Jak pěstovat saláty a rajčata v bytě v centru města? Bez půdy? Hydroponicky
„Výhodou hydroponie je právě to, že není vázaná na půdu. A je tedy mobilní. Hydroponický systém můžete vytáhnout do výšky a pěstovat rostliny vertikálně. Dá se s ním velmi tvořivě pracovat,“ říká Jakub Hamata z Paralelní Polis. V tamější kavárně několik „hydroponických zahrádek“ vzniklo. Zkušenosti, které v Paralelní Polis tým pěstitelů takzvané Parallel Garden nasbíral, sdílí se všemi zájemci online na portálu GitHub.
Díky tomu, že hydroponie pracuje bez půdy, pochvalují si ji alergici, protože se vyhnou kontaktu se sporami různých plísní. Nicméně absence půdy způsobuje větší závislost rostlin na péči člověka. Půda je totiž funkční systém, který zvládá vyrovnávat různé hodnoty pH a který se při správných podmínkách obnovuje. U hydroponického systému je zásadní namíchat rostlině správný živný roztok s odpovídajícím pH.
Co tedy potřebujete?
Pokud si chcete vytvořit hydroponický systém, pořiďte si vhodný substrát, do něhož rostlinu zasadíte. Ten jednak rostlinu „drží“, upevňuje ji, jednak udržuje vlhkost a zajišťuje kořenům vzduch. Pěstovat jde i přímo v živném roztoku, bez substrátu, tehdy ale musíte zajistit dostatečné prokysličení vody, protože kořeny rostlin potřebují přístup ke vzduchu.
Jako substrát se nejčastěji používá keramzit, umělé kamenivo. Pokud dáváte přednost přírodnějším materiálům, můžete použít kokosovou drť, konopné vlákno nebo rašelinu (s rašelinou ale pozor, její těžba není zrovna šetrná k přírodě).
Přečtěte si také |
Rašelina mizí i kvůli zahradníkům. Čím ji nahradit?Základním předpokladem úspěšného pěstování bez půdy je namíchat rostlinám správný živný roztok. Pokud vodu berete z městské vodovodní sítě, nechte ji přes noc odstát, aby z ní vyprchala část nežádoucích látek. Ke kořenům by se neměl dostat chlór.
Do vody přidejte živiny, změřte pH a případně ho upravte. Jaké je správné pH? To je trochu alchymie.
Každá rostlina má jiné nároky na obsah živin i na kyselost/zásaditost prostředí, ve kterém prospívá. Pokud nechcete postupovat metodou pokus/omyl, zjistěte si základní přehled požadavků rostlin pro pěstování v hydroponii.
Živný roztok pro rostliny můžete namíchat buď z minerálních hnojiv, nebo, pokud máte doma vermikompostér, můžete použít žížalí čaj – tekutinu, která činností vermikompostu vzniká.
Přečtěte si také |
Vermikompostování: Když se o bioodpad starají vaše žížalyVýhodou minerálního hnojiva je, že přesně znáte jeho složení, má standardizované vlastnosti. A můžete postupovat podle návodu k použití. Výhodou výluhu z kompostu je pak to, že vznikl u vás doma, je čistě organického původu a máte ho zadarmo.
„Minerální hnojivo nemusí být chápáno jako negativní věc, hodně záleží na zdrojovém materiálu a na procesu, jak je vyrobeno,“ zdůrazňuje na přednosti hnojiva Jakub Hamata. U žížalího čaje je největší proměnná to, z čeho roztok vzniká a nemáte taková kontrolu nad jeho složením.
Rostlinám je potřeba zajistit dostatek světla. Pokud nemají dost denního světla, musíte jim přisvítit. „Čím více člověk svítí, tím víc rostlina roste. Lidi obvykle chtějí, aby rostlina rychle rostla. To ale zvyšuje obsah dusíku v pletivech rostlin,“ upozorňuje Jakub Hamata a dodává: „u svícení je dobré respektovat světelný režim, na který jsou rostliny zvyklé. Svícení přes 15 hodin denně, což je u nás dlouhý letní den, už je na hranici zdravého konceptu.“
Pokud svítíme příliš, zvyšuje se obsah dusičnanů v těle rostlin, což u potravin nechceme. Nadměrný a dlouhodobý příjem dusičnanů podle odborníků zvyšuje riziko onemocnění rakovinou, cukrovkou či Alzheimerovou chorobou.
Pokud ale nesvítíme více než 15 hodin denně, měla by být kvalita potravin stejná jako těch vypěstovaných z půdy. „Z informací, které se ke mně dostaly, tak výživová hodnota salátu není rozdílná oproti salátu z půdy. Ale jak jsem zmínil, hodně záleží na režimu svícení,“ konstatuje Jakub Hamata.
Pěstovat můžete prakticky cokoli, co se vám do vnitřních prostor vejde. V Paralelní Polis zatím pěstují saláty, rajčata, bazalku a mátu. Z máty už se v kavárně uvařilo několik čajů a vzniklo několik drinků, salátů a rajčat zatím není dostatek na to, aby se z nich připravovala jídla. Zatím slouží spíše ke zkoumání toho, co hydroponický systém dokáže a jak s ním pracovat.
V budoucnosti ale má tým Jakuba Hamaty, Michala Zatřepálka a Radima Kozuba v Paralení Polis větší cíl. Chtěli by vyvinout autonomní technologii pro skleník, který by dokázal za co nejmenší účasti lidské práce vypěstovat zeleninu třeba na střeše domu. Tím by se produkce jídla mohla částečně dostat i do města nebo do interiérů. Což dává samozásobitelství mnohem větší rozměr.
Pokud navíc spojíte představu pěstování ve skleníku s vytápěním solární energií a zalévání dešťovou vodou, je z toho koncept, který má hned několik rozměrů udržitelnosti.
Přečtěte si také |
Když zeleninu pěstují programátořireklama