https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jak-jsem-chtel-chytat-destovou-vodu-a-nachytal-sucho
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak jsem chtěl chytat dešťovou vodu a nachytal sucho

22.4.2020 05:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Napojení na okapový svod jsme zvládli snadno. Akorát neprší.
Napojení na okapový svod jsme zvládli snadno. Akorát neprší.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Loni na podzim se mi podařilo v našem malém bytovém domě prosadit pořízení designové 350 litrové nádoby na dešťovou vodu. A těšil jsem se na to, jak díky ní budeme zalévat nově vysazené stromy na společném pozemku. Zalévat stromy pitnou vodou z vodovodu mi totiž přišlo lehce dekadentní.
 

Jenže to nedopadlo tak, jak jsem si představoval.

Náš vcelku malý bytový dům (12 jednotek) má ze zvůle architekta třináct svislých okapových svodů. Jeden z nich jsme se sousedy navrtali, nasadili do něj koupený díl na lapání vody a připojili k sudu. Celková investice okolo deseti tisíc korun se v rozpočtu domu ztratí, voda poslouží k zálivce stromů nebo na hraní dětí. Na tom se nemůže nic pokazit.

Zařízení na lapání vody je vymyšleno tak, že na zimu se přívod vody do nádoby vypne, voda se z nádoby vypustí a případný mráz ji neroztrhá. A na jaře se přívod vody zase jednoduše zapne a pak už se jen čeká na déšť.

Letos jsem zimu ukončil s prvním vydatným deštěm už v únoru. Nevypadalo to, že se mrazy ještě vrátí, bylo víc jak deset stupňů a navíc fakt hezky pršelo. Tak jsem dešťovou vodu pustil do nádoby. Byla plná v podstatě hned. A většina únorového pršení zahučela okapovým svodem do dešťové kanalizace.

Čerstvě vysazené stromy. Je potřeba je zalít.
Čerstvě vysazené stromy. Je potřeba je zalít.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

A když v březnu začalo být hezky a i mně, zcela městskému člověku, se zdálo, že je potřeba začít zalévat, začal jsem zalévat. Jenže těch 350 litrů se vsáklo k našim stromům na několik zalití.

Jenže v březnu a ani v dubnu skoro vůbec nepršelo. Přesně řečeno, nepršelo tak, aby ze střechy něco steklo do okapu. Vše se pěkně odpařilo už na střeše.

Sud zeje prázdnotou. Stromky jsou mladé, na podzim vysazené a zahradník, který je sázel, doporučil zalévat. Takže zalévám, ale tou pitnou vodou. Což je lehce dekadentní.

Co z toho plyne za poučení?

Že když už se rozhodnete lapat dešťovou vodu, má smysl myslet spíš ve velkém. Je totiž potřeba využít do poslední kapky období, kdy prší, a schovat si vodu na dobu, kdy je obloha vymetená. Těch 350 litrů je žalostně málo.

Teď vím, že jsme měli koupit větší sud. K našemu domu jsme hledali něco, co trochu vypadá. Jsme přece jen ve městě a IBC kontejner se k našemu domu úplně nehodí. Za bezmála 20 000 korun se dají pořídit nadzemní nádoby, které mají objem 2 000 litrů a nevypadají ještě úplně strašně. Možná jsme měli pořídit tu.

A říkám si, že kdybychom jako dům investovali do velké, několikakubíkové podzemní nádrže, tak na deště vydatný únor by ji naplnil a my měli vody dost na celé léto.

350 litrů, to je jako nic.
350 litrů, to je jako nic.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Jen to nedává ekonomicky smysl. Ne v době, kdy kubík pitné vody koupíte za sto korun. Dotační program Dešťovka počítá s tím, že bez dotace se investice do podzemní nádrže určené k zalévání zahrady vrátí do dvaceti let, s dotací do deseti. Osobně si myslím, že bez dotace by návratnost nemusela být dvacet let, protože si leccos můžete udělat levněji, svépomocí, bez faktury.

Investice deseti tisíc za 350litrovou nádrž se v rozpočtu domu ztratí a není potřeba to nijak složitě řešit. Jen tak na hrubo a přes palec jsem si odhadl, že investice na pořízení podzemní nádrže by náš dům vyšla tak na 80 – 100 000 korun. Řekněme dvacet pět tisíc za nádrž, něco panu bagristovi za zemní práce, něco pánovi, co odveze vykopanou zeminu, něco pánovi, co to všechno napojí a pořídí různé trubky, k tomu čerpadlo (a nutnost přivedení elektřiny) či ruční pumpa. Něco za zásyp štěrkem. To tak zhruba bude.

Mohli bychom na to čerpat dotaci z programu Dešťovka a odmáznout si polovinu uznatelných nákladů. Ale náš výbor se aktuálně snaží odbavit papírování k dotaci na vysazení zalévaných stromů. Asi bychom další dotaci zvládli zadministrovat, ale nejdříve bychom se museli na shromáždění shodnout, že budeme investovat do podzemní nádrže na vodu.

Investice do podzemní nádrže dává smysl jen tehdy, když si to v hlavě překlopíte hodnotově. Když si odmyslíte, že kubík vody stojí necelých 100 Kč, ale řeknete si, že je nesmysl posílat vodu ze střechy do kanalizace a stromy zalévat pitnou vodou.

V rodinném domě uděláte takové překlopení snadno. V bytovém domě to jde o poznání hůř, protože musíte překlopit myšlení více lidí. Viděli jste film Vlastníci? Takže tak.

Smysl to bude dávat, pokud se budete chtít připravit na to, že sucho jen tak neodejde a srážky budou převážně v době, kdy zalévat nepotřebujete, zatímco v době, kdy zalévat potřebujete, pršet nebude. Může se také stát, že pitná voda z vodovodu zdraží, nebo místy třeba ani nebude.

