https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/uhlikovou-stopu-masa-nepocitame-dobre.ve-skutecnosti-je-mensi-nez-se-udava
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Uhlíkovou stopu masa nepočítáme dobře. Ve skutečnosti je menší, než se udává

31.7.2020 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Největší měrou se na emisní bilanci hovězího odráží zřizování nových pastvin (tím spíš, když vznikají na místě vyklučených pralesů). Až pak následuje postupně metan produkovaný zažívacím traktem přežvýkavců, oxidy dusíku unikající z exkrementů, zemědělská technika a manipulace se zvířaty, porážka a odpad z masné produkce.
Největší měrou se na emisní bilanci hovězího odráží zřizování nových pastvin (tím spíš, když vznikají na místě vyklučených pralesů). Až pak následuje postupně metan produkovaný zažívacím traktem přežvýkavců, oxidy dusíku unikající z exkrementů, zemědělská technika a manipulace se zvířaty, porážka a odpad z masné produkce.
Proč je vlastně kilogramová flákota dobře rostlého hovězího pro globální klima problém? To proto, že kilo takového masa „váží“ zhruba 100 kilogramů oxidu uhličitého postupně uvolněného do atmosféry během jeho vzniku. Alespoň tak většinou zní odpověď. Jenže ta odpověď se úplně nezakládá na pravdě. A k omylu nás svedla naše tendence přepočítávat všechny skleníkové plyny na CO2. Píše o tom OurWorldinData.
 

Řada lidí si dnes odřekne steak na talíři i kvůli environmentálním dopadům takové pochoutky. Hovězí (a jehněčí) maso je prý až desetkrát „těžší“, když přijde na emise uhlíku, než maso kuřecí. A až 50krát těžší než strava rostlinná. Nebo ne? Až podezřelý nepoměr uhlíkové stopy jednotlivých poživatin, masitých i rostlinných, poměrně dlouho sloužil jako nejtěžší argumentační kalibr v debatách o nízkoemisní udržitelné budoucnosti. A Hannah Ritchieová, analytička univerzity v Oxfordu, se tomu spolu s kolegy rozhodla podívat na zoubek. Výstupy její práce neurazí vegetariány ani zastánce vyvážené stravy. Hovězí maso se určitě neukázalo být pro klima příhodnější volbou. Je ale až o 50 % méně závadné, než se dosud tvrdilo.

Ekvivalent CO2 je názorný, ale ne přesný

Kde byla chyba? Emise produkuje snad každá lidská aktivita, až se u toho snadno zapomíná na to, že skleníkových plynů máme víc, než jen oxid uhličitý (CO2). Ten se stal standardní metrikou a užitečným nástrojem, kterým vyjadřujeme potenciální zátěž nejrůznějších odvětví naší činnosti na prostředí. Ostatně i Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) vede pro vyšší srozumitelnost všechny své přepočty v ekvivalentech CO2.

Měly by z toho ale pro krávy plynout nějaké nevýhody? Jak se to vezme. Produkce hovězího a jehněčího, stejně jako třeba mléčných výrobků, totiž nevnáší do atmosféry tolik oxidu uhličitého. Výraznějším znečišťujícím plynem je u nich spíše metan. A taky oxidy dusíku. Což jsou sice silné skleníkové plyny, ale s poněkud odlišným cyklem a životností v atmosféře.

Metan, který můžeš vypustit dnes, tu za sto let atmosféru oteplovat nebude

Metan rozhodně není žádná slabá váha. Naopak, jeho „oteplovací efekt“ je až osmadvacetkrát výraznější než u oxidu uhličitého. Jenže v atmosféře svou práci odvede v horizontu měsíců. Oxidu uhličitého se tak snadno nezbavíme, ten v atmosféře přetrvá celé dekády, století. Takže? „Kratší životnost metanu znamená, že obvyklý přepočet na ekvivalentní hodnotu CO2 neodráží skutečný krátkodobý ani dlouhodobý efekt na atmosféru,“ říká Ritchieová. Kilo dobře rostlého hovězího masa „neváží“ 100 kilogramů oxidu uhličitého. Tahle cifra vznikla přepočtením veškerých emisí skleníkových plynů na CO2. Bez metanu „váží“ kilo hovězího jen 57 kilo uhlíku. To by ale nebylo férové, ani přesné. Metan rozhodně ignorovat nemůžeme.

Současně mu ale v zájmu přesnosti nemůžeme, tak jako nyní v IPCC, přiřknout hodnotu 28 v GWP100. Ta totiž odráží potenciál skleníkového plynu pro globální oteplení atmosféry planety v horizontu jednoho století. Metan je sice z hlediska svého efektu osmadvacetkrát intenzivnějším skleníkovým plynem, ale sto let v atmosféře, na rozdíl od oxidu uhličitého, nepřečká a nepůsobí. Přepočítávat produkci hovězího a jehněčího jednotnou metrikou ekvivalentů CO2 je sice názorné, ale nepřesné. Chyba činí skoro 50 %. A znovu – metan není žádný dobrák. Jeho vliv v atmosféře ale pocítíme v následujících měsících, nikoliv za dlouhé dekády. Přepočet tedy nesedí, neodráží realitu.

A chyba se řetězí. Protože se emise metanu podílí na 23-40 % skleníkového efektu. Teď. Ale pokud jejich objemové vyjádření převedeme na oxid uhličitý, budeme s nimi mylně počítat i v horizontu století. Na vlně nevypovídající přepočtu se neveze jen maso, ale třeba i rýže. Zaplavená rýžová pole totiž také produkují více metanu než CO2. A je tu ještě jeden zádrhel. Největší měrou se na emisní bilanci hovězího odráží zřizování nových pastvin (tím spíš, když vznikají na místě vyklučených pralesů). Až pak následuje postupně metan produkovaný zažívacím traktem přežvýkavců, oxidy dusíku unikající z exkrementů, zemědělská technika a manipulace se zvířaty, porážka a odpad z masné produkce.

To vše dohromady kilogramovou flákotou skutečně deklasuje. Jenže co když budete krávy pást na již dávno zřízené pastvině někde v podhůří moravských hor a nemuseli jste kvůli tomu klučit jihoamerický prales? Doberete se toho, že kilo hovězího masa váží rázem „jen“ 6 kilogramů emisního CO2. Což je oproti původní stovce dost zásadní rozdíl.

Ano, hovězí (a jehněčí) maso i nadále vévodí žebříčku potravin, co se týká velikosti jejich ekostopy. Když ale začneme počítat správně, odstup dalších od jídel už nebude zdaleka tak velký. Pořád platí, že v případě 100 gramů čistého proteinu bude emisní bilance hrášku destkrát a u fazolí dokonce 20krát lepší, než je tomu u porce hovězího masa. Ta ale rozhodně nebude vážit 10 kilo oxidu uhličitého. Přepočítání vlivu emisí skleníkových plynů na univerzální ekvivalent oxidu uhličitého je sice názorné a vypovídající, ale tam, kde se chceme dobrat skutečné „váhy“ uhlíkové stopy potravin, nás může pomýlit.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

31.7.2020 08:44
kdyby byl člověk jak hovězí maso, tak tady máme 10 miliard lidí a přepočtením na CO2 dojdeme ke správnému závěru :,,lidí je jak sr+++k Kefalín,,

Odpovědět
JD

Jiří Daneš

31.7.2020 11:23
Jediným opravdu trvale účinným způsobem jak zabránit uvolńování slkůeníkových plynů do atmosféry Země, je likvidvidace všeho živého na planetě. Každý živý organismus s výjimkou nemnoha druhů bakterií, produkuje v důsledku své látkové výměny (ta je základním znakem života) skleníkové plyny, počínaje CO2 a metanem.
Takže mnoho štěstí přeji aktivistům přilikvidaci zdrojů těch proklatých skleníkových plynů. Naštěstí pro lidstvo, je naděje, že dřív zmizí aktivivisté (až to nebude In),než život na Zemi.
A k tomu vědeckému zjištění o "krátkodobému" účinku metanu, co se asi po těch pár měsícívch s metanem v atmosféře stane? Na co se asi ten metan promění? Nejspíše zreaguje s atmosférickým kyslíkem (oxidace) a vznike CO2 a pára H2O, samozřejmě ve stechiometrickém poměru :
16 dílů metanu + 64 dílů kyslíku nám dá 44 dílů CO2 + 36 dílů H2O. Takže finta je pouze v těch 100 letech které se spekulativně berou do úvahy, jako by CO2 po 100 letch zmizel (ale kam zmizí, když platí beze zbytku zákon o zachování energie a hmoty /Einstein E = mc2/? Anihiluje a pak se vyzáří?).
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

31.7.2020 13:32 Reaguje na Jiří Daneš
Oprava - skleníkových
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

2.8.2020 19:23 Reaguje na Jiří Daneš
A nebo se prostě se skleníkovými plyny naučit žít ! Skleníkové plyny jsou zde od počátku světa . Metan i výměšky všeho živého na planetě od brontosaurů po RD. Kam jde ten..... se už ptal herec Vojta na fungování amerických kamen. Ostatně mimočeskomoravští vědci by měli objasnit kam se ztrácí voda když zeměkoule má ochranný obal jenž ji chrání před vesmírným zářením, a už staletí se učíme o koloběhu vody v zemské přírodě. Po českých vzdělancích to chtít nemůžeme protože ti jsou z rodu papoušků kakadovitých.
Odpovědět
ig

31.7.2020 15:35
Jj, sny aktivistů obvykle nepřežijí první výpočet :-) A proto pořád opakuji: "počítejte" :-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.7.2020 18:02
Myslím,že počítat tuny p.dů z krav už je hodně za hranou zdravého rozumu,
když se zde kdysi proháněla stáda mamutů,zubrů,bizónů,turů atd a ti
taky setsakra pr..li.Nikdo to nikdy neřešil a byl tak v klidu a né
v hrůze,že pokud budou jíst hovězí a né fazole a hrách,tak zničí Zemi.
Dojít k takovým extrémům a plýtvat prostředky na podobné studie
je možné pouze proto,že nám nějak moc přibylo"vědců" a ti musejí
vykázat nějakou činnost.On je ten problém však i v tom,že se ten
uhlík nebude mít kam brzy ukládat.Rostlin(hlavně stromů)globálně
ubývá na úkor polí s těmi fazolemi,hráškem a hlavně sójou,která
se stala hlavní potravou zvířat ve velkovýkrmnách.Zhovadilost
přidávat palmový olej do paliv pak přispívá ke žďáření dalších
pralesů a tváří se jako obnovitelný zdroj.Přitom cenu fosilních
paliv reguluje pár mocných tohoto světa a při poklesu poptávky
nabádá spotřebitele ke větší spotřebě snížením ceny.Myslím,že
ten pes je zakopán zcela jinde a je to pouze vše o zisku
a hýření bohatců.Bohužel nikdo z lidí nechce žít už životem
našich dědů,kteří ničím neplýtvali a byli nejdál v sousední
vesnici.Dnes se i za prací jezdí desítky kilometrů a létá
za poznáním k protinožcům.To vše je ten uhlík navíc,není
moudré jíst fazole místo hovězího a přitom přehlížet to
množství uhlíku spáleného při letu na dovolenou,či cestou
do práce.Takže zapudit hovězí je opět jeden z bludů,když se
neřeší daleko větší plýtvání jinde.Osobně bych nějaké takové
studie ani nedělal a raději vynaložené úsilí a finance
směřoval jinam.No co,když už se plýtvá,tak ať se plýtvá,hlavně
že je to předmětem hrocení názorů mezi"masožrouty"a vegetariány
o jejich uhlíkové stopě.Přeji všem diskutujícím na toto téma
tento promarněný čas věnovat péči o nějaký strom v okolí,který
do sebe váže ten uvolněná uhlík a místo cesty autem do krámu
jít pěšky,či na kole.Tak to dělám já a při konzumaci hovězího
netrpím výčitkami svědomí o mém vlivu na oteplování.
Odpovědět
JH

Jan Hrbek

31.7.2020 19:06
Další důležitá věc nezazněla: je rozdíl mezi steakem z intenzivního chovu dobytka v Brazílii a nebo steakem z býčka, který se pásl na nedaleké pastvině. Dále je také dokázáno, že volný pastevní chov skotu s vysokou frekvencí rotace pasených ploch má výrazný vliv na UKLÁDÁNÍ (= sekvestraci) uhlíku do půdy ve formě humusu (tzv. "mob grazing" - viz např. Alan Savory, Joe Salatin). Takže ve finále vám vyjde mnohem ekologičtější hovězí maso z pastvin na Vysočině či v Beskydech, než kuřecí maso kuřete z vytápěné haly a vykrmené sojou dovezenou z jižní Ameriky, kde se pěstuje na ploše po vykácených pralesích. Někdo spočetl, že masná drůbež v ČR spotřebuje takové množství soji, která vyroste na ploše velikosti Prostějovského okresu (= tak velkou část pralesa bylo nutno vykácet). Howgh.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

31.7.2020 20:26 Reaguje na Jan Hrbek
Absulútny súhlas, robil som prepočty - HD je veľmi významným ukladačom uhlíka do pôdy nielen pri pastve ale aj ak sa maštaľný hnoj rozhadzuje na polia a následne je zaoraný. O kladnom vplyve pastvy na život hmyzu bolo napísané veľa, nebudem to tu už opakovať. Dôležité je že kravy sú schopné zožrať trávu a seno, znie to banálne ale na veľkých plochách menej úrodných a strmých svahoch nevieme nič iné vypestovať.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

1.8.2020 22:19 Reaguje na Jan Hrbek
To jste mne nepotěšil, ale co nadělám, já prostě tu drůbež raději ... fakt je, že naopak zrovna na to hovězí si až tak nepotrpím. I když musím rovnou sebekriticky přiznat, že slabým článkem jsem bohužel já u plotny:-).
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

1.8.2020 07:30
Summit ukázal ještě jednu skutečnost. Koronavirus se kromě zástěrky pro záchranu předluženého jihu Evropy také stal zástěrkou pro přijetí „zelených“ politik. Však také už vysloveně komicky působí například to, že se účastnické země zavázaly, že nově odsouhlasený vysoký rozpočet pomůže naplňovat třeba nový poplatek z nerecyklovaných plastů... Který to pochopitelně nevytrhne.
Koronavirem je a bude vysvětlována zostřená „zelená“ politika. Ta bude prezentována jako posun na vyšší úroveň ekonomiky, jako nezbytná součást zvýšení konkurenceschopnosti, nutná oběť v zájmu obnovy po epidemii. Ve skutečnosti všechna opatření vedou k pravému opaku: Ke zmenšení evropského průmyslu na nižší produkční úroveň, snížení evropské konkurenceschopnosti (protože průmysl nebude motivován ziskem, nýbrž ideologií, což je opak konkurenceschopnosti) a ke zvýšení nákladů a snížení ziskovosti (což zdecimuje část i těch podniků, které přežily administrativní vypnutí ekonomiky).
https://ac24.cz/-/marketa-sichtarova-druha-vlna-bude-i-kdyby-na-chleba-nebylo?redirect=%2Fzpravy-z-domova%3Fp_p_id%3Dcom_liferay_asset_publisher_web_portlet_AssetPublisherPortlet_INSTANCE_ddPSb4sW0Sbe%26p_p_lifecycle%3D2%26p_p_state%3Dnormal%26p_p_mode%3D
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.8.2020 15:23 Reaguje na Kamil Krabice
jen technická poznámka:
Uvedený odkaz je správně takhle: https://ac24.cz/-/marketa-sichtarova-druha-vlna-bude-i-kdyby-na-chleba-nebylo
všechen ostatní text v adrese je přidán dodatečně nějakým webem, který funguje jako rozcestník a který zřejmě kvůli reklamám a kontrole počtu jejich zobrazování spouští uvedený web výhradně přes svůj web přesměrováváním.
Je dobré tyto věci odstraňovat a najít přímou adresu, potom se web, tady článek paní Šichtařové spouští rychleji, internetové adresovací servery nejsou tolik zatěžovány, spotřebují méně energie a šetří tak emise CO2. A nakonec pokud má člověk pomalejší připojení, se ta cílová adresa nemusí zobrazit vůbec, protože se procpávání dat oklikou přes rozcestník nemusí dokončit.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.8.2020 14:56
Tu uhlíkovou stopu si každý počítá jak ho napadne. Zelení v tom mají obrovský nepořádek, nemají žádnou stanovenou metodiku, nic. Do diskuze mezi málo znalými lidmi nebo do nějakých propagandistických žvástů je to dobré, ale pro třeba posuzování projektů nebo na nějaké vážné vědecké diskuzi se uváděné ekologické stopy musí brát s velkou rezervou.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist