou práci, a vaše terénní jednotka je prostě víc činná?

Určitě je to i důsledek toho, že díky projektu PannonEagle Life je na to prostě čas a věnujeme se tomu. Díky tomuto projektu se podstatně zvýšilo povědomí o této problematice u nás a je díky němu vidět, že travičství není u nás činnost ojedinělá a z pohledu ochrany přírody zanedbatelná.

Jakou asi tak odhadujete úspěšnost?

Nemám přesně spočítáno, kolik jsme našli loni a letos návnad, většinou jsou na místě mrtvá zvířata a nějaké zbytky, takže těžko říct, kolik toho bylo původně. Někdy ani návnadu nenajdeme, protože někteří dravci si ji z místa nálezu přenesou i několik kilometrů, někdy se jedná o sekundární otravu z jiného otráveného zvířete. Statisticky je odhadováno, že se ale dozvíme jen o 5 – 10 % všech případů.

Dá se třeba říct, že jihu Čech vévodí otravy prováděné například Furadanem, zatímco třeba na Bzenecku nebo Litoměřicku se ujal strychnin?

U nás je zatím v naprosté většině případů u návnad v přírodě zneužívaný karbofuran, ale ve světě už zaznamenávají i cílené otravy jinými látkami.

U nás byl vloni případ na Kralicku, kdy někdo trávil psy zinkfosidem. Městské návnady mívají v sobě hodně často jed na myši nebo na slimáky. Návnadou přitom může být úplně cokoliv.

„Od vzniku terénní jednotky v roce 2017 předala ČSO orgánům činným v trestním řízení 95 případů s více než 250 oběťmi.“ To je úctyhodný údaj. Jak to, že nemáme ani jednoho usvědčeného pachatele? Naše policie a soudy tyhle případy neumí vyřešit? V čem je ten hlavní zádrhel?

Nejde jen o dravce, ale i šelmy. Na snímku otrávené lišče.
Nejde jen o dravce, ale i šelmy. Na snímku otrávené lišče.

Na tohle se asi budete muset zeptat jich, z mé strany by to byly jen spekulace….

Toto platilo až do čtvrtka 29. 4., kdy okresní soud ve Strakonicích uznal obžalovaného vinným ve všech bodech obžaloby, to znamená za nedovolené přechovávání jedů, týrání zvířat a nedovolené nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy, konkrétně za zabití dvou orlů mořských a dvou krkavců velkých. Je to první rozsudek vydaný v tomto duchu v České republice za 20 let, co se ČSO problematice ptačí kriminality věnuje. Pro všechny, kdo se na vyšetřování tohoto případu podíleli, se jedná o skvělou věc, obrovské zadostiučinění, že všechen čas a peníze, které padly na vyšetřování, nepřišly vniveč, jako tomu bylo v předchozích případech.

Jak vypadá ten důkaz, který potřebujeme? Co by mohlo pachatele konečně usvědčit?

Usvědčit je lze třeba tak, že někdo natočí, nafotí někoho, kdo někde něco pokládá, zavolá ihned policii, ta si místo a návnadu zajistí a získá tak nezvratné důkazy, které povedou k odsouzení pachatele.

Nebo někdo podá na policii svědectví, že toto viděli, a dál budou ochotni spolupracovat a dosvědčit to u soudu.

A může s tím veřejnost nějak pomoci? Třeba svou zvýšenou pozorností, zájmem?

Veřejnost určitě může pomoci svým zájmem, policie nemá dostatek sil, aby hlídkovala i v terénu. To může udělat každý, kdo má čas a chuť.

Koneckonců lidé v přírodě působí na řadě míst i preventivně. Pokud si pachatelé nebudou jistí, že je někdo nemůže vidět, nebudou to dělat. Většina ví, že se to nesmí a ví o výši trestu, ale zatím, pokud nebude za toto někdo potrestán, se to nebudou se bát dělat.

Mimochodem, není v případě otrav dravců medializace případů poněkud dvousečnou zbraní?

Medializace případů může být dvousečná. Jednak upoutává pozornost veřejnosti, což je dobře, ale může působit záporně při vyšetřování případů. Travič se začne bát a zlikviduje důkazy…

Nicméně v některých případech je to to jediné, co můžeme udělat. Doufáme, kampaní a vyšetřováním traviče zastrašíme a on to raději přestane dělat. Možná.

Vaším pomocníkem je Viki, Chesapeake Bay retrívr. Proč volba zrovna tohohle plemena? Umí něco, co jiní neumí?

Pokud chci psa na práci do terénu, bude se mi jednat o vyhledání na velkých plochách volným navětřením, budu potřebovat práci dlouhodobou, i několik hodin denně v různém prostředí, za každého počasí, tak Chesapeake Bay retrívr je prostě ideální.

Samozřejmě je to i záležitost osobní. Mně toto plemeno učarovalo už asi před 15 lety, to jsem se ještě věnovala dobrovolné záchranařině, vyhledávání pohřešovaných osob v terénu. Od té doby jsem prostě lepší nenašla, ač mám právě díky záchranařině možnost porovnávat práci desítek plemen.

Pes Viki a otrávené káně. Široce roztažená křídla svědčí o otravě karbofuranem.
Pes Viki a otrávené káně. Široce roztažená křídla svědčí o otravě karbofuranem.

Chesapeake Bay retrívři jsou odolní, vytrvalí, přiměřeně paličatí a samostatní psi, kteří jsou opravdu schopni a ochotni pracovat za každého počasí. Mají skvělé nosy loveckých psů a ovladatelnost retrívrů.

Pokud vedete trénink dobře a po dobrém, prostě se pro vás „rozkrájí“ a budou pracovat, i když už jsou unavení a kdy už by to jiná plemena vzdala. Navíc mají vynikající srst, jsou nenároční na péči. A takhle bych mohla pokračovat v chvalozpěvech na Chesapeake Bay retrívry do nekonečna.

Jak probíhá práce v terénu?

Fungujeme hlavně ve dvou liniích. Buď jezdíme na preventivní prohlídky lokalit, které máme vytipované - podle toho, že tam třeba dravci loví a hnízdí a někdo by jim mohl chtít ublížit, anebo to jsou místa z minulých případů, která si jedeme zkontrolovat.

Druhá možnost, a to je teď na jaře běžnější, jezdíme až po ohlášení na konkrétní místo, kde někdo něco našel. V tom případě zkontroluji nález, a pokud naznám, že jde opravdu o podezření na otravu, prohledám okolí v okruhu tak půl až kilometr okolo a nálezy předávám policii.

Někdy nás volá policie, protože jsou první, komu lidé nález ohlásí. Spolupráce funguje oboustranně dobře a díky školením, které u jejich lidí probíhají, je stále lepší.

Podobně je teď snaha o školení i dalších článků, státních zástupců i samotných soudců. Cílem je jim tuto problematiku představit a sdělit jim, jak závažná je tato trestná činnost. Aby, pokud už se k nim nějaký případ dostane, měli vůbec vůli s tím správně naložit. Bohužel ne vždy se setkáme v těchto řadách s pochopením. Co je to nějaký zabitý dravec oproti vraždě….

Jestřáb nalezený v Sedlicích.
Jestřáb nalezený v Sedlicích.

Podezření na otravu. Jak poznat?

• víc mrtvých zvířat pohromadě (dravci, krkavcovití, šelmy – dva a víc jedinců v okruhu 300 m)

• podezřelá návnada (maso, vnitřnosti, vejce – zejména s viditelným fialovým zbarvením nebo posypané práškem či potřené béžovou emulzí)

• mrtvé zvíře poblíž návnady

• mrtvý hmyz na uhynulém zvířeti či návnadě

• mrtvé zvíře v typické pozici (ptáci: křečovitě sevřené pařáty, roztažená nebo poloroztažená křídla; šelmy: leží na boku, natažené nohy, otevřená tlama, někdy hlava zvrácená dozadu)

• mrtvá zvířata na otevřeném prostranství (nejsou pod elektrickým sloupem ani poblíž trati či silnice)

Co dělat v případě nálezu?

• Na nic nesahejte, zabraňte přístupu dalších osob i zvířat.

• Volejte nejlépe okamžitě, i když chcete nález jen konzultovat (Klára Hlubocká 606 412 422 – i SMS, případně Zdeněk Vermouzek 773 380 285).

• Volejte i v případě, že jste nález ohlásili někomu jinému (policii, ČIŽP, správě CHKO, …).

• POZOR! Karbofuran je velmi nebezpečný jed! Na mrtvá těla nesahejte!


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (74)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

AM

Anežka M

1.5.2021 08:49
"Někdy se anonymně dozvíme, že to dělá ten a ten. Problém je, že policie, aby mohla dál pracovat, potřebuje svědectví. A to je málokdo do protokolu ochoten poskytnout. Ať už z obavy o vlastní bezpečí, majetek, nebo právě kvůli vztahům."
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.5.2021 09:23
Ono by možná stačilo ty traviče předvolat párkrát na policii k podání vysvětlení, udělat bytovou prohlídku a dát jim najevo, že se o nich ví a jsou sledováni. Myslím, že by to u většiny případů zabralo.
Odpovědět

Jirka Černý

1.5.2021 15:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Je rok 2021
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.5.2021 16:50 Reaguje na Jirka Černý
To znamená, že už můžou všichni parchanti provádět jakékoliv prasárny, jen proto, že to vidí ve vládě???
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.5.2021 17:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Prohlídku bytu musí povolit soud a to na základě určitých faktů. Domněnka, že dotyčný tráví dravce, nestačí. Bohužel.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.5.2021 18:35 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Musí existovat důvodné podezření. Lidé v dědině si vidí do talíře a většinou ví, kdo to je.
Pokud je to normální člověk, tak po prvním výslechu na policii toho nechá. Pokud je po psychopat, tak je nutno ho usvědčit a odsoudit.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

2.5.2021 15:14 Reaguje na Pavel Hanzl
Pokud je to normální člověk, tak netráví dravce.
Odpovědět

Jirka Černý

1.5.2021 19:40 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Snad až na to bohužel. I přes závažnost takového jednání je potřeba aby vše probíhalo standardním postupem. V poslední době se roztrhl pytel s těmi co by rádi druhým prolejzali barák.
Odpovědět
AM

Alfonz Mameluk

2.5.2021 12:25 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Opravdu bych se nechtěl dožít toho, aby mi na základě domněnky policie provedla domovní prohlídku. Takže ne bohužel, ale bohudík.
Odpovědět
DA

DAG

2.5.2021 18:00 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Snad naštěstí. Nežijeme v době komunismu nebo protektorátu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.5.2021 18:41 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Z hlediska ochrany soukromí občanů NAŠTĚSTÍ, ale z hlediska odhalení potenciálních travičů dravců BOHUŽEL.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.5.2021 16:14
Je vidět, že vědomosti jsou obrovské. Řekl bych, že i většina holubářů ví, kteří dravci berou jejich opeřence. Ti dravci jako sokol jestřáb nebo vyjímečně krahujec jsou totiž lovci a ne mrchožrouti.
Kdy bylo běžné, že myslivci fasovali na národním úřadě vejce napuštěná strychninem? A můj přetrvávající osobitý pohled na dravce? Jako sokolník ho mám velice kladný. Svou "nenávist vybíjeli" a vybíjejí si na liškách......? Asi jsou tím myšleni myslivci. Pánové myslivci máme toto za potřebí. Vykašlejme se na dva, tři roky na lov lišek. Paní Hlubocká a podobní chytráci možná zjistí co to nakonec způsobí. Doufám, že se potom k výsledkům a následkům hrdě přihlásí.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

2.5.2021 09:11 Reaguje na Jarek Schindler
Myslm , že v 60. letech to bylo naprosto běžné. Ráno na MNV nafasovat košík s otrávenými vejci a roznos po honitbě - likvidace vran a krkavců popř. strak. Ale zda to byl zrovna strychnin ? Lišek a kun holt přibylo s likvidací vztekliny ( její návrat si snad nepřeje ani p. Hanzl)a omezením prašiviny. Takže snižování stavů je jaksi nezbytné - samozřejmě legálními způsoby lovu a do těch patří i norování. Zásahy holubářů jsou asi mnohem vyšší , ale zde dravci končí v popelnicích, kotlích apod. Stačí si pročíst jejich zkušenosti na fórech. Jenže tam se to bude vyšetřovat ještě hůř a co když někdo otevře téma náhrady škod ( cena holuba nebo chovu je pí Hlubockou výrazně podceňována). S trávením samozřejmě nesouhlasím. Kolik toho Furadanu může mezi lidi ještě být ? Donedávna se prý dal volně koupit v Polsku
Odpovědět
re

regis24

1.5.2021 19:12
Tohle už pomalu vypadá na možnou žalobu na slečnu či paní pohádkářku.
Jednoznačně zde bez důkazů křivě obviňuje skupinu obyvatel. Nebudeme si kazit víkend, v pondělí se to asi bude řešit.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.5.2021 21:27 Reaguje na regis24
Jen potvrzení, že potrefená husa se vždycky ozve.

Nicméně podávejte, hrdino :)
Odpovědět
re

regis24

2.5.2021 12:30 Reaguje na Slovan

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.5.2021 13:27 Reaguje na regis24
Domnívám se, že jste při četbě článku opomněl fakt, že psovodka svá podezření prezentuje jako pouhou spekulaci a ne jako fakt. Ve svých domněnkách vychází např. z tvrzení lidí, kteří se bojí u soudu svědčit ze strachu z pomsty travičů. Takže nemyslím, že zde JEDNOZNAČNĚ bez důkazů křivě obviňuje nějaké skupiny obyvatel.

Přirovnání k potrefené huse bych na Vašem místě brala jako kompliment. Divoká husa – i ta potrefená – je přece krásná a inteligentní pernatá zvěř.
Odpovědět
Sl

Slovan

2.5.2021 18:47 Reaguje na regis24
Blá, blá, blá :-)
Odpovědět
Hu

Hunter

2.5.2021 21:55 Reaguje na Slovan
I já se domnívám, že vyjádření tehle slečny či paní jsou za hranou a koliduji s právním řádem ČR.
Odpovědět
AM

Anežka M

3.5.2021 11:32 Reaguje na Hunter
Žalujte ji, domáhejte se nápravy, co Vám v tom brání?
Odpovědět
Hu

Hunter

3.5.2021 18:30 Reaguje na Anežka M
Bez důkazů a paušálně obviňovat určitou skupinu obyvatel se vám zdá v pořádku? Nehledě na to, že tyto konfrontačně laděné příspěvky a vyjádření jakoukoliv možnou spolupráci nepodpoří, spíše vytvoří jen větší bariery. Pro mě je tzv. "take a home message" jasný a podobně to budou cítit i jiní. Otázka - pokud tohle byl účel příspěvku mladé autorky, tak se jí to asi povedlo. Je to dobře?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.5.2021 13:13 Reaguje na regis24
Nicku jménem regis24, dejte prosím vědět, jestli jste to zítra tj. v pondělí 3.5. začal řešit a jak. Dík.
Odpovědět
re

regis24

2.5.2021 17:27 Reaguje na Majka Kletečková

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
re

regis24

5.5.2021 11:41 Reaguje na regis24

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.5.2021 13:03 Reaguje na regis24
Ještě štěstí pro mne, že se neznáme osobně. To bych se bála Vás někde potkat, abyste na mne nepoštval Vaše malé pejsánky a neporučil jim mne pokousat.
Odpovědět
re

regis24

5.5.2021 15:07 Reaguje na Majka Kletečková

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
AM

Anežka M

3.5.2021 13:12 Reaguje na regis24
Tak šup sem s tou žalobou. Doufám že máte vybráno na soudní výlohy :)
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

2.5.2021 07:27
Většinou otrávené návnady pokládají ekologisti. Buď se otráví myslivecký ples, což je dobře, nebo něco jiného a na myslivce se to hodí. Taky dobře. Pokládkou karbofuranu se nikdy nic nezkazilo. Již jen argumentace že dravci jako luňák, káně nebo poštolka škodí trofejové zvěří mluví za vše.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

2.5.2021 09:18 Reaguje na Michal Ukropec
To je velice zajímavá teorie. Jako zakládání požárů hasičem s tím , že ho baví hasit a chce "pomáhat". Podle toho by ale členové ekotlup měli takového člověka znát , ale bojí se ho udat ( vztahy , msta ,...). Stejně tak nepřiznají počet zkolabovaných ptáků při odchytu do sítí s cílem opatřit je dnes už zbytečným kroužkem. Tažné trasy a migrace jsou dávno známy, délka života taky. Co dalšího vyváží touhu něco odchytit ? Navrhuji natáhnout sítě pod větráky a ráno spočítat z fašírky, kolik a čeho v noci letělo kolem. To aby to přes noc neuklidila liška s kunou
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.5.2021 13:41 Reaguje na Petr Pekařík
Ano, to je velice zajímavá teorie. Podle ní mohou myslivci ze stejného důvodu množit černou zvěř. Snaha stát se nepostradatelnými a jedinými , kdo.... a tím se dobrat finančních odměn?
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

2.5.2021 17:19 Reaguje na Majka Kletečková
No však o tom se tu přece vedou debaty už hodně dlouho. Naposledy článek s pseudomyslivcem a přírodním zemědělcem panem Michaliskem.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

2.5.2021 19:32 Reaguje na Petr Pekařík
To je bohužel smutný fakt. Ekologistům jde jen o peníze. Dotace na OZE, dotace na monitoring, dotace na regulace...... Nikdy jim nešlo o přírodu.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

2.5.2021 11:11 Reaguje na Michal Ukropec
ano ekologisti (apropo kdo to vůbec je ?) pokládají schválně karbofuran, aby se to svedlo na myslivce. Mám z Vás divnej vysloveně pocit
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

2.5.2021 13:08 Reaguje na Robert Jirman
Na to se optejte třeba těch hasičů, co zapalovali. Třeba snaha se státi nepostradatelnými a jedinými , kdo.... a tím se dobrat přidělení finančních či jiných prostředků ?
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

2.5.2021 19:41 Reaguje na Robert Jirman
Asi mám své zkušenosti. Třeba u nás. Když přišel revolucí o vliv soudruh soudce z lidu a mravokárce který opustil manželku s dětmi a nechal je bez prostředků, založil se svou družkou, která zase dohnala manžela k sebevraždě, ekologistické sdružení, a jen škodí přírodě i lidem.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.5.2021 11:56 Reaguje na Michal Ukropec
Tipuji, že k této hospodské úvaze Vás vede fakt, že myslivci v posledních desetiletích upřednostňují střelbu před jedy.

(Přestože myslivec Miroslav Kocián zastřelil v srpnu 2013 v lese u Račic na Vyškovsku spícího trampa, nikoliv orla nebo káně. Traduje se, že úrazy postřelením – nejenom do vlastních řad - patří k pravidelným událostem české myslivecké scény.)
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

2.5.2021 13:10 Reaguje na Majka Kletečková
Ano , počet navzájem se postřílených myslivců se rychle blíží počtu navzájem se přejetých motoristů. Myslivec nemá střílet na neobeznanou zvěř. Řidič nemá jezdit na červenou nebo překračovat rychlost. Co tam máte dál , madam z paneldomu ?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.5.2021 13:32 Reaguje na Petr Pekařík
Počet lidí postřelených myslivci v ČR statisticky významně převyšuje počet Čechů pokousaných vlky. To by mohlo být tím, že myslivců je u nás řádově více než vlků.

Myslíte, že za pět let tomu bude naopak?
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

2.5.2021 17:16 Reaguje na Majka Kletečková
Snad do té doby bude mít vlk a třeba bobr svoje doby lovu s případnými kvótami a dámy na houbách s voříšky na provázku se budou moci vzdálit od vozidel až k blízké u smrčku bez rizika ztráty voříška.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

2.5.2021 19:44 Reaguje na Majka Kletečková
Děkuji za komentář. Na Vás svůj názor mám, ale nebudu ho zde publikovat.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

3.5.2021 11:38 Reaguje na Michal Ukropec
To je zase kravina. Nejste vy náhodou přejmenovaný Šimůnek?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.5.2021 09:29
Je moc dobře, že ornitologové mají tuhle šikovnou psovodku. Obdivuji, jak paní dokáže vycvičit své sympatické psí spolupracovníky pro danou práci. Držím ji palce!

Hledání otrávených ptáků a dalších zvířat je potřebné. Kéž se podaří policii dohledat a usvědčit gaunery, kteří otravy páchají.
Odpovědět
AM

Alfonz Mameluk

2.5.2021 12:29
Opravdu bych se nechtěl dožít toho, aby mi policie na základě domněnky provedla domovní prohlídku. Takže ne bohužel, ale bohudík. To pro pana Šeděnku.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

2.5.2021 19:24
koukám, že myslivci právě objevili, že existuje Ekolist.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

4.5.2021 09:41 Reaguje na Radomír Dohnal
Buďte vděční za každého čtenáře. Mimochodem, dnešní rozhovor s Michaliskem je také hustý, ne?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.5.2021 20:07
Tak vidím, že jako zastánce regulace predátorů jsem silně podezřelý
a budu asi brzo očekávat domovní prohlídku, protože nesdílím názor,
že příroda bude vše regulovat sama. Kdo pokládá otrávené nástrahy
bych rozšířil i o každého, koho sužují například potkani. Sám je
lovím do sklopce, protože dostupné jedy považuji za výborné
vitaminózní krmivo pro hlodavce a za nehoráznou cenu. Pokud má
někdo v okolí "chovatele" potkanů, tak sáhne k čemukoliv, aby se jich
co nejdřív zbavil a pokud má zásobu účinného jedu, tak ho asi použije,
aniž mu dojde, že mohou být součástí potravinového řetězce dravců.
K otráveným zvířatům dodám pouze to, že se většinou nejedná o pravé
dravce, ale o mrchožrouty a nebo hladové dravce, kteří se snížili
z nedostatku potravy k mrchožroutství. Je načase se zamyslet, proč
tomu tak je. Proč neloví a žerou nějaké masové zbytky ? Asi už tam
toho k ulovení moc nezbylo a hlad je nutí navštívit skládky a jiná
místa s odpadky. Jinak trávení považuji za opravdu krajní způsob
likvidace potkanů, domácích myší a nebo přemnožených hrabošů. A i
ty myši lze v suchu likvidovat účinně směsí mouky a sádry bez
rizika, že by to poškodilo predátora, který takovou "zasádrovanou"
myš uloví. Bohužel potkani se z ulovení některého z nich poučí a i granulovaný jed zůstává po úmrtí pokusného kusu netknut. Profesionální deratizátoři návnady obměňují a mají jedy daleko účinnější, než ty pro amatéry, protože potkani jsou inteligentní a jedu se nakonec vyhýbají.
Hlad je ale přinutí to pozřít a podobně to je i s dravci. Hlad je nutí
pozřít i odpadky a pohozené nástrahy. Klidně v klidu konzumují zajíce
na trati a nechají se srazit rychlíkem, protože hlad je hlad, když
schází kořist, tak jim stačí mrtvá zvířata z okolí tratí a cest.
Vezměme rozum do hrsti a uvažujme o rozumném množství predátorů
v krajině v závislosti na množství jejich potenciální potravy a
ne je donekonečna chránit i kdyby měli poumírat hlady. Potravinová
pyramida je základ vyvážené přírody a v takto poznamenané přírodě
se už nelze spoléhat na samoregulaci. To je pohádka patřící do
zcela nepoškozené přírody a ne už sem. Tady je role člověka nutná,
abychom se nedožili přírody bez kořisti i predátorů.
Odpovědět
Sl

Slovan

2.5.2021 22:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Mě by zajímalo, zda si z nás jen utahujete, nebo z nás děláte s prominutím blbce. Neustále se nám tu snažíte vnutit, že v naší přírodě není dost potravy pro takové množství dravců (a masožravců obecně) - milý pane, i lev támhle v africké savaně, tygr v indické džungli nebo puma v Patagonii neodolá mršině či zbytku a to přesto, že jsou to vrcholoví predátoři schopni úspěšně lovit živou kořist. Pokud někam pohodím zbytky ze zabíjačky, je naprosto jasné, že si s tím příroda "poradí" prostě proto, že je to pro jakéhokoli masožravce potrava, při které nemusí vynaložit žádnou energii. Kdo dřív najde, ten to sežere. Je tedy naprosto logické, že využijí odhozené návnady - bohužel však nedokáží zjistit, že ji nějaký idi*t pokořenil jedem. To není žádný důkaz o "přemnožených predátorech" v naší krajině.

Ale s vámi je to stejně zbytečné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.5.2021 09:47 Reaguje na Slovan
S vámi taky, ale vzhledem k vašemu mnou dedukovanému věku
se situace, kterou popisuji, dožijete a možná si vzpomenete
na má slova. Mrchožrout neloví nikdy a dravec preferuje
v zazvěřené krajině lov. V dobách nouze je dravec nucen
přežít a nebo jít jinam. I tato možnost existuje a je to
ten "přirozený" návrat šelem a dravců do míst s dostatkem
potravy, které po jejím zdecimování opustí a půjde zase
za potravou jinam, pokud bude ještě kam. Mějte na svých
toulkách oči otevřené a taky spočítejte kolik kořisti
spotřebuje denně vámi napočítáni dravci a kolik té kořisti
vidíte. Při tisících bažantů a zajíců nějaký ten dravec
není problém, ale pro posledních pár mohykánů je byť
jeden predátor už konečnou. U liščí nory za mým domem jsem
předevčírem nalezl packu posledního místního zajíce, křídla
domácích slepic a divokých kachen. Bažanty a koroptve už nevídám vůbec, ale lišky i v poledne, jezevce ještě za
světla. Krkavci mi létají nad domem v centru obce a na
sousedově zahradě hnízdí straky, které mám nafoceny na
parapetu(krmítku) svého okna. Sojky hnízdí čtyři metry
vysoko v mezeře mezi domem souseda a silnicí a rok, co
rok uklovou mláďata puštíků. Mizí mnou krmené zpěvné
ptactvo a zatím přežívají hlavně sýkorky a vrabci pod
mojí střechou, kde je sojky ani straky nevyberou. Tak
dopadla příroda v mém okolí za posledních 30. let a není
to nějaká výjimka, ale spíše už všude pravidlo. Chce to
ale chtít to vidět a neopájet se ideologickými žvásty.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.5.2021 10:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Nedávno Vám tu jeden aktivista vynadal, že lžete, když jste napsal, že pro vlka je výhodnější lovit než obcházet padliny. No, taková obtěžkaná vlčice je celá žhavá hnát se za zajícem... raději ho sebere někde u asfaltky, že ano. Dělá se z toho div ne celonárodní tragédie, jen ty černé prápory chybí vyvěsit. A pokud říkají, že vlk do naší "přírody" patří, tak ztráty v ní vzniklé k tomu také patří, nu ni?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.5.2021 10:20 Reaguje na Karel Zvářal
Blbost, výhodnější obcházet padliny...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.5.2021 11:13 Reaguje na Karel Zvářal
Ono mě to nijak neudivuje, že to nevidí a vidět ani
nechtějí. Je to jako víra nad kterou se nediskutuje
a platí, co je ve svaté knize psáno i kdyby to byl
totální blud. Letos jsem z těch strak a sojek už
naštvaný, protože vybrali další hnízda kosa, drozda
a včera hřivnáče. Kočky jsem ze zahrady vypudil,
ale ty létající potvory ne. To trávení se mi příčí,
ale nedivím, se, že někomu rupnou nervy a řeší
to po svém(po partyzánsku). Já se je spíše snažím plašit, ale jejich drzost a vědomí bezpečí jim dává
odvahu útočit na hnízda minutu po mém odchodu ze
zahrady. Letos tak veškeré odchovy pěvců odepisuji
a pokud tomu bude tak i nadále, tak se dám asi
na výkrm strak a sojek, protože budou to jediné,
co tu zbude.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.5.2021 11:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Co těm pleničům zbývá, než se synantropizovat? Skalačky to pochopily dávno, někde chodí do města i liška a prasata, a byl by div, kdyby výhody zástavby nepochopili krkavcovití. Pak se můžeme podivovat, že ubývá ptáků, když nejsme schopni ukočírovat stavy predátorů. A diskutovaný problém by měl, kromě oprávněné kritiky, vést rovněž k hlubokému zamyšlení, bo něco v systému je nastaveno hrubě nesmyslně.
Odpovědět
AM

Anežka M

3.5.2021 13:27 Reaguje na Slovan
No, pan Machaček může mít v lecčems pravdu. Souhlasím s tím, že

a) u všech predátorů by měl být připraven nějaký plán regulace jejich počtu, i když to aktuálně není potřeba

b) místně mohou mít dravci nedostatek přirozené potravy

Otázka ale je, zda by se bod b) měl řešit jedině a pouze regulací dravců (jak prosazuje pan Machaček), nebo zda by měl jít ruku v ruce s opatřeními na podporu predovaných druhů (rozmanitost krajiny, úkryty pro ptactvo a drobnou zvěř, méně chemizace, dostupné zdroje vody v krajině... you name it).

Ono zformátovat kulturní krajinu na úroveň pouště a pak volat že dravci jsou "přemnožení" (což je, technicky vzato, v takovém případě pravda) je poněkud, ehm, alibistické.

Ale jinak ano ano, souhlasím s Vámi, že dedukce "dravec sežere mršinu ergo nemá dost živé potravy ergo je přemnožený" je logicky mimo.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.5.2021 14:31 Reaguje na Anežka M
Víte změnit krajinu asi už jednoduše nepůjde.
Začít se musí u záchrany toho, co je základem potravní pyramidy a to místně za každou cenu.
Mohou vytvářet jako u nás mokřady a tůně pro obojživelníky, ale když je nechají napospas volavkám, liškám a jezevcům, tak jich spíše
stále ubývá. Kdysi se tu žádné nové tůně
nebudovaly, ale liška byla vzácnost, volavku
a jezevce jsem znal odjinud, ale ne odsud. Neobviňuji ani chemizaci, protože se jedná o
lokalitu stranou zemědělské velkovýroby a
naopak v minulosti to bývalo horší. To se
zde provádělo letecké práškování proti komárům
a přesto tu bývaly tisíce žab a čolků. Lokalita
se jmenuje Skřečoň(Krečov) a je mylně odvozována
od skřehotání žab, kterých zde bývalo opravdu mnoho. Pamětníci si to pamatují a taky kvanta drobné
zvěře a ptactva v okolí. Nic podstatného se tady
nezměnilo, ale pouze se zde objevili predátoři,
kteří tu tehdy téměř scházeli. Pokud chci něco
množit, tak to musím taky chránit, nenechat to
vyhubit a čekat, že se stane zázrak. Zázraky se
dějí pouze tehdy, když se jim napomůže alespoň
na přechodnou dobu. Rok ,dva, tři chránit tu
populaci před predací a je tu naděje, že další
predační tlak přežije. Tak ale bude brzy dokonáno dílo zkázy a jediná žába tu zbude ve znaku místní školy. Nerad hodnotím podmínky jinde, ale tady
si myslím, že za více jako půl století mohu vše
hodnotit objektivněji, než někdo, kdo to vidí
poprvé a řeší pak polovičatě. Bohužel rozhodují
"odborníci" a názory praktiků jim jsou ukradené.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.5.2021 14:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Máte naprostou pravda, bohužel, ta pyramida nikoho nezajímá, jen ta třešinka navrchu...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.5.2021 16:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Odstranění našich původních dravců koroptve a zajíce do krajiny zpět nevrátí, nezmění-li se způsob hospodaření v krajině, a to především v zemědělství. Česko je v Evropě stále absolutním rekordmanem ve velikosti půdních bloků a výsledkem jsou rozsáhlé plochy sterilní krajiny, kde z dřívějšího přírodního bohatství může přežívat jen zlomek nejodolnějších druhů. Ani velký počet dravců, ani oteplování, ale způsob hospodaření v krajině je hlavním faktorem výrazného úbytku živočichů jako jsou koroptve a zajíci, to lze dnes považovat za zcela prokázané. Velké lány je třeba rozdělit mezemi nebo biopásy, kolem cest a okrajů polí nechávat neobdělávané pruhy, podporovat střídání více plodin, zachování organické hmoty v půdě, cíleně zakládat nové trvalé porosty křovin a stromů, vyséváním meziplodin a ozimů zajistit potravní nabídku ptákům a zajícům apod.

„Více změnit krajinu asi už jednoduše nepůjde.“

Na rozdíl od Vás si myslím, že by změna zemědělské krajiny nemusela být příliš složitá a ani by nemusela dlouho trvat. JE TŘEBA NASTAVIT DOTAČNÍ PODMÍNKY V ZEMĚDĚLSTVÍ tak, aby pro jejich vyplacení zemědělcům byly na jimi obhospodařovaných pozemcích splněny podmínky vedoucí k žádoucím krajinným změnám. Mnohem výraznější podporu bychom také měli poskytovat produkci biopotravin, což je jediná cesta k odstranění jedů určených k zabíjení nejen z vyčleněných okrajů, ale i z celé obhospodařované plochy.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.5.2021 17:54 Reaguje na Majka Kletečková
Zkuste prosím odpovědět na jednoduchou otázku: vyhubili naši předkové divoká prasata (za Marie Terezie) proto, že a) neměli rádi zvířata, b) nebo to chápali jako nutnost?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.5.2021 21:22 Reaguje na Karel Zvářal
To zas bude dílo, Majka zodpovědně gůglí a sepisuje... boha jeho stačí stručně svými slovy.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.5.2021 01:16 Reaguje na Karel Zvářal
Protože toho o vyhubení černé zvěře za Marie Terezie moc nevím, tak jsem si ten příběh vygůglila. Kvůli sobě ho zde uvedu, takže sorry, nebudu stručná. V popisu je zahrnuta i odpověď na Vaši otázku.

Na začátku 18. století je v západní a střední Evropě veta po velkých šelmách, zejména po vlcích, kteří divočáky loví. Divočáci se díky tomu u nás přemnožují a devastují zemědělcům jejich úrodu. Aby zajistila v zemi větší zemědělskou produkci, nařizuje Marie Terezie: „Černá zvěř musí být vyhubena, vysoká pak zdecimována do té míry, aby poddaní už netrpěli škodami“. (Kvůli ochraně nové výsadby stromů zakázala i pást domácí prasata v lesích.) Zavedla také odškodňování zemědělců, kterým kňouři způsobili majetkovou újmu. „Všechny škody poddaným nechť panstvo hradí,“ stanoví roku 1766. Ztráty má rolníkům vyplácet vrchnost a nejde o malé částky, neboť poddaní se odškodnění skutečně ve velkém domáhají. Lovecký patent Josefa II. z roku 1786, paragraf 3. „Černá zvěř smí být chována jen v uzavřených a proti jakémukoli úniku dobře zajištěných oborách“. Na území Čech a Moravy proto začala překotná výstavba obor, do nichž byla černá zvěř nahnána a bezpečně chována ve vhodných počtech.

Nastalo (v dnešní situaci nepředstavitelné) vyhubení divokých prasat z volné krajiny, a to ve velmi krátké době necelých dvaceti let.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.5.2021 05:44 Reaguje na Majka Kletečková
Ano, a chodili 3 dny v týdnu na robotu, odváděli kontribuce, takže na to odškodnění měli nárok. A aby bylo co nejmenší, došlo k vy/hubení škůdců. A právě v tomto období nastal boom obyčejných (dnes vzácných) druhů, takže mohla prosperovat i čižba. Obyvatel bylo asi 40% dnešního stavu, proto i ta krajina byla bez dopravy mnohem prostupnějčí. Přesto ke zmíněným krokům přistoupili. Takže abyste rozuměla tomu, proč jsem pro uměřenou regulaci. Má to nejen logický důvod, ale i historický.
Odpovědět
Hu

Hunter

4.5.2021 06:49 Reaguje na Karel Zvářal
Navíc ta eradikace černé zvěře byla úspěšná v Čechách a na Moravě, na zbytku území moc ne. A je otázka, zda se na tom nepodílel třeba KMP.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.5.2021 12:52 Reaguje na Hunter
Války o rakouské dědictví se odehrávaly především v Čechách a na Moravě, které po těchto válkách zůstaly nejvíce zbídačelé. Proto byla největší snaha o rychlou obnovu zemědělství právě na tomto území.
Odpovědět
Hu

Hunter

3.5.2021 20:19 Reaguje na Majka Kletečková
Milá Majko, mohla byste nám tu vyjmenovat země, kde se tahle utopistická přeměna krajiny a zemědělství již povedla? A kde převažuje produkce biopotravin a tzv. ekozemědělství bez jedů určených k zabíjení a to na celé obhospodařované ploše?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.5.2021 01:19 Reaguje na Hunter
Neznám zemi, kde se tahle přeměna zemědělské krajiny povedla. Ale příkladem krajiny, kde zemědělci takto hospodaří „odjakživa“, je podle mne část Rakouska sousedící se Znojemskem. Alespoň mi to tak připadalo, když jsem byla v těch končinách před pár lety na exkurzi s ochránci přírody. Ten kontrast mezi českou a rakouskou krajinou v těch místech je do očí bijící.

Nejde o to, aby v současné době ekozemědělství převažovalo nad intenzivním konvenčním, ale aby ho nebylo tak strašně málo. Aby byla bez „jedů“ větší část z dosud zemědělsky obhospodařované krajiny.
Odpovědět
Hu

Hunter

4.5.2021 06:52 Reaguje na Majka Kletečková
No já souhlasím s tím, že změny krajiny a intenzifikace zemědělství jsou tou hlavní příčinou, ale myslet si, že to změníte je jen utopie. Nepovedlo se to nikde. To Rakousko je malá část, kde z historických důvodů něco přežívá, ale mění se to taky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

3.5.2021 14:34 Reaguje na Anežka M
Nebylo by lepší řešit věci postupně? Tzn. posvítit si nejdříve na toho, kdo dopustil a toleruje nejen ono "zformátování" krajiny, ale také její neustálé zásobení pesticidy. Zaměřit se jen na "ikony" ochrany mi přijde poněkud nesystémové až hloupé. Problém je třeba řešit komplexně a "nevyzobávat" z celé škály přehlížených průšvihů jednotlivosti. Lidově se tomu říká Pro stromy nevidět les.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.5.2021 15:21 Reaguje na Slovan
V první řadě pane Slovane byla řeč o dravých ptácích. Velké dravé savce nechte v Africe či Asii. Kolik jste viděl sokolů či ostřížů na nějaké mršině kterou sami neulovili? Kolik tam bylo krahujců či jestřábů? Kolik těchto druhů se našlo otrávených? No a pokud se náhodou našli tak nešlo náhodou spíš o druhotnou otravu?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.5.2021 16:07 Reaguje na Jarek Schindler
To on bohužel neví, nebo ví a pouze nechce slyšet.
Já netoužím zlikvidovat všechny predátory, ale
pouze nastolit takovou regulaci, aby se zastavil
pokles jejich potravy tam, kde už evidentně pro
ně nestačí. I my tu máme orly mořské lovící i
v zimě u nezamrzlých řek Odry a Olše a kteří se
přiživí i na zdechlinách. Nevadí mi a naopak
bych přivítal, pokud by snížili stavy morčáků
a zkusili lovit kormorány. To by byl dobrý počin
pro alespoň nějakou samoregulaci. Bohužel tak to
nefunguje a je tomu tak asi i jinde. Pochybuji o tom, že na ně někdo s jedem skutečně cílí, ale i
tak to je smutné. Horší to je pak ale s jestřábem,
který po vymizení bažantů loví pouze slepice
a co bude lovit po ukončení chovu slepic? Na to mi pan Slovan neodpoví a ani nikdo jiný. Nedávno tu byl článek o vysazování tetřívků do oblasti se silnou predací a opět stejná písnička. Vysazovat drahou krmi, tak když už, tak jim tam vypustit vynesené slepice, které možná před tetřívky upřednostní. To už ale s přírodou nebude mít nic společného a bude to jako ZOO s výkrmem, ale i tam se stavy musí regulovat, když už se tam nevejdou. To bohužel
někteří nechtějí chápat.
Odpovědět
VK

Vladimír Kavka

3.5.2021 17:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Macháčku, máte ve všech příspěvcích pod tímto článkem naprostou pravdu, ale obávám se, že Vaše slova nemohou padnout na úrodnou půdu, o smysluplné diskuzi nemluvě. Rozum a zkušenosti nahrazuje pomalu ale jistě ideologie, což je všude cítit víc a víc... Jenom pro potvrzení Vašich slov o tlacích a samoregulaci: v mém bydlišti před několika lety došlo k výraznému poklesu počtů drobného ptactva v zahradách i plazů a obojživelníků na místech, která nebyla pod žádným (novým, jiným) civilizačním tlakem. Co ovšem přibylo jsou kuny, toulavé kočky, norci a mývali, není problém v noci na ulici potkat lišku nebo jezevce. Některé rybniční spojky, které byly ještě před několika lety plné mlžů, jsou prakticky bez života, lemované rozhryzanými lasturami. Totéž potkalo žáby, kdy některé malé rybníky mají od predátorů ošlapané celé břehy, ale skokana aby člověk pohledal...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.5.2021 19:46 Reaguje na Vladimír Kavka
Je to přesně tak, ale pravdu ti mudrlanti
slyšet nechtějí a hledají stále utopická
řešení jako paní Kletečková. Zemědělská
velkovýroba tu byla už před šedesáti léty
(rozorávání mezí, likvidace remízků atd.),
ale totální vymírání je dílo posledních
dvaceti let. Ještě před dvaceti roky se
většina vámi zmiňovaných predátorů lovila
intenzivně a nyní jsou buď hájení a nebo prakticky neulovitelní. Lovit norka, kunu,
nebo jezevce je o spoustě času stráveného
na čekané a v obcích nerealizovatelné. Proto
se zoufali chovatelé uchylují k partyzánštině
a loví je tajně do želez, sklopců a i tím
jedem. Jiným ta odvaha schází a pouze na to
upozorňují, kam to vše dojde. Kalich hořkosti
si tak budeme vypít do dna, jako už s kormorány a na horských potocích s vydrami a volavkami. Raci, perlorodky, potočáci, střevle
a jiní tvorové budou minulostí a nebo uměle
odchovávání k výkrmu predátorů po vysazení.
Tak se už mnohde děje, ale trpělivost končí
a mohou to nyní zkusit ti aktivisté.
Odpovědět
Sl

Slovan

3.5.2021 22:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Dnes je pracovní den a pan Slovan toho měl hodně :)
Odkazujete se na článek o vysazování tetřívků - projeďte si tu diskuzi a mé příspěvky ještě jednou a lépe.

Ani nevím, na který příspěvek odpovědět dříve, takže to dám sem. Jednoduše.
Zjednodušujete komplikované problémy. Neustále. Vyzdvihujete jeden “problém”, přičemž naprosto ignorujete celou řadu dalších a mnohem závažnějších! Naprosto ignorujete nové poznatky a řídíte se tím, co ste viděl za svého mládí = minimum prédátorů (mnozí vyhubeni) a mnoho drobné (zajíc, koroptev apod.). Zaprvé to nebyl stav, který bych já rád viděl a nebylo to tak dobře. Chci vidět jak koroptve a zajíce, tak ale i třeba toho jestřába. A zadruhé je to jako byste srovnával že např. chleba stál za komoušů méně než dnes a naprosto ignoroval proč tomu tak je. Příroda hold nefunguje tak jednoduše jak byste si vy přál (viz. dlouhodobý vliv DDT apod.). Paní Kletečková (do které se nejenom vy tak rád strefujete) a jiní se nad tím problémem umí zamyslet. Ono to totiž dává smysl. Zeptejte se sám sebe, proč jsou na tom nejlépe vojenské prostory nebo Šumava, zatímco u vás na ostravsku je to naopak. Nebo se přijeďte podívat do Brd. Klidně vás po nich provedu a to i po místech, kde skutečně turistické značky nenajdete.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.5.2021 09:58 Reaguje na Slovan
Myslíte, že lze celou zemi vrátit do stavu
řídce osídlených vojenských újezdů, NP Šumava atd.? Já teda ne a snažím se o to, aby jste to pochopil vy i paní Kletečková. Zázraky se
nedějí a realita je úplně jiná. Vy znáte Brdy, já Libavu a i tu vidím jinou, než před 30. roky. Toto vám potvrdí pamětníci a staří
lesáci, kteří to vše zažili. I tam už je
pouze zlomek toho množství drobné, co býval
a to, že se vám tehdejší stavy drobné
nelíbily nechápu. Vám vadí příroda plná živých tvorů a stačí vám v ní hrstka hladovějících predátorů? Tak to se divím, když opěvujete jinde statisícová stáda zvěře v Africe i se všemi pro a proti. Pamatujte stále na tu
potravinovou pyramidu a že masožravce travou
nenakrmíte. Jinak dravci nebyli mimo orlů
nikdy u nás totálně vyhubeni, ale byli vzácní. Proto se mohli nyní namnožit do
stávajícího množství. Nevím zda je moudré,
aby byli běžní, ale odkázáni na příkrm člověka a jejich přirozená potrava vyhubena. Pokud si takto představujete přírodu, budiž. Brzo se asi dočkáte, protože místy je to už kritické
a mnohé druhy už nezachrání ani umělé
odchovy(viz. tetřevi, tetřívci, jeřábci,
koroptve, křepelky, čejky, skřivani atd.)
Mohu toho vyjmenovat daleko více a nejsou
v tom už dnes žádní z predátorů, ale jsou
to vše druhy sloužící jim jako potrava.
Mějte na paměti, že bez potravy nepřežijí
ani ikony dnešní ochrany přírody a je třeba začít zdola a ne od vrcholu. Logiku idea
nemůže vyvrátit.
Odpovědět
Sl

Slovan

4.5.2021 21:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Nemyslím. Není to reálné a ani nutné. Stačí tu “většinovou” zemědělskou krajinu uzdravovat a ne ji dál ještě víc ničit.
Pokud se nepletu, tak v místech, kde ta velká stáda v Africe žijí jsou přítomni i predátoři všeho druhu. Já bych jen rád, abychom zde neměli jen “milion” drobné, ale abychom zde měli tu “rovnováhu” mezi drobnou a jejími predátory! Aby moje děti mohli v přírodě vidět jak zajíce a koroptev tak, při troše štěstí, jestřába nebo orla. A ne, že káně živící se výhradně hraboši bude vzácné! K tomu je ale třeba změnit hospodaření v krajině a dívat se na ekosystém jako celek. Vidět ty problémy jak jsou a nenalhávat si blbosti. Protože pokud nebude mít koroptev co žrát kvůli chemii v zemědělství, tak jen těžko přežije - predátor nepredátor. Pokud se žába nebude mít kde schovat, bude celkem logicky snadnou kořistí, atd. Pokud v téhle zničené zemědělské krajině chceme aktivně hospodařit a zároveň mít i dost zvěře, musíme jí navrátit aspoň něco z toho, co jsme jí vzali. Pokud se nebudou řešit PRIMÁRNÍ problémy, nic se v typické zemědělské krajině nezmění a spousta druhů přežije jen v těch VÚ nebo v chráněných územích.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.5.2021 08:22 Reaguje na Slovan
Jste bohužel naivní snílek, který
čeká na zázrak. Ono bude spíše ještě
hůře, protože tlak na produkci paliv
vyrobených v zemědělství poroste
a s tím půjde ruku v ruce chemizace,
velkoplošné monokultury a využití
kdejaké větvičky z lesa na štěpku.
Ekologové si v tomto odporují a to
je to, o čem stále píšu. Je třeba
rozetnout gordický uzel a jasně
stanovit priority. Buď opustit ty
nesmysly s biopalivy a biomasou
a nebo se smířit s energetickým zemědělstvím a krajinou bez života. Polovičaté řešení nic nevyřeší, tak
jako sny o samoregulaci či dokonce
divočině.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist