https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/kolik-emisi-stoji-za-nasim-obedem-pocitat-musime-nejen-vyrobu-surovin-ale-i-dalsi-zpracovani
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kolik emisí stojí za naším obědem? Počítat musíme nejen výrobu surovin, ale i další zpracování

2.1.2021 07:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
V bochníku chleba se ukrývá 45 % energie vložené na samotné vypěstování pšenice, dalších přibližně 30 % připadá na energii spotřebovanou ve fázi výroby, na umletí mouky a pečení.
V bochníku chleba se ukrývá 45 % energie vložené na samotné vypěstování pšenice, dalších přibližně 30 % připadá na energii spotřebovanou ve fázi výroby, na umletí mouky a pečení.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Kilogram obyčejného chleba, fazolovákonzerva nebo hovězí, které před vámi leží na talíři a má se stát vaším pokrmem. Jak se dobrat informace o tom, kolik energie bylo vypotřebováno na jejich vznik, kolik emisí skleníkových plynů se přitom uvolnilo do atmosféry a tedy o jak k životnímu prostředí vstřícný produkt se vlastně jedná? Žebříček potravin sestavený podle spotřeby energie ve fázi produkce surovin, dalšího zpracování či finálních úprav vypadá úplně jinak.
 

Klasikou je spočítat emise či energii spojenou s celým životním cyklem, existencí produktu. Do něj je zahrnuta jak produkce jeho surovin, tak jejich zpracování a finální úprava před konzumací. Záleží jen na nás, jak dopodrobna přitom budeme počítat. Zda vezmeme v potaz i například spotřebu vody a energii potřebnou k výrobě hnojiv a postřiků na vypěstování zemědělských plodin. Jestli nás bude zajímat také energie spojená s technickou úpravou produktu, jeho termální ošetření a chlazení, balení nebo transport na regál supermarketu. Případně, zda si povšimneme, kolik další energie potřebujeme na to, abychom z něj v domácí kuchyni vyrobili hlavní chod a jak velké odpady vzniknou. Externalit k započítání se pochopitelně nabízí mnohem víc, ale v zájmu stravitelnosti budeme protentokrát skromní.

Různé chutě, různé statistiky

Pro ukázku začněme například s obyčejným bochníkem chleba. V něm se ukrývá 45 % energie vložené na samotné vypěstování pšenice, dalších přibližně 30 % připadá na energii spotřebovanou ve fázi výroby, na umletí mouky a pečení. Balení, transport a prodej dotváří zbytek, přičemž k finální úpravě, krájení na krajíce, měřitelnou energii nespotřebováváte.

Pokud by onen hypotetický kilový pokrm měl podobu konzervy s kukuřicí nebo fazolemi, bude spotřeba energie - produkce emisí ve fázi produkce nižší. Jen kolem 10 -15 %. Nejnáročnější bude procesní balení, včetně výroby obalu. Konzervace si vyžádá kolem 45 % veškeré energie a další desítky procent energie padnou na transport a finální úpravu, ohřev.

Pokud by kritériem hodnocení nebyla produkce surovin, ale jejich další zpracování, je maso rozhodně šetrnější volbou k životnímu prostředí než pečivo.
Pokud by kritériem hodnocení nebyla produkce surovin, ale jejich další zpracování, je maso rozhodně šetrnější volbou k životnímu prostředí než pečivo.

A co když máte na stole kilo hovězího masa? Největší díl energie (a emisí), silně přes 95 %, byl na jeho vznik spotřebován ve fázi produkce. To, co bylo investováno do dobytka na pastvě, už v úhrnu využité energie nedorovná ani jeho zpracování, chlazení, transport ani finální kuchařská úprava.

Kilogram vážící bochník chleba přitom obsahuje jen o něco méně potenciálně zužitkovatelné energie, kilokalorií pro strávníka, než konzerva fazolí, kilo hovězího ji obsahuje skoro 30 x více. I to se hodí vzít do úvahy, pokud máte víc hlad než jen chuť na jídlo a chcete zasytit masy vyhladovělých. Různé potravinářské produkty, pokrmy minulosti, přítomnosti i budoucnosti, se prostě velmi výrazně liší v tom, jak velkou stopu v životním prostředí zanechají, než se dostanou na váš talíř, a kolik energie k životu vám mohou nabídnout.

Důležitý je nejen vznik surovin, ale i další zpracování

Průměrovat číselně velmi vzdálené veličiny je vždy ošidné, ale pro srovnání všech kategorií poživatin zatím velmi obecně v Evropě plus minus platí, že 40 % vyprodukovaných emisí souvisí s vlastní produkcí potravin, kolem 30 % pak vězí ve výrobě a procesním zpracováním, a zhruba 25 % pak ve finální přípravě pokrmu. Zbytek doplňují emise spojené s dopravou, které pochopitelně narůstají úměrně tomu, z jak velké dálky k nám potravina putovala. U potravin dovážených ze zámoří to mohou být emise dost zásadní. Ve Spojených státech to vypadá trochu jinak: zemědělství spotřebovává 20 %, zpracování 16 %, transport 14 % a přibližně 50 % připadá na finální úpravu. To jen jako ukázka toho, že ani průměry průměrů nemají univerzální vypovídající hodnotu. Jinak je to až potud všechno jasné a pochopitelné.

Chlazení, zrání, tepelné ošetření, vysoušení, konzervování, ukládání v chráněné atmosféře je někdy významnějším zdrojem skleníkových plynů než samotná produkce zemědělských surovin. Čím upravenější "amaroun" na talíř dostáváme, tím větší emise za ním pravděpodobně stojí.
Chlazení, zrání, tepelné ošetření, vysoušení, konzervování, ukládání v chráněné atmosféře je někdy významnějším zdrojem skleníkových plynů než samotná produkce zemědělských surovin. Čím upravenější "amaroun" na talíř dostáváme, tím větší emise za ním pravděpodobně stojí.

Problémy nastanou, když si vybereme jen jeden aspekt celého vzniku a existence produktu a učiníme z něj zásadní kritérium hodnocení kvalit či závadnosti. U hovězího je to nejzřetelnější, protože emise spojené s jeho produkcí jen tak něco nepřekoná. Co ale kdyby oním kritériem bylo zpracování? U výroby chleba na míchání, tvarování, zrání těsta, pečení a úpravu spotřebujete energii 6,12 MJ/kg. Kilo vykostěného, naporcovaného a zchlazeného hovězího si řekne jen o 2,87 MJ/kg. A pokud by nám stačily jen naporcované čtvrtky, bylo by to jen 1,39 MJ/kg. Takže pokud by pro nás kritériem hodnocení nebyla produkce surovin, ale další zpracování, je maso naopak rozhodně šetrnější volbou k životnímu prostředí než pečivo.

Pokud budeme reflektovat podíl energie potřebný ke zpracování poživatin, zjistíme, že největším žroutem co do objemu, jsou vlastně sýry. A že šunka a slanina si nakonec stojí lépe než rafinovaný cukr, sušenky a procesně zpracovaná zelenina. Žebříček potravin vnímaný z hlediska spotřeby energie - produkce emisí - ve fázi zpracování by vypadal hodně jinak, než jsme si uvykli vídat. V některých případech je totiž chlazení, mražení, lyofilizace, zrání, tepelné ošetření, solení, čištění, vysoušení, konzervování, ukládání v chráněné atmosféře významnějším zdrojem skleníkových plynů než samotná produkce v prvním kroku. A čím upravenější "amaroun" na talíř dostáváme, tím větší emise za ním stojí.

Jak si kdo, uvaří, tak si to spočítá

Smažené brambůrky v sáčku, mražené hranolky, instantní káva, mléko v prášku a pečivo jsou věrnými příklady energeticky extrémně náročných potravin. Zapomenout bychom určitě neměli ale ani na poslední fázi, onu finální úpravu pokrmu před vlastní konzumací. Stačí ho jen oloupat a sníst? Musí být nejprve očištěn a zbaven svého přírodního obalu? Anebo jej musíme nejprve rozmrazit, namočit, uvařit, péct či osmažit? V elektrické troubě, na keramické varné desce, na plynovém hořáku? Právě tady, přímo v naší kuchyni, dlí čtvrtina a (v USA dokonce polovina) veškeré energie a emisí skleníkových plynů spojených s jídlem. Tady se naposled rozhoduje o tom, jestli jídlo na vašem talíři bude vstřícný k životnímu prostředí.

Závěr? K hodnocení prospěšnosti či udržitelnosti různých pokrmů ve vztahu k životnímu prostředí si prostě nevystačíme jen s hodnocením spotřebované energie a emisí spojenými čistě s produkcí jejich surovin. Což je v Evropě, v nepřesném průměru, něco kolem 40 %. Je třeba započíst i to, co se odehrává ve fázi zpracování (30 %) a finální úpravy (25 %). A hodnotit i jejich výživnost, kalorie takových produktů, schopnost reálně někoho uživit. Jinak nikdy nepostihneme celý obraz, a to, kolik emisí skleníkových plynů se při vzniku potravin uvolnilo do atmosféry. Tedy o jak k životnímu prostředí vstřícný či škodlivý produkt se vlastně jedná, nedozvíme. Dopřávat si konzervovanou zeleninu a pražené křupavé oříšky z dovozu může být nakonec pro životní prostředí mnohem větší problém než hovězí.

Před farmou a po farmě

Z užitečného přístupu, který jasně demonstroval souhrnný potenciál různých skleníkových plynů unikajících do atmosféry – převodem na ekvivalentní hodnoty oxidu uhličitého – se v posledních letech stala modla a tendence přepočítávat všechny skleníkové plyny na CO2 nás vede na scestí. Zemědělství je sice globálně nejvýraznějším přispěvatelem skleníkových plynů do atmosféry, ale ve fázi produkce nejrůznějších potravin jsou farmám vlastní spíše emise metanu a dusíku. Oxid uhličitý je tu přitom zastoupen okrajově, a jeho nástup k dominanci v bilanci skleníkových plynů je spojen až s vlastní výrobou, průmyslovou úpravou potravin poté, co z farmy zmizí. Opatření zaměřená pro snížení emisí uhlíku se tedy „na farmě“ míjejí posláním i účinkem.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PH

Pavel Hanzl

2.1.2021 09:31
Je možné se zabývat všemožnými ptákovinami, ale v téhle bilanci jsou důležité jen dva aspekty. Spotřeba fosilníhu uhlíku a chemizace polí. Všechno ostatní je víceméně OZE, voda naprší a odteče, uhlík z rostlin se zase uvolní do metanu a CO2, ale zase je rostliny přemění na uhlík a metan se rozpadá. Problém je jen to, co je v koloběhu navíc.
Odpovědět
DA

DAG

2.1.2021 10:28 Reaguje na Pavel Hanzl
Přesně můj názor. Napsal jste to za mě. Ono celé ty emise co přičítají zemědělství jsou divné. Jenom vstupy a to mě přijdou ještě nesmyslné a žádné odpočty. Co biomasa, která se vrací zpátky? Kdyby tam rostla louka, která se nekosí, tak bude mít záporné emise? I suchá tráva shnije a vrátí se do oběhu. Tyhle cyklické věci by se neměli vůbec počítat. Jak říkáte. Jenom vstupy fosilní.
Odpovědět
ig

2.1.2021 11:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Je to zvláštní, ale dnes máte pravdu.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

2.1.2021 14:26 Reaguje na Pavel Hanzl
Ono to tak jednoduché samozřejmě není. Voda je sice zadarmo v mírném pásmu kde žijeme, ale například v Itálii už si za závlahy musíte připlatit a proto se tam snaží pěstovat plodiny s vyšší přidanou hodnotou ovoce a zeleninu. Následně tento produkt cestuje napříč Evropou a to jsou další emise.
A i ta spotřeba fosilního uhlíku přímo na polích a chemizace jsou spojené nádoby. Jestliže vezmete průměrnou roční spotřebu na 1 ha cca 100l nafty, tak to máte např. při dlouhodobém průměrném 5t výnosu pšenice v konvenčním zemědělství 20lnafty na 1t pšenice. U ekologického zemědělství kde je průměrný výnos okolo 2.5t je to dvojnásobek to znamená 40l /1t.
A to samé je ve výpočtech při produkci masa, mléka a vajec, kdy v konvenčním zemědělství dokážete vyprodukovat v podstatně kratším čase a s menším počtem zvířat kg produktu.
A dále tam autor nezmínil likvidaci pralesů kdesi v Brazílii a tím uvolnění milionů tun CO2 které se jen tak nevrátí a dopravu na vzdálenost desítky tisíc kilometrů po moři, kterou si pravděpodobně do svých uhlíkových kategorií žádná země nezapočítává.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.1.2021 22:12 Reaguje na Petr Blažek
Když se držím Evropy, tak by mohl sedlák pokrýt svoje střechy i nádvoří panely a mohl by orat pole na elektřinu (pokud by mu to vyšlo).
Odpovědět
PB

Petr Blažek

3.1.2021 10:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak aby jste si dokázal představit toky energií:
Osobní auto které ujede 400km (což je takový standartní dojezd dnešního elektroauta ) spotřebuje průměrně 4 x 6l = 24l
paliva. To nedobijete z normální zásuvky ani za celou noc.
Například kombajn když je hodně úsporný má spotřebu 12l na hektar a za hodinu poseká zhruba 3 hektary (za den 30). Jaké pak by jsme museli mít přípojky elektriky na 3 kombajny a 6 traktorů na dvoře?
Odpovědět
ig

3.1.2021 14:23 Reaguje na Petr Blažek
Autu které žere 6 L/100 km (Mercedes E v dieselu) odpovídá ev který sežere 20 kWh/100 km (Tesla S při úsporné jízdě). Takže ty stroje při sklizni (spotřebu traktoru odhaduju na půlku kombajnu) spotřebují 7.2 MWh denně. Pokud to budu brát tak, že farmář je bývalý mariňák a maká jen v noci a ve dne dobíjí, tak bude potřebovat (když beru 6 m2 panelů na 1 kWp) 5400 metrů panelů. Což je v pohodě, to má každá farma běžně na střeše. Jo a ta přípojka, to je ubohých 400 V / 750 A, na to stačí dva kablíky AYKY 3x240+120, tenčí než stehno letošní miss.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.1.2021 12:03 Reaguje na
Dobrý, nebudu to přepočítávat, věřím vašim údajům. Ty panely vám vychází na půl hektaru, v reálu na skoro hektar. Ale tvoří plnou soběstačnosti i během sklizně!!!
To je snad nějak moc? Kolik desítek (set?) hektarů byste takhle obdělal?
A když farma najde na plný výkon (což je většina roku) může přetoky prodávat do sítě, nebo živit celou dědinu (jak to dělaji v Německu). Samozřejmě jsou tam problémy se zimou nebo delší dobou špatného počasí, hodila by se ještě nějaká akumulace a odepsaný dýzlagregát někde v rohu, ty dýzlové traktory taky hned nevyhodí....
Odpovědět
PB

Petr Blažek

4.1.2021 16:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Vám vůbec nedochází ten ekonomický nesmysl. Každý ten stroj by měl na zádech baterku za několik milionů a to i tehdy když jezdí maximálně 30 dní v roce. A to ještě k tomu musíte přičíst hmotnost baterek, která zvedne celkovou váhu stroje o desítky procent- větší valivý odpor, větší utužení.
Cena 5 panelů (7,5m2?) na barák cca. 150-200 000kč, přepočtěte si to na hektar.
Přípojka elektřiny znamená vlastní velký transformátor, který ale plně využijete jen pár dní v roce a na to dostanete ten nejdražší tarif.
A o akumulaci při těchto výkonech nemá cenu ani mluvit, protože to jsou řádově desítky milionů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.1.2021 17:32 Reaguje na Petr Blažek
O připojení do sítě pro tyhle výkony neuvažuji, baterky jsou problém, ale vývoj běží, ta nová Muskova se dostává s cenou dost dolů, organizace baterií by byla další logistika. Ta fv elektrárna by mohla kus roku ještě vydělávat.
Možná bude výhodnější to celé udělat ve vodíku (syntetickém palivu), každopádně na to bude muset dříve nebo později dojít tak, jako tak.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.1.2021 23:07 Reaguje na Pavel Hanzl
Máte nejvyšší čas si to o čem píšete pořídit, než Vás někdo předběhne a vyfoukne Vám ten fantastický kšeft.
Odpovědět
ig

5.1.2021 12:27 Reaguje na Pavel Hanzl
Přepočítejte, mohu se mýlit. A ještě pro jistotu při té příležitosti spočítejte náklady.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

3.1.2021 22:44 Reaguje na Pavel Hanzl
Když se podržím alespoň střední Evropy, sedlák by mohl orat s pomocí volka a když volek bude mít špatný výkon, udělá z něj guláš, nakrmí hlídacího psa, udělá boty, tašky, či oblečení, klíh a ještě než z něj udělá volka, nechá vyrobit dalšího býčka nebo kravičku. To samé lze realizovat i s valachem.
Postupně se plocha krajiny stane kypřejší, bude lépe přijímat atmosférické srážky a do krajiny se vrátí hmyz, včetně ovádů. Spotřeba se potom dostane do zcela jiných čísel.
Problém je jen v tom, že bychom museli opustit práce v městech a vrátit se zpět k pluhům a vidlím.
Odpovědět
ig

3.1.2021 23:13 Reaguje na Pavel Jeřábek
Ten problém není "jen v tom" ale "v tom" :D

(Plus to, že střední Evropa bez syntetických dusíkatých hnojiv tolik lidí kolik tu je ani neuživí - ale to je nepodstatný detail.)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.1.2021 12:05 Reaguje na Pavel Jeřábek
Elektrotraktor táhne jako traktor a ne jako volek.
Máte podstatnou chybu už v zadání.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

2.1.2021 10:31
Nejvíc se pro přírodu udělá, když si dá člověk biftek z argentinského hovězího. Tamní hovězí pobíhá na místech, kde byl vypálen prales a tím zlikvidována termitiště, která jsou nejvyšším zdrojem přírodního metanu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.1.2021 22:13 Reaguje na Richard Vacek
Omyl. Největším zdrojem metanu jsou permafrosty va Sibiři i v Kanadě.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.1.2021 16:23
Doporučuji všem aktivistům s CO2 studený obkládeček na hlavu a nebo si
rovnou hodit mašli, aby nezatížili Svět už ani gramem CO2. Někteří se
neměli raději ani narodit, aby nezblbli z počítání takových nesmyslů
a neblbli hlavy i jiným.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

2.1.2021 22:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Vzal jste mně to "z klávesnice".
Odpovědět
PK

Pavel Karel

2.1.2021 19:00
U toho vyzdvihovaného masa je potřeba soudobý "tržní"(=nahlavupadlý) systém jeho "výroby". Mláďata se vezou na druhou stranu EU na dokrmení, pak se vezou na porázku, pak na zpracování a nakonec "zboží" zpět - celkem nalítají 1000km + nakládání/skládání...PHM musí stát 10x tolik, aby se těmhle blbostem zabranilo a opět se začalo konzumovat lokálně.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

2.1.2021 19:03
U toho vyzdvihovaného masa je potřeba soudobý "tržní"(=nahlavupadlý) systém jeho "výroby". Mláďata se vezou na druhou stranu EU na dokrmení, pak se vezou na porázku, pak na zpracování a nakonec "zboží" zpět - celkem nalítají 1000km + nakládání/skládání...PHM musí stát 10x tolik, aby se těmhle blbostem zabranilo a opět se začalo konzumovat lokálně.
Odpovědět

Viktor Šedivý

2.1.2021 20:43 Reaguje na Pavel Karel
Myslíte, že někdo vozí dobytek jen tak, z dlouhé chvíle? A chcete regulovat?
Buď je to ekonomicky výhodné (tj. spotřebuje se přitom MÉNĚ surovin a energie), nebo je nutné splnit nějaký předpis o původu či místě zpracování (a pomohlo by tedy méně regulací).
Odpovědět
ig

2.1.2021 21:48 Reaguje na Pavel Karel
Už vícekrát tu byl zveřejněný výpočet nákladů na dopravu (a to i těch naturálních, počítaných v litrech nafty a ne v korunách) na doložení toho, že povrchní řešení ("zakážeme dopravu") může být nákladnější než to, které vyplynulo z tržního systému :-) Ony věci opravdu leckdy nejsou takové jaké se zdají.
Odpovědět

Jirka Černý

2.1.2021 21:41
Je to vlastně docela sranda. Od skupiny co má patent na rozum a která se sama vidí jako jediná spása světa si necháte mluvit do všeho. Čím budete jezdit, topit, v čem budete bydlet, co budete dělat a teď i co budete žrát. Tihle mladí prý nechtí souložit aby se narodilo moc dětí co budou zatěžovat planetu. V tomhle trendu u podobných skupin vidím velkou perspektivu, prostě dal se nemnožit.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

2.1.2021 23:04 Reaguje na Jirka Černý
Ano,nemnožit se, aby tady bylo dost místa pro migranty. Svět se pomátl, tedy ten bílý, židovsko-křesťanský. Muslimský svět toho už dnes využívá.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

3.1.2021 00:36 Reaguje na Jiří Daneš
Je to smutné. Máte totiž pravdu...

To se v historii už stalo víckrát, že když lidi žijí příliš komfortně a blahobytně, pokud nemusejí o přežití bojovat, zblbnou a ztratí pud sebezáchovy. A ta jejich civilizace je pak vystřídána nějakou jinou civilizací. Zpravidla nějakou lepší.
Jenže bohužel - ta, která teď hrozí vystřídat tu naši, mi lepší fakt nepřipadá.
Odpovědět

Jirka Černý

3.1.2021 13:27 Reaguje na Karel Ploranský
Ano zblbnou a to doslova, je to evidentní třeba na tom kolik je dnes příznivců teorie o tom že země je plácatá.
Odpovědět
MG

Milan G

3.1.2021 16:25
Pane Dohnal díky za osvětu, ale tohle začíná už být hardcore. Počítat kolik dá kdekterá potravina emisí to už je fakt zahranou, pak už zůstává jen jedno. Jako to udělal jeden francouz, hodil si špagát když si spočítal jak zatíží svými osobními emisemi tenhle divný svět.

Toto pěkně začíná a to je teprv třetího ledna.
Odpovědět
ig

3.1.2021 17:04 Reaguje na Milan G
Lidi se nudí tak počítají nesmysly (kdyby to aspoň počítali správně). Před 200 lety se tohle nemohlo stát, to byl každý rád, že sehnal aspoň něco k jídlu a nevymýšlel si, že hovězí z Argentiny on nepapá, ať mu raději dají mrkev z Izraele :D
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

3.1.2021 19:32 Reaguje na Milan G
Má úcta. Slovy klasika bych řekl, nebojte – bude hůř. Přitom tenhle konkrétní text podle mě není vyloženě zlo, záleží, jak jej pro sebe interpretujete (a jak moc jste byl naštvaný ještě předtím, než jste ho začal číst). V podstatě se pořád vlastně točíme kolem toho, co všechno vlastně chceme do nějakých emisních bilancí započítat, a jak dalece se jimi chceme nechat omezovat – případně, jak to celé dělat lépe. A tedy, to, že nějaké emise započítáme (a třeba to nešťastné hovězí prohlásíme univerzálním zlem a budeme ho chtít vymazat z povrchu země) ale nějaké jiné zdroje emisí, méně či více závažné (fazole v konzervě) přitom, budeme svévolně ignorovat… asi není úplně tou cestou, jak to lépe dělat.
Odpovědět
MG

Milan G

5.1.2021 11:32 Reaguje na Radomír Dohnal
Souhlasím s tím ,že pokud budu počítat emise u potravin/což samozřejmě dělat nebudu/ není fér vytáhnout jednu potravinu, točit se na ní, viz to hovězí, a ostatní tak nějak blahosklonně přehlížet. To je jednoduše manipulace.

Ale faktem je, že se nás nikdo ani neptá co všechno zařadíme do emisních bilancí.
Vše se děje salámovou metodou, např. dnes do bilancí zařadíme hovězí, OK vypusťte to mezi lidi. Je nějaká reakce? Ne ovce/lidi/ mlčí. OK hovězí tam zůstane, odteď je to nepřítel č.1 v potravinách. A jedeme dál.

Tohle je podle mně opravdu už za čarou. Pak už zbývá jediné. Člověk za 24 hodin vydýchá 1kg CO2, t.j. za jeden rok 365kg. V EU žije cca 400 milionů lidí, to je za jeden rok cca 146 milionů tun CO2. To je řádná nálož. Takže nezbývá než spáchat hromadnou sebevraždu abychom ulevili Zemi. Předpokládám, že jako první půjdou všichni ti klimaalarmisté jako příklad.

Ten poslední odstavec je jen jistá nadsázka, extrém stejně jako je podle mně extrém počítat emise u potravin. Není to nic proti vám a není to nic osobního. Ostatně nejste první kdo něco podobného napsal, vy jste aspoň poukázal na to, že když ano tak ale fér.
Odpovědět
ji

5.1.2021 13:25
Skvělý článek, děkuji za něj!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist