https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/brzy-zacne-letosni-scitani-ptaku.jak-na-ne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Brzy začne letošní sčítání ptáků. Jak na ně?

6.1.2021 18:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Od 8.-10. ledna letos probíhá třetí ročník sčítání ptáků (nejen) na krmítku.
Od 8.-10. ledna letos probíhá třetí ročník sčítání ptáků (nejen) na krmítku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Justina Danišová / Učíme se venku
Tento pátek, sobotu a neděli probíhá každoroční sčítání ptáků. Česká společnost ornitologická pořádá od roku 2019 výzkum pod názvem Ptačí hodinka, v němž chce zjistit více informací o chování ptáků v zimě. Aby získala co nejvíce dat, zapojuje do sčítání veřejnost. V loňském roce se sčítání zúčastnilo více než 21 000 lidí.
 

Svá pozorování může do výzkumu poslat každý, kdo se bude řídit jednotnou metodikou. Znamená to kdykoliv v průběhu 8.–10. ledna 2021 věnovat jednu hodinu sčítání ptáků. Pro pozorování je možné si vybrat jakékoli místo – zahradu, balkon, park, okraj lesa. Lidé nejraději sledují ptáky z tepla domova na krmítku.

Loni bylo pozorováno nejvíce sýkor koňader a vrabců polních. Jak to bude letos, můžete pomoci zjistit i vy.
Loni bylo pozorováno nejvíce sýkor koňader a vrabců polních. Jak to bude letos, můžete pomoci zjistit i vy.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | Pixabay

Berou se v úvahu všichni ptáci, které během vámi vyhrazené hodiny spatříte. Ať přistáli přímo na krmítku nebo jen prolétli kolem. Pozor je třeba dát na to, abyste žádného ptáka nezapočítali dvakrát. Proto se pro každý druh zaznamenává nejvyšší prokazatelný počet jedinců, který se objevil ve vašem zorném poli najednou. Pokud například vidíte dva kosy, za chvíli pět a pak zůstane jeden, zapíšete si u kosa černého číslo 5. Za každý druh se hlásí jen jedno číslo – počty samců, samic či mláďat se nerozlišují.

Sčítat je možné i opakovaně, každé pozorování se ale odesílá zvlášť. Výsledky sbírá ČSO do 15. ledna 2021 buď zaslané v online formuláři, nebo písemně ve svém pražském sídle.

Podobně sčítají ptáky stovky tisíc lidí v USA, Velké Británii, Irsku, Nizozemsku, Rakousku, Německu a v dalších zemích.

Ornitologické společnosti po celém světě vnímají tento projekt jako dlouhodobý. Časem ukáže porovnání jednotlivých roků, kteří ptáci ubývají, kteří přibývají nebo jaké prostředí nejraději využívají.

V letech 2019 a 2020 bylo během sčítání spatřeno nejvíce sýkor koňader, a po nich vrabců polních.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jirka Černý

6.1.2021 21:34
Tak jsem si zjistil že pták kterému říkám žluna je opravdu žluna a tak jsem teoreticky připraven. Jen je mi divné že to bude libovolná hodina, pokud zvolím cca 8-9 hodinu asi ty mraky sýkorek ani nespočítám. Co si ty největší houfy vyfotit a přepočítat? Každopádně se to zdá jako dobrý program pro děti.
Odpovědět
DA

DAG

7.1.2021 13:53 Reaguje na Jirka Černý
Každá statistika je zatížena určitou chybou. Nicméně se s tím dá počítat a navíc minule jim přišlo přes 21000 výsledků. V takovém množství se už nějaký ten extrém ztratí.
JJ pro děti to může být super. Sice mám k ČOS asi dvě výhrady, ale sčítat budu také ;)
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