Pak to bude dávat zatraceně smysl.


reklama

Jestli chcete vědět hned, jak to dopadlo, pokračujte vlevo dole. Jestli jste ochotni nám poskytnout dar na provoz, budeme vám vděčni.

Prosíme, zvolte výši svého daru. Děkujeme

Chci číst dále, daruji později  Pro zobrazení článku se prosím přihlašte
 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (59)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VN

Vilém N

22.4.2020 08:31
Vykopat díru o cca 15cm širší na každé straně, propojit několik IBC kontejnerů zbavených ochranných klecí, obalit geotextilií a obložit tenkým polystyrenem. Zasypat suchým betonem. Víka a spodní šroubení pořádně zalepit a zavřít. Ze dvou hrdel vytáhnout "nátrubek" nad úroveň terénu. Pak už jen propojit všechny svody a koupit čerpadlo.
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

22.4.2020 08:36 Reaguje na Vilém N
Dobrý den, ano, to by hodně zlevnilo položku nákup nádrže.

K čemu to obložení polystyrenem? V našem případě by horní hrana nádrže musela být asi tak metr pod úrovní povrchu.

Udržel by IBC kontejner vrstvu zeminy a pocházení?

Máte vymyšleno, co s přebytečnou vodou?
Odpovědět
ig

22.4.2020 10:21 Reaguje na Martin Mach Ondřej
Takhle jednoduše to jde jen někde, podle terénu a podzemních vod. Často hrozí, že nádrž vyplave nebo se zmuchlá, když je vyšší stav podzemní vody. Metr zeminy to nevydrží, IBC je jen taková polyethylénová bublina, musí se na to dát opravdové překlady nebo ten beton dělat jako nosný (kari sítě atd.). Sám mám betonovou nádrž, která tyhle nectnosti nemá, ale bohužel je to drahé. Na ceně vody se rozhodně nezaplatí, je to spíš jen pro dobrý pocit :-)
Odpovědět
VN

Vilém N

22.4.2020 13:02 Reaguje na Martin Mach Ondřej
Polystyren je tam kvůli rozložení tlaků beton/zemina - voda aby nedošlo k poškození stěn kontejnerů. Přebytečnou vodu (ne že by se mi to ještě někdy stalo) bych nechal volně přes nějaký přepad do vsaku. Uprostřed města asi problém. Stejně tak je ukládat metr pod zem nebo aby byly pochozí. To už by musela být samonosná podzemní jímka. A to jsme zase na začátku :-)
Odpovědět
JH

Jan Honzík

22.4.2020 12:31 Reaguje na Vilém N
Vážení, sploléhat se na děšťovku je velmi naivní. Když prší, není kam voda dávat. Potřebujete velké nádrže. S dešťovou vodou tak nejde plánovat. Když dojde máte smůlu. My jsme na to šli jinak. V podobné bytovce 22 OJ jsme vybudovali čističku šedé vody s kterou splachujeme záchody. Vody je tolik, že v případě potřeby by nám vystačila i na zalévání stromů a keřů. Denně tak vyrobíme 1 - 1,5M3 vody. Za rok máme spotřebu na WC 240m3 vody. Kdybych se chtěl zabývat dešťovkou tak jen jako doplněk k šedé vodě, ale pak zjistíte, že dešťovku vůbec nepotřebujete. Vyrobená šedá voda vám totiž pokreje WC i zálivku. dnes splachujeme za 16,- Kč/m3.

Odpovědět
MZ

Michal Z

22.4.2020 09:41
Přijde mi, že než u rodinného domu na pozemku chytat dešťovku do drahých a stále dost malých nádob, je jednodušší nechat ji vsáknout a za ty peníze nechat vyvrtat druhou vhodně umístěnou studnu...
Odpovědět
MZ

Michal Z

22.4.2020 09:46 Reaguje na Michal Z
Při ceně 30-60 000 za 10 000l nádobu...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

22.4.2020 10:02 Reaguje na Michal Z
A když se ještě nebude betonovat a asfaltovat kdejaká volná plocha kolem domu a cesta k ní, tak to bude ještě jednodušší a za další ušetřené peníze, může studna být objemnější a hlubší. To ovšem platí nejen pro rodinné domy, ale obecně, ony ty kočičí hlavy a kostky měly svůj smysl (dešťovka neodtekla kanálem ani nedělala kaluže, ale tiše se vsákla a zůstala schovaná na horší časy.
Odpovědět
MZ

Michal Z

22.4.2020 11:19 Reaguje na Jiří Daneš
Je to tak, ale zdůrazňoval jsem RD taky proto, že u nás neteče voda ze střechy do kanalizace a někam pryč, ale teče z okapů do země.
Odpovědět
re

regis24

22.4.2020 10:18
Autor nám krásně předvedl, jak je městský člověk odtržený od reálného života. A k tomu ještě šéfredaktor Ekolistu. Potom už se nedivím, že se zde píšou takové bludy.
Opravdu jen skutečný hlupák si může myslet, že z 350 litrů bude zalévat nějaké stromy. To je tak na malý bylinkový záhon, pár květináčů.
Ty ceny které uvádíte jsou také evidentně vycucane z prstu, nebo vás prostě někdo pěkně natahnul...
Já mám u domu na 3 svodech dohromady 3 kubiky na jimani vody + jezírko cca 15 kubíku do kterého vodu přečerpávám. A i tak je potřeba zalévat i vodou ze studny... Cena za kterou jsem toto pořídil (nádrže + jimace na svody) se asi blíží k těm 10 litrům za Vaši jednu 350 litrů...
Odpovědět
AM

Anežka M

22.4.2020 10:40
Nezlobte se, ale 350litrová nádrž na stromy, to je k smíchu už samo o sobě. 350 litrů Vám tak možná vystačí na JEDNO zalití těch dvou stromů, co na fotce vidím. Počítejte třeba s 6 týdnů trvajícími epizodami úplného sucha, kdy budete muset řekněme aspoň jednou týdně pořádně zalít (100 l / strom) - to je 0,6 kubíku kapacity per strom, co musíte mít.

Jinak to, co vidím na fotce, jsou zavlažovací vaky, ne?

Chápu že vlastnické vztahy v bytovém domě jsou složité. Asi bych na Vašem místě v této chvíli hodila za hlavu výčitky, natáhla co týden hadici ke stromům a hezky pomalu je naplavila když to bude potřeba. Udělejte kolem nich z hlíny takový val, takovou mísu, aby ta voda neodtékala pryč. A každému dopřejte těch 100 l. Teď je důležité pomoct jim přežít léto, pokud nějakou podzemní nádrž vybudujete, bude to stejně k použití až napřesrok.

Ilustračně - mám pididomek na vesnici (jižní Morava) s pidizahrádkou 6x12m, kde je jeden strom, nějaké ovocné keříky a zelenina. Nádrž postavenou svépomocí ze ZB o objemu 2m3, k tomu v sudech další cca 0,7m3. Zdá se to šíleně moc na tak malou zahradu, ale není. Protože ta sucha trvají dlouho, v létě dva měsíce nespadne ani kapka, a s tou vodou, co při jednom pořádném dešti nachytáte, musíte ty dva měsíce vydržet.
Odpovědět
ig

22.4.2020 12:22 Reaguje na Anežka M
Ono spíš vychází optimum jako 25 kubíků nádrže na každých 100 metrů zastavěné plochy, takže mi to šíleně moc nepřipadá :-)
Odpovědět
AM

Anežka M

22.4.2020 12:46 Reaguje na
Vám ne, ale někomu, kdo s využitím dešťovky začíná, to tak připadat může. Třeba autorovi článku by se to původně určitě zdálo moc, teď už je zasvěcenější a poučenější.

Ano, necelé tři kubíky je málo, plivanec. Kdyby to šlo, nádrž udělám větší, ale dispozice to zkrátka nedovolily. Celá parcela (domek plus zahrada) je pouhých 200 m2, domek cca 60m2 plus nějaké kůlny, dřevnik a do svahu zahloubený sklep, řadovka, zahrada za domem se zvedá do kopce, takže to, co steče ze strany střechy přivrácené do ulice, je na úrovni ukapu moc nízko a muselo by se to na zahradu nějak přečerpávat. Stojíme navíc na vápencovém vršku, ve 40-50 cm tu narazíte na rostlou skálu, něco tu vybragrovat je nereálné, nádrž jsme zahloubili do svahu mezi sklep a schody na zahradu a i tak to byly tuny a tuny vymláceného kamení. Soused bývalý horník si komančů střílel místo na garáž dynamitem :) Doporučené optimum je super věc, když na to máte dispozice.

Nádrž je v provozu od loňska, ale loni vystačila. Trávník nevedu, voda je čistě na zalívání, na zeleninu to stačilo a nárazově i na přilepšení jabloni (5 let starý stromek). Za celé léto jsme se loni neocitli na suchu, tak uvidíme jak to bude letos.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.4.2020 08:31 Reaguje na
Ze 100 m2 střechy seberete ročně v Brně 55 kubíků vody, mít zásobu poloviny ročních srážek je dost luxus. To je 25 m2 plochy zahrady. Já mám 6,5 m3, zimní přebytek vody pouštím do vsaku, stromy to ocení. A přes léto to zatím stačilo, ovšem letos už nevím nevím.
Odpovědět
ig

23.4.2020 17:54 Reaguje na Pavel Hanzl
To je teoretická zásoba za období, kdy se nezalévá. Reálně to asi takhle nikdo nemá, pokud nemá zrovna rybník :-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.4.2020 10:55
Článek nebudu hodnotit. Pouze bych chtěl upozornit na to, že pokud takto dlouhou dobu neprší, je třeba nechytat déšť od začátku, ale nechat plochu, ze které se svádí, dobře opršet. Jinak můžete zalévat taky pěkným svinstvem. To platí hlavně pro případ, když byste chtěl zalévat něco, co potom zkonzumujete. U těch stromů to bude jedno.
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

22.4.2020 11:11 Reaguje na pavel peregrin
Co je na tom rizikového? Na střeše jsou betonové tašky.
Myslíte, že problém může být prach, usazený na nich? Nebo?
Odpovědět
Pa

PavelA

22.4.2020 13:15 Reaguje na Martin Mach Ondřej
Pyl a následné řasy a sinice z něj.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.4.2020 14:32 Reaguje na Martin Mach Ondřej
A v tom prachu je co?
Odpovědět
ig

22.4.2020 12:20 Reaguje na pavel peregrin
Ono je to prakticky těžké realizovat, kdy jsou třeba všechny okapy svedené do nádrže.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.4.2020 14:34 Reaguje na
Já vím. Musela by tam být odbočná klapka a v době deště tam chvíli postát. Nicméně na tom, co jsem napsal, si trvám, první vodu z deště po dlouhé době sucha bych prostě nechytal.
Odpovědět
ig

22.4.2020 21:37 Reaguje na pavel peregrin
Já ji chytám, protože to bych musel pořád obíhat barák a přehazovat nějaké klapky a mít zdvojené potrubí a já nevím co ještě. Dům mám aby mi sloužil a ne abych já sloužil jemu :-) Takže do jímky jde všechno a ještě s tím za celá léta nebyl nejmenší problém.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.4.2020 07:43 Reaguje na
Ano, samozřejmě tady trochu teoretizujeme, nicméně škodliviny v prachu jsou a jde zde spíše o dlouhodobou možnou kumulaci. Určitě u okrasných rostlin problém není, natož ve využití jako vody na splachování. Zelenině bych to ale nedal.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.4.2020 08:36 Reaguje na
Řešit splachy ze střechy je nesmysl, přece stejná případná kontaminace padá i na tu zahrádku včetně zeleniny.
Já chytám dešťovku do IBC nádržek víc jak 10 let a ještě jsem je ani nečistil, velmi rychle tam vyrostou všelijaké řasy a jiné biohnojivo a dál nic.
Odpovědět
J

J. P.

22.4.2020 17:37 Reaguje na pavel peregrin
Reseni tohoto problemu vezi v nadrzi a rozvodech. Pokud je n. podzemni, voda je ulozena ve tme a potažmo i chladu, tj. sinice a rasy nemaji sanci protože ke svému rustu potrebuji svetlo. Svody destaku musí byt vybaveny Gaigrem, který ma vetsimou mrizku (proti hrubym necistotam) a lapakem pisku (toto je třeba pravidelne cistit). Další důležitou casti je mit na v pusti do nadrze fitracni sachtu vybavenou filtracnim kosem s jemnym sitem. Poripade pokud je rozvod velky ještě je dobry dat centralni lapak pisku. Ponorne cerpadlo(vodárnu) je dobře zvolit s plovoucim ssanim. tj. voda není odebirana ze dna a na dne zustava vždy cca 5-10 cm minimalni hladina s usazenym bordelem, který prosel az do nadrze. Tento je třeba jednou za cas vybrat (manualne nebo kalovym čerpadlem).
Pokud vodu chcete využívat v domacnosti nevyhnete se dodatecne (jemne) filtraci ci dokonce davkovani desinfence. Takto upravena Voda není primarne urcena pro konzumaci ale Velice vyhodna pro Pracku, Mycku protože je mekka a dle zkusenosti můžete snížit o polovinu davkovani pracich/cisticich detergentu/prasku. "Lestidlo" na sklenicky rovněž nebudete potrebovat protože mekka voda nedela prilis smouhy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.4.2020 19:00 Reaguje na J. P.
Ano, to jsou dobrá řešení.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.4.2020 08:37 Reaguje na J. P.
Nikdy jsem si nevšiml, že by mi někdo na střechu házel písek.
Odpovědět
J

J. P.

23.4.2020 08:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Betonove tasky a palene tasky jsou podle vas z ceho? Eroze na nich podle vas neprobiha? Stare strechy, mají bezne podmazane tasky maltou. Pokud odvadite vodu z i ze dvora a terasy která navazuje na zahradu tak tam pisek asi taky nenajdete? Jimani vody se vyplati delat ze všech zpevnenych ploch. Samozrejme, pokud mate na strese plech tak pisek resit nemusíte.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.4.2020 09:36 Reaguje na J. P.
Mám na střeše novou pálenou tašku. Ale největší problém mi dělají minišišky z tůjí a jehličí z borovic, to je páreček, který jednou jehličkou zajede do ventilu a ta druhá to drží venku, aby to čerpadlo nevcůclo! Tím se ventil nedovře a celý systém se zase musí zavodňovat.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

24.4.2020 15:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Nejste jediný, kdo to neví - ale na naše území přináší vítr poměrně velké množství písku ze Sahary.
Kdo by to řekl, že?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.4.2020 17:35 Reaguje na Karel Ploranský
Já to samozřejmě vím, ale ten písek je tak jemný, že ho síto nevezme a leží na dně, takže čerpadlu nevadí. Navíc je ho minimální množství.
Odpovědět
KK

Karel Kosek

22.4.2020 11:41
Malá nádoba... velká nádoba... Mně se líbí článek i váš přístup. Děkuji za čtení :)
Odpovědět
AM

Anežka M

22.4.2020 13:03 Reaguje na Karel Kosek
To nikdo nerozporuje, i řekněme symbolická akce má přinejmenší výchovný a osvětový dopad na své okolí. I mně je autorova snaha sympatická.

Ale za snahu vám realita žádné body nedá, funkční řešení musí být komplexní a dostatečně dimenzované. Vezměte si ty dobrovolnické akce typu "pojďme vysadit nové lesy pro budoucí generace". Dobrovolníci zapíchnou sazeničky do vyprahlé lesní půdy a s pocitem dobře vykonané práce odejdou. To je ten výchovný aspekt. Že jim pak nepoděkují generace jejich dětí ani vnuků, ale další generace zvěře, která se na jimi vysazených sazeničkách dobře napase, to už je nezajímá nebo to nevědí.
Odpovědět
JH

Jan Honzík

22.4.2020 12:40
ážení, sploléhat se na děšťovku je velmi naivní. Když prší, není kam voda dávat. Potřebujete velké nádrže. S dešťovou vodou tak nejde plánovat. Když dojde máte smůlu. My jsme na to šli jinak. V podobné bytovce 22 OJ jsme vybudovali čističku šedé vody s kterou splachujeme záchody. Vody je tolik, že v případě potřeby by nám vystačila i na zalévání stromů a keřů. Denně tak vyrobíme 1 - 1,5M3 vody. Za rok máme spotřebu na WC 240m3 vody. Kdybych se chtěl zabývat dešťovkou tak jen jako doplněk k šedé vodě, ale pak zjistíte, že dešťovku vůbec nepotřebujete. Vyrobená šedá voda vám totiž pokreje WC i zálivku. dnes splachujeme za 16,- Kč/m3.
Odpovědět
MZ

Michal Z

22.4.2020 16:07 Reaguje na Jan Honzík
A kde (a jak je to velké) tu šedou vodu uchováváte? A v celé bytovce jste nechali udělat druhý rozvod s vodárnou?
Odpovědět
JH

Jan Honzík

23.4.2020 05:52 Reaguje na Michal Z
Přesně tak. V domě je 22 bytů a nechali jsme udělat druhý rozvod a odpad. Odpad pouze z koupelen, aby do odpadu nebyla pouštěna voda z kuchyně. Rozvod vody je pouze k WC. Nádrže a čistící reaktor máme ve sklepě v místnosti 6x4m. Jsou to dvě nádrže 3m3. Vyčištěná voda se průběžně spotřebovává a tak není nutné velké akumulační nádrže. Denně tak jsme schopni vyrobit si potřebné množství vody pro naše splachování. Dále to má výhodu, že k tomu nepotřebujete žádná povolení a ani souhlas vodárny jako tomu je u dešťovky.
Odpovědět
PM

Pavel Mizera

22.4.2020 13:00
Přemýšlel jsem, proč je pro mnohé Ekolist náhradou bývalého Dikobrazu a tento článek je názornou ukázkou. Člověk teoreticky znalý je natolik líný (nedejbože hloupý), že si ani nepokusí spočítat, kolik vody potřebuje a rovnou vytvoří ptákovinu. "Ekologickou", "Designovou" a také úplně zbytečnou. Že byla dvouměsíční suchá období za poslední desetiletí mnohokrát mu asi ušlo, kolik spotřebuje strom vody mu ušlo také. Velmi ale oceňuji, že se k tomu přiznal. V diskuzi pod článkem je mnoho krásných samodomo ptákovin, které si může udělat jednotlivec za domem na vsi, ve městě je však vždy mít na zřeteli zákon o ochraně vod 254/2001 Sb, sousedé jsou bdělí a dnes ještě bdělejší. Než člověk začne tvořit ptákoviny, je dobré si ho přečíst. Jediné, s čím lze souhlasit je, že zálivka pitnou vodou je "dekadentní". A také kupodivu s autorovou češtinou, to potěší.
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

22.4.2020 13:26 Reaguje na Pavel Mizera
Děkuji, Dikobraz jsem miloval!
Tenhle příběh 350litrového sudu u jednoho okapu má ještě jednu rovinu. Troufám si tvrdit, že před deseti lety by na mě sousedi koukali jako na lunetika, že chci u bytového domu chytat dešťovku. Leccos se u mých sousedů hnulo, vnímají, že se leccos mění a že je sucho, i když pracují v klimatizovaných kancelářích. S myšlenkou vybudovat velkou podzemní nádrž jsem nepřišel já, ekofašoun, ale soused, normální člověk. Akorát to je věc, která už musí přes shromáždění, které teď řeší naprosto diametrální problém na financování.
Jinak spousta věcí je zřejmých, až když si je prožijete, vyzkoušíte. Já díky našemu sudu trochu obsedantně pozoruju každý mráček. A vidím, že neprší. Člověk, který každý den pracuje na poli, to vidí už roky. Já každý den pracuji u klávesnice, kde to tak očividné není.
Odpovědět
AM

Anežka M

22.4.2020 13:59 Reaguje na Martin Mach Ondřej
No dyť jo, jak jsem psala výše, i taková akce má smysl. Mentální nastavení společnosti se nezmění ze dne na den, a iniciativy jako ta Vaše sudová k nim otvírají cestu.

Až se to nastavení změní, poznáme to snadno: "krásné počasí" nebude znamenat "slunečné". Od toho šíleného léta 2015 mě vytáčí k nepříčetnosti, když někde slyším případně čtu, že bude "hezky, krásně" - což znamená odporné vedro a sucho.
Odpovědět
JJ

Josef Jakubů

24.5.2020 12:09 Reaguje na Anežka M
Že bude hezky a teplo jsem už, naštěstí, nějakou dobu neslyšel. Tehdy v těch vedrech jsem, při těch slovech, měl podobný pocit, jako kdybych stál na šibenici, se smyčkou na krku a katův band mi hrál a zpíval píseň: Krásné je žít.
Odpovědět
Va

Vašek

22.4.2020 18:28 Reaguje na Martin Mach Ondřej
Těch 350 litrů je fakt málo.
Mám na zahradě 4 IBC kontejnery+500 l nádrž od starého kompresoru. To mi zatím na zálivku záhonů cca 100 m2 a stromků stačí.
Doporučuji to jako nejlevnější řešení. Nádrže nemám nijak zamaskované, ale jsou usazené tak, že nijak zásadně neruší. Pokud chcete nádrže zamaskovat, stačí je pokrýt prkny, nebo kolem udělat dřevěný rošt po kterém se budou pnout rostliny, případně kolem vysadit živý plot.
Velká výhoda IBC je v možnosti propojení libovolného počtu kusů. Je to skvělá stavebnice, která se dá dle možností a potřeb rozšiřovat. Má to takto jeden z mých rodičů.
Další výhoda je ta, že nemusíte přes zimu vypouštět všechnu vodu. Můžete tedy zachycovat přes celou zimu a po rozmrznutí ihned zalévat. Doporučuji přes zimu plnit na 1/2 až 3/4. Materiál nádrže je houževnatý a vydrží. Mám cca 8mi letou zkušenost.
Na dotace se vykašlete. Jsou jen umělým prodražením a komlikací při realizaci.
Osobně řeším s několika pomocníky výsadbu stromů v krajině a a to bez jakýchkoliv dotací. Jen dohoda s vlastníky a nájemci pozemků.

https://cs-cz.facebook.com/stromy.celakovic/photos/ms.c.eJw9jtsNwEAMwjaqApcH2X~_xqo0uv5aFAdAKZ7oqLOPBgDSEI1sXOETT0bmA~;RnFXoNj8ILo2Vgjxqg1oH~;DbbP6f3Arp6aCF2RlIkU~-.bps.a.1119854131541745/1119854264875065/?type=3&theater

Poměr cena/užitná hodnota je na hony vzdálen dotačním projektům, ve kterých jde někdy o rozdělení peněz do těch správných kapes. Osobní zkušenost.

Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.4.2020 08:44 Reaguje na Vašek
Já to mám zařízené podobně více naž 10 let a pořídil jsem to asi za pětinu? ceny, kterou bych teď mohl žádat jako dotaci.
Nejdražší by bylo asi nádrže zakopávat, což vůbec není potřeba, stačí zamaskovat zelení a v zimě to celé nechám zamrznout úplně plné a v pohodě, jen kulové kohouty nepřežijí.
Odpovědět
Va

Vašek

23.4.2020 20:41 Reaguje na Pavel Hanzl
To mě plastové kohouty přímo u IBC zatím drží i v mrazu. Samozřejmě s nimi manipuluji až po rozmrznutí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.4.2020 21:28 Reaguje na Vašek
Ty klapky (tomu se nedá říci snad ani kohout) nepoužívám, mám nádrže propojeny těmi černými trubkami a kohout je až na výtoku. Nechám to normálně zmrznout a odešli mě jen dva kuláče, tak jsem je nahradil nějakou plastovou pípou od soudku s vínem nebo podobnám shitem. Je tam nulový tlak a mráz tomu nevadí.
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

22.4.2020 13:42
Pane redaktore, buďte rád, že jste se nenachytal na Dešťovku. Tento tak halasně propagovaný švindl na lidi má totiž jednu malou, ale významnou obezličku: dotaci vám schválí pouze v místech, kde municipalita v posledních třech letech alespoň jednou vyhlásila zákaz zalévání z vodovodů či povrchových vod. A tam, kde to neudělali, mají lidi smůlu, i když tam neprší 4 měsíce v kuse. Mluvím z vlastní zkušenosti. Takže lidé z těchto oblastí si už dávno pořídili nádoby pěkně za své. A ministerští ouřadové se pak pokrytecky diví, že o ten švindl není zájem.
Odpovědět
Lucie Kubelková

Lucie Kubelková

22.4.2020 14:49
350 litrů je nic, takový "náprstek" vody. Máme malou zahradu,500 m2, spíše méně, ale se zeleninou, stromky, keři a pod. Nádrže na něco přes tisíc litrů a je to tak tak... a to při každém dešti ještě "vyparkuju" všechny lavory, kýble a pod., slévám do nádrží i vodu ze sušičky, po umytí zeleniny atd. Obzvlášť stromky jsou v prvních letech hodně žíznivé. Pokud je u domu 12 (sic!) okapů, chce to nádrží více, a větší... nějakou designovou krásku dát tam, kam je opravdu vidět, do koutů dejte nádrže na 5 tisíc litrů a schovejte za rostlinstvo.... Popř. pokud se cítíte, tak podzemní nádrž, a nebudete muset řešit, jestli mrzne, nebo ne....
Odpovědět
J

J. P.

22.4.2020 16:41
Zdravim zahradniky,

Clanek je poněkud "naivni" a napsany clovekem, který snad neumi pocitat, (autor promine), ale asi to nebylo důvodem, neb. na druhou stranu je urcite třeba ocenit snahu zadrzet a vyuzit alespoň nejakou vodu. ALE 350 L sud, notabena za 10.000 CZK! Je bohapuste mrhani prostředky SVJ. Reseni o objemu 350 l beru tak na zalevani předzahrádky, pripadne truhliku na terase pokud ji někdo ma, navíc když ma to stesti, ze svod okapu je pobliz, a samossebou, ze si dotycny tuto nadobu zaplati ze svého.

Ostatne abych nebyl za popirace, rad se podelim o me zkusenosti se zachytavanim destove vody, neb. jsem sam "svepomoci" nainstaloval 6m3 nadrz na sve zahrade v Praze Podoli a to bez dotace.
Zastavena plocha 150 m2, Zahrada cca 300 m2,
Zaprvé, clovek se musi premistit do modu, ze to je vec kterou je hezke mit a nepocitat moc s navratnosti. Rovnez dotace je sice hezka vec, ale je to proste papirovej voser, jako kdyz zadate jakykoliv peniz od statu.

Potrebujete uzemni rozhodnuti, a k tomu veskerou potrebnou dokumenaci. Tj. projekt, ktery si nezada s dokumentaci potrebne ke stavebnimu povoleni cca 10.000 – 15.000 CZK.
Pokud mate stary dum jako ja, ktery mel doposud destaky napojene na splaskovou kanalizaci (r. 1920). Potrebujete vyresit jak nakladat s prebytecnou vodou (do splaskove kanalizace prepad z nadrze jiz znovu napojit nemuzete, novy projekt – nova pravidla). Pokud mate v miste destovou kanalizaci muzete zazadat spravce zda.li se muzete napojit na ni. Vetsinou to zamitnou a kdyz, tak je to stejne drahe neb. musite resit vykop na verejnem pozemku a uz v tom litate (TSK, Smlouvy, Povoleni, sitari, vojaci, telekomunikace, DPP, zabory, dopravni znaceni behem vykopu………..). Takze Vam nezbude nic jineho nez pretoky destove vody likvidovat/zasakovat na svem pozemku. Tj. potrebujete hydrogeologa, ktery vam zajisti posudek (zda voda nebude ovlivnovat sousedni objekty, nekontaminuje podzemni vody a pod…) Navic Vam spocita velikost vsakovaciho objektu dle geologickych podminek v miste a prumerneho rocniho uhrnu srazek v dane oblasti.
Hydrologicky posudek: 6000-8000CZK

Pokud nevedete valku se sousedy (bezna praxe v Praze), a stavebni urad vc. odb. zivotniho prosteredi, (nebo jak se jmenujou) Vam daj Ok, muzete kopat.
60000 CZK – Vykop/doprava a usazeni nadrze, vcetne presunu hmot
35000 CZK - Nadrz Betonova s kominovou sachou a litinovym vikem. Doporucuji, betonovou která se Vam nezuborti a je na generace, da se renovovat, muze se umistit i do mist kde je spodni voda – doporucuji na teto nadrzi nesetrit!!!! A koupit si nejakou od Ceskeho vyrobce, nejlepe urcenou primo na zumpy.
6000 CZK - Filtracni sachta na vstupu nadrze, velice dulezita zalezitost, ktera Vam zajisti ze v nadrzi budete mit pomerne cistou vodu
15000 - 20000 - Material na rozvody potrubi PVC + rozvod vody, nove gaigry s mrizkou (dulezite), rozvody a vykopy jsem delal svepomoci .
5000 privod elektro + revize
10000 automaticke cerpadlo (vodárna) vcetne tlakove vyrovnavaci nadrze (reflex 10 l), aby cerpadlo zbytecne necyklovalo.
Takze suma sumarum jste na tom za cca 130.000 - 150.000. Mozna jsem na něco zapomel ale cena je +/- odpovídající. K tomu je třeba pripocitat rozvody vody uvnitř domu vcetne filtrace, která je dulezita pokud vodu chcete využívat na prani, mycku, zachod apod. Puristi si navíc muzou naistalovat davkovani desinfekce sava nebo jiné chemie.
Nutne je rovněž podotknout, ze pokud budete vodu využívat v dome mate povinnost se nahlásit na PVK (Veolia), která Vam jako bonus za odlehceni kanalizace o destovou vodu, za další poplatek naistaluje vodomer na privod destoveho potrubi do domu pro dopocitani stočného :). Psssst! Nebojte se! Casem vsem, kteří nemaji v Praze prokazano nakladani s destovou vodou, PVK stejne dodani stocne dle plochy strechy (tedy pokud to uz tak není dokonce uvedeno v novych smlouvach), ostatne praxe dnes bezna v jinych Evropskych mestech.

Život s destovkou: za uplynulou suchou zimu se 6m3 tat akorát stacilo naplnit. Nadrz byla vyprazdnena koncem Listopadu. Pokud je fest sucho, nadrz nam vydrzi na zalevani zahonku, stromu a keru (travu nezalevame) cca 14 dni. Prumerna letni bourka s vydatnym destem (Praha) je schopna nadrz naplnit cca do 1/5, i když byla uz také jedna která ji naplnila celou.
Takze se toho nebojte, nadrz a rozvody, pokud je udelate dobře Vam vydrzi minimalne 3 - 4 generace. Navíc budete mit dobry pocit, ze „usetrite“, nedate část penez Francozskym vyzirkum typu Veolia a ještě budete mit dobry pocit, ze jste nevylili jinak užitečnou vodu do kanalu.

Odpovědět
J

J. P.

22.4.2020 17:16 Reaguje na J. P.
Oprava: "Prumerna letni bourka s vydatnym destem (Praha) je schopna nadrz naplnit cca do 1/2...…". NE 1/5 jak bylo uvedeno...
Odpovědět
Sv

Smrt vydrám

23.4.2020 06:46 Reaguje na J. P.
Ještě by mě zajímalo kdy je návratnost, oproti využití pitné vody?

Měl jsem v plánu také nádrž na deštovku, při zjištování cen nádrží a nutných žádostí na stavební úřad (ten bych vynechal)jsem to vzdal. Ke svodu dám IBC kontejner a bude klid.Přinejhorším máme tu výhodu obecního vodovodu 16Kč/m3.
Odpovědět
J

J. P.

23.4.2020 09:06 Reaguje na Smrt vydrám
Uplne Vas chapu. sam sem na povoleni cekal téměř rok.....No navratnost si jednoduse spočítejte, ale pokud mate vodu za 16kc/m3 tak to ani nemá smysl pocitat. Pokud mate dům se zajímavou architekturou, upravenou zahradou a na ocich tak jej asi nechcete obkládat IBC kontejnery, navíc pro vyuzivani vody v dome je vam IBC k nicemu, pokud ji pravidelne neobnovujete tak se Vam tam voda zkazi a v zime je Vam IBC beztak k nicemu - tedy pokud ještě nejaka zima vůbec ještě bude.
Odpovědět
Hynek Schutz

Hynek Schutz

22.4.2020 21:02
Jak to ale řeší problém, že neprší, a že spodní vody je nedostatek ? Z laického hlediska by se zdálo, že umělým zadržováním dešťové vody se prohloubí deficit koloběhu vody. Máme na takové globální kroky dostatečné znalosti o fungování planety ?
Odpovědět
LB

Lukas B.

23.4.2020 20:58 Reaguje na Hynek Schutz
kalkulačka je fajn věc. třeba jako vysvětlení toho, že vynětí vody napršené ze střechy a použité k zavlažování petrželky je zajímavé lokálně, ale globálně zanedbatelné. dejmetomu česká republika. 10 milionů lidí, 78 tisíc km2, na 1 osobu připadá asi 30m2 obytné plochy, s úřady, továrnami, sklady, kůlnami, zastávkami tramvaje a zimními stadiony něco přes trojnásobek, třeba 100m2 (?) a počítejme - plocha střech celkem 10 mil. x 100 = 1000 mil. m2 = 1000 km2 = 1/78 plochy území.
Odpovědět
LB

Lukas B.

23.4.2020 20:59 Reaguje na Lukas B.
připomínám, že orná půda je něco přes třetinu a další něco víc než třetina je les. boj o vodu se odehrává tam, ne na střeše.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

24.4.2020 15:15 Reaguje na Lukas B.
Máte pravdu - a zároveň ji nemáte.
Když využiji všechnu vodu, která naprší na mou střechu, tak prostě neodteče rovnou do pryč. Že je jí v celostátním měřítku zanedbatelná kapička, je sice pravda - ale kapka ke kapce... A právě o to jde. Hlídat KAŽDOU kapku.
Ještě důležitější je ale jiný aspekt.
Pokud potřebuji vodu na zalévání a použiji vodu z vodovodu, tak zalévám vodou, která je
a) studená
b) chlorovaná
c) drahá. A tím nemyslím peníze, které za ni musím zaplatit - tím myslím prostě to, že je to voda, která prošla náročnou úpravou. Která stála peníze a energii.

I když...
Zalévat s ní zahradu je sice škoda, ale co je to proti tomu, když se s tou náročně upravenou vodou splachuje záchod!!!...
Odpovědět
MM

Milan Milan

22.4.2020 21:16
Článek pro Dikobraz, nebo do nějakých povídek např. "Jak jsem chtěl hospodařit s vodou"?
Odpovědět
JH

Jan Honzík

23.4.2020 06:21
S dešťovou vodou mám velké zkušenosti. Na zahradě jsem vybudoval nádrže o objemu 31m3 do kterých svádím vodu ze střechy 600m2. Vodu využívám pro zálivku ve skleníku a na zahradě. Také je to napajedlo pro moje stádečko ovcí. Jsem v oblasti, kde dle tabulek naprší 700mm ročně, ale ve zkutečnosti to tak není. Třeba od listopadu 2019 do březana 2020 jsem nádrže naplnil a spousta voda odtekla přepadem pryč. Srážek za toto období bylo dostatek. Od března nespadlo skoro nic a voda z nádrží již ubývá, protože co ovce vypijí nestačilo dopršet. Také něco bylo využito na zálivku sadby. Ani těch 31m3 mi ale na rok nestačí a to na všech záhonech i ve sklenících mám školkařskou folii.
Každy pokus o využití vody je dobrý ať jde u někoho pouze o 350l nebo o 31m3. Je přeci škoda zalévat pitnou vodou a plýtvat tak lidskou prací.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.4.2020 08:23
Zajímavé je, že autor neudělal to nejjednodušší, co musí předcházet každé rohodnutí.
Vzít do ruky kalkulačku. Spočítat si plochu střechy ke svodu, krát objem ročních srážek. Z toho část zimní, kterou potřebuji na jaro mi dá nutný objem nádrže. To je celý.
Nádržky IBC o objemu 1000 litrů kupuji ve frcu za asi 1200 kč kus, postavím do řady (nezakopávám nikam) a nechám porůst břečťany a jinými popínavci. Celoroční zalívání zahrady ze 100 m2 střechy jsem komplet (i s čerpadlem a trubkami) pořídil za asi 12000 kč, což je návratnost asi za půl roku. 4 nádržky + bazének dole, čerpadlo a trubky, protože ta zahrada je výš, než samotná střecha.
Vodu sbírám celou zimu (nádržka může zmrznout a plastové trubky taky), jen pozor na kohouty, funguje to už asi 10 let. Ale filtr před čerpadlem, kohouty atd., prostě údržbu to chce. Otočit kohoutem s pitnou vodou je vždy nejjedodušší.
Odpovědět
LB

Lukas B.

23.4.2020 20:51 Reaguje na Pavel Hanzl
problém s IBC kontejnery ve frcu je ten, že kdejaký šizuňk Vám prodá kdeco, a samozřejmě každej tvrdí, že je to od koncentrátu na kokakolu (což tedy někdy skutečně je), ale často to bývá od plastifikátorů do betonu, všelikých stavebních diperzí, roztoků hnojiv, saponátů a bůhví čeho ještě, na kosatce a chryzantémy asi dobré, ale na pažitku už je to vošajslich. ale nutno říci, že fungl nová zapečetěná nádoba ve staré kleci je řádově za tři tisíce (a z takové je možno bez obav pít nebo zalévat zeleninu).

kalkulačka je kalkulačka. kubíková nádrž je na dvoreček na lehnutí na deku a záhon bylinek, a spočítat dva měsíce bez deště krát srážky ročně děleno počtem měsíců v roce krát plocha střechy není žádná speciální teorie relativity. v první bandasce to chce ukutit filtraci a odkalování, ale dá se žít i bez toho. a hlavně zalévat večer až po západu slunce.

zalévání stromů; to taky není jen tak, zaléváme-li každý den trochu, pěstujeme trávu pod stromem a strom nedostane ani náprstek. vhodné řešení je zakopat vedle stromu nasvislo trubku (třeba odřezek tlusté drenážky) a jednou týdně pouštět vodu "pod strom".
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.4.2020 21:22 Reaguje na Lukas B.
Samozřejmě to kupuji od skoro souseda, který to vždy celkem poctivě vymývá a i nádrže od epoxidu jsou čisté, i když trochu smrdí. A podle smradu se pozná ledacos. Navíc to je běh na dlouhou trať a za měsíc nepoznáte, co tam bylo. Většinou je to od melasy a někdy od akrylátového lepidla, takže no problem.
Samozřejmě zacházení s vodou je už další kapitola, já jen psal, že se celý systém dá pořídit celkem levně a plně funkční.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist