https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/jak-na-to-kdyz-u-vas-hnizdi-rorysi-ale-vy-potrebujete-dum-zateplit
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak na to, když u vás hnízdí rorýsi, ale vy potřebujete dům zateplit?

14.6.2021 05:36 | PRAHA (Ekolist.cz)
Tomu špatnému lze zabránit. Při rekonstrukci nebo novostavbě nemusíte podstupovat volbu buď/anebo. Můžete mít obojí: mimořádné hnízdící letce i nízký účet za energie.
Tomu špatnému lze zabránit. Při rekonstrukci nebo novostavbě nemusíte podstupovat volbu buď/anebo. Můžete mít obojí: mimořádné hnízdící letce i nízký účet za energie.
Foto | Klaus Roggel, Berlin / Wikimedia Commons
Co můžete dělat, pokud se chystáte zateplovat či rekonstruovat dům, abyste přitom nezlikvidovali jejich hnízda a neporušili tak zákon o ochraně přírody a krajiny?
 
Pokud u vás letos rorýsi už bydlí, dopřejte jim klid na péči o mláďata. Od 20. dubna do 10. srpna každého roku platí hájení na hnízdě. Nerušte je stavebními pracemi. Dvě poschodí od hnízda, v okruhu pěti metrů, je to po tu dobu rorýsů.

Pozitivní zpráva: Jde to udělat správně a dobře

Při zateplování domu se dá pracovat mimo atiku, vyhýbat se hnízdní zóně, nestavět lešení až na vrchol, dostavbu řešit až po skončení hájení. Chce to prostě jen chvilku počkat. Respektive, když u vás v domě hnízdí rorýsi, naplánujte stavební práce tak, aby buď skončily do půlky dubna, nebo aby začaly až na konci letních prázdnin.

Může se stát, že při rekonstrukci či zateplení domu je nezbytné otvory zaslepit. V takovém případě můžete ideálně na stejném místě instalovat pro rorýse budky.
Může se stát, že při rekonstrukci či zateplení domu je nezbytné otvory zaslepit. V takovém případě můžete ideálně na stejném místě instalovat pro rorýse budky.
Licence | Volné dílo (public domain)

Zateplení zároveň plánujte tak, aby byly zachovány volné vletové otvory. Není to žádné brutální finanční prodražení projektu ani nesmyslná zelená zhůvěřilost. Většinou jde o částečné zachování a úpravu ventilačních průduchů v podstřeší, zachování dutiny v původním panelu a vletových otvorů.

Nemusíte přitom znovu objevovat Ameriku, většina praktických postupů a řešení je velmi dobře popsaná laicky i technicky stravitelnou literaturou. Podívejte se třeba na stránky Rorýsi.cz, kde je příkladů dobré praxe spousta a kde jsou i kontakty na ornitology, kteří mají zkušenosti s ochranou rorýsů a s technickým řešením rádi poradí.

Může se stát, že při rekonstrukci či zateplení domu je nezbytné otvory zaslepit. V takovém případě můžete ideálně na stejném místě instalovat pro rorýse budky. Budky mohou být dřevěné, dřevocementové a jindy zase z extrudovaného polystyrenu, instalované v podstřeší nebo už na zateplených fasádách (které rorýsi vážně neznečišťují). Jak takové budky vypadají a jak je nenáročně instalovat najdete na webu rorýsi.cz.

Můžete je jako hotové koupit, ale podle ornitologů dokáže každý zručný řemeslník rorýsí budku vyrobit skoro zadarmo nebo za minimální náklady. Jen je dobré se podívat na web, jak má taková budka vypadat. Platí, že čím blíže je budka původnímu hnízdu, tím je větší pravděpodobnost, že ho rorýs obsadí.

Můžete koupit hotové budky, ale podle ornitologů dokáže každý zručný řemeslník rorýsí budku vyrobit sám.
Můžete koupit hotové budky, ale podle ornitologů dokáže každý zručný řemeslník rorýsí budku vyrobit sám.
Licence | Volné dílo (public domain)

Rorýse může během hnízdění ohrozit nejen to, že jim někdo zaplácne vletové otvory izolací, ale i obyčejné lešení opatřené ochrannou sítí. Ta může být pro ptáky vážný problém. Rorýsi totiž potřebují z hnízda doslova vypadnout, aby nabrali rychlost. A k tomu potřebují ideálně alespoň pět metrů volného prostoru.

Na to je ostatně důležité myslet i při instalaci budek. Pokud je dáte na místo, pod kterým není dostatek volného místa, namáhali jste se zbytečně.

Rorýse můžete podpořit tím, že se zapojíte do monitoringu jejich lokálních populací. Protože dat z terénu není nikdy dost a naši pozornost si určitě zaslouží. Udělat toho pro ně můžete vážně hodně.

Rorýsi jsou superhrdiny ptačí říše

Co všechno dovedou? Rekordmani tohoto ptačího druhu přeletí z Evropy na jih Afriky za 18 dní. Deset měsíců do roka stráví bez větších obtíží pohybem ve vzduchu. Střemhlavými lety i plachtěním, prakticky bez ustání. Za letu loví, pijí, párují se i páří. A spí. Stačí jim k tomu vyletět do dvoukilometrové výše a na autopilota jedné poloviny mozku se v mikrospánku vzdušnými proudy snášet dolů.

Rorýsi za letu loví, pijí, párují se i páří. A spí. Stačí jim k tomu vyletět do dvoukilometrové výše a na autopilota jedné poloviny mozku se v mikrospánku vzdušnými proudy snášet dolů.
Rorýsi za letu loví, pijí, párují se i páří. A spí. Stačí jim k tomu vyletět do dvoukilometrové výše a na autopilota jedné poloviny mozku se v mikrospánku vzdušnými proudy snášet dolů.
Foto | Klaus Roggel / Wikimedia Commons
Takhle vydrží fungovat klidně 200 dní v kuse, bez dotyku s pevnou půdou pod nohama. Aby, až se jednou vrátí zpátky domů, založili mezi „kaňony a útesy“ panelákových sídlišť ve výškách bezpečné hnízdo. Na tom samém místě, kde hnízdili i loni a předloni.

Tam pak stráví se svým protějškem společnou péčí o 2-3 bělostná vajíčka a následně mladé 6 a více týdnů. Práce se sbíráním „vzdušného planktonu“, tedy větrem unášených drobných členovců není zrovna lehká, ale nedostižní letci si s ní poradí. A právě tady se hodí doplnit, že rorýs krmící mláďata nalétává do úzkého vletového otvoru hnízdní dutiny, zvící velikosti několika málo centimetrů, rychlostí až 70 kilometrů v hodině.

Takže pokud mu během výpravy za krmením pro mladé někdo přehradil vstup tepelně-izolačním sádrokartonem, poslední, co mu proběhne hlavou, bude nejspíš jeho vlastní zadek. Ani přepestré zkušenosti z 13 000 kilometrů dlouhé výpravy na jiný kontinent a mistrovství letecké akrobacie totiž nejsou rorýsům nic platné při střetu s lidskou hloupostí.

Je to pořád ten samý příběh, vyprávěný stále znovu. V podstatě je to příběh vlastní každému opeřenci, který si drze troufnul nevymřít a naučil se tak nějak přežít v lidmi pozměněném prostředí.

I když nám jejich sousedství prokazatelně nikterak neškodí – o rorýsech většinou mimo fantastických ukázek jejich letecké akrobacie za okny paneláků ani neslyšíme - se snahou vycházet s nimi po dobrém to rozhodně nepřeháníme. Přitom by stačilo jen opravdu málo. Trocha dobré vůle a ochota akceptovat fakt, že pro pár dní tihle užiteční ptáci bydlí s námi. Vzhledem k tomu, že 80 % své veškeré existence tráví tím, že se nám snaží nepřekážet a drží se od nás stovky metrů vysoko, by si to jistě zasloužili.

Před dvaceti lety hnízdilo v ČR kolem 120 000 párů. Jenže pak se začalo rekonstruovat, renovovat, zateplovat. Pozitivní obrat pro stavitele a zvýšení energetické efektivity budov si záhy začalo vybírat svou daň. Nejprve ve formě stagnace rorýsí populace, posléze pak v jejím poklesu. Lokálně až o 45 %.
Před dvaceti lety hnízdilo v ČR kolem 120 000 párů. Jenže pak se začalo rekonstruovat, renovovat, zateplovat. Pozitivní obrat pro stavitele a zvýšení energetické efektivity budov si záhy začalo vybírat svou daň. Nejprve ve formě stagnace rorýsí populace, posléze pak v jejím poklesu. Lokálně až o 45 %.
Foto | Emili V. López Álvarez / Flickr

Jaký problém s námi tedy rorýsi mají?

Primárně ten, že jim mizí místa k hnízdění. Naším přičiněním. Většinou jde o příhodné dutiny v opravdu značných výškách, kam se za nimi žádný čtyřnohý predátor bez horolezeckého vybavení nedostane. Vyhlodané fasády vysokých domů, rozklížené plotny stěn paneláků, skuliny v podstřeší a prostupy na půdy pod krytinou tašek. Takových míst přitom nabízela krajina českých měst ještě nedávno víc než dostatek. Však také v Česku před dvaceti lety hnízdilo kolem 120 000 párů.

Jenže pak se začalo rekonstruovat, renovovat, zateplovat. Pozitivní obrat pro stavitele, sympatické zvýšení energetické efektivity budov, zlepšení estetiky betonové šedi si ale záhy začaly vybírat svou daň. Vyplácenou v rorýsech. Nejprve ve formě stagnace jejich neomlazující se populace, posléze pak v jejím poklesu. Lokálně až o 45 %, což už je pořádný sešup.

Když totiž rorýs po návratu z Afriky přijde o své „původní“ místo k hnízdění, letos už si nové najít nestihne. A nejspíš se mu nezadaří ani napřesrok, protože příhodných míst rapidně ubývá. Zateplujeme a energie šetříme všichni, protože to je ekologické a ekonomické. Na rorýse se přitom zapomnělo.

To, co propadu nejen české populace rorýsů dodává rozměr skutečné tragédie, je fakt, že tomu špatnému lze zabránit. Ano, při rekonstrukci nebo novostavbě nemusíte podstupovat volbu buď/anebo. Můžete mít obojí: mimořádné hnízdící letce i nízký účet za energie. Ale nejprve musíte sami chtít.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

22.6.2021 11:01
u nás na sídlišti jsou Rorýsi ale jak se zdá ne všude jsou ochotni hnízdit...je jasné, že typické kulaté otvory v panelu je přitahují ale určitě ne všechny. Nějak jsem vypozoroval a nevím, jestli to tak je, tak raději mají hnízda otočený na jih. Tedy pokud paneláky jsou nasměrovány do různých směrů, tak tomu dávají přednost. Jako všude se zatepluje ale ty hnízda co jsou instalovaný tak jejich zájem je minimální či spíš vůbec žádný.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist