Monitorovací stanice na Bečvě bude jen rok. Jejím smyslem je výzkum, ne dělat hlídače

Jedním ze slíbených opatřeních, vyvolaných ekologickou havárií na řece Bečvě ze září 2020, bylo zřízení monitorovací stanice, která by v Bečvě hlídala kvalitu vody v reálném čase nonstop. Ještě v dubnu 2021 se předpokládalo, že pokud půjde všechno dobře, začne stanice hlídat kvalitu vody v Bečvě o letních prázdninách. Vše ale dobře nešlo a stanice ještě zapojena není. Jak Ekolist.cz zjistil u Výzkumného ústavu vodohospodářského, stavebně je stanice připravena a přístroje jsou připraveny k nainstalování. "Čekáme jen na kolaudační rozhodnutí a následně podepsání smlouvy s dodavatelem elektrické energie," říká Tomáš Urban, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Monitorovací zařízení bude na Bečvě jen dočasně, nikoliv trvale, jak o stanici informovaly média. Výzkumný ústav také uvádí na pravou míru to, co je vlastně smyslem stanice. "Stanice není určena k vyšetřování havárie ani k hlídání subjektů vypouštějících odpadní vody do Bečvy," vysvětluje Tomáš Urban. Stanice má za cíl ověření celoročního provozu, hlášení o případné havárii zodpovědným organizacím a zjištění vhodného přístrojového vybavení podobných stanic, které by měly nezávadnost vody kontrolovat v kontinuálním provozu.

Jak dále uvádí Urban, cílem je získat podklady pro vytvoření sítě alespoň deseti takovýchto stanic umístěných na našich klíčových tocích. "V České republice se zatím kontinuální měření neprovádí, takže i kultura týkající se respektu k životnímu prostředí a kvalitě odpadních vod od potencionálních znečišťovatelů tomu často odpovídá," říká Urban a dodává, že projekt je plně hrazen z vlastních prostředků ústavu, má statut výzkumu a z těchto důvodů je omezen na období jednoho roku. "Pak vybavení a stanici opět odmontujeme a výsledky zpracujeme," vysvětluje Urban.

Ústav přitom předpokládá, že náklady na provoz stanice budou cca 500 tisíc Kč ročně, jde o náklady na energie, spotřební materiál, čas zaměstnanců, dopravu.

Stanislav Pernický, předseda Místní organizace Českého rybářského svazu Hustopeče nad Bečvou, se nedávno podivoval nad umístěním stanice. Ta bude nad výustí ve Lhotce, která je u místních rybářů v silném podezření, že právě odtud v září vyteklo znečištění.

Tomáš Urban vysvětluje, jaké důvody vedly výzkumníky k výběru místa. "Stanice nemá za účel hlídat podniky na Bečvě, ale má ověřit způsoby celoročního měření nezávadnosti vody na vodních tocích obecně," předesílá Tomáš Urban. "Výběr místa byl udělán s ohledem na naše výzkumné potřeby, hydraulické podmínky (proudnice po většinu roku v blízkosti odběru), provozní potřeby stanice - příjezd, napojení na elektrickou energii a na základě našeho vlastního rozhodnutí," vysvětluje Urban.

"Havárie na Bečvě byla pro nás indikátorem, že je správný čas na to, aby se kontinuální měření kvality vody prosadilo a stalo se běžnou součástí péče o životní prostředí v ČR," dodává Urban.

V podobném duchu reaguje na otázku, proč nejsou na Bečvě stanice dvě, jedna pod Energoaquou, druhá pod Dezou. Tomáš Urban odpovídá, že stanice není určená k hlídání Dezy, Energoaquy nebo jiných provozů. "Pořízení stanice je náročné investičně i provozně. Stanice by měl být umístěna vždy na toku pod určitou celou aglomerací - například více měst, průmyslových podniků," říká Tomáš Urban.

Co by se dělo, kdyby se opakovala havárie jako se stala v září 2020 a stanice již byla v provozu? "Stanice spustí alarm a odešle informaci na libovolné množství adres. Zároveň automaticky odebere vzorek, aby se následně mohlo zjistit, z jakého důvodu byl alarm spuštěn," vysvětluje Tomáš Urban. Zodpovědné organizace pak mohou neprodleně zahájit terénní šetření, odebrat vzorky z výustí a kritických míst toku a zaslat do laboratoře. Jak dále uvádí Urban, na signál ze stanice a prošetření v terénu mohou neprodleně navázat činnosti k eliminaci dopadů havárie (norné stěny, nadlepšení průtoků z nádrží...), ke stanovení jejího postupu a také varování níže ležících uživatelů vody a obyvatel u řeky.

"Je vhodné zmínit, že přístroje zjistí, že se něco nestandardních s vodou děje, co se však stalo konkrétně, se již musí zjistit rozborem na místě nebo podrobněji v laboratořích," vysvětluje Tomáš Urban.

Smyslem stanice je podle Urbana výzkum a prosazení kontinuálního měření, ne dohled nad provozem několika podniků na Bečvě. "Dohled nad kontrolou kvality vody mají v náplni práce jiné organizace než výzkumné ústavy," říká Tomáš Urban.

"Je také vhodné si uvědomit, že stanice, kterou na místě instalujeme, včetně vybavení, se pohybuje v ceně dosahující téměř 5 milionů Kč, nutné je potřeba počítat s prostředky na provoz. To skutečně nelze instalovat za každou výpustí," říká Tomáš Urban. "Smyslem projektu je však ověřit stávající řešení v celoročním provozu a najít, případně ověřit, i jiná, levnější, řešení, která by se v podmínkách ČR dala použít a přispěla tak ke zlepšení kvality vod, potažmo k efektivní reakci na případné havárie. Možnosti budoucího využití jsou mnohem širší, v této fázi se zaměřujeme především na nezávadnost vod a kontinuální měření."

Perloočky na stráži

Monitorovací stanice je jiný název pro toximetr. Jde o zařízení, kterým neustále protéká voda přímo z řeky. Kvalitu vody hlídají perloočky, malé vodní organismy, které jsou vysoce citlivé na kvalitu vody. Na znečištění reagují změnou svého chování, při silném znečištění uhynou. Software toximetru vyhodnocuje změny jejich chování. V případě, že ze změn chování vyhodnotí toxické znečištění, vyšle tuto informaci jak do střediska, pověřeného sledováním havarijního znečištění, tak do automatického vzorkovače, který ihned odebere vzorky vody z toku. Toximetr tak dokáže téměř v reálném čase zaznamenat znečištění toku a okamžitě tuto informaci předá dál. Zároveň jsou k dispozici vzorky vody, které je možné dále vyhodnotit a použít pro další vyhodnocení původu znečištění.

Jaké jsou možnosti toximetru, si můžete přečíst v článku z roku 2019 Proč nikdo nechce zařízení, které pozná jedy v řece? Protože je lepší nechat to plavat, myslí si výzkumník.

---

reklama

---