https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/indicky-sikkim-bez-pesticidu-a-umelych-hnojiv-priklad-rozporuplne-praxe
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Indický Sikkim bez pesticidů a umělých hnojiv: příklad rozporuplné praxe

5.6.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zemědělství v Indii se dlouhodobě potýká se zásadní výzvou - musí uživit rychle přirůstající obyvatelstvo, ale přitom se celonárodní výnos z hospodářstvím přetížené půdy stále snižuje. / Ilustrační foto
Zemědělství v Indii se dlouhodobě potýká se zásadní výzvou - musí uživit rychle přirůstající obyvatelstvo, ale přitom se celonárodní výnos z hospodářstvím přetížené půdy stále snižuje. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Organické zemědělství je uváděno jako jedno ze slibných řešení zajištění potravinové bezpečnosti. V Sikkimu jej v plném provozu zkouší od roku 2015. S jakými komplikacemi se museli vypořádat a s čím ještě zápasí?
 

Zemědělství v Indii se dlouhodobě potýká se zásadní výzvou: musí uživit rychle přirůstající obyvatelstvo, ale přitom se celonárodní výnos z hospodářstvím přetížené půdy stále snižuje. Na tento problém ordinovala federální vláda vytrvale jediný recept: další hnojení a postřiky proti škůdcům. To sice krátkodobě situaci „řešilo“, ale současně půdu dále devastovalo. Chemizace zemědělství vedla k erozi a znečištění vodních zdrojů.

Proto se v nejmenším státě Indie, půlmilionovém Sikkimu, rozhodli k přesně opačně vedenému experimentu. Už v roce 2003 tu vyhlásili přípravu záměru o komplexním zákazu umělých hnojiv a postřiků a od roku 2015 se zdejší celostátní organické zemědělství stalo skutečností. Jak si stojí zdejší zemědělci teď?

Bez hnojiv nám bude líp

Ambiciózní plán zbavit zemědělství celého státu průmyslové chemie je původní ideou Pawan Kumar Chamlinga, stávajícího hlavního ministra Sikkimu. Muže, který patří k nejdéle sloužícím politikům v Indii a který se podle vlastních slov nebojí komplikací. S nápadem na organické zemědělství se jich pojilo víc než dost.

Předně, v roce 2003 v Sikkimu zemědělci vůbec netušili, co to organické zemědělství je. „Takže celá kampaň musela začít rozsáhlým vzdělávacím programem, který usiloval o pozornost lidí, jež často neměli žádného vzdělání,“ říká Chamling, který se do vlády také propracoval bez školních vědomostí. I proto věděl, jak komplikované téma prostým lidem přiblížit.

Konkurence za hranicemi

Školení zemědělců o přepravě výpěstků na tržnice, zakládání hnojišť, akreditace pěstebních programů, certifikace zemědělské půdy, rozdávání kompostérů, to vše zaměstnávalo spoustu lidí z místního ministerstva zemědělství následující léta. Bylo také třeba vysvětlit, že zemědělci, kteří se pesticidů navzdory zákazu nezřeknou, budou čelit likvidační pokutě 100 000 rupií a tříměsíčního žaláře.

Přesto to v květnu 2015 nešlo úplně hladce a nespokojení zemědělci po oficiálním zákazu pesticidů a hnojiv vyrazili demonstrovat do ulic. Ukázalo se, že při řešení situace na domácí scéně se zapomnělo na sousední indické státy, které si své intenzivní a chemizované zemědělství ponechaly. A rázem dokázaly 66 000 sikkimských zemědělců konkurovat jak kvalitou, tak i cenou. Ono „špinavé“ zemědělství má totiž násobnou produktivitu.

Když úroda nepřijde?

A situace, při které místní spotřebitelé řešili, zda si koupit plody domácího organického zemědělství za dvojnásobnou cenu, než bylo běžné anebo levnější dovoz, rychle gradovala v neprospěch místních zemědělců. Zákaz dovozu plodin z ostatních států na sebe nechal čekat překvapivě dlouho a mnoho sikkimských pěstitelů to přivedlo k bankrotu. Po dodnes neúplném zákazu dovozu se nadále potýkali s tím, jak uživit domácí populaci, protože výnos organického zemědělství zdaleka neodpovídal původním odhadům.

Půda bez hnojiv potřebovala čas a nebylo neobvyklé, když po zasetí nenásledovala vůbec žádná úroda. Zemědělci, kteří začali s organickým modelem experimentovat dříve než v roce 2015, už ale měli trochu náskok ve zkušenostech, a tak se černým scénářům s hladomorem dařilo zabránit. A dál?

Kvalitněji, ale taky o dost dráž

Po roce 2016 došlo k výraznému rozkolísání cen běžných potravin, což dopadlo na všechny obyvatele. Brambory, zelí, rýže tu dnes stojí třikrát více. Jsou sice v organické kvalitě, ale ne každý si je může dovolit. Zajímavostí je, že aby jednotliví zemědělci ustáli výkyvy trhu, začali vytvářet oblastní družstva a hospodaří společně, aby snížili náklady. Ukázalo se také, že k půdě a přírodě šetrná produkce není vhodná pro každou plodinu.

Absence pesticidů třeba nebývale zvýšila výnos včelami opylovaného kardamomu. Od roku 2014 téměř o 25 %. „Jenže pokud nepěstujete zrovna kardamom, pozitiva organického zemědělství vás minou,“ zmiňují rozhořčení zemědělci, kterým nedostatečnou úrodu ničí škůdci. Daří se tu také pěstitelům kiwi. Jenže aby se zhojili ze ztrát, exportují téměř celou domácí produkci za hranice, do USA. Místní tak pochoutku v organické kvalitě neochutnají.

Příroda děkuje, zemědělci nadávají

Nad zelenými pohořími Sikkimu dnes zase bzučí hmyz. Zlepšuje se tu kvalita vody, snižuje koncentrace chemikálií v půdě. Výrazně se také zlepšují příjmy cestovního ruchu. Což je sice radostné, ale problém dostupnosti potravin a zatím ztrátového hospodaření zemědělců to moc neřeší. Model zdejšího celostátního organického zemědělství je jistě inspirujícím příkladem nové praxe, která ale není úplně bezproblémová.

I když světová média oslavují environmentálně prozíravou sikkimskou vládu (například Foregin Policy Award v roce 2018), sami zdejší zemědělci nepřestali od roku 2015 demonstrovat za návrat hnojiv a pesticidů. I v letošních sikkimských volbách patřilo zrušení organiky mezi zásadní řešená témata.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KZ

Karel Zvářal

5.6.2019 18:03
Já tomuto projektu fandím, byť je jasné, že to tam rolníci nemají lehké. Ale to je asi tak, jako když kuřákovi vezmete cigarety a notorikovi flašku - začnou vyvádět. Na lepší se zvyká snadno, jenže čistá voda a nekontaminované potraviny se odrazí na zdraví populace. A Indii čeká ještě jeden nelehký úkol - regulovat ten populační boom. Množí se jak sarančata, což také nelze donekonečna. Bláboly o možnosti uživení dalších stovek miliard lidí nemůže soudný člověk přijmout. K čemu a nač??? Aby na Everest se chodilo ve čtyřstupech?-))
Odpovědět
TM

Tomas Moravec

5.6.2019 22:56 Reaguje na Karel Zvářal
kuřákovi vezmete cigarety a notorikovi flašku nebo Indovi jídlo. Všichni tak nějak nepochopitelně vyvádějí, ale časem si zvyknou. Však se nemusí jíst denně nebo skoro denně.
Odpovědět
mr

7.6.2019 10:02 Reaguje na Tomas Moravec
Za bolševika jsem několikrát zaslechl od vysokých soudruhů, cit:"Je lepší umřít hladový a zdravý nebo sytý, i když na rakovinu?" Pak na demonstracích v 89. jsem slyšel, kolik prý u nás na ni umírá lidí, i když jsem ve skutečnosti znal možná tak 2 případy. A dav neználků viděl za tím snad úmysl soudruhů. A dnes znám leda ze svého nejbližšího okolí těch lidí pěknou řadu. Takže je ta situace mnohem horší, ale lidé jsou k tomu jaksi neteční.
Odpovědět
sv

8.6.2019 19:08 Reaguje na
Znal jsi dva, komunistický žvanile, protože ti ostatní nemocní před tím pomřeli. Díky současnému režimu se ti nemocní nějaké léčby dožijí a přežijí. Proto je také dnes podstatně delší průměrná délka života než za vlády bolševických sviní.
Odpovědět
mr

9.6.2019 09:52 Reaguje na
Kdyby hloupost nadnášela, létáte jak tryskáč.
Odpovědět
sv

9.6.2019 21:11 Reaguje na
Tebe bych neměl šanci dohnat, hloupý raketopláne.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

6.6.2019 00:36 Reaguje na Karel Zvářal
Podle tohoto vzoru by se měla vzít zastáncům plného přechodu na obnovitelné zdroje energie elektřina v době, kdy nefouká vítr a nesvítí sluníčko.
Problém je v tom, že v zájmu ochrany životního prostředí každý rád omezuje druhé, ale málokdo je ochoten se omezit sám.
Chcete-li regulovat populační boom, tak se nechte ekologicky čistě utratit a zlikvidovat.
Odpovědět
mr

7.6.2019 09:53 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Zase ty marxistické cancy, cit.:"...se nechte ekologicky čistě utratit a zlikvidovat." Vážený pane, Zvářal má stopropravdu. Jestli vám tyto souvislosti jaksi nedávají mozkové buňky dohromady, tak tady neobtěžujte a odstěhujte se třeba do té Indie, kde si výhod z přelidnění můžete užívat plnými doušky. Vy jste jaksi doposud nepochopil, že oni z těch přelidněných zemí své populační problémy nakonec budou řešit na náš účet, což si tady mnoho lidí vůbec neuvědomuje. Abyste nebyl omezován, musel byste žít na planetě prakticky sám. Jinak jste vždycky něčím (někým) omezován.
Odpovědět
KJ

Kuličkin Jabloňovič

8.6.2019 07:59 Reaguje na
Marxistické cancy má právě Zvářal a vy. Uděláme si hezký experiment třeba v Indii. Nevadí, že mají všichni hlad, ono nám to tu populační explozi tak nějak po bolševicku hezky pořeší. Twl tydle "přirozeníci sluneční", to je mor.
Odpovědět
mr

8.6.2019 11:16 Reaguje na Kuličkin Jabloňovič
Aspoň se za toho Marxe tolik nestyďte. T.R. Malthus vám to už před více jak dvěmasty lety napsal jasně a srozumitelně. A celá historie lidstva mu dává za pravdu. Na rozdíl od lidskoprávních pošuků naivně věřících Marxovým hloupostem to byl Pan Vědec.
Odpovědět
sv

8.6.2019 19:09 Reaguje na
Malthus akorát dokázal, že věštby z lógru jsou na prd, stejně tak římský klub a jim podobní, marxistický pošuku.
Odpovědět
sv

8.6.2019 19:19
V článku chybí podstatný údaj, a to kolik ty pesticidy a umělá hnojiva ušetřily indické divočiny a kolik v tom Sikkimu bylo nutno vykácet lesů kvůli aby tzv. tradičnímu zemědělství vyprodukovalo dost potravin. Jinak tvrzení, že postřiky a umělá hnojiva způsobují erozi je totální blábol. Erozi způsobují nevhodné plodiny a nevhodné postupy, a právě ty nejtradičnější zemědělské metody, tedy pastva dobytka a vypalování.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

8.6.2019 21:12 Reaguje na
Co vám brání ten "chybějící údaj" ocitovat, event. uvést na něj odkaz. Já myslím, že k žádnému rozšiřování polností nedošlo, celý experiment se provádí na stávajících pozemcích. Pastva dobytka určitě nezpůsobuje erozi, travní drn chrání půdu velmi dobře. Je to příklad ekologického zemědělství, který se hojně aplikuje i u nás, bez nutnosti chem. vstupů. A totální herbicid odkryje půdu natolik, že k té erozi dojde, byť není taková, jako na svažité půdě narušené orbou či podmítkou.
Odpovědět
sv

9.6.2019 01:33 Reaguje na Karel Zvářal
Myslet znamená, ho.no vědět, Zvářale. Já, na rozdíl od vás vědět, chci a proto se na tyto údaje PTÁM autora (rozuměj toho, kdo to opsal z nějakého zahraničního webu). Je všeobecně známým faktem, že tzv. tradiční zemědělství, má výrazně nižší výnosy než klasické. Pokud tedy "tradičně" pěstují na původních pozemcích, tak jim nutně výrazně klesly výnosy. Ergo Indové nebudou mít co žrát. Dále předvádíte jen totální blábol. Herbicid nic neodkryje, pokud se používá na sklizeném poli. Pastva samozřejmě erozi způsobuje, a to masivní. Stačí nebýt líný a zahleděný do místních bionesmylů, seznámit s tím, jak to vypadá v subsaharské Africe či právě na některých územích v Indii, kde rostoucí počty tradičního nízkoprodukčního dlouhorohého skotu způsobují nejen erozi (tam už pomalu nemá co erodovat) ale k masivní desertifikaci.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

9.6.2019 05:26 Reaguje na
To by se ještě vidělo, ubožáčku líný se podepsat, tady hovno ví. Kdyby to bylo ve hře, autor by to dozajista uvedl. Když píšu pastva, myslím pastva, nikoliv hromadění dobytka a logická devastace poslední vegetace. Článek pojednává o zemědělství bez novodobých výdobytků, tj. průmyslových hnojiv a pesticidů, tzv. postaru, jak se hospodařilo po tisíce generací. Dnes to "znovuobjevujeme". K článku o erozi u nás jste měl možnost se vyjádřit, to by nás mělo pálit daleko více, než vzdálená Indie. Tady je to zjevně v pořádku, vzhledem k minimu reakcí. Vy jste někde četl o aplikaci herbicidu na poorané pole??? Tak hloupí Indové určitě nejsou, co jim podsouváte. Např. u nás se aplikuje v předseťové přípravě, kdy jsou pole totálně žlutá, spálená. A o problémech třetího světa vím moc dobře, proto jsem psal o řešení vysoké porodnosti, což je červený hadr pro další anonymy čtvrté cenové.
Odpovědět
sv

9.6.2019 21:35 Reaguje na Karel Zvářal
Chápu, vědět nic nechceš a tak raději strkáš svou vyIízanou palici do biokompostu před zjevným faktem, že více tzv. tradičního zemědělství bez moderní techniky znamená více vypalování divočiny pro neefektivní políčka a rozšiřování pastvin. Co ty myslíš, je celkem irelevantni, protože jsi právě dokázal, že tvoje myšlení stojí za prd, když nejsi schopen dojít k tomu, že jedna a jednou jsou dvě, nebo k tomu, že víc tradičního dobytka znamená víc pastvy a to znamená víc odkryté půdy a to znamená víc eroze a v oblastech o kterých je řeč i rychlé rozšiřování pouští.
Taky jsi dokázal, že neumíš číst. Uveď konkrétně, kde píšu něco o "pooraném poli", jinak budeš za bIbce, analfabete. Já píšu s sklizeném poli. Podzimní desikace je zřejmě něco, co je pro tebe španělská vesnice, a při tom je to technika, která díky bezpečným herbicidům jako roundup umožňuje omezit zbytečnou orbu a tedy omezit erozi.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

9.6.2019 22:28 Reaguje na
Zřejmě se tě ty tupoune buranský (SV - to je svatý za dědinú:-)) zapomněli v tom Sikkimu zeptat. Asi to měli v těch monzunech odpozorované, že ztráty na ornici jsou větší než spláchnuté aplikované pesticidy. Proto je úroda nižší, že zaplevelená kukuřice je menší, ale právě ten plevel chrání půdu před erozí. U nás to řeší pomocí svazenky, ale to jsou světlé vyjímky. A jinak souhlas s J. Werichem:
„Nejhorší srážka v životě, je srážka s blbcem. Blbce nikdy neusvědčíte z blbství. Z takové srážky, vyjdete vždycky jako největší blbec pod sluncem.“

Odpovědět
sv

11.6.2019 21:30 Reaguje na Karel Zvářal
Jasně, a proto se ti ostatní vyhýbají. Nepochybuju, že sikkimští zemědělci měli velmi dobře odpozorované, co je pro ně dobré a proto masově protestovali proti politickému zákazu shora znamenající první stupeň návratu na stromy (v EU realizovaném např. faktickým zákazem GMO). Což bys věděl, kdybys uměl číst a přečetl si co je vlastně v článku napsáno. Každopádně oceňuju, že se už dále neztrapňuješ připitomělými pokusy popírat evidentní fakty, která uvádím a omezuješ se jen na hysterii a nadávky, analfabetický burane.
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

9.6.2019 05:27
nějak vypadlo slovo kdo
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

9.6.2019 08:16
Rozporuplné reakce, jak vidno, jsou toliko u nás na tamní hospodaření. Novináři často recyklují nějaký starší článek a upraví si to zčásti podle svého. Vidění domorodců je zcela jiné: „Obyvatelé Sikkimu jsou pyšní na své zemědělství a na to, že žijí v dokonalé harmonii s přírodou,“ píše se v brožuře „Sikkim on The Organic Trail“, vydané svazovou vládou.

Kdo není líný, snadno se dokliká, např.: https://www.obnovitelne.cz/cz/clanek/466/vitejte-v-zemi-ktera-je-100-bio/

https://zoommagazin.iprima.cz/zajimavosti/sikkim-zeme-bez-plastu-a-s-penezi-pro-kazdeho
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

9.6.2019 20:44 Reaguje na Karel Zvářal
Jednou jsem viděl na TV reportáž ze Španělska,kde pod foliáky (desetitisíce ha) pěstují zeleninu. Vše dávkuje počítač, rostliny neznají půdu ani přirozené světlo. Pak černoši úrodu "podseknou" , zchladí se ,nastříká sajrajtem,aby déle vydrželo a hurá na kamion. Taky do ČR.
Když se namítalo, že rajčata jsou bez chutě ,rozesmátý Španěl pravil, že se to stejně osolí a nikdo to nepozná.
Nesporným favoritem v tabulce hnusu je holandská produkce. Poláci jsou proti nim slabý odvar.
Ještě chvíli počkejme a oni tam začnou přidávat také anabolika.Každý kdo kritizuje pak dostane přes držku.
Tohle jsme přece nechtěli !
Odpovědět
KZ

Karel Zvářal

9.6.2019 23:06 Reaguje na Miroslav Vinkler
Pane Vinklere, lidí je jak sraček. V minulosti umírali na mory z nehygieny a hladomory, dnes je všeho dostatek, ale kvalita velmi pochybná. Pesticidy, konzervanty (éčka)...každý třetí Čech má rakovinu a každý čtvrtý na ni umře. Jsou tací, co do marketu nechodí a raději si vypěstují na zahrádce vlastní zeleninu, kde o kvalitě nemusí pochybovat. Dobré je, že to v té televizi ukázali, každý se podle toho může zařídit.
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

10.6.2019 10:13 Reaguje na Karel Zvářal
odpovím jednoduše, plocha Země je konečná. Počet lidí roste exponencionálně. Musí do jít k limitě,kdy už nelze uspokojit produkci pro populaci. /starý dobrý Malthus/
Proto se vymyslelo intenzivní chemicko-technologické zemědělství, které je s to navyšovat výnosy ze stejné výměry - od pesticidů přes genové inženýrství po robotické mechanismy. Jenže se jaksi zapomnělo na půdu,která vydrží ledaco,ale tohle určitě ne. Je pouze otázkou času -max. několik desetiletí - kdy se půda stane neúrodnou, zkolabuje.
Pak se probereme,ale bude to hodně ,hodně bolet.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 


Pražská EVVOluce
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist