Odborníci: Za vysychání mokřadů může lidská činnost, krajině chybí vlhkost
16.8.2024 02:02
(ČTK)
"Sklizená pole, parkoviště či zástavby mají v horkých dnech 50 stupňů Celsia. Z nich se zvedá horký vzduch. Ten letí nahoru a strhává od vodní hladiny a stromů v mokřadech vlhkost."
Foto | RomanM82 / Wikimeda Commons
Podle vědce Jana Pokorného zástavby, parkoviště i sklizená pole zbylým mokřadům nesvědčí. Odráží sluneční energii, kterou by jinak využívaly mokřady k přeměně na vodní páru, což může způsobovat jejich vysychání. "Sklizená pole, parkoviště či zástavby mají v horkých dnech 50 stupňů Celsia. Z nich se zvedá horký vzduch. Ten letí nahoru a strhává od vodní hladiny a stromů v mokřadech vlhkost," uvedl.
"Když budou horké dny kolem 30 stupňů Celsia, tak půjdete k rybníku nebo na kukuřičné pole? Je jasné, že na poli se většina sluneční energie odrazí zpátky a působí pocit horka. V mokřadu se ta energie přemění a víceméně využije na odpar vody, který ovzduší ochlazuje," uvedl Vymazal.
Revitalizace mokřadů začala na řadě míst v Krkonoších zadržovat vodu v krajiněMokřady mají podle Vymazala spoustu ekosystémových služeb. Poskytují potraviny, dřevo, ale primárně odpařují poměrně velké množství vody a výrazně chladí ovzduší. "Běžná mokřadní rostlina jako rákos může vypařit sedm až deset litrů vody, což odpovídá výkonu šest kilowatthodin. Čím je mokřad větší, tím víc funguje, v uvozovkách, jako výkonnější chladicí zařízení," dodal. To potvrdila i Lucie Záhorová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, podle které mokřady pomáhají zmírňovat dopady klimatických změn.
Podle Pokorného by proti vysychání mokřadů pomohlo, kdyby v krajině rostl například sad nebo tam byly dvě úrody. "Avšak než abych poučoval, jako první krok navrhuji dostat do základního vzdělání rozdíl mezi distribucí sluneční energie na střeše domu, parkovišti a zemědělském sadu, zahradě nebo v lesích. Bylo i pořekadlo, že na suché pole neprší. Ono je to tak jednoduché, protože se s tím musí potkat školák," míní.
Přečtěte si také |
Až poznáme, co krajina uměla před odvodněním, začneme vodě její prostor navracet. Lukáš Linhart vysvětluje, proč je dobré mít mokřady
Jako mokřady si většina lidí představí rašeliniště či bažiny, ale patří mezi ně také mělké rybníky, potoční nivy a mokré louky. Mokřad je samostatný ekosystém, který je zaplaven nebo nasycen vodou, a to buď trvale, nebo sezonně. Při zaplavení převládají bezkyslíkaté procesy, zejména v půdě. Jsou zároveň útočištěm pro mnohé druhy zvířat a hmyzu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Nefunkční nádrž na Křivoklátsku nahradila nová tůň umožňující migraci živočichů
Ochránci přírody vysadili jižně od Prahy sto rostlin koniklece otevřeného
Ochránci přírody záměrně vyřezali dutiny do stromů. Tvoří tak stanoviště pro ohrožené živočichyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
FD
František Dvořák
16.8.2024 08:25Velice bych doporučil odborníkům přečíst si učebnice agrotechniky z let 1962 - 1971, kdy jsem studoval na dvou zemědělských školách. Ano tam by se dozvěděli věci. Ne jenom to, že by prospělo půdě, kdyby tam byly dvě úrody za rok. Jenom maličkost k této věci. Již jsem to tady kdysi psal. Když vyjela 613 z okresního výboru strany se zemědělský funkcionářem na kontrolu po žních, tak jsme si telefonovali do vedlejších JZD, chyť si toho blbce a zaveď ho tam, kde máš již zasetou směsku, tady řádil jak vůl. Dnes ale musím uznat, že ti chlapy byli absolventi skutečných zemědělských škol. Pravdou je, že tento stav nastal i tím, že se nikomu nechce dělat, je lepší být nějakým kaučem nebo podobně. Zda je možný návrat nevím. Nevím taky jak to dopadne, až nebude odkud potraviny dovážet.
Odpovědět
Anyr
16.8.2024 23:43 Reaguje na František DvořákVymytismus socialismu v přímém přenosu, okořeněný správně jedudědkovsky. Nikomu se nechce dělat, jen týpek makal stodvacet let třicet hodin denně deset dní v týdnu, a dnes všichni žijí jen z toho, co on vydělal, a jedí ze zásob hyperúrod, které sklidil za hlubokého míru. A půdu, tu jsme zničili tím nicneděláním my, za pětatřicet let od konce zářné rudé éry.
A školy? To tehdy byly skutečné, dnes se něučí nikde nic, jen jak mačkat ty tabletky a monytori a všichni umřeme hlady!
Neuvěřitelné.
Doufám, že někdo sbírá tyhle příspěvky do archivů.
Odpovědět
A školy? To tehdy byly skutečné, dnes se něučí nikde nic, jen jak mačkat ty tabletky a monytori a všichni umřeme hlady!
Neuvěřitelné.
Doufám, že někdo sbírá tyhle příspěvky do archivů.
FD
František Dvořák
17.8.2024 06:09 Reaguje na AnyrVážený pane, nevím kolik je Vám let. Mě již hodně, tak mě to trápit již nebude Ale Vás možná ano. To, co jsme udělali za 30 let z přírody je neskutečná tragedie. Jíst budete muset stále. A proto i naši předci vyjmuli půdu z její přirozenosti a začali na ní hospodařit. Pokud se Vám podaří vyrábět potraviny kliknutím na tlačítko, fandím Vám, ale moc tomu nevěřím.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.8.2024 11:16 Reaguje na František DvořákMáme stejný názor a v našem věku nám to opravdu už
může být jedno. Pokud se ale hlupák nechce poučit z praxe předků, tak mu nezbývá nic jiné, než se dočkat omylů a nezdarů, které už oni kdysi zažili a už je nedělali. Ti dnešní EKOsvazáci totiž zapomněli,
že bez chemie a současné techniky by se nemohli
vzdát orné půdy ve prospěch zatravněných ploch a
mokřadů. Chemie a mechanizace jim umožňuje totéž
vypěstovat na polovině, či třetině půdy. Vzrostly
násobně výnosy, ale za jakou cenu? Pár hektarů
vysýchavých mokřadů nikdy nenahradí vodu, která
utíká z polí bez organiky nahrazené chemií, která
dělá z půdy pouze držák rostlin jako v hydropónii.
Když jsem viděl v kamenné suti v podhůří Alp sady
s kapkovou závlahou živnými roztoky, tak jsem si
řekl, že to nemá s přírodou zhola nic společného. Oni ti EKOsvazáci tomu dnes tleskají, z ornice chtějí mít mokřady na kterých se nemusí pracovat, ale to je omyl. Bez údržby zarostou nálety a tu
funkci ztratí. Navíc trvale nasycený mokřad už
další vodu nepojme a vysýchavý je pouze dočasná
louže s rizikem, že v něm po vyschnutí zahyne vše,
co se nemůže samo přemístit jinam. Blbost je dar
boží a někteří chytrolíni šli pro ten dar víckrát.
Odpovědět
může být jedno. Pokud se ale hlupák nechce poučit z praxe předků, tak mu nezbývá nic jiné, než se dočkat omylů a nezdarů, které už oni kdysi zažili a už je nedělali. Ti dnešní EKOsvazáci totiž zapomněli,
že bez chemie a současné techniky by se nemohli
vzdát orné půdy ve prospěch zatravněných ploch a
mokřadů. Chemie a mechanizace jim umožňuje totéž
vypěstovat na polovině, či třetině půdy. Vzrostly
násobně výnosy, ale za jakou cenu? Pár hektarů
vysýchavých mokřadů nikdy nenahradí vodu, která
utíká z polí bez organiky nahrazené chemií, která
dělá z půdy pouze držák rostlin jako v hydropónii.
Když jsem viděl v kamenné suti v podhůří Alp sady
s kapkovou závlahou živnými roztoky, tak jsem si
řekl, že to nemá s přírodou zhola nic společného. Oni ti EKOsvazáci tomu dnes tleskají, z ornice chtějí mít mokřady na kterých se nemusí pracovat, ale to je omyl. Bez údržby zarostou nálety a tu
funkci ztratí. Navíc trvale nasycený mokřad už
další vodu nepojme a vysýchavý je pouze dočasná
louže s rizikem, že v něm po vyschnutí zahyne vše,
co se nemůže samo přemístit jinam. Blbost je dar
boží a někteří chytrolíni šli pro ten dar víckrát.
ss
SV
Slavomil Vinkler
16.8.2024 09:23Jistěže je vysýchání mokředů dílo lidí. Ve starověku byly Čechy a Morava splné mokřadů. Od té doby jich lidé ubývají. Otázka ale je, kolik mokřadů je optimum.
Odpovědět
HH
Honza Honza
16.8.2024 09:40Ano, prostý člověk, dítě, se jde ochladit k rybníku nikoli na kukuřičné pole, ev do mongolské stepi, kde je v poledne 50 st., byť vzdělaný odborník (p. Vinkler) navrhuje jako nejlepší řešení krajiny řídký les a stepní oblast. Rovněž les je nutný, bez lesa nebude ani rybník, protože potok pramení v lese. V lese je chládek, rostou tam stínomilné a vlhkomilné rostliny, mechy, lišejníky, houby, vřesy, zvl. ponecháme-li v lese staré dřevo. Při dešti to funguje jako houba.
Co kdyby se společnost více zaměřila na tuto oblast, místo miliard na FV na střechách a elektroaut na asfaltových silnicích.
Odpovědět
Co kdyby se společnost více zaměřila na tuto oblast, místo miliard na FV na střechách a elektroaut na asfaltových silnicích.
SV
Slavomil Vinkler
16.8.2024 11:34 Reaguje na Honza HonzaAno, v tom co píšete máte pravdu. Lesy a mokřady fungují pro blízké okolí jako chladnička. Chladí sebe a své okolí odparem. Ovšem. Les či mokřad je tmavší než pole či suchá tráva, tedy pohltí více energie. A odpaří množství vody. Pro mikroklima nesporně dobře. Pro klima republiky, evropy světa je to otázka. Tak jako lednička chlaí uvnitř ale kuchyˇn vám neochlaí. Nikde jsem ale neviděl makroklimatickoé hodnocení celkového vlivu. Tedy pohlcené teplo, odpařená voda jako "skleníkový plyn" atd....
Odpovědět
HH
Honza Honza
16.8.2024 11:57 Reaguje na Slavomil VinklerJá jsem také takové mikroklimatické zhodnocení nečetl ( i když jsem četl teorie o biotické pumpě v lese), ale vím, že se po dešti nad lesem páří mlha, že les (logicky) se chová jinak než louka, že nad zalesněným územích je chladněji, naopak na pampě, savanách, zvl. pak (logicky) na poušti, ve městě je extrémní vedro, že v lese pramení řeky, lesy shromažďují vodu atd, atd. Vím co udělá odlesnění zvl. v teplých oblastech, co to udělalo ve Středomoří, jaké nezměrné následky pro celé klima by udělalo odlesnění Amazonie. To jsou nesporná nevyvratitelná fakta ověřená praxí (axiomy? = není třeba je jakkoli dokazovat, každému jsou jasné, každý ví, že jsou pravdivé). Něco jiného jsou teorie proč to tak je, viz biotická pumpa, příspěvky p. Svobody níže- to opravdu jednoznačně nevíme!
Víme tedy, že musíme shromažďovat vodu a co nejvíce zalesňovat, co nejvíce vegetace, ochlazovat. Vážím si každého člověka, který mě v poznání posunuje dál, ale i on se může mýlit, někdy je to zbytečné!
Odpovědět
Víme tedy, že musíme shromažďovat vodu a co nejvíce zalesňovat, co nejvíce vegetace, ochlazovat. Vážím si každého člověka, který mě v poznání posunuje dál, ale i on se může mýlit, někdy je to zbytečné!
HH
Honza Honza
16.8.2024 12:05 Reaguje na Slavomil Vinklera chladnička? kdž jíotevřete dveře, tak chladí!
Odpovědět
SV
HH
Honza Honza
16.8.2024 13:51 Reaguje na Slavomil Vinklerkdyž otevřete dveře lednice do kuchyně, tak ochladí i kuchyň
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
16.8.2024 14:15 Reaguje na Honza HonzaTo ano, ale předtím tu kuchyň mnohem více ohřála.
Odpovědět
Pe
Petr
16.8.2024 22:03 Reaguje na Slavomil Vinkler"Nikde jsem ale neviděl makroklimatickoé hodnocení celkového vlivu. Tedy pohlcené teplo, odpařená voda jako "skleníkový plyn" atd...."
Informace o procesu jsou k ničemu, důležitý je přece výsledek. Tedy jaké klima je s lesem a jaké bez lesa. A k tomu stačí informace ze zemí, kde došlo k výrazné deforestaci.
Odpovědět
Informace o procesu jsou k ničemu, důležitý je přece výsledek. Tedy jaké klima je s lesem a jaké bez lesa. A k tomu stačí informace ze zemí, kde došlo k výrazné deforestaci.
JS
Jiří Svoboda
16.8.2024 10:29"Podle vědce Jana Pokorného zástavby, parkoviště i sklizená pole zbylým mokřadům nesvědčí. Odráží sluneční energii, kterou by jinak využívaly mokřady k přeměně na vodní páru, což může způsobovat jejich vysychání."
Proboha, co to ten člověk mele?
Odpovědět
Proboha, co to ten člověk mele?
JS
Jiří Svoboda
16.8.2024 10:36A další pitomost:
""Když budou horké dny kolem 30 stupňů Celsia, tak půjdete k rybníku nebo na kukuřičné pole? Je jasné, že na poli se většina sluneční energie odrazí zpátky a působí pocit horka. V mokřadu se ta energie přemění a víceméně využije na odpar vody, který ovzduší ochlazuje," uvedl Vymazal."
Když se sluneční energie odrazí, tak tam není. Ta energie slunečního záření je na tmavém povrchu absorbována, povrch se rozpálí a ohřívá vzduch nad ním, proto je tam horko.
Jak mohou být takoví lidé nazýváni odborníky, když mají v hlavách takový zmatek.
Odpovědět
""Když budou horké dny kolem 30 stupňů Celsia, tak půjdete k rybníku nebo na kukuřičné pole? Je jasné, že na poli se většina sluneční energie odrazí zpátky a působí pocit horka. V mokřadu se ta energie přemění a víceméně využije na odpar vody, který ovzduší ochlazuje," uvedl Vymazal."
Když se sluneční energie odrazí, tak tam není. Ta energie slunečního záření je na tmavém povrchu absorbována, povrch se rozpálí a ohřívá vzduch nad ním, proto je tam horko.
Jak mohou být takoví lidé nazýváni odborníky, když mají v hlavách takový zmatek.
HH
Honza Honza
16.8.2024 12:03 Reaguje na Jiří SvobodaCož si to takhle zjednodušit:
beton a asfalt absorbují sluneční záření a tím se ohřejí,
vegetace, les, vodní plocha absorbovanou energii využijí na odpaření vody (jako když se potíte) a tím samy sebe a i krajinou kolem ochladí (i pro okolí již nejste přehřátý radiátor)!
Odpovědět
beton a asfalt absorbují sluneční záření a tím se ohřejí,
vegetace, les, vodní plocha absorbovanou energii využijí na odpaření vody (jako když se potíte) a tím samy sebe a i krajinou kolem ochladí (i pro okolí již nejste přehřátý radiátor)!
JS
Jiří Svoboda
16.8.2024 12:48 Reaguje na Honza HonzaTo zjednodušení je správné, akorát ta odpařená voda může někde níže chybět. Pak by bylo to odpařování vody v mém okolí k mému prospěchu sobecké vůči místům, kde ta voda bude chybět.
Správně by mělo být lokální odpařování vody a tím chlazení zpoplatňováno a nikoliv dotováno.
Nebo vám zákon zachování hmoty nic neříká?
Odpovědět
Správně by mělo být lokální odpařování vody a tím chlazení zpoplatňováno a nikoliv dotováno.
Nebo vám zákon zachování hmoty nic neříká?
HH
Honza Honza
16.8.2024 13:50 Reaguje na Jiří SvobodaPříroda tak funguje miliony let a před příchodem člověka žádná voda nechyběla, i když kritická období také byla.
Největší chyba těchto diskuzí je, že operujete s teoriemi, které nejsou jasné ani odborníkům.
Dle mého názoru (opět je to neověřená hypotéza) zdrojem vody je zalesnění planety. Lesy celkově zadržují vodu, fungují jako stabilizátor, vodní baterie, houba, bez nich by také pršelo (třeba méně), ale voda by rychle odtekla a bylo by sucho= horko = Venuše, kolaps, konec.
Odpovědět
Největší chyba těchto diskuzí je, že operujete s teoriemi, které nejsou jasné ani odborníkům.
Dle mého názoru (opět je to neověřená hypotéza) zdrojem vody je zalesnění planety. Lesy celkově zadržují vodu, fungují jako stabilizátor, vodní baterie, houba, bez nich by také pršelo (třeba méně), ale voda by rychle odtekla a bylo by sucho= horko = Venuše, kolaps, konec.
SV
Slavomil Vinkler
16.8.2024 14:08 Reaguje na Honza HonzaNechci se vám smát, ale to co jste uvedl je tautologie.
Samozřejmě, před příchodem člověka žádná voda nechyběla, neboť pokud nyní chybí, tak jen a jen člověku, přírodě ne, té je to úplně jedno.
Odpovědět
Samozřejmě, před příchodem člověka žádná voda nechyběla, neboť pokud nyní chybí, tak jen a jen člověku, přírodě ne, té je to úplně jedno.
HH
Honza Honza
16.8.2024 17:50 Reaguje na Slavomil VinklerBohužel (pro nás) je to opačně: nekolabujeme my, ale právě příroda. My jsme na tom stále lépe a lépe a příroda hůře a hůře. Kéž by to bylo opačně!
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
16.8.2024 14:32 Reaguje na Honza HonzaZdrojem dešťové vody jsou hlavně oceány. A ta se tam dostane zpět tím, že steče po povrchu nebo formou srážek nad oceány.
Co naprší v lese, to se buď vsákne a stromy odpaří - to máme oba rádi byť z různých důvodů, nebo odteče. Když nebude moc pršet a nebude se dost vody vsakovat, stromy budou odpařovat na úkor zemní vlhkosti, až ta dojde. Pak uschnou - samy se vzájemně zahubí bojem o poslední zbytky zemní vlhkosti. Každá oblast může utáhnout jen tolik stromů, kolik naprší. Kde prší málo, les nevydrží a ustaví se třeba savana či pusta.
Opravdu nevím, co může být na tak triviálních úvahách nejasného.
Odpovědět
Co naprší v lese, to se buď vsákne a stromy odpaří - to máme oba rádi byť z různých důvodů, nebo odteče. Když nebude moc pršet a nebude se dost vody vsakovat, stromy budou odpařovat na úkor zemní vlhkosti, až ta dojde. Pak uschnou - samy se vzájemně zahubí bojem o poslední zbytky zemní vlhkosti. Každá oblast může utáhnout jen tolik stromů, kolik naprší. Kde prší málo, les nevydrží a ustaví se třeba savana či pusta.
Opravdu nevím, co může být na tak triviálních úvahách nejasného.
Pe
Petr
16.8.2024 22:19 Reaguje na Jiří SvobodaNejasné je to, proč uvádíte jako příklady procesy, které probíhají někde úplně jinde. U nás je klimaxovým stadiem ekosystému vysoký les, což zcela jednoznačně dokazuje, že vody je tu dostatek. Vaše kauzalita neprší, proto není les, u nás neplatí. U nás platí opak - není les, proto neprší.
Odpovědět
Pe
Petr
16.8.2024 22:13 Reaguje na Jiří SvobodaMyslím že vám postačí konstatování, že kdyby ta voda někde níže chyběla, tak by se to projevilo zkázou ekosystémů. Ale protože se tak neděje, tak ta voda nechybí, ať už se tak děje jakýmkoliv souborem fyzikálních procesů.
Zato lze sledovat opak - že voda začne někde chybět a teploty stoupat jakmile se lesy odstraní. Správně by tedy mělo být zpoplatněno odstraňování lesů, které způsobuje úbytek vody a růst teplot v celé krajině.
Odpovědět
Zato lze sledovat opak - že voda začne někde chybět a teploty stoupat jakmile se lesy odstraní. Správně by tedy mělo být zpoplatněno odstraňování lesů, které způsobuje úbytek vody a růst teplot v celé krajině.
PE
Petr Elias
16.8.2024 10:41Pokorný?
Jiří Kopáček: Pohádky Jana Pokorného o Šumavě
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-kopacek-pohadky-jana-pokorneho-o-sumave
Odpovědět
Jiří Kopáček: Pohádky Jana Pokorného o Šumavě
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-kopacek-pohadky-jana-pokorneho-o-sumave
Karel Zvářal
16.8.2024 15:10Člověk zajisté má vliv na podobu krajiny a její vodní režim, avšak nikoliv absolutní. Okavango patří mezi největší mokřady na světě, ale i ten má svá období sucha jakožto vnitrozemská delta závislá na přísunu dešťové vody z pralesů.
Horské mokřady (na hřebenech Š.) má smysl obnovovat, z úbočí hor voda stéká, no a největší mokřady jsou dávno vysušeny a přeměněny na pole - a to na rovinách úrodných nížin. Meandruje více jen Ohře, jiné řeky byly narovnány (Labe, Morava).
Je třeba více dbát na složení polních kultur a agrotechniku upravit tak, aby půda byla odkrytá co nejméně, neb taková se rychle vysuší. To je asi tak jediné - vedle budování (pár) nových přehrad, jak zadržet dešťovou vodu v krajině. Zvyšovat obsah humusu, protože zejména v posledních dekádách došlo k silné degradaci půd vlivem intenzivního velkopološného zemědělství. Rozčlenění na menší hony a výsadba větrolamů též má vliv na zadržení vody (včetně rosy!) v krajině. Uvedení krajiny do "původního stavu" je nesmyslná představa, a to nejen u nás, ale v celosvětovém kontextu. Je třeba chránit to, co zachránit ještě jde, a na přeměněných exploatovaných územích hospodařit s vodou šetrněji. Ale třeba v (nejen) našich šířkách by to znamenalo zasypání studní, neb zejména ony stahují povrchovou vodu a tím krajinu vysušují. Což je opět nereálné.
Odpovědět
Horské mokřady (na hřebenech Š.) má smysl obnovovat, z úbočí hor voda stéká, no a největší mokřady jsou dávno vysušeny a přeměněny na pole - a to na rovinách úrodných nížin. Meandruje více jen Ohře, jiné řeky byly narovnány (Labe, Morava).
Je třeba více dbát na složení polních kultur a agrotechniku upravit tak, aby půda byla odkrytá co nejméně, neb taková se rychle vysuší. To je asi tak jediné - vedle budování (pár) nových přehrad, jak zadržet dešťovou vodu v krajině. Zvyšovat obsah humusu, protože zejména v posledních dekádách došlo k silné degradaci půd vlivem intenzivního velkopološného zemědělství. Rozčlenění na menší hony a výsadba větrolamů též má vliv na zadržení vody (včetně rosy!) v krajině. Uvedení krajiny do "původního stavu" je nesmyslná představa, a to nejen u nás, ale v celosvětovém kontextu. Je třeba chránit to, co zachránit ještě jde, a na přeměněných exploatovaných územích hospodařit s vodou šetrněji. Ale třeba v (nejen) našich šířkách by to znamenalo zasypání studní, neb zejména ony stahují povrchovou vodu a tím krajinu vysušují. Což je opět nereálné.
SV
Slavomil Vinkler
16.8.2024 15:14 Reaguje na Karel ZvářalMylíte, nějak dosti nesmyslně, zdravým rozumem. To většina už neví, co to je.
Odpovědět
JP
Jan Pokorný
16.8.2024 16:34Ozývá se "citovaný odborník" Jan Pokorný. Rozhovor jsem neautorizoval. Neřekl jsem, že se na suchém povrchu sluneční energie odráží. Dávám za pravdu nekompromisním kritikům a děkuji.
Suchý povrch se sluneční energií přehřívá, od přehřátého povrchu se ohřívá vzduch, který stoupá rychle vzhůru a "strhává, nasává" i vzduch a vlhkost z okolí. Ohřátý vzduch stoupá příliš vysoko aby se vlhkost mohla vrátit ve formě deště. Mokřad, les, rostoucí zemědělské plodiny se chladí výparem vody, vzduch nad nimi má vysokou relativní vlhkost, stoupá vzhůru, dosahuje rosného bodu, tvoří se mraky a odpoledne se vrací voda ve formě deště. Takový krátký oběh vody fungoval letos na jaře do léta.
Podrobněji v češtině například: https://rybnikarstvi.news/uploads/pdf/37.pdf
S omluvou a díkem za porozumění
Jan Pokorný
člověk se pořád učí - už nikdy rozhovor bez autorizace
Odpovědět
Suchý povrch se sluneční energií přehřívá, od přehřátého povrchu se ohřívá vzduch, který stoupá rychle vzhůru a "strhává, nasává" i vzduch a vlhkost z okolí. Ohřátý vzduch stoupá příliš vysoko aby se vlhkost mohla vrátit ve formě deště. Mokřad, les, rostoucí zemědělské plodiny se chladí výparem vody, vzduch nad nimi má vysokou relativní vlhkost, stoupá vzhůru, dosahuje rosného bodu, tvoří se mraky a odpoledne se vrací voda ve formě deště. Takový krátký oběh vody fungoval letos na jaře do léta.
Podrobněji v češtině například: https://rybnikarstvi.news/uploads/pdf/37.pdf
S omluvou a díkem za porozumění
Jan Pokorný
člověk se pořád učí - už nikdy rozhovor bez autorizace
JP
Jan Pokorný
16.8.2024 16:39Ještě správný odkaz:
https://rybnikarstvi.news/archiv/brezen-2019-37/jak-vysychame-aneb-opravdu-kazi-rybniky-hydrologickou-bilanci
Odpovědět
https://rybnikarstvi.news/archiv/brezen-2019-37/jak-vysychame-aneb-opravdu-kazi-rybniky-hydrologickou-bilanci
SV
Slavomil Vinkler
16.8.2024 17:08 Reaguje na Jan PokornýVáš článek obsahuje několik nepřesností.
"Zemědělský výzkum se proto zaměřuje na rostliny, které spotřebovávají co nejméně vody, tedy na rostliny s co nejnižším transpiračním koeficientem (Pokorný 2019)". Důvodem není bránění transpiraci, ale jakési nouzové řešení nedostatku vody v degradované půdě. Samozřejmě řešení příčiny ba mělo být v zvýšení jímací schopností půdy.
" Po kondenzaci vodní páry poklesne tlak a nasává se vzduch z okolí" .
Je to jinak: Tlak kondenzací nepoklesává. Kondezace uvolní skupenské teplo to, které se spotřebovalo na vypaření. Tím se relativně ohřeje mokrý vzduch proti okolnímu suchému. Relativní ohřátí způsobí, že je vzduch řidší (jako když zatopíte pod balonem), tedy lehčí a o to více stoupá. Čím více stoupá, tím více vody kondenzuje a stoupavý proud zesiluje že udrží i kroupy.
Odpovědět
"Zemědělský výzkum se proto zaměřuje na rostliny, které spotřebovávají co nejméně vody, tedy na rostliny s co nejnižším transpiračním koeficientem (Pokorný 2019)". Důvodem není bránění transpiraci, ale jakési nouzové řešení nedostatku vody v degradované půdě. Samozřejmě řešení příčiny ba mělo být v zvýšení jímací schopností půdy.
" Po kondenzaci vodní páry poklesne tlak a nasává se vzduch z okolí" .
Je to jinak: Tlak kondenzací nepoklesává. Kondezace uvolní skupenské teplo to, které se spotřebovalo na vypaření. Tím se relativně ohřeje mokrý vzduch proti okolnímu suchému. Relativní ohřátí způsobí, že je vzduch řidší (jako když zatopíte pod balonem), tedy lehčí a o to více stoupá. Čím více stoupá, tím více vody kondenzuje a stoupavý proud zesiluje že udrží i kroupy.
JP
Jan Pokorný
16.8.2024 22:13 Reaguje na Slavomil VinklerDěkuji Vám za připomínky.
Pokud jde o význam poklesu tlaku při kondenzaci vodní páry na vodu kapalnou, běží o tom "horká diskuse" od roku 2007, kdy Gorshkov a Makarieva uveřejnili teorii biotické pumpy.
Podle Avogadrova zákona zaujímá mol látky v plynném stavu objem22,4 litru. Mol vody kapalné zaujímá cca 18ml (18gramů). Odpařením 1 litru vody kapalné (1kg) vznikne tedy vodní pára o objemu cca 1200 litrů (viz parní stroj). Můžeme tuto skutečnost ignorovat?
Děkuji Vám za přístup hledání (tápání), jak příroda kolem nás funguje.
Odpovědět
Pokud jde o význam poklesu tlaku při kondenzaci vodní páry na vodu kapalnou, běží o tom "horká diskuse" od roku 2007, kdy Gorshkov a Makarieva uveřejnili teorii biotické pumpy.
Podle Avogadrova zákona zaujímá mol látky v plynném stavu objem22,4 litru. Mol vody kapalné zaujímá cca 18ml (18gramů). Odpařením 1 litru vody kapalné (1kg) vznikne tedy vodní pára o objemu cca 1200 litrů (viz parní stroj). Můžeme tuto skutečnost ignorovat?
Děkuji Vám za přístup hledání (tápání), jak příroda kolem nás funguje.
HH
Honza Honza
16.8.2024 18:27 Reaguje na Jan PokornýSe zájmem jsem si to přečetl: že lesy zadržují vodu, ochlazují, že existuje biotická pumpa (tj. koruny stromů ve dne zadržují světlo a ochlazují půdu, v noci a za deště prochládají a voda se sráží, lesy se potí, vzniká mlha- lesy se páří) = lesy a vegetace jsou pro klima planety důležitým faktorem, je jistě nevyvratitelný fakt, jenom fanatický ignorant by to odmítal. Něco jiného je, pouštět se do hypotéz jak lesy nasávají vodu z moře- tam bych si tak jistý nebyl, pohyb vzduchu je asi složitější.
Odpovědět
JP
Jan Pokorný
16.8.2024 22:26 Reaguje na Honza HonzaPokusili jsme se shrnout současné znalosti o úloze lesa v klimatu a oběhu vody
časopis SOVAK 2022, 7,8
(Aktivní úloha vzrostlého lesa v klimatu a oběhu vody)
Je historickou zkušeností, že po odlesnění krajina vysychá. Věda by měla tuto zkušenost vysvětlit. Teorie biotické pumpy se o to pokouší.
https://www.sovak.cz/sites/default/files/2022-08/Aktivn%C3%AD%20%C3%BAloha%20vzrostl%C3%A9ho%20lesa%20v%20klimatu%2C%20ob%C4%9Bhu%20vody%20a%20zadr%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD%20%C5%BEivin.pdf
Odpovědět
časopis SOVAK 2022, 7,8
(Aktivní úloha vzrostlého lesa v klimatu a oběhu vody)
Je historickou zkušeností, že po odlesnění krajina vysychá. Věda by měla tuto zkušenost vysvětlit. Teorie biotické pumpy se o to pokouší.
https://www.sovak.cz/sites/default/files/2022-08/Aktivn%C3%AD%20%C3%BAloha%20vzrostl%C3%A9ho%20lesa%20v%20klimatu%2C%20ob%C4%9Bhu%20vody%20a%20zadr%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD%20%C5%BEivin.pdf
SV
Slavomil Vinkler
16.8.2024 18:35 Reaguje na Jan PokornýA navíc, vzniká dojem, že na Sahaře neprší, protože tam nejsou lesy. Ono tam nejsou lesy, protže neprší. A nepší proto, že na rovníku stoupá vlhký vzduch s vodní parou. Ta se sráží, pohání to stoupání, voda se vysráží a vyprší. No a ten vypršený suchý vzduch někam musí. Teče na sever a na jih. Cestou se ochladí a klesá. Na Sahaře a v Namibii. Je suchý a studený, bez vody. Nenechme se mýlit povrchovými teplotami. V noci, když nesvítí je tam často mráz.
Odpovědět
HH
Honza Honza
16.8.2024 19:56 Reaguje na Slavomil VinklerTo je pravda, ale platí to i opačně, jak je psáno v článku p. Pokorného, když les vykácíte, změní se klimat. poměry, ubyde vody a přestane tam pršet. Kdyby to tak nebylo, pršelo by ve Středomoří, v obl. původních afrických pralesů stále stejně a to tak není. Studny zde mizí. Kdyby to bylo jen tak jak píšete, vykácení amazonie by katastrofou nebylo.
Je to diskuze k ničemu, stále opakujeme stejné věci!
Odpovědět
Je to diskuze k ničemu, stále opakujeme stejné věci!
Karel Zvářal
16.8.2024 20:07 Reaguje na Honza HonzaOno se to všechno těžko dokazuje, neb počasí je vrtkavé. Já třeba na vliv tepelných ostrovů a rozpálené krajiny jako odpuzovače srážek ne že věřím, jsem o tom přesvědčen.
Opakuji poxté: bláhový ten, kdo si myslí, že ať spáchá na planetě cokoliv (7mil kmq lesa za 50let v čudu), pršet bude stále stejně. Prostě vyrábíme průmyslově poušť a mluvíme o "změně klimatu". Není to na hlavu?
Odpovědět
Opakuji poxté: bláhový ten, kdo si myslí, že ať spáchá na planetě cokoliv (7mil kmq lesa za 50let v čudu), pršet bude stále stejně. Prostě vyrábíme průmyslově poušť a mluvíme o "změně klimatu". Není to na hlavu?
SV
Slavomil Vinkler
16.8.2024 20:38 Reaguje na Karel ZvářalNo ostrovy jsou problém,ty paneláky naležato a skladovací haly... , ale polí je čímdál méně, ihned po sklizni se podsévají, lesů přibývá a že by se to na malém vodním cyklu poznalo?
Odpovědět
Karel Zvářal
16.8.2024 20:42 Reaguje na Slavomil VinklerPouště se stále rozlézají, města včetně satelitů také, Amazonie přichází o další pralesy, zbytek Brazilie škoda mluvit. Mysli globálně, jednej lokálně. Česko to fakt nevytrhne (navzdory "pupku světa"-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.8.2024 20:42 Reaguje na Honza HonzaVe středomoří prší v průměru stejně nebo spíše více, (i když poslední roky to někde skřípe). Problém středomoří je hlavně skoro nulová akumulace vody, neboť deště spláchly spraš z dob ledových, po vykácení lesa, až na kamení.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.8.2024 20:46 Reaguje na Slavomil VinklerOni se chovají k půdě hrozně. Koukal jsem před pár lety na Giro, a to, co jsou schopni zorat za krpály, se jim náležitě vrací. Žádná úcta půdě a krajině, obyčejný primitivismus. A to jsou údajně "vyspělá civilizace".
Odpovědět