7.1.2021 13:57 Reaguje na Jirka Černý
Dnes jsem zkušebně počítal .Na krmítku 0.V okolí 0. U slepic 0.Jednoduché počítání. Je vidět ,že nebydlím ve městě ale na vesnici. Petrův Zdar
Odpovědět
va

vaber

7.1.2021 14:46
pamatuji dobu kdy vrabec byl škodná a kluci jej stříleli ze vzduchovek, podle tabulky stále ještě existují ,ale já jej neviděl už velice dlouho a do krmítka létají jen sýkorky,
v létě kdy se houfovaly vlaštovky a jiřičky bylo vidět velká hejna, nyní ani hejno neudělají
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.1.2021 17:11 Reaguje na vaber
Souhlas. Kromě VD mě bude zajímat zvonek, neb jediný letošní vývodek jsem slyšel až 17.7., na krmítku zatím NULA!!! Nějací čížci, sýkory kvůli mírné zimě asi již v lese (na krmítku minimum oproti jiným rokům), kosů další úbytek...-(
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.1.2021 17:54 Reaguje na Karel Zvářal
Tak u mě to vypadá takto- ráno po osmé nalétnou na krmítka masivně vrabci,co je to za druh, netuším, a okupují krmítka tak čtvrt hodiny. Po nich se sem tam objeví sýkorky, kterých je ale letos u nás nějak méně.
V poledne se to opakuje. Zvonci 0, letos jsem neviděl ani pěnkavy nebo dlaska,kosi tak akorát, ale ti na krmítko nejdou, asi by si dali raději nějaké to jablko- musím se polepšit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.1.2021 18:00 Reaguje na pavel peregrin
Polňásci jsou oba stejní, M i F, u domácích je rozdíl patrný hned (M-velká černá skvrna na hrdle, F hnědá). Kosům zkuste vločky, berou je i sýkory, zejména modřinka. Se zvonky je to asi špatné na vce místech ("všude"), jsem zvědav na letošní výsledky, někde je asi budou zaměňovat s čížky, kteří též houfně navštěvují krmítka. Kosi tzv. "jsou", ale je to odvárek ve srovnání s r. 17.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.1.2021 21:07 Reaguje na Karel Zvářal
Já jim míchám slunečnici s vločkamí, makem a prosem a pravidelně nejdřív sezobou slunečnici, pak proso, pak mák a ty vločky tam většinou zůstanou, asi tady máme nějak mlsnou populaci.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

7.1.2021 18:16
Dnes se vše sčítá, dělají se statistiky, kecá se o ochraně přírody a mimo
pár druhů zvířat všechno mizí před očima. Doporučuji méně sčítat a více
konat tak, jak konali naši předci. Ať si k této radě dosadí každý to své,
hlavně ať to má výsledky. Moje počty jsou dnes pět koňader, dvě modřínky,
dva brhlíci a tři sojky na střeše sousedovy pergoly lovící z okapů ořechy.
U slepic asi deset vrabců - místní poslední mohykáni. Před třiceti roky to nešlo ani spočítat a sojku jsem slyšíval někdy v lese. Tož asi tak,
když je tak hezky barevná a kuna tak miloučká. Co tam malí ptáci a hlavně ti špinaví vrabci, ti jsou tu přece proto, aby ti barevní a miloučcí
měli co papat. Hlavně přesně sečíst nepřesná vstupní data a konstatovat
opět celkový pokles drobotiny a vzestup predátorů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

7.1.2021 18:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Napsal jste to hezky a velmi trefně. Pro nás, kteří pamatují "hrozné" šedesátky a sedmdesátky, musí dnešní ekohumbuk vyvolávat lítostivý úsměv. Jak zpívá klasik: kecy, kecy, kecy, kecy... Oni totiž na to nemají, aby prozřeli!-( Jsou natolik pevně zabednění, že jakýkoliv argument pouští druhým uchem ven. Mají na to přece školy, a nějaká stará konzerva jim nemá co radit:-/
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.1.2021 09:46 Reaguje na Karel Zvářal
Nevím jaký názor máte na to sčítání, ale nejlépe to asi
mohou posoudit terénní ornitologové. Počítat v okolí
lidských obydlí početnost ptačích druhů závisí na tom, zda je zima teplá bez sněhu a nebo mrazivá se silnou sněhovou pokrývkou, na druzích ptáků, kteří ani v nouzi k lidem nejdou, protože preferují jinou potravu, než nabízené dobroty. Potom to může být zkresleno místní predační činností koček a u mne i krahujce, který se zdržuje v
okolí a ptáci po urychleném sezobnutí potravy zalétají
tuto v klidu konzumovat někde do bezpečí. Jednou jsem
se divil, proč je u krmítka tak mrtvo a on ten krahujec
(samec) seděl na střeše mého domu a pozoroval okolí.
Už dvakrát jsem ho měl i v kurníku, kam zaletěl za vrabci
přízemním otvorem 20 x 30 cm určeným pro slepice. Zpátky
cestu nenašel a při mém vstupu do kurníku mne pořádně
vylekal, když mi při odletu těsně minul hlavu. U koňader
to vidím s jejich adaptací tak, že jsou velmi adaptabilní
na jakékoliv prostředí a často jsou schopny vytlačit i jiné
druhy sýkorek. Pro predátory nejsou moc atraktivní a jsou
schopny se i rychle množit na rozdíl od jiných druhů ptáků.
Kdysi byla kolem nás álej jeřábů a tak jsem vídával hejna
brkoslavů a samozřejmě kosů. Álej zestárla a byla nahrazena
kultivary dřínu a černé jeřabiny. Ty mladé stromy však nikdy
nenahradí to množství jeřabin a těch pár plodů buď očešou
lidé(černé jeřabiny) a nebo spadnou ze stromů před zimou.
Měl jsem nachystány v lese z náletů nové jeřabiny a byl
jsem odmítnut s tím, že jsou hostiteli spály růžovitých
a tudíž neperspektivní a dokonce pro svůj bujný růst i
nežádoucí. Tak tu jsou dnes kultivary se zakrslou korunou
a já přišel o zábavu sledovat hejna brkoslavů. Tak bych
mohl pokračovat o všech změnách ve výsadbách stromů téměř všude ve městech a už i na vesnicích. Důraz se klade na
bezúdržbové, nekvetoucí a neplodící dřeviny. Lidem vadí lípy, jeřabiny, akáty atd. Sázejí se sakury a nekvetoucí
bezúdržbové kultivary akátů. Pro ptáky tak vše o ničem,
leda tak na hnízdění dva metry nad zemí mezi auty parkujícími mezi stromy. Vyhlídka do budoucna je bohužel
ještě horší, když slyším ty stížnosti lidí na zbytek
zeleně, která tu stíní, tu padá listí či medovice na auta, tu vadí lípy alergikům a tu zvedají kořeny chodníky. Asi bude nejlépe "vysadit" plastové bezúdržbové atrapy stromů
a zhýčkaní lidé se svými všudypřítomnými auty budou spokojeni.
Odpovědět
J

Josef Mozek

8.1.2021 09:58
Během minulé zimy napočítáno 22 druhů ptáků na krmítku.... i druhy, o kterých se tu píše jako o ubývajících. Takže není to tak katastrofické, jak tady neustále tvrdí jeden samozvaný "ornitolog",arogantní a domýšlivý. Žijí tu kuny....jejich přítomnost se projevila hlavně tím, že téměř vymizeli potkani, kteří se dřív promenádovali po dvorku i za bílého dne. Pozoroval jsem i kolčavu a hranostaje.
Krmítko je vhodné umístit vedle hustého keře. Ptáci v něm najdou bezpečí na obhlédnutí situace a sýkorka si tam ráda odnáší semínka k loupání. Kosů je méně, ale lítají pravidelně...oblíbili si granulky pro psa....ve velikosti hrášku, účel by splnily zřejmě i kočičí . Nějaký ptačí dietolog by řekl domněnku, že je to nevhodné, ale jeden kosí samec sem létal měsíce ,i dvakrát denně, v plném zdraví. Identifikovat šel podle chybějícího ocasního pera.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist