https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/dm-drogerie-nabizi-radu-pro-climate-ktera-ma-byt-neutralni-k-zivotnimu-prostredi.co-to-ale-znamena
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dm drogerie nabízí řadu Pro Climate, která má být neutrální k životnímu prostředí. Co to ale znamená?

4.1.2022 07:26 | PRAHA (Ekolist.cz)
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Dm drogerie letos uvedla novou ekořadu výrobků Pro Climate. Přestože název řady navádí pozornost spotřebitele k ochraně klimatu, drogerie tvrdí, že tyto výrobky jsou šetrné nejen ke klimatu, ale jsou neutrální k životnímu prostředí jako takovému. To je docela odvážné prohlášení. Pojďme se podívat, zda za ním něco stojí.
 
Na začátku textu cítím potřebu ukázat čtenáři mé karty. Jsem dlouholetý, spokojený zákazník dm drogerie. A protože je to u tohoto článku důležitý kontext, vylíčím nejprve, jak se to stalo.

O existenci konkrétního výrobku dm drogerie jsem se poprvé dozvěděl v roce 2007. Tehdy Ekolist.cz ve spolupráci s MF DNES připravil spotřebitelský test mycích prostředků na nádobí. Vyhrál výrobek dm drogerie Denkmit, který byl levný, koncentrovaný (tedy zákazník si nekupoval vodu) a ke všemu byl účinný. Více viz článek z roku 2007 Test mycích prostředků: Denkmit má za jedna.

O kvalitě výrobků Denkmit vypověděl i test spotřebitelského časopisu dTest z roku 2012, podle kterého Denkmit strčil do kapsy i výrobky, které se prezentovaly jako eko, více viz Test: Ekoprášky Qalt Excel a Ecover nezazářily, nejlépe pere Denkmit).

Další setkání s výrobky dm drogerie přišlo, když jsem pro Ekolist.cz psal články o ekoznačkách, které dm drogerie na některých svých výrobcích měla (a má).

Do mého spotřebitelského života vstoupila dm drogerie v okamžiku, kdy zavedla ekořadu Nature na základní drogerii, která mne spotřebitelsky zajímá (praní prádla, mytí nádobí a toaletní papír). Všechny výrobky této řady mají nějakou ekoznačku, ať už unijní nebo německého modrého anděla. Nebo oboje.

Začal jsem ji kupovat, protože nemám rád nakupování. Vběhnu do drogerie, podle charakteristické zelené barvy najdu v regálu, co potřebuju, a jdu pryč. Jako spotřebitel jsem spokojen, že kupuju věci, které mají ekoznačku, a ještě to jde rychle.

Mycí prostředek na nádobí.
Mycí prostředek na nádobí.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Zastříhal jsem ušima, když loni na jaře přišla dm drogerie s novou řadou, která se na první pohled tváří, že je ještě víc eko. Ne že má ekoznačku. Ale že je úplně neutrální co se dopadů na životní prostředí týče. To tu myslím ještě nebylo.

Hned jsem svou základní sadu (toaletní papír, prací prostředek, prostředek na nádobí) koupil a přihodil i sprchový gel (samotná řada Pro Climate nabízí i další výrobky jako krémy, vložky, ústní vodu…, které ale nepoužívám).

První dojem? Spotřebitelsky jsem spokojen, toaletní papír funguje přesně jak má, prací a mycí prostředek na nádobí také. Sprchový gel také. Potud jsem spokojen.

Lehce zmaten jsem byl ale z průvodních propagačních informací. Český text na webu se mi zdál podivně napsaný, jakoby vytažený z překladače, ale budiž. Na webu se psalo o vědeckém přístupu vyčíslení dopadů výrobků a kompenzaci dopadů. Zajímaly by mne detaily, jak a co se kompenzuje, odkaz na nějakou LCA studii (life cycle assessment, hodnocení životního cyklu) či třeba vymezení, co všechno se do dopadů ještě počítá nebo jak se to překlopí do kompenzací a kde vůbec se ty kompenzace dějí a jak. To jsem na českém webu ale hledal marně.

Vlastně jsem předpokládal, že po pár odstavcích věnovaných jednoduchému vysvětlení pro nenáročné spotřebitele bude někde dole odkaz na podrobnější studii, kde budou jasná data a jasné vymezení hodnoceného systému. Že se dočtu, jak konkrétně vypadají ty slíbené kompenzace. Prostě že dm drogerie nějak věrohodně doloží, že to má do detailu promyšlené a nejde o výmysl marketingového oddělení.

Průzkum webů žádné takové detailní informace nevydal, a tak nezbývalo než se začít ptát.

Prací prostředek.
Prací prostředek.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Komunikace s manažerem komunikace

Poslal jsem do dm drogerie své dotazy. A dm drogerie reagovala hned (na rozdíl třeba od „mé“ benzinky OMV, která zavedla možnost koupit si uhlíkový odpustek, ale na opakovaně urgované dotazy se mediální agentura neobtěžovala odpovědět. Vůbec. Nijak.)

Z komunikace s manažerem komunikace dm drogerie Jiřím Peroutkou jsem se pokusil vypreparovat co nejvíc faktických informací a ušetřit čtenáře vět jako že „nové vědecké poznatky přijímáme již v rané fázi, a co nejrychleji implementujeme nezbytné změny receptury nebo jiné smysluplné optimalizace kvality,“ kterými se v odpovědích nešetřilo.

Dm drogerie spolu s Technickou univerzitou v Berlíně a s využitím normy ISO 14040ff analyzovala celý životní cyklus výrobků a na základě toho upravila výrobu své řady Pro Climate tak, aby byla co nejvíce šetrná. Při optimalizaci se dm drogerie zaměřila hlavně na oblasti, kde dochází k největším dopadům na životní prostředí.

„Pokud má výrobek hlavní dopad na životní prostředí ve fázi výroby, přejdeme v produkci například na zelenou elektřinu,“ popisuje Jiří Peroutka. To je případ toaletního papíru.

Optimalizace vedla k tomu, že nový toaletní papír se vyrábí výhradně pomocí obnovitelných energií, vzniká z udržitelných surovin a ze sníženého množství použitých surovin. „Roličky jsou místo třívrstvých dvouvrstvé, čímž se šetří materiál při zachování stejné kvality,“ popisuje Peroutka konkrétní opatření.

Některé výrobky mohou mít podstatný dopad ale i ve fázi používání, spotřeby. Třeba když každé prádlo perete na 90 °C a necháte dlouhý cyklus a ještě ke všemu nemáte pračku plnou. Dm drogerie ujišťuje, že jejich prací prostředky perou i při nižších teplotách. O tom, jak správně plnit svou pračku (tj. aby nebyla poloprázdná, protože plýtváte, nebo přeplněná, protože to pak dobře nepere), se poraďte s návodem k vaší pračce. Zpátky k dm drogerii.

I přes veškerou optimalizaci zůstane nějaký dopad na životní prostředí. Dm drogerie si vymezila pět kategorií životního prostředí, které u své produkce sleduje. „Zohledňují se nejen emise CO₂, ale také eutrofizace, okyselování, oxidační smog, narušování ozonové vrstvy,“ píše Peroutka.

Dopady na životní prostředí se vyčíslují v penězích, k čemuž je použita metodika Spolkové agentury pro životní prostředí UBA. „To zaručuje transparentní výpočetní postup v souladu se současnými vědeckými poznatky, který je také srozumitelný pro naše zákazníky,“ tvrdí Peroutka. (Můj komentář je, že pro zákazníky to až tak srozumitelné není, protože k detailním informacím či konkrétnímu vyčíslení čehokoliv se nedostane.)

Nicméně, jak píše Peroutka, „v okamžiku zakoupení produktu jsou škody na životním prostředí způsobené výrobou a likvidací produktu již kompenzovány ekologicky rozumným zhodnocením půdy.“

Takže společnost dm s pomocí Technické univerzity udělá zhodnocení životního cyklu a vypočítá dopady na životní prostředí, které pomocí metodiky Spolkové agentury pro životní prostředí UBA vyčíslí v penězích a tuto sumu pak nasype do revitalizace tří těžbou poškozených oblastí (důl Kurl v Lünen, důl Ewald v Herten a Vestfálská halda v Ahlenu).

Kompenzační zóna Kurl 3 v Lünenu
Kompenzační zóna Kurl 3 v Lünenu
Foto | Florian Kochinke / HeimatERBE / dm drogerie

A protože samotná drogerie neumí revitalizace, stará se jí o to kompenzační společnost HeimatERBE GmbH, která garantuje, že bude kompenzace ověřitelná. Bližší detail ale nevíme.

Kompenzační zóna Kurl 3 v Lünenu
Kompenzační zóna Kurl 3 v Lünenu
Foto | Florian Kochinke / HeimatERBE / dm drogerie

Nicméně dm drogerie ví, že některé dopady na životní prostředí se kompenzují obtížně. „Například u eutrofizace a okyselování není kompenzace možná kvůli komplexním účinkům na (různé) formy života a biotopy. Kompenzací tedy může být pouze podpora biotopů a forem života, které byly tímto působením postiženy, a to například zpřístupněním nových biotopů,“ píše Peroutka.

Tento přístup je podle dm drogerie jedinečný, komplexní a výrazně nákladnější než čistá kompenzace CO₂. „Vůbec poprvé řešíme multidimenzionální environmentální problém multidimenzionálním způsobem,“ píše Peroutka. Institut pro energetický a environmentální výzkum v Heidelbergu prý přístup dm drogerie posoudil a ocenil jej.

Dobrá. Z odpovědí manažera komunikace se dá něco vytěžit, ale že bych byl informačně nasycen, to tedy nejsem. Ale třeba nám pomohou lidé, kteří věci odborně rozumí.

Co si myslí odborníci

Vladimír Kočí je profesor v oboru chemie a technologie ochrany životního prostředí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické a odborník na metodu posuzování životního cyklu. Panu Kočímu jsem naposílal odpovědi od dm drogerie a odkazy na informace o produktech Pro Climate.

Vladimír Kočí odpovídá, že systémy ekoznačení se vyvíjejí. „Evropská komise na to připravuje tzv. guideline. Zatím není jasné, jak se to má dělat, tak to firmy dělají, jak umí,“ popisuje Kočí širší kontext.

„Aktivita dm drogerie mi v současné situaci připadá jako docela přijatelná a transparentní. Odpovědi dm drogerie bych za současného stavu věcí celkem bral,“ hodnotí dm drogerii Vladimír Kočí.

Michal Václavík, expert na zpracování uhlíkové stopy z obecně prospěšné společnosti CI2, píše, že si s kolegou prošel stránky dm drogerie a nemůže vydat žádné stanovisko. „Informace obsažené na stránkách dm drogerie jsou nedostatečné pro zhodnocení. Není jasný rozsah ‚neutrality‛, jaké části životního cyklu se týká apod. Některé pasáže nám dokonce nedávají smysl a pravděpodobně jde o nějaký strojový či neodborný překlad (pravděpodobně) z němčiny,“ odpovídá Michal Václavík.

Požádal jsem jej, zda by si nepročetl i odpovědi manažera komunikace Jiřího Peroutky, zda z nich nebude více „moudrý“. Jeho odpověď je, že bez dat se taková věc těžko hodnotí.

„Chybí definice ‚celého životního cyklu‛. Zda opravdu zahrnuje celý cyklus, tedy výrobu materiálu pro produkt a jeho obal včetně všech přepravních obalů (i pro meziprodukty), dopravu, zpracování do výsledného produktu včetně balení, doprava do skladů/retailu, provoz skladů a retailu, proces nákupu (doprava zákazníkem), využívání výrobku, likvidace odpadu atd.,“ odpovídá Václavík.

Co se týká popisované optimalizace výroby, soudí Václavík, že pravděpodobně docházelo k úpravám výrobního cyklu či změně materiálu, jeho menší spotřebě apod. „Není ale s čím srovnat reálnou úsporu, tedy o kolik tyto změny reálně snížily dopady na životní prostředí oproti původnímu stavu,“ hodnotí Václavík. „Tedy není možné zhodnotit, jaká část je kompenzována finančními offsetovými nástroji a co je skutečná úspora. Chybí jasnější a jednoznačná metodika, která by se dala posoudit,“ uzavírá Václavík.

S žádostí o komentář k řadě Pro Climate jsem se obrátil i na Českou informační agenturu životního prostředí (CENIA), která má u nás pod palcem udílení české ekoznačky Ekologicky šetrný výrobek a unijní ekoznačky Ecolabel.

Jak píše Helena Benešová z CENIA, ekoznačky garantují nižší dopady na životní prostředí výrobků, výrobky jsou hodnocené nezávislými zkušebními laboratořemi v rámci jasně stanovených kritérií, a hodnocení je následně ověřeno Českou informační agenturou životního prostředí. Jinými slovy, ekoznačka je pro spotřebitele rychlá a důvěryhodná informace, že výrobce musel splnit nějaká kritéria a že to ověřila nezávislá instituce.

Ze samotných informací na webu dm drogerie Benešová nedokáže posoudit, zda jde o greenwashing. Ale upozorňuje, že prací a mycí prostředek řady Pro Climate mají jak unijní ekoznačku, tak německou ekoznačku Modrý anděl. (Pozoruhodné je, že toaletní papír řady Pro Climate žádnou ekoznačku nemá, na rozdíl od toaletního papíru řady Nature, který má německou ekoznačku. Ale zřejmě to nějak souvisí s tím, že prací a mycí prostředek řady Pro Climate nesou i nápis řady Nature).

Podle Benešové lze to, co o řadě Pro Climate prohlašuje dm drogerie, chápat jako vlastní environmentální tvrzení. To je terminus technicus pro jakékoliv tvrzení výrobce či prodejce o ekologických vlastnostech výrobku či služby.

Například když firma na svůj výrobek napíše, že je biologicky rozložitelný, je to vlastní environmentální tvrzení. „Takové tvrzení je vydáno výrobcem bez ověření či certifikace třetí stranou, avšak musí být veřejně ověřitelné (tzv. ověření druhou stranou), a to na základě informací zpřístupněných vyhlašovatelem,“ říká Benešová. Nejpodstatnější zásady uváděné v této normě jsou shrnuty zde.

„Na základě doložených podkladů od dm drogerie se domníváme, že prohlášení o produktové řadě Pro Climate lze považovat za vlastní environmentální tvrzení a nemusí se jednat o greenwashing. Garantovat to ovšem nemůžeme,“ říká Benešová.

Obsáhlou odpověď mi k tématu poskytla Lenka Wimmerová z České zemědělské univerzity, která je členkou pracovní skupiny Ekoinovace. Skupina Ekoinovace se mimo jiné specializuje na nástroje hodnotící šetrnost výrobků, služeb a technologií vůči životnímu prostředí. Protože její vyjádření je obsáhlé, ale informačně nabité, uvádím je celé (kurzívou).

„Prošla jsem podklady, co jste mi poslal a snažila jsem se dohledat další informace přes různé databáze ekoznačení a přes weby dm (ČR, DE).

Obecně bych jejich tvrzení nepovažovala za příklad greenwashingu, je to podle mě příklad špatné komunikace environmentálních dat s tím, že značka Pro Climate je momentálně marketingově uchopena ve snaze oslovit široký okruh zákazníků. Tj. klasické proklamace bez specifických dat, které nejsou dostupné pro ty, kteří se zajímají více (nějaké drobnosti jsem dohledala na německém webu dm drogerie, ale jen procenta úspor vybraných dopadů a ještě je to komunikováno jako úspora materiálů a jejich cirkularita, což úplně nesouvisí s klimatickými dopady).

Nicméně nepodezírala bych je, že data nemají – jak TU Berlín, tak IFU jsou renomované instituce. Je spíše otázkou, proč ta data nevyužijí právě marketingově – nevypadají dobře...? Mohli by je využít v CSR reportingu nebo k získání ekoznačky typu III. Environmentální prohlášení o produktu (EPD), která je založena na LCA (viz ISO 14025). Ostatně, jejich CSR strategie je také velmi limitující a žádné podrobnosti, pokud má zákazník zájem, nenajde.

Jako problematický aspekt vidím německou mutaci informací a celkovou koncentraci na německé metodiky. Obecně, globální firmy, které komunikují svoje dopady, zpravidla postupují podle ISO standardů (např. 14067 – postup výpočtu uhlíkové stopy produktů a 14065 – odborná způsobilost organizací, která ověřují výroky o skleníkových plynech).

Zavádějící je rovněž název řady Pro Climate, protože jak píší na své stránce, soustřeďují se na pět dopadů (globální oteplování, eutrofizace, okyselování, oxidační smog, narušování ozonové vrstvy) a s klimatem úzce souvisí pouze část, když bychom to vzali striktně, tak pouze skleníkové plyny.

Co znamenají loga zeměkoule a ruka s listem? Ekoznačky jsou jasné.
Co znamenají loga zeměkoule a ruka s listem? Ekoznačky jsou jasné.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Neznám značky (zeměkoule, ruka s listem), které mají na obalech řady Pro Climate, ale tady není jednotná mezinárodní uzance, jak má vypadat – nicméně pokud jí mají na obalu, měli by naplnit podmínky ekoznačení typu II. Vlastní environmentální tvrzení (dle ISO 14021) a být schopni doložit své tvrzení – např. zpracovanou studií LCA na část životního cyklu, akreditovaným testem apod. U dvou výrobků řady (prací gel a mycí prostředek) mají udělenou ekoznačku typu I. Ecolabel (dle ISO 14024), což je ekvivalent české značky Ekologicky šetrný výrobek (EŠV).

Co se týká kompenzačních projektů, obecně se zpravidla používají projekty trvalé sekvestrace CO2 (výsadba dřevin pro okrasné účely, aleje apod.), ale opět je možné využít i jiné postupy, pokud je validována trvalá fixace skleníkových plynů a je pravidlem, že se kompenzuje množství vyprodukovaného ekvivalentního CO2, nikoliv cena.

Organizaci, kterou využívají, neznám, top je momentálně tzv. Gold standard. Plus je možné samozřejmě využít lokální projekty, u nás např. offsetujemeco2.cz.

Je pravda, že klimatický dopad je považován za globální, nicméně výpočet hodně ovlivňují lokální energetické vstupy – píší, že nakupují zelenou energii, ale zase neuvádí kde. Navíc, uplatnění zelené energie není kompenzace, ale v podstatě snížení objemu produkovaných plynů.

Řada velkých firem přechází na zelené zdroje, protože jim to zajistí výrazné snížení klimatického dopadu bez velké námahy, a to bych za greenwashing považovala, protože si za to v podstatě jen připlatí a nic ekologicky šetrného udělat nemusí...

Informaci o tom, jak kompenzují další monitorované dopady (eutrofizace, okyselování, oxidační smog, narušování ozonové vrstvy) jsem nenašla, navíc první tři jsou lokální a informace, že největší dopady mají výrobky dm drogerie ve výrobní fázi, jsou celkem předvídatelné, protože s ohledem na charakter výroby nepotřebují těžit suroviny.

Současně, zcela jistě logistika dopravy výrobků bude hrát roli v klimatickém dopadu, zpravidla se používá pro zápočet na výrobek průměrný vstup dle nejčastější logistiky dle váhy nákladu. U dm drogerie to opět nelze nijak ověřit, zda mají/dělají. Dopravu mají obecně velmi dobře podchyceny logistické firmy, kterým se tyto informace promítají do CSR reportingu.

Tolik Lenka Wimmerová a její odborný pohled na Pro Climate.

Co s tím?

Můj osobní dojem coby environmentálně citlivého spotřebitele a novináře je, že záměr a směřování dm drogerie je dobrý, ale když někdo tvrdí, jak moc je šetrný k přírodě, ať má dát na stůl jasná data. Tady jakoby realizace dobrého nápadu narazila na provozní či marketingové limity. Nerozumím tomu, proč se dm drogerie před spotřebiteli nevytáhne získanými daty, která k dopadům na životní prostředí má. Rád bych věděl, jaká zátěž stojí za ruličkou toaletního papíru, jaký kus struskové haldy jsem svou spotřebou pomohl vrátit přírodě.

Takhle jen vím, že toaletní papír Pro Climate ve své základní funkci funguje skvěle, to jsem si ověřit dokázal.


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

4.1.2022 09:41

každý výrobce tvrdí jak všechny ty parcí prášky ,gely, odbarvovače vlasů,náplně do myček nádobí,dezinfekce a já nevím co ještě dalšího , jsou neškodné,
jen ve vodě do které se to všechno splachuje ,nic nepřežije,
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

4.1.2022 10:29 Reaguje na vaber
Dobrý den,

já si myslím, že to není tak zlé.

V roce 2007 jsme v rámci testů (viz linky v článku) nechali dělat test biologické rozložitelnosti. A výsledek byl, že všechny prostředky byly dobře nebo velmi dobře biologicky rozložitelné.

Vykopíruju zde jeden odstavec s citací pana Sýkory z VŠCHT:

Všechny testované prací prostředky jsou tedy biologicky rozložitelné, většina snadno. Co to v praxi znamená? „Z ekologického hlediska jsme nenarazili na prací prostředek, který by byl biologicky nerozložitelný nebo dokonce na prostředek, který by měl v prostředí inhibiční vliv, tedy že by byl například toxický. Toxicitu jsme sice primárně nesledovali, ale průběh biologické rozložitelnosti by na prostředek, který by byl toxický, poukázal,“ říká Vladimír Sýkora a dodává: „Voda z pračky, kde se použije jakýkoliv testovaný prostředek, tak nebude dělat potíže na čistírně odpadních vod. Pokud by se taková odpadní voda dostala v malém množství náhodně do prostředí, pak ani zde by prostředky neměly způsobit vážnou škodu. Tím však rozhodně neříkáme, že se může taková voda volně do prostředí vylévat!“
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

9.1.2022 06:30 Reaguje na vaber
A proto je nejlepší používat jen čistou vodu. Sama o sobě je molekula vody zázračné rozpouštědlo.
Na druhou stranu bych ale těm testům nezávislých institucí věřila. A na třetí stranu bych s tím tolik neblbla. Z mého pohledu, i když je to pravdivá reklama, je to podpora prodeje.
Odpovědět
MD

Marek Drápal

6.1.2022 14:07
Moc pěkný článek, vím že jsme v ČR, ale přišlo by mi smyslupné se na to zeptat přímo německé dm. Třeba by byli konkrétnější, třeba ne... a nebo dát ještě jednou prostor dm reagovat na zde napsané...
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

9.1.2022 06:25 Reaguje na Marek Drápal
DM drogerie je německý podnik. Je to jako s Kauflandem. Není třeba se ptát německé DM, oni jsou také německá DM.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist