Jsou myčky ekologické? Máme odpověď, kterou možná nechcete slyšet

Souhlasím, že myčky nádobí jsou skvělé. Zvlášť početným rodinám prokazatelně šetří čas a usnadňují mytí nádobí. Nesouhlasím s poměrně běžným názorem, že myčky nádobí jsou ekologické. Nenašel jsem pro takové tvrzení důkaz.

Myčky ale přeci šetří vodu, namítnete. Ano, současné myčky jsou díky silným detergentům, účinným tryskám a celé řadě technologických vychytávek úsporné co se týče spotřeby vody. Jsem, myslím, velmi pokročilý ruční myč nádobí, ale umýt jednu várku nádobí jen šesti litry vody, které deklarují někteří výrobci, opravdu nedovedu.

Jenže spotřeba vody na mycí cyklus je jen dílčí ukazatel. Myčka má celou řadu dalších vlivů na životní prostředí.

S každou konkrétní myčkou je spojený tajemný příběh. Na výrobu myčky je potřeba získat řadu surovin: je nutné těžit ropu kvůli plastovým součástkám, je nutné těžit rudy různých kovů, je potřeba získat energii pro výrobu. Během výrobního procesu vznikají odpadní a znečišťující látky. Hotová myčka se musí z továrny dovézt k prodejci a odtud k novému majiteli. Čili spotřeba pohonných hmot a další negativní dopady spojené s dopravou. Nový majitel myčku vybalí (odpad) a několik let spokojeně používá. Když myčka doslouží, měla by putovat coby elektroodpad k odborné likvidaci, při které se zužitkují cenné a využitelné materiály. Po celou tu dobu někde sedí manažeři, vývojáři a marketéři a vyvíjejí nové přístroje a vymýšlejí nové reklamní strategie, aby si spotřebitelé koupili novou myčku jejich značky.

Když myjete nádobí ve dřezu, nic z výše uvedeného se kvůli vám neděje. Potřebujete dřez (který zpravidla máte, i když používáte myčku), houbičku a mycí prostředek. A svůj čas.

Metody, jak vyčíslit dopady na životní prostředí během celého životního cyklu nějakého výrobku, existují. Jednou ze zavedených a používaných je Life Cycle Assessment (LCA), česky posuzování životního cyklu, tedy všech vlivů, které nějaký výrobek má od vzniku do likvidace. Žádnou konkrétní LCA zpracovanou pro myčky nádobí se mi najít nepodařilo, a to jak přímým hledáním na internetu, tak dotazováním lidí, které lze v oboru domácích spotřebičů a vlivu na životní prostředí považovat za odborníky.

Zkusil jsem se dopátrat nějakých informací o tom, kolik energie , vody a surovin je potřeba k výrobě myček, jaká zátěž při tom vzniká a jaké jsou dopady na životní prostředí, přímo u výrobců. Zeptal jsem se deseti výrobců myček: Whirlpool, Indesit, Electrolux, Miele, Bosch, Zanussi, Siemens, Gorenje, Beko a Candy. Odpověděli jen prvních pět. A požadované informace jsem od nich nezískal, protože nic takového prý nemají. Jen v případě Bosche je mají, ale považují je za interní informace.

Zkoumal jsem různé unijní materiály k ekodesignu a energetickému štítkování spotřebičů. Jeden by očekával, že nic není větší nuda než unijní materiály k ekodesignu, ale je tu kupodivu skryta řada zajímavých informací (využijeme příště). Jenomže se zpravidla týkají spotřebitelské fáze, o výrobní fázi, dopravě, likvidaci mnoho konkrétního neříkají. V jednom materiálu jsem narazil na obecné tvrzení, že u myček většina environmentálních dopadů vzniká během spotřebitelské fáze. Jenže zatímco většina jiných tvrzení je podpořena nějakými čísly, toto tvrzení je prostě jen takto položené.

Od Viktora Třebického, který se dlouhodobě věnuje ekologické stopě, jsem získal studii, porovnávající dva softwary, které se používají na zpracování LCA studií, a která rozdíly obou programů demonstrovala mimo jiné na příkladu myčky nádobí. Protože šlo primárně o porovnání dvou programů, nejsou ve studii žádné konkrétní hodnoty ani závěry týkající se LCA myčky. Jinými slovy, v této studii nic konkrétního pro potvrzení či vyvrácení tvrzení, že myčky jsou eko, nenajdeme. Díky ní je však zřejmě, že výroba, přeprava a likvidace myček nádobí má měřitelné dopady na životní prostředí.

Studie zmiňuje, že co se týče emisí skleníkových plynů, těkavých organických sloučenin a acidifikace, je podstatná fáze spotřebitelská. Naopak co se týče polycyklických aromatických uhlovodíků a těkavých organických sloučenin je podstatná produkční fáze. S těžkými kovy je to těžké v tom, že jeden program je řadil hlavně do produkční fáze, zatímco druhý je řadil do spotřebitelské.

Jasnou odpověď jsem nenašel. Většina dostupných informací k myčkám se týká fáze, kdy je myčka zapojena u spotřebitele doma. O tom, kolik energie, vody, surovin, emisí, odpadů a jiných vlivů je spojeno s výrobou myčky, přepravou, používáním a také s likvidací, jsem nenašel nic konkrétního.

Na základě toho považuji obecný názor, že myčky jsou eko, jako nepodložený. Pořízení myčky má smysl zdůvodňovat pohodlím a úsporou času, ale ne ekologickou prospěšností. To je celé.

Pro pořádek: Myčku nemám, měl jsem příležitost ji při různých příležitostech využít, o jejím pořízení vlažně uvažuji. Šetří totiž čas a usnadňuje mytí nádobí.

---

Tři ekotipy, jak správně používat myčku nádobí. A čtyři výjimky k tomu
Na myčku nádobí nedáte dopustit. A protože jste od přírody ohleduplní, myslíte při používání myčky na ekologii a vždy volíte krátký mycí cyklus, aby toho myčka moc nespotřebovala. Jste bezpochyby skvělý člověk, ale děláte to špatně.

---

---

reklama

---