https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/autorem-kritizovaneho-navrhu-poslance-kotta-je-zemedelsky-svaz
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Autorem kritizovaného návrhu snižujícího ochranu ohrožených druhů je Zemědělský svaz

22.2.2021 17:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
Čápi živící se polními hlodavci na poli u Olomouce.
Čápi živící se polními hlodavci na poli u Olomouce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zemědělský svaz se postavil za návrh poslance Josefa Kotta (ANO) vyškrtnout silně ohrožené druhy živočichů z ochrany při aplikaci rodenticidů a jiných opatření na ochranu zemědělských plodin. Autorem návrhu je ostatně právě Zemědělský svaz, za nějž ho Josef Kott ve sněmovně předložil, uvedl předseda svazu Martin Pýcha na dnešní tiskové konferenci. Hlavním motivem pozměňovacího návrhu je ochrana před hrabošem polním.
 

„Stávající legislativa neumožňuje rychlou, okamžitou, operativní reakci. Podle našeho názoru je to špatně, je to hazard a riziko pro celou naši krajinu,“ uvedl Martin Pýcha důvod, proč tuto změnu zákona o ochraně přírody a krajiny Zemědělský svaz inicioval.

Návrh vyvolal odmítavou reakci ochránců přírody. Podle Agentury pro ochranu přírody a krajiny, České společnosti ornitologické (ČSO), Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a Hnutí DUHA návrh ohrožuje chráněné druhy živočichů, protože umožňuje nezohledňovat jejich výskyt při zemědělském, lesnickém a vodním hospodaření.

„Pokud by byl návrh skutečně začleněn do invazní novely, znamenalo by to, že zemědělci, lesníci a vodohospodáři nemusí brát ohledy na druhy, jako je například čáp černý, ledňáček říční, křepelka polní, skřivan lesní, rosnička zelená, chřástal polní a mnoho dalších, a to ani při jejich hnízdění či vyvádění mláďat,“ uvedl Jiří Beneš z Hnutí DUHA.

Martin Pýcha s tímto výkladem nesouhlasí, prý došlo k nepochopení jejich návrhu a úmyslu. „Pokud je ten návrh špatný, což já si nemyslím, tak se pojďme pobavit, jak to uděláme jinak,“ uvedl.

Podle Pýchy by se měl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) dohodnout s orgány ochrany přírody na krajských úřadech na podmínkách, které začlení do mimořádného rostlinolékařského opatření, kterým se použití hubícího přípravku povoluje. Zemědělec pak bude tyto povinnosti respektovat.

Hraboš podle něj ukázal, že zemědělci nemohli reagovat na výskyt hraboše polního kvůli střetu dvou zákonů, rostlinolékařského a zákona na ochranu přírody a krajiny.

Vyřízení žádosti na povolení zásahu proti hrabošovi podle Zemědělského svazu trvalo krajským úřadům měsíce, někdy i déle než půl roku. Mimořádné použití jedu na hraboše mohl mezitím povolit Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. „Nám se stalo v mnoha případech i to, že krajské orgány naopak použití zakázaly a najednou se zemědělec dostal do střetu dvou orgánů a každý mu nařizoval něco jiného,“ komentuje problémy zemědělců Martin Pýcha.

„V konečném důsledků to znamenalo pro zemědělce škody větší než 2,5 miliardy Kč,“ sumarizuje Pýcha.

Zemědělský výbor pozměňovací návrh připojený k invazní novele schválil ve středu minulý týden, poslanecká sněmovna o něm bude hlasovat na některém z dalších zasedání.

„Doufám, že Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh zamítne. V opačném případě bychom se brzy dočkali toho, že se silně ohrožené druhy v lepším případě přesunou do kategorie kriticky ohrožené, v tom horším vyhynou úplně. Většina z nich je totiž ohrožena právě proto, že jim současný běžný způsob hospodaření vadí,“ komentoval návrh Karel Kříž z ČSOP.

Spojení s tzv. invazní novelou zákona o ochraně přírody a krajiny, k níž byl tento návrh připojen, vidí Zemědělský svaz v tom, že podobně jako hraboš by mohli působit i nové invazní druhy organismů. Proto by si přál vidět flexibilnější postup orgánů, když zemědělci budou muset přistoupit k mimořádným opatřením pro ochranu své úrody.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JAROSLAV HALAMA

JAROSLAV HALAMA

22.2.2021 17:15

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.2.2021 17:25
Škoda, že se neuvedlo, jak se obdobně postupuje v Rakousku nebo Německu při invazi křečků.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

22.2.2021 20:36 Reaguje na Miroslav Vinkler
Bez rýpání, nechce se mě to hledat, jak to řeší v Rakousku a Německu? Je zajímavé, že se za minulého režimu běžně používal karbofuran a td. a žádné vyhubení se nekonalo. Petrův Zdar
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

22.2.2021 21:49 Reaguje na Jan Knap
Možná proto, že za minulého režimu nebyla příroda tak zplundrovaná jako je to dnes, kdy se určitá klika pořád ohání ekologií a koná přený opak. Tehdy byly početnější stavy zvířat, hmyzu i kytek a proto i občasné použití karbofuranu neudělalo takový svinčík. Navíc bylo mnohem méně obyvatel a společnost nebyla tak konzumní jako dneska, kdy každou pitomost máte zabalenou v bůhvíkolika obalech, které v tom lepším případě skončí na skládce, v tom horším kdekoliv v přírodě.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

22.2.2021 23:13 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ano, lidi se většinou chovali ekologicky, aniž kdy věděli, že něco takového existuje/má existovat.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

23.2.2021 13:37 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Počet obyvatel od roku 1989 vzrostl o cca 300 000, což jsou většinou imigranti z Ukrajiny a Slovenska (hlavně romského etnika).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.2.2021 06:06 Reaguje na Jan Knap
Za minulého režimu se používal běžně nejen karbofuran, ale i Stutox1 a všeobecně pesticidy měly horší ekotoxikologický profil, než dnes. A používalo se to nejen u nás, ale i v západních zemích, protože prostě nic jiného nebylo. A nikdy, jak píšete, nevznikly nějaké hromadné otravy, samozřejmě s občasnou vyjímkou, protože před blbostí v podobě totálně nesprávného použití není chráněn nikdo nikdy. Dnes, kdy formulace a účinné látky jsou mnohonásobně šetrnější, vyvstávají problémy, či spíše bych řekl, pseudoproblémy v daleko hojnější míře. Čím více lidí do všeho kecá, tím hůře, a platí to pro všechny obory. Demokracie je hezká věc, ale končí za branou firmy.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

24.2.2021 10:30 Reaguje na pavel peregrin
No, pokud někdo chce, aby ta firma byla i nadále jeho ... a ne pracujícího lidu:-) ... tak bych to s tím koncem demokracie za branou až zase tak nehrotil.

I když vzato do slova ... pole za branou moc často nejsou, ne:-)?
Odpovědět
MK

Martin Králík

22.2.2021 19:28
Takže není příčinnou nemožné hospodaření (na 60h půdním bloku 3x během 5-ti let kukuřice a pod. a to ještě bezorebně), ale to co kolem nás s lítá a běhá, a proto je nutné všechno otrávit. Největším nebezpečím jsou přirození nepřátelé (predátoři) hrabošů.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

23.2.2021 13:45 Reaguje na Martin Králík
Jen tak pro informaci - jestli orbu považujete za přínosnou, co se týká obhospodařování půdy, velmi brzy budete v EU za škůdce. Ti praví všeochránci v Evropské komisi a parlamentu totiž orbu nepovažují za agrotechniku prospěšnou pro životní prostředí a v rámci tzv. taxonomie (určení, která technologie bude ta správná a podporovaná) se budou podporovat jen bezorebné technologie. To znamená, že pokud bude chtít zemědělec od banky úvěr na nákup techniky na orbu, úvěr nedostane, totéž s dotací na investice. Dále jako jedna z podmínek příštích dotací má být "žádná půda bez porostu" a to bez jakýchkoliv výjimek. To by znamenalo, že orba bude naprosto vyloučená z agrotechniky. Takže jakápak nemožná agrotechnika. Bezorebné obhospodařování půdy bude mít bohužel v EU naprostou podporu.
Odpovědět
MK

Martin Králík

23.2.2021 17:02 Reaguje na Marcela Jezberová
Děkuji za informaci. Tak to nás čeká zářná budocnost.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

24.2.2021 09:23 Reaguje na Martin Králík
Všichni doufáme, že to nebude tak zlé a v rámci pravidel pro dotace u nás se podaří aspoň některé extrémy poněkud utlumit. Ale ze záznamů z jednání v EU institucích (aspoň z těch, ke kterým se dostanu), moc naděje na rozumný přístup není.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

22.2.2021 20:59
Bohužel je to reakce na loňskou historii, kterou rozpoutali tzv. ochránci přírody. Kdyby se se zákrokem proti hrabošům neotálelo mohlo by to proběhnout mnohem rychleji a na mnohem menším území. Ve finále počet skutečně otrávených a potvrzených otrav bylo řádově v jednotkách případů. A jestli máte problém s výkladem zákona tak nevidím problém proč to neprodiskutovat jak pan Pýcha navrhuje.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

3.3.2021 15:16 Reaguje na Petr Blažek
Jenže kolik těch otrav chránených živočichů se zjistilo a o kolika se neví? Ty o nichž se vědělo, byly jen špičkou ledovce...
Odpovědět
kk

karel krasensky

23.2.2021 08:07
Hrabošu se asi opravdu nenajime
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

23.2.2021 09:05
Jo, to chápu. Kdyby zemědělci nebyli pořád dokola obviňováni z úmyslného hromadného trávení divokých zvířat, ke kterému prokazatelně vlivem aplikace rodenticidů nedochází a nebylo jim bráněno v ochraně jejich úrody, nemuseli vymýšlet takové radikální návrhy. Když někoho zatlačíte do kouta, bude se bránit. Zemědělci používají rodenticidy v naprosté většině případů v souladu s návodem k použití a tedy bezpečně, což potvrzuje i UKZUZ ve své zprávě k aplikaci rodenticidů. Nedělejte ze zemědělců bezdůvodně zločince a oni nebudou mít důvod se nadměrně bránit.

Odpovědět
Sl

Slovan

23.2.2021 12:04
Jistě... ještě více jedů do krajiny, však o nic nejde, ne?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

23.2.2021 12:42 Reaguje na Slovan
Jde pouze o maličkost, nenechat si zlikvidovat úrodu a totálně sežraných polí bylo zvláště na severu Čech hodně. Stutox jsme použili také, samozřejmě, mám dost zkušeností s kdysi jedničkou a ani po ní, třebaže tam byl vyšší podíl účinné látky, nevznikaly tehdy problémy, natož s relativně slabou dvojkou nyní. Pokud se zasáhne včas, stačí vyřešit ojedinělá ohniska a je pokoj. Bohužel ne každý může chodit dny po poli a sypat jed do děr.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

3.3.2021 15:17 Reaguje na pavel peregrin
Hraboš je původně stepní zvíře a většina našich polí bez zeleně je té stepi v suchých letech velmi podbná...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

23.2.2021 13:40 Reaguje na Slovan
Sakra, jak to ti komunisti vlastně dělali,že tyto problémy neměli?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

24.2.2021 10:27 Reaguje na Jiří Daneš
Holt si koncem čtyřicítek a začátkem padesátek ukradli o dost méně zhuntovanou krajinu, než jakou začátkem devadesátek stát začal vracet.

Není to jediná příčina, to samozřejmě ne, ale rozhodně bych tuto nepodceňoval.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.2.2021 12:15 Reaguje na Svatá Prostoto
Moje řeč
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

3.3.2021 15:14 Reaguje na Jiří Daneš
Také bylo méně zvláště chráněných druhů, zákon o ochraně přírody platí až od roku 1992. A taklé se o těchle věcěehc nepsalo - v Rudém právu aj. novinách i v TV by těžko dostaly tyto případy prostor, internet nebyl, ale prasáren se dělalo hodně.
Odpovědět
JK

J. Kloutvorová

5.3.2021 09:07
Nehledě na riziko, že při snížené (tedy poloviční) dávce si populace hlodavců mohou dříve či později začít na rodenticid vytvářet rezistenci, protože ta dávka u Stutoxu I byla nějak nastavená na základě nějakých vědeckých studií a testů. Co pak budeme dělat? Bezmocně se dívat, jak nám hraboši žerou úrodu a roznášejí nemoci? Nebo se vrátíme k bromadiolonu, který představuje pro necílové organismy nepopsatelně větší zlo?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist