Brzy začne letošní sčítání ptáků. Jak na ně?

Tak jsem si zjistil že pták kterému říkám žluna je opravdu žluna a tak jsem teoreticky připraven. Jen je mi divné že to bude libovolná hodina, pokud zvolím cca 8-9 hodinu asi ty mraky sýkorek ani nespočítám. Co si ty největší houfy vyfotit a přepočítat? Každopádně se to zdá jako dobrý program pro děti.

Každá statistika je zatížena určitou chybou. Nicméně se s tím dá počítat a navíc minule jim přišlo přes 21000 výsledků. V takovém množství se už nějaký ten extrém ztratí.
JJ pro děti to může být super. Sice mám k ČOS asi dvě výhrady, ale sčítat budu také ;)

Dnes jsem zkušebně počítal .Na krmítku 0.V okolí 0. U slepic 0.Jednoduché počítání. Je vidět ,že nebydlím ve městě ale na vesnici. Petrův Zdar

pamatuji dobu kdy vrabec byl škodná a kluci jej stříleli ze vzduchovek, podle tabulky stále ještě existují ,ale já jej neviděl už velice dlouho a do krmítka létají jen sýkorky,
v létě kdy se houfovaly vlaštovky a jiřičky bylo vidět velká hejna, nyní ani hejno neudělají

Souhlas. Kromě VD mě bude zajímat zvonek, neb jediný letošní vývodek jsem slyšel až 17.7., na krmítku zatím NULA!!! Nějací čížci, sýkory kvůli mírné zimě asi již v lese (na krmítku minimum oproti jiným rokům), kosů další úbytek...-(

Tak u mě to vypadá takto- ráno po osmé nalétnou na krmítka masivně vrabci,co je to za druh, netuším, a okupují krmítka tak čtvrt hodiny. Po nich se sem tam objeví sýkorky, kterých je ale letos u nás nějak méně.
V poledne se to opakuje. Zvonci 0, letos jsem neviděl ani pěnkavy nebo dlaska,kosi tak akorát, ale ti na krmítko nejdou, asi by si dali raději nějaké to jablko- musím se polepšit.

Polňásci jsou oba stejní, M i F, u domácích je rozdíl patrný hned (M-velká černá skvrna na hrdle, F hnědá). Kosům zkuste vločky, berou je i sýkory, zejména modřinka. Se zvonky je to asi špatné na vce místech ("všude"), jsem zvědav na letošní výsledky, někde je asi budou zaměňovat s čížky, kteří též houfně navštěvují krmítka. Kosi tzv. "jsou", ale je to odvárek ve srovnání s r. 17.

Já jim míchám slunečnici s vločkamí, makem a prosem a pravidelně nejdřív sezobou slunečnici, pak proso, pak mák a ty vločky tam většinou zůstanou, asi tady máme nějak mlsnou populaci.

Dnes se vše sčítá, dělají se statistiky, kecá se o ochraně přírody a mimo
pár druhů zvířat všechno mizí před očima. Doporučuji méně sčítat a více
konat tak, jak konali naši předci. Ať si k této radě dosadí každý to své,
hlavně ať to má výsledky. Moje počty jsou dnes pět koňader, dvě modřínky,
dva brhlíci a tři sojky na střeše sousedovy pergoly lovící z okapů ořechy.
U slepic asi deset vrabců - místní poslední mohykáni. Před třiceti roky to nešlo ani spočítat a sojku jsem slyšíval někdy v lese. Tož asi tak,
když je tak hezky barevná a kuna tak miloučká. Co tam malí ptáci a hlavně ti špinaví vrabci, ti jsou tu přece proto, aby ti barevní a miloučcí
měli co papat. Hlavně přesně sečíst nepřesná vstupní data a konstatovat
opět celkový pokles drobotiny a vzestup predátorů.

Napsal jste to hezky a velmi trefně. Pro nás, kteří pamatují "hrozné" šedesátky a sedmdesátky, musí dnešní ekohumbuk vyvolávat lítostivý úsměv. Jak zpívá klasik: kecy, kecy, kecy, kecy... Oni totiž na to nemají, aby prozřeli!-( Jsou natolik pevně zabednění, že jakýkoliv argument pouští druhým uchem ven. Mají na to přece školy, a nějaká stará konzerva jim nemá co radit:-/

Nevím jaký názor máte na to sčítání, ale nejlépe to asi
mohou posoudit terénní ornitologové. Počítat v okolí
lidských obydlí početnost ptačích druhů závisí na tom, zda je zima teplá bez sněhu a nebo mrazivá se silnou sněhovou pokrývkou, na druzích ptáků, kteří ani v nouzi k lidem nejdou, protože preferují jinou potravu, než nabízené dobroty. Potom to může být zkresleno místní predační činností koček a u mne i krahujce, který se zdržuje v
okolí a ptáci po urychleném sezobnutí potravy zalétají
tuto v klidu konzumovat někde do bezpečí. Jednou jsem
se divil, proč je u krmítka tak mrtvo a on ten krahujec
(samec) seděl na střeše mého domu a pozoroval okolí.
Už dvakrát jsem ho měl i v kurníku, kam zaletěl za vrabci
přízemním otvorem 20 x 30 cm určeným pro slepice. Zpátky
cestu nenašel a při mém vstupu do kurníku mne pořádně
vylekal, když mi při odletu těsně minul hlavu. U koňader
to vidím s jejich adaptací tak, že jsou velmi adaptabilní
na jakékoliv prostředí a často jsou schopny vytlačit i jiné
druhy sýkorek. Pro predátory nejsou moc atraktivní a jsou
schopny se i rychle množit na rozdíl od jiných druhů ptáků.
Kdysi byla kolem nás álej jeřábů a tak jsem vídával hejna
brkoslavů a samozřejmě kosů. Álej zestárla a byla nahrazena
kultivary dřínu a černé jeřabiny. Ty mladé stromy však nikdy
nenahradí to množství jeřabin a těch pár plodů buď očešou
lidé(černé jeřabiny) a nebo spadnou ze stromů před zimou.
Měl jsem nachystány v lese z náletů nové jeřabiny a byl
jsem odmítnut s tím, že jsou hostiteli spály růžovitých
a tudíž neperspektivní a dokonce pro svůj bujný růst i
nežádoucí. Tak tu jsou dnes kultivary se zakrslou korunou
a já přišel o zábavu sledovat hejna brkoslavů. Tak bych
mohl pokračovat o všech změnách ve výsadbách stromů téměř všude ve městech a už i na vesnicích. Důraz se klade na
bezúdržbové, nekvetoucí a neplodící dřeviny. Lidem vadí lípy, jeřabiny, akáty atd. Sázejí se sakury a nekvetoucí
bezúdržbové kultivary akátů. Pro ptáky tak vše o ničem,
leda tak na hnízdění dva metry nad zemí mezi auty parkujícími mezi stromy. Vyhlídka do budoucna je bohužel
ještě horší, když slyším ty stížnosti lidí na zbytek
zeleně, která tu stíní, tu padá listí či medovice na auta, tu vadí lípy alergikům a tu zvedají kořeny chodníky. Asi bude nejlépe "vysadit" plastové bezúdržbové atrapy stromů
a zhýčkaní lidé se svými všudypřítomnými auty budou spokojeni.

Během minulé zimy napočítáno 22 druhů ptáků na krmítku.... i druhy, o kterých se tu píše jako o ubývajících. Takže není to tak katastrofické, jak tady neustále tvrdí jeden samozvaný "ornitolog",arogantní a domýšlivý. Žijí tu kuny....jejich přítomnost se projevila hlavně tím, že téměř vymizeli potkani, kteří se dřív promenádovali po dvorku i za bílého dne. Pozoroval jsem i kolčavu a hranostaje.
Krmítko je vhodné umístit vedle hustého keře. Ptáci v něm najdou bezpečí na obhlédnutí situace a sýkorka si tam ráda odnáší semínka k loupání. Kosů je méně, ale lítají pravidelně...oblíbili si granulky pro psa....ve velikosti hrášku, účel by splnily zřejmě i kočičí . Nějaký ptačí dietolog by řekl domněnku, že je to nevhodné, ale jeden kosí samec sem létal měsíce ,i dvakrát denně, v plném zdraví. Identifikovat šel podle chybějícího ocasního pera.