Fantastický objev může znamenat velkou změnu v byznysu s palmovým olejem
Všechno dobré je k něčemu zlé. Když v 80. letech minulého století začali lékaři a výživoví poradci na západě upozorňovat na rizika trans-mastných tuků a hydrogenovaných olejů, nastartoval se tím rapidní nástup plantáží palmového oleje. Jeho výhody byly zřejmé: s výnosem až o 500 % na hektar vyšším byl produktivnější než slunečnice. Také disponoval vysokým podílem nasycených tuků, takže byl schopen zůstat v tuhém stavu i při pokojové teplotě. Byl zdravější a dal se využít kromě potravinářského průmyslu i technicky. Navíc to byl po všech stránkách vynikající přírodní produkt pocházející přímo z lůna čistých a neposkvrněných pralesů. Dnes už zpětně můžeme vidět, že to úplně šťastný nápad nebyl.
Za olej pro nás platíme jejich pralesy
Ano, produkční monokultury olejných palem se sice nachází jen na 10 % světové rozlohy stávajících plantáží olejovin a přitom pokrývají 35 % poptávky po olejích. Ale prakticky 84 % této produkce se odehrává jen na území dvou států, Indonésie a Malajsie, takže za jinak vynikající olej platíme všichni jejich tropickými pralesy. Své přitom udělala environmentální iniciativa zemí Evropské unie, která palmový olej zhodnotila jako biopalivo, a poptávkou tak akcelerovala zřizování dalších plantáží a klučení dalších pralesů a rašelinišť. Reakce vyspělého světa na vzniklý stav byla poněkud zpozdilá a nevyvážená, protože spotřebitelský bojkot produktů s palmovým olejem pokrýval spíše běžné potraviny a kosmetiku, nikoliv biopaliva a krmivářství, které tvořili přes 70 % dovozu. Bojkot také nahrával ne zrovna ekologickým alternativám palmového oleje a ušlechtilé snahy o certifikaci plantáží olejových palem se také z principu své existence míjely účinkem.
Situace dospěla do patu, kdy palmový olej vzhledem k jeho environmentálním dopadům spíše nechceme, ale nemáme jej dost dobře čím smysluplně nahradit. Tedy, až dosud. Tým chemiků a inženýrů z univerzity v kanadském Guelphu přichází s alternativou, potenciální náhražkou, která by spotřebitele ani tropickou přírodu tolik bolet nemusela. Základním principem jejich inovativní práce je stimulovaný proces enzymatické glycerolýzy, štěpení běžně dostupných rostlinných olejů na strukturální tuky, z nichž by bylo možné vytvořit efektní náhražku palmového oleje v potravinářských a kosmetických produktech. Inspirovali se přitom reakcemi, jakými si i lidské tělo vytváří triglyceridy. Postačily jim k tomu enzymy a glycerol, aby vznikl rostlinný olej téměř bez nasycených tuků.
Dobré zprávy? Reed A. Nicholson a Alejandro G. Marangoni, kteří za objevem stojí, si pochvalují, že jimi popsaný proces může být bezezbytku využit v průmyslovém měřítku výrobci potravin a kosmetiky, pokud se chtějí vyhnout destrukci přírody spojené s palmovými plantážemi. Proces je přitom provozně levnější. Doplňují také, že vzniklý rostlinný olej je ve své podstatě díky nižší koncentraci nasycených tuků zdravější. Špatné zprávy? Stejné jako u všech objevů a velkých myšlenek je lze vyjádřit otázkou: Bude i nadále kosmetický a potravinářský průmysl hledat výmluvy anebo řešení? Bude i nadále pracovat s palmovým olejem, anebo dá přednost šetrnější alternativě? Zapracování objevu kanadských vědců do praxe by nás totiž mohlo zbavit prvního ze dvou velkých spotřebitelských dilemat palmového oleje.
Je třeba vyřešit druhé, zásadní dilema
A to druhé dilema? To už je drobet složitější, protože souvisí s politikou Evropské unie a biopalivy. „Trvá to už desetiletí a trend je každý rok horší. Současná politika biopaliv EU prakticky vyváží odlesnění pralesů do světa, výměnou za palmový olej,“ říká Laura Buffetová, ředitelka energetické sekce T&E. Návrhy na změnu ale prozatím vytrvale blokuje Španělsko, Itálie a Holandsko, které se společně podílí na 82 % evropské produkce dieselových biopaliv z dovozového palmového oleje.
Kvůli nim Evropané projedí každý rok méně palmového oleje, ale o to více ho projezdí a protopí. Zatímco evropská spotřeba palmového oleje v potravním průmyslu a krmivářství poklesla o 11 %, v roce 2018 bylo 65 % dovezeného palmového oleje v Evropě zužitkováno v energetice. Hned 53 % (4 miliony tun) zamířily do rafinérií, aby se z nich stalo biopalivo, dalších 12 % bylo využito k výrobě elektřiny a vytápění. Jak ve své tiskové zprávě uvádí Evropská federace pro dopravu a životní prostředí, je neúnosné, aby se potravinami, tedy i oleji včetně toho palmového, poháněla osobní auta a náklaďáky a zatápělo se s ním.
Objev kanadských badatelů dává jistou šanci, že by se producenti i spotřebitelé mohli začít počínat ve vztahu k palmovému oleji ekonomicky i ekologicky. Skutečnou změnu ale přinese, až se s nezdravou závislostí na palmovém oleji vypořádá i sama Evropská unie.
Přečtěte si také |
Je spousta dětí, kterým nevyhovuje sedět. Pojďme je učit venku, říká Justina Danišováreklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (80)
Miroslav Vinkler
6.1.2021 06:29Uplynulo cca 20 let a s hrůzou zjišťujeme, že to vedlo k podstatně horším dopadům než kdyby fosilní paliva zůstala.
Vyhozeny 100 mld. € , poškozeny pralesy deforestací a další úder karate biodiverzitě.
Nejhorší na tom je, že nikdo,skutečně nikdo se za tyto ztráty zpovídat u soudů nemusí. EU= environmentální beztrestnost .
Pavel Hanzl
6.1.2021 09:38 Reaguje na Miroslav VinklerJenže v té době přišel k moci soudruh a zkorumpoval si socany a celou tu nesmyslnost uzákonil až do roku 2020.
A letos šel do parlamentu zákon o DVOJNÁSOBNÉM objemu povinně přimíchávané biosložky!!!
PROČ??? Čistá korupce a kšeft soudruha, který ovládá stoprocentně tento byznys a brutálně na tom bohatne.
Na tomto příkladu pěkně vidíme, proč je u nás ekologie za škodlivou ideologii. Protože darebáci si z ní udělali byznys a zkorumpovali celý sektor tak, že největší podpora OZE z celé EU jde jen do kapes baronů solárních nebo biopalivových, stále více i uhelných.
Petr Pekařík
7.1.2021 15:34 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.1.2021 21:26 Reaguje na Petr PekaříkNěmecko má už dnes z fve 40 TWh ročně, což je víc jak poloviny naší roční spotřeby a slunečních dní mají méně, než my.
Pavel Hanzl
6.1.2021 09:42 Reaguje naA energii brát primárně ze slunce (fve se staví na pouštích a ne v pralese) a z větru, který se těží tamtéž, nebo z moře.
Robert Jirman
6.1.2021 08:18Radomír Dohnal
6.1.2021 08:20 Reaguje na Robert JirmanRobert Jirman
6.1.2021 10:03 Reaguje na Radomír DohnalMarcela Jezberová
6.1.2021 08:34Miroslav Vinkler
6.1.2021 08:51 Reaguje na Marcela JezberováByznys je byznys a peníze nesmrdí ani v Bruselu.
Pavel Hanzl
6.1.2021 09:44 Reaguje na Miroslav VinklerMiroslav Vinkler
6.1.2021 10:14 Reaguje na Pavel HanzlVěc se však má zcela jinak. Evropa by si měla v potravinách zcela stačit a exotické věci dovážet v rozumné míře.
To bych považoval za zásadové pojetí ochrany životního prostředí.
Brusel se však chová jinak - vědomě nechá zdevastovat území jinde a tam získané věci za "levný peníz" nechá dovážet.
Sranda je, že ten tzv. levný peníz přijde životní prostředí sakra draze.
Pavel Hanzl
6.1.2021 14:56 Reaguje na Miroslav Vinklerjenže EU je správní a ne obchodní organizace a JAKÁKOLIV regulace v tomto oboru je vždy velmi problematická. A někomu diktovat, co má nebo nemá dovážet a v čem má být nebo nebýt soběstačný, je ryzí nesmysl.
Dalo by se na tyhle produkty napařit vysoké ekologické daně, což zase vede k recipročním clům z druhé strany atd. atd. atd.
Ale primárně se o životní prostředí mají starat místní lidé a pokud jsou hovada, žádná EU je přes půl Zeměkoule řešit nemůže.
Pavel Hanzl
6.1.2021 17:09 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
6.1.2021 17:43 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.1.2021 13:54 Reaguje na Jaroslav StudničkaJan Šimůnek
8.1.2021 09:59 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.1.2021 07:25 Reaguje na Jan ŠimůnekBod A) ruské demagogie.
Jan Šimůnek
10.1.2021 10:24 Reaguje na Pavel HanzlPetr Pekařík
7.1.2021 15:35 Reaguje na Miroslav VinklerJan Šimůnek
6.1.2021 09:131. Trans-nenasycené mastné kyseliny se připravovaly ne proto, aby lidé umírali na jejich požití, ale kvůli tomu, že pokud na mastné kyselině cis- dvojné vazby přesmykneme na trans-, dojde ke zvýšení bodu tání (a tuk se pak dá mazat na chleba, místo lití do pokrmu). K tomu přesmyku dochází i při tepelné úpravě pokrmů a běžně se mastné kyseliny s těmito vazbami vyskytují v másle a tělesném tuku přežvýkavců, u nichž je tento přesmyk vykonán vlivem bachorové mikroflóry. Opravdu nevím, jak to má kůň, který sice není přežvýkavec, ale má na obdobu bachoru (i s podobnou mikroflórou) přeměněný začátek tlustého střeva.
2. Poté, co nastal průšvih s prokázáním zdravotní škodlivosti trans nenasycených mastných kyselin, se začala provádět tzv. reesterifikace (čili se přehodily mastné kyseliny na glycerolu v molekule tuku tak, aby molekula byla co nejdelší a bod tání co nejnižší). Jsou první informace, že i tyto nepřirozené tuky nejsou úplně zdraví neškodné, byť by se měly v tenkém střevě rozšmelcovat na mastné kyseliny a glycerol, tedy směsku úplně stejnou, jako kdyby k reesterifikaci nedošlo.
3. To, co se v článku popisuje, není nic jiného, než jakási modifikace reesterifikace, tedy procesu, který je tu s námi v průmyslové podobě už asi dvě desetiletí. Čili žádná "horká novinka".
4. Pokud se bude vyrábět "umělý palmový olej" třeba ze řepky nebo slunečnice, tak bude jednak výrazně dražší (nejen o rozdíl ceny suroviny, ale i o tento proces), jednak jeho vypěstování zabere podstatně větší území (se všemi negativními environmentálními dopady).
5. Řešením by zcela jistě mohly být GMO, ale to by znamenalo nějak eliminovat zeleně vymozkované fanatiky.
6. Řešením by zcela jistě mohlo být i zastavení klimaalarmistického blbnutí, na jehož bázi kauza "palmový olej" vznikla, ale na tento hoax je přisáto příliš mnoho parazitů, kteří nedají pokoj, dokud se společnost svým parazitováním totálně nerozloží (o to krutější ovšem bude jejich osud poté).
Petr Pekařík
7.1.2021 15:39 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
7.1.2021 16:45 Reaguje na Petr PekaříkPavel Hanzl
6.1.2021 09:28to je potom přece celý nesmysl, koho myslí tím "běžným rostlinným olejem"? Nejlevnější je přece palmový olej.....
DAG
6.1.2021 11:22Určitě pjely ódy. Teď to všichni hází na EU.
Pro mě jen další příklad úchylných lobby enviromentálních ekospolků.
Pavel Hanzl
6.1.2021 14:58 Reaguje na DAGJan Šimůnek
6.1.2021 15:33 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
6.1.2021 17:12 Reaguje na Jan ŠimůnekPoškozuje to celé zemědělství, pro každého sedláka je výhodné pěstovat řepku a proto potraviny dovážíme. Prostě babišistán naopak.
Jan Šimůnek
7.1.2021 08:54 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.1.2021 13:57 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
7.1.2021 16:46 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.1.2021 21:31 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
8.1.2021 10:02 Reaguje na Pavel HanzlKarel Ploranský
8.1.2021 17:22 Reaguje na Jan ŠimůnekTo je jako plivat jezuitovi na kříž.
Jeho nepředěláte, tudíž je marné mu něco vysvětlovat; ale naštěstí nejsou všichni jako on.
Pavel Hanzl
9.1.2021 07:32 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
9.1.2021 11:22 Reaguje na Pavel HanzlS výjimkou Francie s jejími JE a s výjimkou pár států, které mají hodně vodní energie (např. Norsko), to platí pro celou EU (+- pár desítek procent).
V boji proti vypouštění CO2 je elektromobil naprosto jednoznačně kontraproduktivní. Vzhledem k tomu, že se jedná o naprosto triviální výpočty, nezbývá než boj zelených za elektromobily brát jako nepřímý důkaz toho, že jsou si dobře vědomi lživosti toho, co hlásají o emisích CO2 a klimatu.
Pavel Hanzl
10.1.2021 22:53 Reaguje na Jan ŠimůnekJiří Daneš
6.1.2021 17:19 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
6.1.2021 17:28 Reaguje na Jiří DanešPetr Pekařík
7.1.2021 15:43 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.1.2021 07:35 Reaguje na Petr PekaříkJan Šimůnek
7.1.2021 16:49 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.1.2021 07:51 Reaguje na Jan ŠimůnekNení to jednoduchá technologie a dřív se nerozvíjela, protože nebyl důvod. Bylo jednodušší zafedrovat uhlím, než se trápit s vodíkem. Navíc elektřina byla drahá, dnes jsou přetoky zadara I V ZIMĚ!!! Takže vodíkové technologie jedou.
https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/ceny-elektriny-se-nemecku-kvuli-silnemu-vetru-propadly-nedeli-zapornych-hodnot
Jan Šimůnek
9.1.2021 11:23 Reaguje na Pavel HanzlTen vodík byl už dvakrát zaváděn a dvakrát to zkrachovalo.
Pavel Hanzl
9.1.2021 22:03 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
10.1.2021 10:27 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
10.1.2021 22:57 Reaguje na Jan ŠimůnekPavel Hanzl
10.1.2021 23:00 Reaguje na Jan ŠimůnekJenže si na to vybral špatnou zemi.
Pavel Hanzl
6.1.2021 14:59 Reaguje na DAGJan Šimůnek
6.1.2021 15:38 Reaguje na Pavel HanzlPokud nebude zrušený celý klimaalarmistický podvod (na to by mělo stačit pár roků se stejným počasím, jako byl právě uplynulý), nebo pokud se opatření proti emisím CO2 nezačnou dělat racionálně (tj. tak, aby se tyto emise těmi "bojovými" opatřeními ještě nezvyšovaly), nikdo s tím nehne. A pokud by tu bionaftu nevyráběl Babiš, vyráběl by ji někdo jiný.
Pavel Hanzl
6.1.2021 17:18 Reaguje na Jan ŠimůnekJistě, je to pitomost celý.
Vylobboval si to Babiš sám se socany v roce 2013, kdy to EU zrušila a do roku 20 to mělo dělat snad 10 miliard. Letos chtěli navýšení na DVOJNÁSOBEK, Piráti navrhli úplné zrušení.
Dopadlo to na plichtu a další miliardy půjdou za ničení naší půdy gaunerovi. Pohoda, že?
Jan Šimůnek
7.1.2021 08:57 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.1.2021 14:01 Reaguje na Jan ŠimůnekPetr Pekařík
7.1.2021 15:45 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.1.2021 21:33 Reaguje na Petr PekaříkPavel Hanzl
6.1.2021 17:21 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
7.1.2021 08:58 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
8.1.2021 10:03 Reaguje na Pavel HanzlDaniel Fiala
6.1.2021 18:55A tak jsem si osvěžil paměť:
1) na blogu MB z července 2008 https://blog.aktualne.cz/blogy/martin-bursik.php?itemid=3902
2) na blogu MB z května 2010 https://blog.aktualne.cz/blogy/martin-bursik.php?itemid=9948
Jestli, vážení pánové a dámy, máte odvahu k vakcinaci proti podobným článkům (např. na Ekolistu) o světlých zítřcích, které už už ťukají na dveře, stačí pootevřít vrátka, enem prstíček si ohřejeme ... nahlédněte do diskuse pod těmi blogy, co vox populi před drahnými 10-12 lety volal.
O Bursíkovi, o Babišovi, o biopalivech 2. generace.
Naštěstí pro méně zainteresované máme celonárodně nesmazatelný milník z dubna 2009, onen pořad Kateřina biomasa. Ten je přesně mezi 1 a 2.
Co zatím zůstává skryto, je řada bakalářek, diplomek a disertací, které těmto světlým zítřkům leštili kliky "tzv. objektivní vědou", jak úžasně světlé, ba nejsvětlejší ty zítřky budou ... s fanatickou vírou nepřipustit, natož nepochopit, kdo stojí první ve frontě. A totální ignorancí předjímat "nutné vedlejší účinky".
Ano, intelektuální elita otevřeně vzývala korupci, tj. lámání páteře farmářů, jézédáků a sedláků, kteří za pomoci EU dotací budou naučeni pěstovat na orné půdě ekologická (!) bio (!) paliva.
Pavel Hanzl
7.1.2021 21:41 Reaguje na Daniel FialaA jak to celé dopadlo?
Dotuje se to miliardami zcela mimo logiku, natož rozum a letos špinavci přišli s nápadem, celý tunel ZDVOJNÁSOBIT!!!
Tak kdo je u toho ten gauner?
Radim Polášek
6.1.2021 21:19Co se týká odlesnění, v tropických státech se jedná o proces, který u nás proběhl taky. Jenom před mnoha stovkami let a tudíř je pro ekologické aktivisty neviditelný a neexistující. Jenže on skutečně proběhl, skutečně byly naše původní evropské lesy a pralesy masívně vykáceny, někdy historicky i velmi rychle a poměrně dlouho, až víc století, tady bylo prostředí jen s minimem lesů a s velkou vodní erozí. Původního charakteru aspoň tady u nás v České republice, zůstaly jen velmi malé, doslova hektarové plošky, všechny ostatní lesní porosty jsou dodatečně obnovené a uměle vysázené, nejvíc na sklonku feudalismu a během první poloviny kapitalismu.
Podobným procesem podle mne musí projít i ony rovníkové státy, aby si tamní lidi začali vážit svých pralesů a lesů a aby zjistili, jak náročné je takový zdevastovaný a zlikvidovaný prales obnovit. Proto nemá smysl, aby Evropa bojkotovala palmový olej. Když ten palmový olej nekoupí Evropa, ty rovníkové státy si dnes své pralesy vykácí úplně stejně a založí tam planáže palmového oleje taky úplně stejně. Akorát ten plamový olej budou prodávat někomu jinému. Například Ćíňanům, kteří v současné době začínají provozovat potravinový a surovinový imperialismus. Neboli mimo Čínu drancují třeba světová rybná loviště politicky slabých zemí, kupují tam obrovské plochy zemědělské půdy, kde intenzívním tamní přírodu nešetřícím způsobem produkukjí potraviny a to všechno pro číňany doma u sebe v Číně.
Miroslav Vinkler
7.1.2021 14:15 Reaguje na Radim PolášekKdyž v Evropě docházelo k odlesňování /středověk/ bylo na Zemi mezi 200-300 mil. obyvatel a používaly se látky výlučně přírodního původu.Lze důvodně předpokládat,že globální ekostabilita byla nenarušená.
Dnes jsme na 7 mld. populace ,produkujeme nezměrná množství toxických syntetických odpadů a stav ŽP je kritický. Za této situace má tropický prales nevyčíslitelnou hodnotu a jeho další rabování je neslučitelné s další existencí homo sapiens.
Radim Polášek
9.1.2021 07:55 Reaguje na Miroslav VinklerInovace, nové objevy a vynálezy je to, co nám neustále zvětšuje náš životní prostor. Kdyby tomu tak nebylo, tak by lidi byli dnes lovci a sběrači a na celé konečné ploše naší Země by byl životní prostor tam asi pro milión lidí, těch lovců a sběračů. Už prvními výchozími inovacemi, přeměnu lidí z lovců a sběračů na zemědělce, lidstvo zvýšilo svůj životní prostor minimálně 100x. Zatímco běžná lovecká tlupa o počtu 20 - 40 lidí potřebovala k uživení loviště okolo 1000 km2, zemědělské komunitě o stejném počtu lidí stačilo k dlouhodobému až trvalému života plocha několik km2. I když tehdy neznali hnojení a museli svá políčka co pár let stěhovat kvůli vyčerpání půdy. Další vynálezy a objevy v technice i třeba v zemědělství pak dále na pořád stejné konečné ploše naší Země životzní prostor lidstva dále zvýšily. Dnes za současného stavu vědy a techniky se ten prostor na stále stejné konečné ploše Země odhaduje podle různých autorů na 15 až 30 miliard lidí. Další směry jsou jasné, třeba osídlování kosmu.
Nebo, trošku přízemněji, rozvoj produkce potravin ve vitřních prostorech. Všelijaké ty vertikální kultury, hydroponické, akvakultury, v řízeném vnitřním prostředí a za umělého osvětlení. Toto by umožnilo uvolnit prostory, kde se potraviny pěstují dnes, pole, plantáže, pastviny atd k dalšímu rozšiřování počtu lidí.
Je třeba akorát překonat nesmyslné zelené pokusy o zastavení toho vývoje. Třeba preferencí OZE zdrojů elektřiny, které naopak, protože využívají k získání elektřiny velmi zředěnou energii, potřebu prostoru zvyšují a tím životní prostor lidtsva snižují. Vývoj zatím spíše spěl k využívání stále koncentrovanějších zdrojů energie.
Radim Polášek
9.1.2021 08:14 Reaguje na Miroslav VinklerČistě přírodní stravu měli snad pouze jen ti nejchudší, třeba nevolníci na venkově. Ale to jen proto, že neměli žádné peníze na něco z tehdejšího pohledu lepšího. A jejich průměrná délak života byla obvykle tak kolem 35 let, dnes to je nějako tuším okolo 70 let věku.
Jan Šimůnek
9.1.2021 11:27 Reaguje na Radim Polášekvladimír šmídl
10.1.2021 02:18 Reaguje na Radim Polášekvyskytují zhruba mezi Prahou a Plzní. Název lokality vznikl jako důsledek časné smrti tamějších železářů. Kromě načervenalých rud železných je tam v zemi i vzhledem podobná rumělka (HgS), od železných rud tehdy nerozlišovaná. Rtuť byla tedy příčinou zkrácení života železářů, stejně jako u výrobců vyhlášených benátských (amalgamových) zrcadel.